|
|
|
||
|
Předmět je postaven na jednotlivých "řezech" českou kulturou 20. století a to vždy ve vztahu k médiím. Spíše esejistickou než výkladovou formou pedagog se studenty analyzuje hodnoty českého národa, směry a proudy myšlení a umění, výrazné představitele, nahlédne klíčové situace, které kulturu a média formovaly. Důležitou a návodnou složkou výuky budou dokumentární filmy, které se vztahují k danému tématu (dokumentární film byl svědkem celého 20. století) a dobové nebo shrnující texty inspirující k pochopení problematiky. Předmět si nečiní nárok na úplnost, to během jednoho semestru skutečně nejde - proto se zaměří na určité jevy a fenomény. Součástí předmětu je i procházka po Praze, po místech spojených s médii, která se uskuteční ke konci semestru. Poslední úprava: Štoll Martin, prof. MgA., Ph.D. (16.09.2024)
|
|
||
|
Výsledná známka hodnocení předmětu tvoří tři složky: a) aktivita v hodině (20%) Za aktivitu v hodině se považuje interakce v rámci přednášky/semináře a zejména příprava na hodinu - seznámením se s materiály, které jsou z hodiny na hodinu doporučeny. b) seminární práce (40%) Seminární práce je biografická historická práce o vybrané osobnosti českých dějin 20. století, která byla nějak provázána s médii). Může jít o tvůrčí profese (literáti, filmaři, fotografové, herci, malíři, hudební skladatelé, atd.), interprety (zpěváci, interpreti vážné hudby), pracovníky médií (ředitelé, majitelé, vydavatelé apod.) a nebo kohokoliv, jehož dílo nebo osud byly médii zpracovány, resp. sám se daná osobnost stala předmětem zájmu médií. Podstatné je, aby nešlo jen o vylíčení životních peripetií, ale pokus o charakteristiku průniku osobnosti a médií a významu pro českou kulturu, resp. česká média. Práce musí být založena na studiu relevantních materiálů, řádně odrojována, napsána stylisticky a jazykově správně. Pro hodnocení A je požadováno minimálně 5 zdrojů, pro B 4 zdroje, pro C 3 zdroje, přičemž za zdroj se nepovažuje Wikipedie a pokud jde o internetové zdroje, musí být alespoň třetina zdrojů tištěné písemné povahy (noviny, encyklopedie, dílo osobnosti apod.) Stylistické a jazykové prohřešky jsou důvodem pro snížení známky min. o stupeň. c) test (40%) Písemný test proběhne v rámci zkouškového období a bude obsahovat 8 otázek, každá otázka bude hodnocena 5 body. Podmínkou je splnění alespoň poloviny bodů. Příklady: Student je aktivní v hodině (20), vypracuje seminární práci v maximální kvalitě (40) a napíše test zcela správně (40) = 100 bodů = A Student je méně aktivní v hodině (10), vypracuje seminární práci v maximální kvalitě (40) a test napíše na polovinu bodů (20) = 70 bodů = D Student je aktivní v hodině (20), vypracuje seminární práci v nižší kvalitě (20) a test napíše na polovinu bodů (20) = 60 bodů = E (viz Opatření děkana č. 17/2018 ve znění Opatření děknaky č. 20/2019, kde je uvedena škála hodnocení: 91 % a více => A 81-90 % => B 71-80 % => C 61-70 % => D 51-60 % => E 0-50 % => F)
Poslední úprava: Štoll Martin, prof. MgA., Ph.D. (16.09.2024)
|
|
||
|
Povinná literatura: BREN, P. Zelinář a jeho televize. Praha 2013. (část ke zkoušce v pdf viz Soubory) DOLEŽAL, J. Česká kultura za protektorátu. (Školství, písemnictví, kinematografie.). Praha 1996. JEŠUTOVÁ, E. (ed.) Od mikrofonu k posluchačům. Z osmi desetiletí českého rozhlasu. Praha 2003. (část ke zkoušce v pdf viz Soubory) LUKEŠ, J.. Diagnózy času. Praha 2014. MAREK, J. Česká moderní kultura. Praha 1998. ŠTOLL, M. 1. 5. 1953 – Zahájení televizního vysílání. Zrození televizního národa. Praha 2011. (část ke zkoušce v pdf viz Soubory)
Doporučená literatura: BISCHOF, A. – JURGENS, Z. (eds.) Voices of Freedom – Western Interference? 60 Years od Radio Free Europe. Munchen 2015. JANOUŠEK, P. a kol. Dějiny české literatury 1945-1989. Praha 2007-2008. KNAPÍK, J. – FRANC, M. a kol. Průvodce kulturním děním a životním stylem v českých zemích 1948 až 1967. Praha 2011. PAPOUŠEK, V. Dějiny nové moderny. Česká literatura v letech 1905-1923. Praha 2010. VORÁČ, J. Český film v exilu. Kapitoly z dějin po roce 1968.Brno 2004. Poslední úprava: Štoll Martin, prof. MgA., Ph.D. (16.09.2024)
|
|
||
|
Plán přednášek: 1, Kdo je největší Čech a proč tomu tak je? (2. 10. 2024) Proč se Jára Cimrman nestal Největším Čechem a co do něj jako národ projektujeme, s čím se jako národ identifikujeme) 2. Pozice a opozice (9. 10. 2024) Věčné nastolování řádu a reakce opozice v médiích (projekt demokratického Československa, projekt Protektorátu, projekt komunistického Československa; Pekař, Peroutka, Vaculík, Havel, Kundera...) 4. Divadlo a jeho národ (16. 10. 2024) Divadlo jako prostor svobodného vyjádření (Osvobozené divadlo, D34, Semafor, Divadlo Na zábradlí...), popularita herců a její možné využití v médiích a politice - např. v roce 1989. 5. Vydavatelé, autoři a jejich čtenáři (12. 10. 2024) Vydavatelské domy jako pilíře kultury a demokracie, cenzura jako nástroj řízení, snahy o udržení národní identity z exilu. 30. 10. 2024 - zrušeno 6. Kam může český divák na český film? (6. 11. 2024) Český film v cestě od pouťové atrakce na Jubilejní výstavě k zábavě i ke katarzi, film jako kód komunikace s národem "mezi řádky". (Československá nová vlna). Kinofikace Československa. 7. Česká dokumentární škola - 20. století mezi věcností, emocemi a angažovaností (13. 11. 2024) Český dokumentární film a fotografie jako svědci 20. století. 8. Od rozhlasové a gramofonové hudby k českému hudebnímu průmyslu (20. 11. 2024) Rozhlas a jeho role v kultuře 20. století, zrod hudebního průmyslu až k soukromým společnostem. 9. Televize a její normativnosti (27. 11. 2024) Televize jako vážné ohrožení kina a rozhlasu, role televize v nastolování normativity (nejen za tzv. normalizace), proměna českého národa v národ "bačkorový", resp. otevření světu na konci století. 10. Směry a proudy (4. 12. 2024) Výběr zajímavých uměleckých směrů, které se promítly do mediálního světa (poetismus, surrealismus, socialistický realismus), význam teoretiků a kritiků (Teige, Šalda, Černý, Mukařovský, Chaloupecký...) 11-12. Topografie české kultury - (exteriér po Praze) (18. 12. 2024 - termín bude upřesněn, patrně v jiném slotu, procházka trvá min. 2 hodiny) Procházka centrem Prahy po místech spojených s mediálními událostmi, mediálními institucemi a osobnostmi. Poslední úprava: Štoll Martin, prof. MgA., Ph.D. (16.09.2024)
|