|
|
|
||
|
Předmět podává spolu s předmětem Historické základy českého práva II základní informace o vývoji hlavních právních odvětví, státoprávním a ústavním vývoji a organizaci správy na území českých zemí od osvícenských reforem Josefa II. do r. 1992. Od roku 1918 zahrnují i výklad o právním vývoji na Slovensku. Důraz je při výuce kladen na souvislosti české a československé právní kultury s kulturou evropskou. Předměty umožňují pochopit kontinuitu právního vývoje na našem území a historické kořeny jednotlivých právních institutů a právních odvětví a jejich souvislost se současným platným právem. Cílem předmětů je vytvoření obecného přehledu studentů o právním vývoji od počátku 19. stol., seznámení studentů se základními vývojovými tendencemi práva ve středoevropském prostoru a jejich promítnutí do obsahu právních norem a vytvoření základu pro studium jednotlivých právních odvětví platného práva. Historická metoda umožňuje studentům vnímat vývoj právní úpravy v delším horizontu, což může přispět k budování nadhledu a určité stability v rychle se měnící legislativě současnosti.
Obsahem výuky předmětu je vývoj od osvícenských reforem Josefa II. až do roku 1939. Klade zvláštní důraz na vývoj základních právních odvětví rakouského práva 19. století a jejich souvislost s československým právem po roce 1918. Významná část předmětu je věnována ústavnímu vývoji československého státu v kontextu evropského vývoje první poloviny 20. století. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (23.09.2026)
|
|
||
|
Historické základy českého práva I. – přednášky budou prezenční, současně bude probíhat stream a záznam přednášky bude k dispozici přes odkaz vložený do Moodle. Pokud prezenční forma nebude možná, budou přednášky streamovány a uloženy jejich záznamy, nebo budou předtočené k dispozici nejpozději v termínu konání příslušné přednášky. Semináře budou probíhat prezenční formou, pokud to již nebude z důvodu opatření možné, budou semináře probíhat na platformě MS Teams. Poslední úprava: Sojka Miroslav, Mgr. (04.05.2023)
|
|
||
|
Obecná pravidla 1. Klasifikovaný zápočet může být udělen v semináři nebo na základě celokatederního testu. 2. U seminární testu i u celokatederního testu není možné používat žádné právní předpisy ani jiné zdroje. Seminární zápočet 3. V semináři je zápočet udělován seminárním vyučujícím na základě složení písemného testu a získání dalších bodů v průběhu výuky semináře. 4. Seminární test je složen z 13 otázek, přičemž jedenáct otázek je hodnoceno jedním bodem a dvě otázky jsou hodnoceny body dvěma. K úspěšnému absolvování testu je nutné získat alespoň devět bodů. Forma otázek je volná. 5. Bodové hodnocení je následující: 9 – 10 bodů – hodnoceno za 3, 11 – 12 bodů – hodnoceno za 2, 13 – 15 bodů – hodnoceno za 1. 6. Seminární vyučující může udělit v semináři až 6 bonusových bodů v rámci výuky (správná řešení zadaných úkolů nebo příkladů, diskuze v hodinách, průběžné test apod.). Bonusové body se přičítají k výsledku ze seminárního testu, přičemž v součtu je nejvyšší možný počet 15 bodů. 7. Pro seminární test je stavena délka max. 40 minut. 8. Pro konání seminárního testu je seminárním vyučujícím stanoven jeden termín. Celokatederní zápočet 9. Celokatederní zápočet se uděluje na základě složení písemného testu. 10. Celokatederní test je složen z 26 otázek, přičemž 22 otázek je jednobodových a 4 otázky dvoubodové, tj. celkem lze získat 30 bodů. K úspěšnému absolvování testu je nutné získat alespoň 18 bodů. Forma otázek je volná. 11. Bodové hodnocení je následující: 18 – 21 bodů – hodnoceno za 3, 22 – 25 bodů – hodnoceno za 2, 26 – 30 bodů – hodnoceno za 1. 12. Pro seminární test je stanovena délka max. 60 minut. 13. Pro konání celokatederního testu stanoví katedra tři termíny. Student může celokatederní test dvakrát opakovat, tj. celkem má tři pokusy. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (23.09.2026)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: - Reformy Josefa II v oblasti soukromého a veřejného práva - ABGB 1811 a vývoj občanského hmotného a procesního práva do r. 1918 - Kodifikace trestního práva 1803, 1852, 1873 - Rakouský ústavní vývoj 1848-1867 - Obchodní a živnostenské právo druhé poloviny 19. století - Vznik ČSR - Ústavní vývoj 1918-1938 - Recepce rakouského a uherského práva - Menšinové zákonodárství první republiky - Pozemková reforma - Změny v recipovaném právu v průběhu 20. a 30. let 20. stol. (vč. nepřijatých návrhů), - Vývoj správy a samosprávy za první republiky - Mnichov, Druhá republika Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (23.09.2026)
|
|
||
|
Základní literatura: Malý, K. a kol.. Dějiny českého a čsl. práva do r. 1945, 4. vydání. Leges. Praha. 2010. Ostatní literatura: 1. Kuklík, J.. Czech law in historical contexts, Praha, Karolinum 2015 2. Adamová, K., Soukup, L.. Prameny k dějinám práva v českých zemích, 2. vyd.. Aleš Čeněk. Plzeň. 2010. 3. Janák, J., Hledíková, Z., Dobeš, J.. Dějiny správy v českých zemích od počátku státu po současnost. Praha. 2007. 4. Maršálek, P.. Pod ochranou hákového kříže. Auditorium. Praha. 2012. 5. ed. Malý, K., Soukup, L.. Vývoj české ústavnosti 1618 - 1918. Karolinum. Praha. 2006. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (23.09.2026)
|
|
||
|
T1: Vývoj státu a práva do poloviny 18. stol. • Studující analyzuje právní vývoj v českých zemích před osvícenským absolutismem, charakterizuje hlavní prameny práva před a po třicetileté válce, rozlišuje zemské a městské právo, vysvětluje význam obyčejového práva, právních knih a personality práva a hodnotí význam Obnoveného zřízení zemského a Koldínova zákoníku pro další vývoj práva. • Studující analyzuje reformy Marie Terezie a Josefa II. v kontextu osvícenského absolutismu, vysvětluje význam berních, urbariálních a robotních patentů, tolerančního patentu a patentu o zrušení nevolnictví a hodnotí jejich dopad na vrchnostensko-poddanské vztahy, náboženské poměry, centralizaci státu a modernizaci právního řádu.
T2: ABGB a vývoj občanského práva • Studující analyzuje vývoj soukromého práva od osvícenských reforem k přijetí ABGB, charakterizuje Codex Theresianus, reformy Josefa II., genezi a principy ABGB a samostatně vysvětluje vývoj civilního procesního práva od Allgemeine Gerichtsordnung 1781 k moderním procesním zásadám. • Studující systematicky vysvětluje instituty soukromého práva v ABGB, zejména právní postavení osob, rodinné a manželské vztahy, věcná práva, závazky a dědické právo, a na vybraných institutech interpretuje jejich funkci, účel a vzájemné souvislosti.
T3: Trestní právo • Studující analyzuje vývoj trestního práva od osvícenského absolutismu do konce 19. století, vysvětluje jeho základní principy, humanizační tendence a hlavní kodifikace hmotného i procesního práva a interpretuje vybrané instituty, zejména kategorizaci deliktů, formální definici trestného činu, druhy trestů, opravné prostředky a porotní řízení.
T4: Rakouský ústavní vývoj a vývoj veřejné správy • Studující analyzuje ústavní vývoj v českých zemích a Rakousku v letech 1848–1918, vysvětluje význam revoluce 1848 a Dubnové ústavy, charakterizuje vznik dualistického soustátí po Rakousko-uherském vyrovnání a hodnotí Prosincovou ústavu 1867 z hlediska státního uspořádání, občanských práv, volebního práva a kuriálního systému.
T5: Obchodní a živnostenské právo • Studující analyzuje úpravu obchodního, živnostenského, družstevního, směnečného a insolvenčního práva ve druhé polovině 19. století, vysvětluje kodifikaci obchodního práva, vznik moderního živnostenského práva, postavení podnikatele, obchodní společnosti, závazky, směnky a konkurz a hodnotí jejich význam pro regulaci obchodního styku.
T6: Vznik ČSR • Studující analyzuje vývoj české politiky od roku 1848 do vzniku ČSR, vysvětluje klíčové pojmy a směry české politiky, zasazuje je do evropského kontextu a hodnotí vnitropolitické i mezinárodní faktory vzniku československé státnosti. • Studující analyzuje formování právního a ústavního pořádku ČSR po roce 1918, vysvětluje recepční zákon, právní kontinuitu, diskontinuitu a dualismus, charakterizuje prozatímní ústavní orgány a jejich novelizace a interpretuje právní zakotvení státních hranic.
T7: Ústava 1920 • Studující analyzuje přípravu, přijetí a fungování Ústavní listiny 1920, vysvětluje její východiska, strukturu, princip dělby moci, postavení zákonodárné, výkonné a vládní moci, roli Ústavního soudu a vliv politického systému na ústavní praxi v letech 1920–1938.
T8: Menšiny + občanská práva • Studující analyzuje právní postavení menšin v první ČSR, vymezuje pojem menšiny, zvláštní menšinová práva, vnitrostátní i mezinárodní prameny ochrany a hodnotí jejich uplatnění v kontextu národnostního složení, jazykové politiky a státní správy. • Studující analyzuje úpravu občanských práv, svobod, volebního práva a státního občanství v první ČSR, vysvětluje jejich zakotvení v Ústavní listině 1920 a prováděcích předpisech a hodnotí jejich praktické uplatnění včetně vazby na domovské právo a opci.
T9: Změny v recipovaném právu I. • Studující analyzuje recepci práva po roce 1918, vysvětluje materiální a formální kontinuitu, diskontinuitu, právní dualismus a trialismus a hodnotí snahy o jejich překonání unifikací a rekodifikací soukromého i veřejného práva. • Studující analyzuje změny v recipovaném občanském, obchodním a autorském právu v letech 1918–1938, vysvětluje důsledky recepce, proměny rodinného a autorského práva, vývoj obchodního práva a snahy o rekodifikaci, zejména návrh OZ 1937. • Studující analyzuje vyvlastnění a pozemkovou reformu v první ČSR, vysvětluje ochranu a omezení vlastnictví, právní rámec záboru, přídělu a náhrad, roli Pozemkového úřadu, generální dohody, zbytkový statek a dopady reformy na vlastnické vztahy.
T10: Změny v recipovaném právu II. • Studující analyzuje vývoj trestního práva v ČSR v letech 1918–1938, vysvětluje důsledky recepce, principy trestní odpovědnosti, podmíněné odsouzení, soudnictví mládeže, zákon na ochranu republiky, Státní soud a snahy o rekodifikaci a unifikaci. • Studující analyzuje vývoj pracovního práva a sociálního zabezpečení od 19. století do první ČSR, vysvětluje námezdní a služební smlouvu, zvláštní formy zaměstnání, osmihodinovou pracovní dobu, úpravu práce žen a dětí, sociální pojištění, Gentský systém a domovské právo.
T11: Justice a správa • Studující analyzuje vývoj veřejné správy od druhé poloviny 19. století do první ČSR, vysvětluje dvojkolejnost správy, vztah státní správy a samosprávy, obecní, župní a zemské zřízení, organizační zákon z roku 1927 a význam správního řádu z roku 1928. • Studující porovnává vývoj justice a právních povolání od druhé poloviny 19. století do první ČSR, charakterizuje soudní soustavu, státní zastupitelství, advokacii, notářství, ústavní zakotvení soudní moci a hlavní soudy první republiky.
T12: Mnichovská dohoda a druhá republika Studující analyzuje Mnichovskou dohodu a její důsledky pro Československo, vysvětluje jednání, obsah a provádění dohody, územní změny a menšinovou otázku a hodnotí proměnu ústavního a politického systému druhé republiky, zejména autonomii Slovenska a Podkarpatské Rusi, zmocňovací zákonodárství a omezování práv.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (23.09.2026)
|