|
| Soubory | Komentář | Kdo přidal | |
 |
Státověda_přednášky ZS 2026_27.pdf | Program přednášek ze Státovědy | JUDr. Miluše Kindlová, M.Jur., Ph.D. |
|
Statoveda-seminar-Grinc_ZS_2026-2027.docx | JUDr. Jan Grinc, Ph.D. | |
|
Státověda_semináře_syllabus_Horák_2026-2027.docx | Státověda_semináře_sylabus_Horák_2026/2027 | JUDr. PhDr. Filip Horák, Ph.D. |
|
Syllabus_Hodulík_2026-27_státověda.pdf | JUDr. Jakub Hodulík | |
|
2026-Státověda-Semináře-Komárek-čtvrtek.pdf | prof. JUDr. Jan Komárek, D.Phil., LL.M. | |
|
2026-Státověda-Semináře-Komárek-úterý.pdf | prof. JUDr. Jan Komárek, D.Phil., LL.M. | |
|
||
|
Státověda je základním teoretickým oborem zaměřeným na studium státu jako institucionálního nositele veřejné moci. Zabývá se podstatou a funkcemi státu, formami jeho vnitřního uspořádání a vztahy mezi státní mocí, veřejnou mocí, společností a jednotlivcem.
Státověda představuje zásadní východisko pro studium ústavního práva i dalších odvětví veřejného práva. Její význam však nespočívá pouze v propedeutické funkci. Umožňuje porozumět státu jako specifické formě organizace veřejné moci, jeho legitimizačním základům, vnitřní struktuře a proměnám v měnících se společenských a právních podmínkách. Poskytuje základní pojmový a analytický aparát pro pochopení principů a institutů, které ústavní právo normativně upravuje, a současně umožňuje reflexi širších souvislostí fungování moderního státu. Předmět se zaměřuje zejména na tradiční státovědná témata, především znaky a funkce státu, formy jeho uspořádání, otázky suverenity a postavení státní moci v současném ústavním prostředí. Analyzovány jsou rovněž ústavní základy výkonu veřejné moci, principy právního státu a konstitucionalismu, pojem a ochrana lidských práv, ústavní změny a jejich limity, jakož i úloha ústavního soudnictví. Součástí výkladu je také reflexe současných proměn státu v kontextu evropské integrace, internacionalizace práva a dalších faktorů ovlivňujících postavení moderního státu. Výuka kombinuje teoretický výklad s prací s odbornou literaturou, ústavními prameny, judikaturou a případovými studiemi. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (14.09.2026)
|
|
||
|
1. U písemného testu není možné používat právní předpisy a jiné zdroje. 2. Zkouška je klasifikována známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo "neprospěl/a" (4). 3. Písemný test může student skládat nejvýše třikrát, tj. má právo na dva opravné termíny. Zkouškové termíny se budou konat v lednu, únoru a květnu 2027. 4. V rámci písemného testu je možné získat nejvíce 20 bodů. Test se skládá ze dvou částí. První část obsahuje 12 otázek kombinovaného didaktického testu s různými typy uzavřených otázek (např. úloha s jednou nejlepší odpovědí, úloha s více správnými odpověďmi, dichotomická úloha ANO/NE, přiřazování). Za každou zcela správnou odpověď lze získat 1 bod (celkově tedy až 12 bodů). Druhou část písemného testu tvoří úloha esejového typu (až 8 bodů). Vždy je dán výběr ze dvou možných esejových zadání. Užší tematické okruhy, ze kterých budou v akademickém roce 2026-27 eseje zadávány, jsou před začátkem zimního semestru sděleny v Informačním systému a v Moodle. 5. Časový limit pro vypracování písemného testu je 60 minut. Test se píše v kontrolovaném prostředí v rámci Moodle. 6. Za seminární aktivitu může student získat 0, 2 nebo 4 body, které se přičítají k výsledku písemného testu. Body jsou přidělovány podle pravidel stanovených vedoucím semináře, která jsou před zápisem do předmětu uvedena v sylabech jednotlivých seminárních skupin ve Studijním informačním systému. 7. Celkové hodnocení zkoušky se řídí následujícími pravidly. K bodovému zisku z písemného testu se přičítají body za seminární aktivitu. Výsledné hodnocení ve zkoušce odpovídá škále 21 – 24 bodů – „výborně“; 17 – 20 bodů – „velmi dobře“; 13 – 16 bodů – „dobře“; 0 – 12 bodů – „neprospěl/a“. K prospění ve zkoušce je zároveň nutné ze samotného testu (tj. bez přičtení bodů za seminární aktivitu) získat alespoň 10 bodů.
Poslední úprava: Kindlová Miluše, JUDr., M.Jur., Ph.D. (15.09.2026)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje zejména tato témata: - Stát a jeho vývoj. Moderní stát. Suverenita státu a proměny státnosti v kontextu globalizace a regionalizace. - Teorie ústavy. Konstitucionalismus. - Princip dělby moci, jeho funkce, projevy a alternativy. - Demokratický právní stát, jeho principy a pojetí v současném světě. - Stát a jednotlivec. Ochrana lidských práv. Státní občanství. - Ustavovací techniky. Principy volebního práva. - Parlamenty. Parlamentarismus. - Hlava státu. Výkonná moc. - Soudy. Struktura soudů. Principy spravedlivého procesu. - Stát a nestátní subjekty s veřejným dopadem (náboženská společenství, zájmové skupiny a jiné). Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (14.09.2026)
|
|
||
|
Základní (povinná) literatura: 1. Reschová, J., Kindlová, M., Grinc, J., Preuss, O., Antoš, M. Státověda. Stát. Jednotlivec. Konstitucionalismus. 2. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2026 2. Hamilton, A., Madison, J., Jay, J. Listy Federalistů. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého v Olomouci, 1994, Listy č. 10, 51, 78 3. Rozsudek Soudního dvora (velký senát) ze dne 29.5.2025 ve věci C-181/23 Evropská komise proti Republice Malta, včetně stanoviska generálního advokáta 4. Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva (velký senát) ze dne 8.4.2021 ve věci Vavřička a ostatní proti České republice (stížnost č. 47621/13 a 5 dalších), body 11 – 93, 160 – 209, 258 – 311 (dobrovolně: nesouhlasné stanovisko soudce Wojtyczeka k rozsudku)
Rozšiřující (nepovinná) literatura: V kurzu předmětu v Moodle je k dispozici rozšiřující literatura k jednotlivým státovědným tématům, včetně vybrané doporučené rozšiřující literatury specificky zaměřené na témata, která budou v akademickém roce 2026-27 předmětem možných esejových zadání. Zde níže uvedený seznam rozšiřující literatury je reprezentativním vzorkem podkladů, ze kterých lze při studiu čerpat. 1. Antoš, M. Slavný případ Marbury vs. Madison aktuální i po dvou stoletích. Jurisprudence, č. 1/2010 2. Antoš, M. Současné ústavní soudnictví: nepravý dědic Hanse Kelsena? Jurisprudence, č. 2/2017 3. Barber, N. W. The Principles of Constitutionalism. Oxford: Oxford University Press, 2018 4. Bartoň, M., Kratochvíl, J., Kopa, M., Tomoszek, M., Jirásek, J., Svaček, O. Základní práva. Praha: Leges, 2016 5. Bellamy, R., King, J. (eds.) The Cambridge Handbook of Constitutional Theory. Cambridge: Cambridge University Press, 2025, vybrané kapitoly 6. Pavlíček, V., Jirásková, V. a kol. Ústavní právo a státověda. I. Díl. Obecná státověda. 4. vyd. Praha: Leges, 2026 7. Filip, J., Svatoň, J. Státověda. 5. vyd. Praha: Wolters Kluwer, 2011 8. Holländer, P. Základy všeobecné státovědy. 3. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2012 9. Klíma, K. Státověda. 2. vyd. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2011 10. Kudrna, J. Imunita a neodpovědnost členů parlamentu. Praha: Wolters Kluwer, 2021, str. 23 – 39 11. Kysela, J. Ústava mezi právem a politikou: úvod do ústavní teorie. Praha: Leges, 2014 12. Kysela, J. Dělba moci v kontextu věčného hledání dobré vlády. Praha: Leges, 2020 13. Kysela, J, Ondřejek, P. Kolos na hliněných nohou? K proměnám státu a jeho rolí. Praha: Leges, 2016 14. Nicholson, R., Grant, T. D. Theories of State Recognition. In Visoka, G., Doyle, J., Newman, E. (eds.) Routledge Handbook on State Recognition. London: Routledge, 2020, str. 25 – 36 15. Rosenfeld, M., Sajó, A. (eds.) The Oxford Handbook of Comparative Constitutional Law. Oxford: Oxford University Press, 2012, vybrané kapitoly 16. Sørensen, G. Stát a mezinárodní vztahy. Praha: Portál, 2005, str. 65 – 109 17. https://www.constituteproject.org/ Poslední úprava: Kindlová Miluše, JUDr., M.Jur., Ph.D. (15.09.2026)
|
|
||
|
Po absolvování předmětu studující: 1. definuje a rozliší klíčové pojmy státovědy (stát, forma státu, forma vlády, legitimita státu, suverenita, právní stát, konstitucionalismus) a uvede hlavní směry jejich historické geneze
2. analyzuje funkce státu a jejich proměny a ilustruje je na příkladech, vysvětlí hlavní teorie vzniku státu a zhodnotí jejich důsledky pro směřování státní moci
3. definuje tradiční prvky státu (obyvatelstvo, území, státní moc), vysvětlí jejich význam pro existenci a fungování státu, vymezí právní a faktický význam mezinárodního uznání státu a ilustruje ho na konkrétních příkladech, definuje pojmy veřejná a státní moc a ilustruje jejich uplatnění na konkrétním příkladu, vysvětlí rozdíl mezi jednotlivcem jako nositelem subjektivních práv a orgánem veřejné moci jako institucionálním nositelem veřejné moci a objasní, jak se kompetence (pravomoc a působnost) orgánů veřejné moci odlišují od práv jednotlivců z hlediska jejich role ve fungování a organizaci státu
4. charakterizuje různé koncepty suverenity, vysvětlí působení vnitrostátního, evropského a mezinárodního práva na suverenitu státu, aplikuje toto působení na případových studiích, analyzuje pojem moci ustavující a moci ustavené a uvede jejich projevy v ústavním systému
5. vysvětlí pojem ústavy a klasifikuje její formy, analyzuje mechanismy ústavních změn a ilustruje jejich jednotlivé typy na případových studiích, vysvětlí pojem tzv. nezměnitelných ustanovení a implicitních limitů ústavních změn
6. definuje a vysvětlí principy právního státu a jeho různá pojetí, analyzuje pojem demokratického právního státu, vysvětlí pojem konstitucionalismu a jeho negativní a pozitivní pojetí, uvede příklady jejich projevu v ústavních systémech, analyzuje pojem ústavního soudnictví a posoudí jeho význam pro konstitucionalismus
7. vysvětlí význam ochrany lidských práv, vymezí základní kategorie lidských práv a práv dalších ústavně relevantních subjektů, rozliší pojmy negativních a pozitivních závazků státu a ilustruje je na příkladech, aplikuje tříprvkový test proporcionality na konkrétním příkladu, popíše nadstátní instrumenty ochrany lidských práv (zejména Evropská úmluva o lidských právech a Listina základních práv EU) a jejich průnik do ústavních systémů, vysvětlí pojem povinností a zhodnotí universalismus a kulturní relativismus lidských práv na příkladech
8. vymezí pojem státního občanství, vysvětlí způsoby jeho nabývání a pozbývání, analyzuje obsah občanství EU a jeho vztah k občanství členských států, zhodnotí význam občanství pro výkon lidských práv
9. objasní ústavně-teoretická východiska principu dělby moci a principu jednoty moci, klasifikuje ústavně zakotvené formy vlády (parlamentní, prezidentská, poloprezidentská) a na příkladech současných ústavních systémů demonstruje jejich praktické působení, identifikuje ústavněprávní důvody a projevy odchylek od tradiční tripartice státní moci (kontrolní moc, bankovní moc, nezávislé správní úřady)
10. rozliší a klasifikuje formy státu a soustátí z hlediska vertikální dělby moci (unitární stát, federace, konfederace) a ilustruje jejich uplatnění v současných ústavních systémech a v EU, vysvětlí principy teritoriální správy (de/centralizace, de/koncentrace, samospráva, subsidiarita, dělba kompetencí)
11. vysvětlí pojem zákonodárné moci a reprezentativního orgánu, popíše a porovná strukturu parlamentu (jednokomorový/dvoukomorový), analyzuje pravomoci parlamentu a modely postavení komor (symetrický a asymetrický bikameralismus), definuje legislativní proces, charakterizuje obsah mandátu poslance
12. vysvětlí pojem výkonné moci, rozliší její strukturu (hlava státu, vláda, ministerstva, správní úřady, nezávislé úřady), charakterizuje a porovná postavení hlavy státu a vlády v různých formách vlády, odliší a vysvětlí právní a politickou odpovědnost těchto orgánů, vysvětlí formy parlamentní kontroly vlády
13. vysvětlí pojem soudní moci, popíše její strukturu (obecné soudnictví, správní soudnictví, ústavní soudnictví), analyzuje její vztah k moci zákonodárné a výkonné, vysvětlí principy nezávislosti a nestrannosti, odliší formy kontroly ústavnosti a jejich nástroje, porovná modely ústavního soudnictví a zhodnotí jejich výhody a nevýhody, uvede alternativní formy kontroly ústavnosti
14. vymezí pojem ustavovacích technik a voleb, vysvětlí principy volebního práva (všeobecnost, rovnost, přímost, tajnost, svoboda)
15. vymezí základní typy nestátních subjektů s veřejným dopadem, popíše jejich postavení v ústavních systémech a jejich vliv na rozhodování ústavních orgánů, charakterizuje a odliší jednotlivé modely vztahu státu a náboženství
16. kriticky analyzuje akademické texty a soudní rozhodnutí k tématům spadajícím do oblasti státovědy, identifikuje jejich argumentační východiska a hlavní závěry a dokáže je věcně a přehledně prezentovat
17. kriticky zhodnotí právní úpravu otázek spadajících do oblasti státovědy s využitím relevantní literatury a judikatury, identifikuje její slabiny a předkládá argumentačně konzistentní návrhy de lege ferenda
18. samostatně sestaví argumentačně soudržnou a odborně podloženou esej na vybrané státovědné téma, v níž kriticky pracuje s relevantní literaturou a judikaturou
19. integruje výše uvedené poznatky a dovednosti jako teoreticko-analytický základ pro další studium zejména veřejnoprávních oborů Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (14.09.2026)
|