|
|
|
||
|
Předmět doplňuje a rozvíjí předměty Státověda a Ústavní právo I-III. Reaguje na rozmanitosti ústavních institutů v soudobém světě a uvádí řadu příkladů i jiných ústavních řešení, než s jakými se studenti seznamují při studiu platného ústavního práva ČR.
Předmět se nejprve odvíjí od obecných témat ústavních systémů, jejich klíčových charakteristik (typologie ústav a jejich změn, role náboženství v ústavách, formy státu, postavení jednotlivce) a tendencí jejich rozvoje. Následuje část kurzu zaměřená již na podrobnější zkoumání ústavních systémů vybraných států (například USA, SRN, Francie) s důrazem na vztahy mezi nejvyššími ústavními orgány. Pozornost je věnována i aktuálním událostem významným z hlediska rozvoje ústavního práva sledovaných států. Každá lekce se skládá z obecné části, v níž budou nastíněny klíčové charakteristiky zkoumané látky, a části zvláštní, která je složená z referátů připravených studenty na vybraná témata, zpravidla z perspektivy určitého vybraného státu. Anotace referátů (případně handouty) mají všichni studenti k dispozici v dostatečném předstihu před příslušnou lekcí v Moodle, následně pak i handout obsahující hlavní poznatky či závěry z příslušné prezentace. Studenti absolvováním předmětu získají dovednost srovnávání ústavních institutů a jejich odlišného působení v různých ústavních systémech. Tím se napomáhá i hlubšímu pochopení ústavních institutů vlastních ČR a důvodům jejich zakotvení v českém ústavním pořádku v podobě, v jaké byly zakotveny. Cílem předmětu je také obohatit studenty o znalost jiných ústavních systémů, a to včetně států mimoevropských a založených například na velmi odlišném chápání postavení jednotlivce. Zpracování a prezentace referátu, stejně jako absolvování ústní zkoušky, pak kultivuje písemný i ústní projev na odborné téma. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (31.01.2025)
|
|
||
|
1. Předpokladem připuštění ke zkoušce je účast na alespoň 7 vyučovaných seminářích a zpracování a prezentace 1 referátu na předem vybrané a domluvené téma. Mimořádně lze po domluvě s vyučující podmínku referátu nahradit jiným způsobem. 2. Zkouška z předmětu je ústní. Student odpovídá na 2 náhodně vylosované otázky z jednoho koše. 3. Zkouška je klasifikována známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo "neprospěl/a" (4). 4. U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné zdroje.
Otázky k ústní zkoušce jsou následující: 1. Ústava a její prameny 2. Formální podmínky změny ústavy – pojem a konkrétní příklady 3. Nezměnitelná ustanovení – ústavní vyjádření, význam a konkrétní příklady 4. Ústava a náboženství – podoby (ne)sekularismu a konkrétní příklady uplatnění 5. Role referenda v soudobých zastupitelských demokraciích 6. Ústavní zakotvení přímé demokracie ve Švýcarsku 7. Ústava USA – charakteristika a změny 8. Soustava nejvyšších státních orgánů USA 9. Prezident USA – volba a ústavní pravomoci 10. Kongres USA – ústavní zakotvení 11. Ústava V. Francouzské republiky – charakteristika a změny 12. Prezident Francouzské republiky – volba a ústavní pravomoci 13. Španělsko jako konstituční monarchie 14. Spojené království jako konstituční monarchie 15. Sněmovna lordů: složení, postavení, reformy 16. Soustava nejvyšších státních orgánů SRN 17. Federalismus – pojem; ústavní konstrukce v USA a SRN 18. Regionální autonomie – pojem a vybrané evropské příklady 19. Základní práva a svobody v Ústavě USA 20. Postavení jednotlivce ve vybraných zemích Asie Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (31.01.2025)
|
|
||
|
Předmět se zaměřuje na následující témata: - ústava a její prameny - změny a proměny ústavy - vztah státu a náboženství, sekularismus - monarchie v Evropě i ve světě, jejich životaschopnost v 21. století - přímá demokracie a příklady jejího konkrétního uplatnění - federalismus a regionální autonomie - hlubší pohled na ústavní vztahy ve vybraných státech Evropy a v USA - postavení jednotlivce ve vybraných státech, včetně mimoevropských Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (31.01.2025)
|
|
||
|
Studenti mohou při studiu čerpat například z následujících publikací: V. Jirásková: Dokumenty k ústavním systémům. Karolinum 1996 K. Klíma: Ústavní právo srovnávací. ASPI Wolters Kluwer 2020 J. Blahož, Vl. Balaš, K. Klíma: Srovnávací ústavní právo, 5. vyd., ASPI Wolters Kluwer 2015 M. Rosenfeld, A. Sajó: The Oxford Handbook of Comparative Constitutional Law. Oxford University Press 2012 L. Besselink, P. Bovend´Eert, H. Broeksteeg, R. de Lange, W. Voermans: Constitutional Law of the EU Member States. Kluwer 2014 M. Tushnet: The Constitution of the United States of America. A Contextual Analysis. Hart Publishing 2009 P. Leyland: The Constitution of the United Kingdom. A Contextual Analysis. Hart Publishing 2007 W. Heun: The Constitution of Germany. A Contextual Analysis. Hart Publishing 2011 S. Boyron: The Constitution of France. A Contextual Analysis. Hart Publishing 2013Vl. Klokočka: Ústavní systémy evropských států. Linde Praha 1996 Právní předpisy: 1. úst. z. 1/1993 Sb., Ústava ČR, v pl. znění 2. ústavní předpisy ostatních probíraných států Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (31.01.2025)
|
|
||
|
Pro zapsání předmětu je vhodné, aby student měl absolvován předmět Ústavní právo II. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|