|
|
|
||
|
Smyslem kurzu je poskytnout studentům vhled do základních problémů srovnávacího ústavního práva a představit, jak různé ústavní systémy přistupují k právní regulaci politické moci a k její kontrole, jakož i to, jak se tyto ústavní systémy vypořádávají s obecnými otázkami státnosti, organizace státu, prosazování veřejného zájmu i zájmu jednotlivců a dalších subjektů. Současně kurz poukáže i na specifické rysy vybraných ústavních systémů a témata, která se stávají předmětem jejich zvláštní ústavněprávní regulace. Při tomto vymezení kurz rozvíjí poznatky získané zejména ve Státovědě, ale i v dalších ústavněprávních předmětech, a dále je prohlubuje. Předmět lze absolvovat již od 1. ročníku. Znalosti získané zejména v rámci Ústavního práva I a II (typicky 1. a 2. ročník) však mohou být pro kritické zkoumání jiných ústavních systémů předností.
Kurz zahrnuje dvě hlavní části. V rámci první části se kurz zaměřuje na vybraná „velká“ a průřezová témata státovědy a ústavního práva, jako je pojem ústavy a její formy, vztah státu a náboženství, federalismus nebo ústavní postavení jednotlivce. Zabývá se jimi ale do větší hloubky, než je obvyklé v rámci povinných předmětů, a činí tak z perspektivy různých ústavních systémů náležejících k odlišným civilizačním okruhům. Ve své druhé části pak kurz podrobně představí vybrané ústavní systémy, a to jak v západním, tak nezápadním světě, s cílem poukázat na různé ústavní tradice, které v současném světě existují. Pozornost bude věnována zejména genezi vybraných ústavních systémů a jejich stávající podobě, včetně jejich přístupu k ústavní regulaci a k podobě ústavních institucí, a to v širším geopolitickém, historickém a kulturním kontextu a také s přihlédnutím k rozdílům mezi normativním („law in books“) a faktickým („law in action“) fungováním uvedených ústavních systémů. Předmět tedy poskytne větší rozhled každému, kdo se zajímá o současné problémy státnosti a ústavnosti v globálním kontextu. Současně by měl napomoci orientovat se v problémech, které vznikají nebo mohou vznikat v prostředí cizích ústavních systémů, a získat základní východiska k řešení teoretických i praktických otázek, které mohou v kontextu těchto ústavních systémů vyvstávat. Předmět je vyučován dr. Miluší Kindlovou (kindlova@prf.cuni.cz) a dr. Janem Malířem (jan.malir@ilaw.cas.cz). Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.01.2026)
|
|
||
|
1. Podmínkou připuštění ke zkoušce je osobní účast na alespoň 6 seminářích. V odůvodněných případech (např. dlouhodobější zdravotní důvody) lze domluvit výjimku a nahrazení potřebné účasti jinou formou. 2. Kontrolou studia je ústní zkouška, která se zaměří na níže uvedené tematické okruhy (zkouškové otázky). Každý student si z 20 předepsaných zkouškových témat vybere předem 12 témat, ze kterých zkoušející u zkoušky vybere 2 – ty budou předmětem zkoušky. Student, který přednese na semináři referát, si takto vybere 9 témat, z nichž opět zkoušející vybere 2. 3. U zkoušky je možné používat heslovité myšlenkové mapy, které si studenti vypracují na základě svých výpisků ze seminářů, referátů či předepsané literatury, a to ve fázi přípravy před samotným ústním zkoušením („na potítku“). 4. Zkouška je klasifikována zkoušejícím, a to známkami „výborně“ (1), „velmi dobře“ (2), „dobře“, (3) nebo „neprospěl/a“ (4). 5. Otázky k ústní zkoušce jsou následující:
1. Ústava a ústavní systémy – pojem, formy a prameny ústavy
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.01.2026)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: 1. Úvod do studia ústavních systémů; pojem srovnávacího ústavního práva; vzájemné ovlivňování ústavních systémů a mezinárodního prostředí; srovnávací ústavní právo při tvorbě a interpretaci ústav 2. Ústavy a jejich formy a prameny; tvorba ústav; ústavní změny a proměny; nezměnitelná ustanovení 3. Ideologie a náboženství v ústavních systémech – modely vztahů; personální systémy práva 4. Kontrola dodržování ústavy: ústavní soudnictví a jeho alternativy; geneze a rozšíření ústavního soudnictví; judicializace politiky; pravomoci a přístup k ústavnímu soudnictví ve srovnávací perspektivě; alternativy k ústavnímu soudnictví 5. Federalismus a autonomie; regionální a jiné typy autonomie; postavení původních obyvatel v ústavních systémech 6. Ústavní postavení jednotlivce a dalších subjektů ústavních práv; nezápadní přístupy a jejich vyjádření v ústavách; ochrana zájmů životního prostředí 7. Občanství; variabilita přístupů k občanství 8. Ústavní systémy vybraných států a ústavních tradic (Čína a Indie jako příklad ústavních systémů v uskupení BRICS, frankofonní ústavní tradice – Francie, Belgie, vybrané státy Afriky) Role srovnávacího ústavního práva v současném světě; ústava jako kulturní fenomén Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.01.2026)
|
|
||
|
Ke každému semináři bude k dispozici výběr z literatury relevantní pro studium daných témat a sloužící také jako možné východisko pro případné referáty. V první čtvrtině 21. století vyšlo velké množství výborné srovnávací ústavněprávní literatury, z níž se v kurzu čerpá. Přednostně jde o literaturu v anglickém jazyce, která by měla být studentům rozumně srozumitelná (tím se nevylučuje dobrovolné použití literatury v jiných jazycích). Základem pro absolvování zkoušky bude látka v rozsahu probraném na jednotlivých seminářích, případně s doplněním ve formě pracovních listů k jednotlivým tématům v rámci Moodle. Níže uvedená základní a ostatní literatura je cenným zdrojem pro studium v předmětu, vždy budou ale využívány jen vybrané kapitoly nebo pasáže, které budou zpřístupněné v rámci Moodle. Základní literatura (vybrané pasáže): Versteeg, M., Ginsburg, T., Landau, D. Comparative Constitutional Law and Politics – Analysis, Cases, & Materials. New York: Oxford University Press, 2025 Rosenfeld, M., Sajó, A. (eds.) The Oxford Handbook of Comparative Constitutional Law. Oxford: Oxford University Press, 2012 Ginsburg, T., Dixon, R. (eds.) Comparative Constitutional Law. Cheltenham: Edward Elgar, 2012 Ostatní literatura (vybrané pasáže): Shachar, A., Bauböck, R., Bloemraad, I., Vink, M. (eds.) The Oxford Handbook of Citizenship. New York: Oxford University Press, 2017 Ahmed, F. Personal Law Systems. International Journal of Law, Policy and The Family. 2016, 30, 248–273 Ahmed, F. Enforcing Religious Law. In Ahdar, R. (ed.) Research Handbook on Law and Religion. Cheltanham: Edward Elgar, 2018 Dowdle, M. W., Wilkinson, M. A. (eds.) Constitutionalism beyond Liberalism. Cambridge: Cambridge University Press, 2017 Galligan, B., Brenton, S. (eds.) Constitutional Conventions in Westminster Systems. Cambridge: Cambridge University Press, 2015 Brunclík, M., Kubát, M., Vincze, A., Kindlová, M., Antoš, M., Horák, F., Hájek, L. Power Beyond Constitutions: Presidential Constitutional Conventions in Central Europe. Cham: Palgrave Macmillan, 2023 Hlaváček, P., Jurek, P. a kol. Politické systémy anglosaských zemí. Praha: Dokořán, 2014 Němec, J. (ed.) Politické systémy Latinské Ameriky. Praha: Oeconomica, 2010 Klíma, K. Srovnávací ústavní právo. Praha: Wolters Kluwer, 2025 Kopeček, L., Hloušek, V., Šedo, J. Politické systémy. 2. vydání. Brno: Barrister & Principal, 2017 Marshall, T. V zajetí geografie. Praha: Rybka Publishers, 2018 (případně čerstvější 2. vydání v angličtině – Prisoners of Geography. London: Elliot & Thompson, 2025) Perottino, M. Francouzský politický systém. Brno: Slon, 2005 Boyron, S. The Constitution of France. A Contextual Analysis. Oxford: Hart Publishing, 2013 Popelier, P., Lemmens, K. The Constitution of Belgium. A Contextual Analysis. Oxford: Bloomsbury, 2015 Fombad, Ch. M., Makunya, T. M. The Struggle for Constitutional Identity in Francophone Africa. In Fombad, Ch. M., Steytler, N. (eds) Constitutional Identity and Constitutionalism in Africa. Oxford: Oxford University Press, 2024 Zhang, Q. The Constitution of China. A Contextual Analysis. Oxford: Hart Publishing, 2012 Thiruvengadan, A. The Constitution of India. A Contextual Analysis. Oxford: Bloomsbury, 2017 Saunders, Ch. The Constitution of Australia. A Contextual Analysis. Oxford: Hart Publishing, 2011 Palmer, M. S.R., Knight, D. The Constitution of New Zealand. A Contextual Analysis. Oxford: Bloomsbury, 2022 Webber, J. The Constitution of Canada. A Contextual Analysis. 2. vydání. Oxford: Bloomsbury, 2021 Právní předpisy: Vybrané části ústavních předpisů analyzovaných států v rozsahu probíraném na seminářích. Čerpat lze např. z https://www.constituteproject.org/. Ostatní právní předpisy a judikatura: Judikatura v rozsahu reprodukovaném v rámci základní a ostatní literatury (formou vybraných pasáží). Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.01.2026)
|
|
||
|
Pro zapsání předmětu je vhodné, aby student měl absolvován předmět Ústavní právo II. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.01.2026)
|