PředmětyPředměty(verze: 806)
Předmět, akademický rok 2017/2018
   Přihlásit přes CAS
Politologie - HP0631
Anglický název: Political Science
Zajišťuje: Katedra politologie a sociologie (22-KPS)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/1 Zk [hodiny/týden]
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Staré označení: 63
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c.
prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
Vyučující: JUDr. PhDr. Marek Antoš, LL.M., Ph.D.
Mgr. Jan Broz
Mgr. Hana Draslarová
Mgr. Tomáš Friedel, Ph.D.
JUDr. Tomáš Havel, Ph.D.
prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc.
doc. JUDr. PhDr. Pavel Maršálek, Ph.D.
JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D.
Mgr. Radek Píša
doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c.
doc. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D.
Třída: teorie práva
Kategorizace předmětu: Právo > Teorie práva
Záměnnost : HHP0631
Je korekvizitou pro: HP0003
Anotace
Poslední úprava: Eva Kučerová (15.09.2017)

"Politologie" patří na zdejší fakultě mezi předměty, jejichž účelem je zprostředkovat poznání a pochopení kontextu, v němž právo vzniká, jímž je ovlivňováno a na nějž působí. Zřetelnější vazba se projevuje vůči výuce ústavního práva, které - spolu se "Státovědou" - představuje jako entitu založenou sice na tradičních teoriích, pojmech a institutech, současně se ovšem měnící vývojem společnosti, politiky atd. Jde tu krom jiného o ujasnění rozdílu mezi texty a realitou, institucemi "na papíře" a konkrétními aktéry s jejich motivy a zájmy. Na druhém pólu se výuka "Politologie" dotýká "Sociologie pro právníky". "Klasické" přednášky jsou doplněny semináři v dvoutýdenním cyklu (pět až šest za semestr), jež jsou věnovány důkladnějšímu zkoumání vybraných témat více interaktivní formou (promluvy vedoucího semináře kombinované s referáty a diskusemi).
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Eva Kučerová (15.09.2017)

Pokyny k písemné zkoušce z předmětu Politologie

  Zkouška je písemná a skládá se ze dvou částí:

 1. Výstižné vymezení pěti pojmů, resp. párových dvojic pojmů, které se na několika řádcích vejde do rámečku.

Za každou úplně správnou odpověď můžete získat 1 bod, za částečně správnou odpověď1/2 bod. Celkem je možné získat za tuto část zkoušky 5 bodů.

2. Esej, resp. poučená úvaha v rozsahu 3 a více stran A4 (kdyby se jednalo o normostrany, jde přibližně o 5400 a více znaků - podstatou je uvědomit si, že každý má jiný rukopis, takže by neměl rozsahové kritérium obcházet zvětšením velikosti písma) na zadané téma

Budete mít na výběr ze čtyř témat a vaším úkolem bude podle níže uvedených kritérií sepsat odbornou esej, resp. poučenou úvahu na vámi zvolené téma. Posuzovaná kritéria jsou - vedle rozsahu - následující:

 (1)   Vlastní obsah práce včetně uvedení konkrétních příkladů a odkazů na relevantní literaturu. Vaše práce by neměla zůstat pouze v obecné rovině nebo jako ničím nepodložená "pocitová" úvaha, ale měla by obecné úvahy vhodně dokládat na konkrétních příkladech a případně též zasazovat do kontextu odkazem na relevantní odbornou literaturu. V případě, že aspirujete na hodnocení známkou "výborně", je nutné prokázat znalost přečtené literatury (např. odkazem na autory a nepřímými citacemi). Komentováním současné politické situace, ani osobním politickým krédem body nezískáte.

 (2)   Logická struktura a konzistentnost práce. Vámi použité argumenty a jednotlivé části práce by si neměly protiřečit, práce by měla mít jednotnou, navazující logickou strukturu, která vyústí ve vlastní závěr.

Samozřejmostí je požadavek na stylistickou a jazykovou úroveň. Váš text by měl být čitelný, bez gramatických chyb (zkoušku je možné psát v českém nebo slovenském jazyce) a přehledně graficky strukturovaný. Za více hrubých chyb či matoucí interpunkce se hodnocení snižuje o jeden bod.

 

Za esej můžete získat až 8 bodů podle toho, do jaké míry dokážete naplnit výše uvedená kritéria.

Celková známka bude odpovídat počtu nasbíraných bodů. Současně je třeba, aby práce ani v jedné části (definice pojmů; esej) zcela nepropadla - v takovém případě bude celá práce hodnocena jako nedostatečná (tj. z každé části je nutno získat alespoň 1 bod). 1 bod je možné získat za nadprůměrnou aktivitu na seminářích, především v podobě referátů.  

 

Celkový počet bodů             Výsledná známka

13-11                                          1

10-9                                            2

8-6                                              3

5-0                                              4 

 

Časový limit na celou zkoušku je 100 minut.

Sylabus -
Poslední úprava: Eva Kučerová (15.09.2017)

 

Politologie patří na právnické fakultě mezi obligatorní předměty, které nejsou ryze právnické; zařazují nicméně právo jako reálný fenomén a předmět vědeckého zájmu do patřičného společenského a vědního kontextu. Podobná je na zdejší fakultě role sociologie, sociální psychologie, teorií národního hospodářství apod.

Ve výuce vyházíme z vnímání úlohy politologie jako předmětu komplementárního, blízkého státovědě, teorii práva a ústavnímu právu. Tomu se přizpůsobuje také výběr přednášených témat. Oborům platného práva je z klíčového pojmu "demokratický právní stát" ponecháván zájem o právní stát; v politologii se zabýváme vývojem, předpoklady a typy demokracie a jejich alternativami či antipody. Největší pozornost je nicméně věnována politickým ideologiím, jež zůstávají stranou pozornosti dalších předmětů, přičemž jejich význam pro povahu politického a ústavního systému, resp. státu vůbec, je očividný. Třetím pilířem výuky je vedle demokracie a politických ideologií analýza politických struktur, zejména politických stran, a volebních systémů, jež tuzemské politologii v posledních letech dominují.

Výuka politologie, či vlastně úvodu nebo pozvání do politologie, probíhá v zimním semestru. Organizována je v podobě přednášky (2 hod. týdně) a seminářů (1 hod. týdně), které se konají ve čtrnáctidenním cyklu. Celý kurs je zakončen písemnou zkouškou, která se koná v pěti až šesti termínech od ledna do června následujícího kalendářního roku.

Písemná zkouška sestává ze dvou částí: 1. z co možná přesného a lakonického vymezení pěti pojmů, resp. párových dvojic pojmů; 2. ze sepsání eseje na jedno ze čtyř témat, sdělených v úvodu zkoušky. Témata esejů v zásadě kopírují témata přednášek. K provedení zkoušky je vyhrazeno 110 min.

Orientační seznam přednášených témat (vždy aktuálně na začátku semestru v dokumentech KPS):

  1. Teorie politiky. Politika a ideologie; otevřená společnost. Moc a autorita. Politika a právo.
  2. Demokracie a svoboda, jejich dějiny. Demokracie a právní stát.
  3. Občanská společnost. Hnutí, lobby a skupiny organizovaného zájmu.
  4. Politické strany (pojem, typologie, stranické systémy).
  5. Proměny stranických systémů  v českých zemích.
  6. Modely vlády (vládnutí).
  7. Komparace volebních systémů a jejich důsledků. Svobodné a demokratické volby.
  8. Politické ideologie I. (konzervatismus, liberalismus a socialismus).
  9. Politické ideologie II. (nacionalismus, fašismus, nacismus, anarchismus).
  10. Pravice, levice: svoboda a rovnost. Totalitní a autoritářské režimy.
  11.  Přechody k demokracii. Politická kultura.
  12. Vývoj českého politického systému od 2. pol. 19. století.  

Seznam doporučené literatury může být průběžně měněn na přednáškách a seminářích.

Studijní opory
Poslední úprava: Eva Kučerová (19.01.2017)

 

Literatura ke studiu předmětu

"Politologie"

 

Akademický rok 2014 - 2015

 

Základní:

Ladislav Cabada, Michal Kubát a kol.: Úvod do studia politické vědy (Praha, 2. vyd. 2004), kap. 2, 5, 6, 8 až 13, nebo

Miroslav Novák et al.: Úvod do studia politiky (Praha, 2011), kap. 1, 5, 15 až 17, 20 až 22.

Giovanni Sartori: Srovnávací ústavní inženýrství (Praha, 2001).

Michal Kubát: Současná česká politika. Co s neefektivním režimem? (Brno, 2013).

 

Doporučená:

Fareed Zakaria: Budoucnost svobody (Praha, 2004).

Andrew Heywood: Politologie (Praha, 2004).

Andrew Heywood: Politické ideologie (Praha, 2005).

Vít Hloušek, Lubomír Kopeček, Jakub Šedo: Politické systémy (Brno, 2011).

Stanislav Balík, Michal Kubát: Teorie a praxe nedemokratických režimů (Praha, 2012).

Miroslav Novák: Systémy politických stran (Praha, 1997).

Vladimír Klokočka: Ústavní systémy evropských států (Praha, 2. vyd. 2006).

Jiří Přibáň, Pavel Holländer (eds.): Právo a dobro v ústavní demokracii (Praha, 2011).

Petr Pithart: Obrana politiky (Praha, 2. vyd. 2005).

Jan Wintr: Česká parlamentní kultura (Praha, 2010).

Jan Kysela: Ústava mezi právem a politikou (Praha, 2014).

 

Zaměření a využití jednotlivých titulů je komentováno v seminářích; tam mohou být doporučeny rovněž další knihy k hlubšímu studiu. 

Rozpis datumový
Den Datum Popis Učitel Poznámka
Pátek13.10.2017 1. Teorie politiky. Politika a ideologie; otevřená společnost. Moc a autorita. Politika a právo. Politická kultura. (13. 10., P. Pithart) doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. 
Pátek20.10.20172. Demokracie a její typy v historickém vývoji. Demokracie a právní stát. (20. 10., J. Kysela) prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. 
Pátek27.10.20173. Občanská společnost. Hnutí, lobby a skupiny organizovaného zájmu. (27. 10., P. Pithart)doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. 
Pátek03.11.20174. Politické strany (pojem, typologie, stranické systémy).doc. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D. 
Pátek10.11.20175. Volby v demokratických a nedemokratických systémech. Voličské chování. Komparace volebních systémů a jejich důsledků. (10. 11., M. Antoš) JUDr. PhDr. Marek Antoš, LL.M., Ph.D. 
Pátek24.11.20176. Volební a stranický systém v ČR po roce 1989. Parlamentní kultura. (24. 11., J. Wintr) doc. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D. 
Pátek01.12.20177. Formy vlády (modely vládnutí). (1. 12., J. Kysela) prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc. 
Pátek08.12.20178. Politické ideologie I. (konzervatismus, liberalismus a socialismus). (8. 12., P. Pithart)doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. 
Pátek15.12.2017 9. Politické ideologie II. (nacionalismus, fašismus, nacismus, anarchismus). Pravice, levice: svoboda a rovnost. (15. 12., P. Pithart) doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. 
Pátek22.12.201710. Totalitní a autoritářské režimy. Přechody k demokracii (obecně). (22. 12., P. Pithart)doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. 
Pátek05.01.201811. Globalizace a antiglobalizace. Evropská integrace. (5. 1. 2017, J. Ondřejková) JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D. 
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK