PředmětyPředměty(verze: 996)
Předmět, akademický rok 2026/2027
   
Římské právo a základy novodobého práva soukromého I - HP0401
Anglický název: Roman Law and the Foundations of Modern Private Law I
Podoba výuky: přednáška+seminář
Zajišťuje: Katedra právních dějin (22-KPD)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2025
Počet semestrů výuky: 1
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/1, Z [HT]
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Forma uskutečňování: prezenční
Úroveň: základní
Je zajišťováno předmětem: HPOP3053
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. JUDr. Petr Bělovský, Dr.
Třída: římské právo
Kategorizace předmětu: Právo > Římské právo
Neslučitelnost : HPOP0000, HPOP3000
Je korekvizitou pro: HP0404, HP0008, HP0402, HP0403
Anotace
Právní systém kontinentálního práva, jehož součástí je český právní řád, byl historicky vybudován na základě velké kodifikace římského císaře Justiniána ze 6. století známé jako Corpus iuris civilis. Římské právo se stalo základem především soukromého práva a ve větší či menší míře ovlivnilo evropské civilní kodexy.
Cílem předmětu je naučit studenty specifickému způsobu uvažování o právních otázkách, kterému říkáme právní myšlení. Předmět podává ucelený výklad o institutech, principech a hodnotách římského práva, které formovaly moderní právo. Výklad látky je veden souběžně s analýzou právních případů, které jsou zachyceny v justiniánské kodifikaci. Předmět se tak zaměřuje především na schopnost studenta řešit problémy práva a spravedlnosti s důrazem na přesvědčivost a legitimitu právní argumentace, a to v kontextu pramenů a charakteristik vývoje společnosti.
Při výuce římského práva je kladen důraz zejména na právo majetkové (zejm. věcná práva, obligační právo, dědické právo), které z římského práva nejvíce ovlivnilo obsah a strukturu moderního soukromého práva. Nedílnou součástí předmětu je zvládnutí základní terminologie soukromého práva, včetně latinských principů a pojmů.
Předmět je zahájen seznámením s prameny římského práva a základními státoprávními reáliemi starověkého Říma, jejichž znalost je podstatná pro pochopení dalšího výkladu římskoprávní materie. Následuje výklad základních pojmů soukromého práva – osoba a věc, od nichž se odvíjí další výklad o charakteru a nabývání vlastnického práva (dominium), držby (possessio), věcných práv k věci cizí (iura in re aliena). Přednášky i semináře jsou zaměřeny především na řešení problémů vztahu vlastníka, držitele a detentora, ochrany vlastníka a držitele, principy nemo plus iuris a superficies solo cedit. V navazujícím výkladu dědického práva je pojednáno o principech intestátní a testamentární posloupnosti, včetně jejich vzájemné provázanosti (zejm. nabývání pozůstalosti, odkazů a ochraně neopominutelných dědiců). Závěrem je pojednáno o charakteru právního jednání, jeho neplatnosti a vadách vůle, na které pak navazuje látka druhého semestru.
Od studentů se očekává průběžná příprava na přednášky i semináře, práce se seminárním praktikem a četba zadané literatury.



Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (16.09.2026)
Metody výuky
Přednášky budou probíhat presenční formou v m. č. 100. Neurčí-li vyučující jinak, základním komunikačním kanálem pro sdílení materiálů bude systém Moodle. Tam jsou uvedeny i podrobnější informace.
Poslední úprava: Šejdl Jan, JUDr., Ph.D. (27.09.2026)
Kontroly studia předmětu a podmínky pro jejich úspěšné vykonání, způsob hodnocení

1.      Klasifikovaný zápočet je udělen na základě úspěšného absolvování písemného testu z látky přednášené v zimním semestru.

2.      Zápočtové testy jsou organizovány jednotně pro všechny studenty daného předmětu. V jiný, než vypsaný termín není možné test konat a jeho splnění nelze nahradit jinou formou. Přihlášení na test probíhá prostřednictvím informačního systému. Zveřejnění výsledků testu probíhá přes informační systém a samotné zveřejnění výsledků daného termínu testu je potvrzeno na elektronické nástěnce katedry (v informačním systému). V akademickém roce bude vypsáno šest termínů zápočtových testů, a to pět termínů v zimním zkouškovém období a jeden  na začátku letního semestru. Další termíny nebudou přidány.

3.      Zápočtový test je koncipován formou znalostního testu, který se skládá z 20 otázek, kdy každá správně zodpovězená otázka je hodnocena nejvýše jedním bodem. K udělení zápočtu je třeba získat nejméně 13 bodů, kdy 19 a více získaných bodů je klasifikováno známkou 1; 18 až 16 získaných bodů známkou 2; 15 až 13 získaných bodů je klasifikováno známkou 3.

4.     Během semestru může student získat na základě úspěšného splnění dvou seminárních úkolů k dobru nejvíce 2 body, které mu budou započteny do celkového výsledku každého jeho zápočtového testu, který student na konci semestru v jednotlivých termínech absolvuje. Seminární úkoly plní studenti ve svých seminárních skupinách, a to dle zadání vyučujícím skupiny. Konkrétní podobu seminárních úkolů, i s termíny jejich konání, oznámí vyučující s předstihem na svém semináři. Náhradní termíny na plnění seminárních úkolů se nevypisují.

         Studenti, kteří mají na základě ISP možnost splnit předmět ve dvou po sobě jdoucích akademických letech (tzv. rozložený ročník), mají možnost požádat o zápis seminární výuky i v druhém roce svého studia, přičemž v takovém případě ztrácejí v předchozím roce získané seminární body a mají možnost získat seminární body znovu. Pokud si seminární výuku ve druhém roce nezapíší, jsou jim po celé dva roky přičítány body získané v prvním roce studia. Sčítání bodů ze dvou akademických roků je v tomto smyslu vyloučeno.

5.      Zápočtový test trvá vždy 30 minut.

6.      Studentům není dovoleno, aby při psaní zápočtového testu používali jakékoli právní nebo jiné texty, ani jiné pomůcky.

7. Bližší organizační informace budou zveřejněny v systému Moodle, kurzu pro přednášky.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (16.09.2026)
Sylabus

Předmět zahrnuje tato témata:

-        Prameny práva

-        Právní způsobilost

-        Věcná práva a iura in re aliena

-        Dědické právo

-        Právní jednání

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (16.09.2026)
Studijní opory

Základní literatura:

1.         J. Kincl, V. Urfus (ed. P. Bělovský). Římské právo, 3. vydání. C.H. Beck: Praha. 2025.

2.         Kompendium I a II z římského práva, KDP PFUK (dokument PDF; v aktuální verzi ke stažení v IS)

3.         Seminární praktikum z římského práva, KPD PFUK (dokument PDF; v aktuální verzi ke stažení v IS)

4.         Principy římského práva, KPD PFUK (dokument PDF; v aktuální verzi ke stažení v IS)

Ostatní literatura:

1.         Digesta seu pandectae. svazky I, II, III, Fragmenta selecta (překl. M. Skřejpek a kol.). Karolinum: Praha 2015, 2019, 2025.

2.         Iustiniani institutiones (překl. P. Blaho, M. Skřejpek.). Karolinum: Praha 2010.

3.         Gaius. Učebnice práva ve čtyřech knihách (překl. J. Kincl). Plzeň 2007.

4.         P. Bělovský. Obligace z kontraktu. Smlouva a její vymahatelnost v římském právu. 2. vydání, Auditorium: Praha 2022.

5.         P. Bělovský. Usucapio: Vydržení v římském právu, Auditorium: Praha 2018.v

6.         M. Skřejpek, P. Bělovský, J. Šejdl, D. Falada. Římské právo v občanském zákoníku. Auditorium: Praha 2017

7.         M. Skřejpek. Římské právo v datech. C. H. Beck: Praha. 1997.

8.         M. Skřejpek. Ius et religio, právo a náboženství ve starověkém Římě. Pelhřimov 1999.

9.         M. Skřejpek. Lex et ius. Právo a zákony antického Říma. Plzeň: A. Čeněk, 2018.

10.     M. Skřejpek. Římské soukromé právo. Systém a instituce. Aleš Čeněk: Plzeň. 2025.

11.     V. Urfus. Historické základy novodobého práva soukromého. C. H. Beck: Praha. 2001.

12.     D. Falada. Recepce římského práva. Aleš Čeněk: Plzeň: 2016.

13.     M. Skřejpek. Latinsko-český slovníček římského práva. Aleš Čeněk: Plzeň. 2012.

14.     L. Heyrovský, Dějiny a systém soukromého práva římského (kterékoli z dostupných vydání, doporučeno je 5. vydání z roku 1910, k dispozici v pdf na Moodlu)

15.     Další literatura je k dispozici v Moodlu v části „Římské právo – zdroje“

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (16.09.2026)
Výsledky učení

·         Zhodnoťte historický dopad sbírky Corpus iuris civilis na vývoj soukromého práva na evropském kontinentě.

·         Rozlište projevy právní subjektivity, svéprávnosti a deliktní způsobilosti v římském právu a zhodnoťte jejich význam pro soudobé právo.

·         Aplikujte institut nascitura na nabytí a dělení pozůstalosti při dědictví osoby před jejím narozením.

·         Zdůvodněte praktický význam odlišení absolutních a relativních práv na žalobách in rem a in personam.

·         Aplikujte pravidla o pars pro indiviso na situaci, kdy jeden ze spoluvlastníků chce věc prodat.

·         Zdůvodněte, jakým způsobem institut držby funkčně doplňuje vlastnické právo (dominium).

·         Rozlište v konkrétních případech dispozice s cizí věcí držbu (possessio) a detenci (possessio naturalis). Vysvětlete praktické rozdíly. 

·         Analyzujte právní problém, při kterém držitelem věci je osoba odlišná od vlastníka. Navrhněte řešení.

·         Aplikujte princip nemo plus iuris na nabytí věci od nevlastníka.

·         Vysvětlete kauzální charakter tradice. Definujte vztah kauzy a tradice.

·         Aplikujte zásadu superficies solo cedit na konkrétní případ nabytí věci akcesí.

·         Popište vztah jednotlivých věcných práv k věci cizí k vlastnickému právu.

·         Rozlište věcné právo k věci cizí od obligačního práva k věci cizí.

·         Vymezte praktický význam actio Publiciana vůči vindikační žalobě při ochraně vlastnictví.

·         Vysvětlete praktický význam interdiktní ochrany držby pro vlastníka věci vedle vindikační žaloby.

·         Aplikujte princip univerzální sukcese ve vztahu k různým delačním důvodům.

·         Rozeznejte základní principy formující kategorie intestátních dědiců.

·         Určete, ve které dědické třídě budou dědit konkrétní osoby po zůstaviteli.

·         Odlište okamžik a fáze nabytí dědického titulu od nabytí vlastnictví k jednotlivým částem pozůstalosti.

·         Určete platnost testamentu v návaznosti na jeho materiální a formální kritéria.

·         Identifikujte výjimky z obecných principů dědického práva.

·         Aplikujte vzájemná práva nepominutelných dědiců, odkazovníků a řádných dědiců při rozdělení pozůstalosti.

·         Určete platnost či neplatnost právního jednání na základě principu errantis voluntas nulla est (mýlící se nemá žádnou vůli.)

·         Rozeznejte jednotlivé obsahové části konkrétních právních jednání.

·         Určete platnost / neplatnost a účinnost / neúčinnost právního jednání na zadaných případech v návaznosti na charakter obsahových částí právního jednání.

 

 

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (16.09.2026)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK