|
|
|
||
|
Studenti jsou po absolvování předmětu schopni definovat pojem trestní politiky v užším i širším smyslu, popsat její základní nástroje a vysvětlit roli hlavních aktérů a institucí podílejících se na její tvorbě a realizaci, a to v kontextu České republiky i vybraných evropských zemí.
V seminářích studenti aplikují principy kriminalizace a subsidiarity trestní represe na konkrétní jednání a analyzují vliv legislativy, aplikační praxe, médií a veřejného mínění na podobu trestní politiky. Současně identifikují faktory ovlivňující recidivu a efektivitu zacházení s pachateli. Na základě modelových situací studenti navrhují vhodná trestněpolitická opatření reagující na konkrétní problémy kriminality a vytvářejí ucelené přístupy kombinující preventivní a represivní nástroje. Studenti v průběhu výuky rozvíjejí schopnost kritického a samostatného myšlení, když posuzují efektivitu konkrétních trestněpolitických opatření a reforem a hodnotí možnosti a limity trestní politiky v kontextu současné společnosti. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
1. Kolokvium bude uděleno za prezentaci analýzy určitého problému v trestněprávní oblasti a navržení jeho řešení na závěrečném semináři v délce cca 20 minut. Bližší podmínky budou prezentovány na semináři. 2. Podmínkou udělení kolokvia je účast na všech seminářích, přičemž jsou akceptovány bez nutnosti doložení důvodu dvě absence. 3. Při přípravě prezentace lze používat jak právní předpisy, tak i odbornou literaturu. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Předmět zahrnuje tato témata: – Druhy trestní politiky a zahraniční poznatky o jejích determinantech – Vývoj trestní politiky v ČR a jeho trendy – Tvorba trestní politiky v ČR (příprava zákonů, specifika zákonodárného procesu, formální i neformální aktéři trestní politiky, strategie jednotlivých organizací, europeizace a internacionalizace trestní politiky) – Institucionální zajištění trestní politiky, limity a možnosti jednotlivých institucí (Ministerstvo spravedlnosti, soudy a státní zastupitelství, probační úředníci a vězeňství) a možné rozšíření jejich kompetencí, popř. zřízení nových institucí (např. Nejvyšší soudní rada) – (De)kriminalizace a (de)penalizace: Jak o nich uvažovat? – Zacházení s pachateli v systému trestní justice ve světle poznatků vývojové kriminologie o recidivě a desistenci – První průřezové téma (rozbor konkrétní oblasti trestní politiky od jejich kriminalizace přes penalizaci až po zacházení): Trestněpolitické přístupy vůči delikventní mládeži – Druhé průřezové téma: Trestněpolitické přístupy ke kriminalitě cizinců a etnických minorit – Veřejnost a kriminalita: Co ví veřejnost o trestní politice a mělo by veřejné mínění ovlivňovat trestní politiku? – Ochrana a role obětí v systému trestní spravedlnosti: minulost, přítomnost a možný vývoj ve světle zahraničních zkušeností, aplikační praxe a legislativních trendů, filozofická východiska a vliv restorativních konceptů a politik – Úspěšné a neúspěšné reformy trestní politiky: Jaké jsou determinanty kvalitní reformy trestní politiky a jak uvažovat o možné reformě trestní politiky? Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Základní literatura 1. Scheinost, M. a kol. (2021). Analýza trendů kriminality v České republice v roce 2020. Praha: IKSP. 2. Scheinost, M., Válková, H. a kol. (2015). Sankční politika a její uplatňování. Praha: IKSP. 3. Musil, J. (1998). Úloha trestní politiky při reformě trestního práva. Trestní právo, 1, 3-5. 4. Drápal, J. (2021). Punitive by negligence? The myths and reality of penal nationalism in the Czech Republic. European Journal of Criminology, doi.org/10.1177/14773708211063753 5. van Zyl Smit, D., & Snacken, S. (2009). Principles of European prison law and policy: Penology and human rights. Oxford: OUP 6. Garland, D. (2013). Penality and the penal state. Criminology, 51(3), 475-517. 7. Dünkel, F. (2017). European penology: The rise and fall of prison population rates in Europe in times of migrant crises and terrorism. European Journal of Criminology, 14(6), 629-653. 8. Lacey, N., Soskice, D., & Hope, D. (2018). Understanding the determinants of penal policy: Crime, culture, and comparative political economy. Annual Review of Criminology, 1, 195-217. Doporučená literatura: 1. Firstová, J. (ed.). (2021) Zločin a trest v 21. století. Aktuální témata trestní politiky a trestního 2. Karabec, Z. a kol. (2008). Trestní politika a její realizace v oblasti trestní justice. Praha: IKSP 3. Lappi-Seppälä, T. (2008). Trust, welfare, and political culture: Explaining differences in national penal policies. Crime and Justice, 37(1), 313-387. 4. Zeman, P. a kol. (2011). Veřejnost a trestní politika. Praha: IKSP. 5. Válková, H. (2012), Trestní politika, kriminologický výzkum a nezodpovězené výzvy „boje se zločinem“ na počátku 21. století. Fórum sociální práce, 1, 157-160. 6. Wintr, J., & Raček, P. (2010). Zvyšování trestní represe v letech 1993 až 2008. Právník, 6, 545-575. 7. Baratta, A. (překlad Hungr. P. 1995). Sociologie trestního práva. Brno: Vydavatelství Masarykovy Univerzity v Brně. Spisy Právnické fakulty č. 159 (Řada teoretická). 8. Van Zyl Smit, D., & Dünkel, F. (2001). Imprisonment today and tomorrow. International Perspectives on Prisoners’ Rights and Prison Conditions. Second edition, Kluwer Law International, The Hague. 9. Body-Gendrot, S., Hough, M., Kerezsi, K., Lévy, R., & Snacken, S. (Eds.). (2014). The Routledge handbook of European criminology. Abingdon: Routledge. 10. Liebling, A., Maruna, S., & McAra, L. (Eds.). (2017). The Oxford handbook of criminology. Oxford University Press. 11. Neubacher, F. (2020). Kriminologie. Nomos Verlagsgesellschaft mbH & Co. KG. 12. Singelnstein, T., & Kunz, K. L. (2021). Kriminologie: eine Grundlegung. Bern: Haupt Verlag. 13. Schwind, H.-D. (2021) Kriminologie und Kriminalpolitik. 24. Aufl. Heidelberg: Kriminalistik.
Seznam povinné literatury s četbou rozepsanou na jednotlivé semináře bude studentům poskytnutý začátkem semestru. Základní právní předpisy: 1. Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník 2. Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád) 2. Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě 3. Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů 4. Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže 5. Zákon č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody; Vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody; zákon č. 129/2008 Sb. o výkonu zabezpečovací detence Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
- Student definuje pojem trestní politiky v užším a širším smyslu. - Student popíše základní nástroje trestní politiky (kriminalizace, sankce, prevence). - Student vysvětlí role hlavních aktérů a institucí podílejících se na tvorbě trestní politiky. - Student aplikuje principy kriminalizace a subsidiarity trestní represe na konkrétní jednání. - Student navrhne vhodné opatření trestní politiky orientované na řešení konkrétního aktuálního problému kriminality. - Student analyzuje vliv legislativy, praxe a veřejného mínění na podobu trestní politiky. - Student rozliší dopady médií a morální paniky na trestní politiku. - Student identifikuje faktory ovlivňující recidivu a efektivitu zacházení s pachateli. - Student je schopen posoudit efektivitu konkrétních trestněpolitických opatření nebo reforem. - Student posoudí možnosti a limity trestní politiky v kontextu současné společnosti. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|
|
||
|
Předmět je určen pro studenty 3. a vyšších ročníků a pro jeho zápis je vhodné, aby měl student absolvován předmět Trestní právo II (HPOP0032). Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
|