|
|
|
||
|
Smyslem tohoto předmětu je poskytnout zájemcům hlubší pohled na témata přesahující zaměření obligatorního předmětu "Politologie", a to buď chronologicky (dějiny politického myšlení), anebo volbou průřezového tématu, zkoumáním vybraných politických institucí či empirickým přiblížením konkrétních politických systémů.
Metodologicky staví předmět na přednáškách kombinovaných s diskusemi na předem ohlášená témata, v ideálním případě podpořenými předcházející samostatnou prací s literaturou. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
1. Zkouška je kombinovaná, skládá se z písemné a ústní části. 2. Písemná část zkoušky spočívá v sepsání eseje v rozsahu čtyř až sedmi normostran na politologické či politickofilosofické téma, obsahující vlastní myšlenku autora a opírající se alespoň o dva zdroje, které ale nepřevypravuje, nýbrž komentuje, rozvíjí či s nimi polemizuje. 3. U písemné části zkoušky je možné používat veškeré právní předpisy a jiné materiály. 4. Ústní část zkoušky spočívá ve stručné obhajobě eseje s doplňujícími otázkami. 5. Téma studenti a studentky nahlásí prof. Janu Kyselovi nebo doc. Janu Wintrovi do konce března. 6. U ústní části zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné materiály. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
V rámci předmětu bude pozornost věnována zejména tématům následujícího výčtu. - Úvodní přednáška: organizace výuky, zkouška; exkurs k politické psychologii - Politické myšlení starověkého Řecka: Platón a Aristotelés - Křesťanství a politické myšlení; politické myšlení středověku - Politické myšlení novověku: Hobbes, Tocqueville a další - Carl Schmitt - Ústavní teorie 20. století - Politická filosofie 2. poloviny 20. století: Rawls a jeho kritici - Právo a politika - Komunální politika - Variabilní téma (např. aktuální problémy parlamentarismu, populismus a demokratický právní stát, EU jako objekt politologické analýzy) Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Základní literatura: 1. Cabada, L., Kubát, M. a kol. Úvod do studia politické vědy. 2. Praha. 2004. 2. Krsková, A., Dějiny evropského politického a právního myšlení. Praha. 2003. 3. Blackwellova encyklopedie politického myšlení (Brno, 2. vyd. 2000). Ostatní literatura: 1. Balík, S., Kubát, M.: Teorie a praxe totalitních a autoritativních režimů (Praha, 2004). 2. Barša, P.: Politická teorie multikulturalismu (Brno, 1999). 3. Giddens, A.: Třetí cesta (Praha, 2001). 4. Hobbes, T.: Leviathan. 5. Kis, J.: Současná politická filosofie (Praha, 1997). 6. Kubát, M.: Postkomunismus a demokracie. Politika ve středovýchodní Evropě (Praha, 2003). 7. Kysela, J.: Právo na odpor a občanskou neposlušnost (Brno, 2. vyd. 2006). 8. Kysela, J.: Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů (Praha, 2004). 9. Kysela, J.: Ústava mezi právem a politikou (Praha, 2014). 10. Kysela, J.: Dělba moci v kontextu věčného hledání dobré vlády (Praha, 2019). 11. Mill, J. S.: Úvahy o vládě ústavní (Praha, 1992). 12. Novák, M., Lebeda, T. (eds.): Volební a stranické systémy. ČR v mezinárodním srovnání. (Praha, 2004). 13. Tocqueville, A. de: Demokracie v Americe (Praha, 1992). 14. Wintr, J.: Parlamentní kultura. (Praha, 2010). Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|
|
||
|
Pro zapsání předmětu není stanovena podmíněnost jeho zápisu absolvováním jiného předmětu Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (05.08.2024)
|