PředmětyPředměty(verze: 908)
Předmět, akademický rok 2022/2023
   Přihlásit přes CAS
Mezinárodní právo životního prostředí - HOPV0063
Anglický název: International Environmental Law
Zajišťuje: Katedra práva životního prostředí (22-KPZP)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2021
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:ústní
Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
Virtuální mobilita / počet míst: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň: základní
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D.
Vyučující: prof. JUDr. Milan Damohorský, DrSc.
JUDr. Michal Sobotka, Ph.D.
doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D.
JUDr. Karolina Žákovská, Ph.D.
Neslučitelnost : HP0681
Ve slož. prerekvizitě: HMOD0011, HMOD0011
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (13.09.2022)
Základním cílem předmětu je uvést studenty Právnické fakulty UK do postavení a významu předmětu v rámci práva životního prostředí. Zaměřením se jedná se o znalostní předmět s multioborovým přesahem, který obsahuje nutná základní východiska věcného rázu a kombinuje je s přístupem právním, zejména v oblasti veřejnoprávní regulace.

Mezinárodní právo životního prostředí je relativně novým a moderním úsekem, jak na jedné straně mezinárodního práva veřejného, tak na straně druhé i práva životního prostředí. Vyvinulo se v průběhu posledních zhruba padesáti let. Od počátku 70. let minulého století se stalo postupně základem pro rozvoj práva životního prostředí i na regionální a národní úrovni a je stále jedním z nejdynamičtěji se rozvíjejících úseků práva životního prostředí, který je charakterizován vznikem nových úprav řešení globálních a regionálních problémů životního prostředí, a to zejména v podobě mezinárodních úmluv. Mezinárodní právo životního prostředí je typicky mezioborovou disciplínou, a to jak ve smyslu věd a oborů právních, tak i pokud jde o jiné vědecké disciplíny (biologické, technické a společenskovědní).

Studenti budou seznámeni se základními pojmy, principy, subjekty a prameny mezinárodního práva životního prostředí. Osvojí si metody kontroly, řešení sporů a odpovědnosti v rámci mezinárodního práva životního prostředí, jakož i individuálních a kolektivních lidských práv. Získají znalosti o právní úpravě mezinárodní ochrany klimatu (adaptační a mitigační opatření), ochranu ozónové vrstvy Země, ochranu ovzduší, Antarktidy, přírody a krajiny, rostlinstva a živočišstva, půdy a lesa, vody, moře a oceánů, i oblasti mořského dna. Rovněž se zaměří v průběhu výuky na vybrané zdroje ohrožování životního prostředí, zejména na problematiku přeshraničního nakládání s odpady a chemickými látkami. Absolventi předmětu se budou umět orientovat v problematice mezinárodní ochrany životního prostředí, budou znát základní pojmy, prameny, instituty a nástroje této pro právo životního prostředí klíčové problematiky.

Metody výuky
Poslední úprava: JUDr. BcA. Tereza Fabšíková, Ph.D. (04.02.2022)

Vzhledem ke kapacitě předmětu jsou v LS 2021/2022 přednášky konány hybridní formou, tedy kontaktně za přítomnosti studentů (pokud epidemická situace přítomnost studentů bude umožňovat) spolu se streamováním v reálném čase přednášek. Přednášky jsou ukládány do playlistu, na který studenti přihlášení do předmětu obdrží po začátku semestru odkaz.

Dalším komunikačním kanálem je SIS a fakultní email či studentský email uvedený v SIS.

S jakýmikoli dotazy ohledně výuky a organizace předmětu je možné se obrátit na garanta předmětu (doc. Stejskala), tajemnici katedry (dr. Fabšíkovou) či sekretářku katedry (Mgr. Slavíčkovou).

V případě, že by bylo nutné přejít z důvodu koronavirové epidemie na bezkontaktní formu výuky:

- komunikační kanál by byl Moodle, SIS a studentský email uvedený v SIS

- výuka by probíhala v čase standardní přednášky (úterky od 16 hodin) streamováním z místnosti bez přítomnosti studentů, příp. skrze MS Teams

- ústní zkouška (v případě, že by bylo nutné konat zkoušky bezkontaktně) by se konala bezkontaktní formou, skrze MS Teams (/Zoom - bylo by garantem předmětu upřesněno).

Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (13.09.2022)

1. Student si u zkoušky vylosuje dvě otázky z níže uvedeného seznamu 

2. Zkouška je klasifikována zkoušejícím, a to známkami "výborně" (1), "velmi dobře" (2), "dobře" (3) nebo "neprospěl/a" (4)  

3. Zkoušku může student opakovat dvakrát (tři pokusy celkově).  

4. Konání zkoušky není podmíněno účastí na přednáškách. 

5. U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné zdroje. 

 

6 Seznam zkušebních otázek: 

1. Globální a regionální problémy životního prostředí a jejich řešení pomocí mezinárodních úmluv. 

2. Pojem, předmět a systém mezinárodního práva životního prostředí. 

3. Vývoj mezinárodního práva životního prostředí, hlavní konference OSN o životním prostředí. 

4. Subjekty mezinárodního práva životního prostředí. 

5. Prameny mezinárodního práva životního prostředí. 

6. Principy a zásady v mezinárodním právu životního prostředí. 

7. Odpovědnost státu za mezinárodně protiprávní chování v oblasti ochrany životního prostředí. 

8. Odpovědnost pachatelů za trestné činy proti životnímu prostředí, zločin ekocidy. 

9.     Civilní odpovědnost provozovatele činností nebezpečných pro životní prostředí. 

10. Rozhodování mezinárodních soudních a arbitrážních tribunálů v oblasti ochrany životního prostředí. 

11. Kontrola a její fáze v mezinárodním právu životního prostředí. 

12. Řešení sporů v mezinárodním právu životního prostředí. 

13. Individuální a kolektivní lidská práva v mezinárodním právu životního prostředí. 

14.  Aarhusská úmluva (práva veřejnosti dle úmluvy). 

15. Právní úprava ochrany ovzduší, ochrana ozónové vrstvy a klimatického systému Země. 

16. Ochrana lesa a půdy v mezinárodním právu životního prostředí. 

17. Právní úprava ochrany přírody a krajiny v mezinárodních úmluvách globálního aregionálního charakteru. 

18. Právní úprava ochrany ohrožených druhů fauny a flory v mezinárodních úmluvách globálního aregionálního charakteru, ochrana zvířat vsystému dohod Rady Evropy. 

19. Antarktický smluvní systém z pohledu mezinárodního práva životního prostředí. 

20. Nakládání s chemickými látkami v mezinárodním právu. 

21. Právní úprava nakládání s odpady v mezinárodním právu. 

22. Právní úprava ochrany moří a mořských živých zdrojů. 

 

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (13.09.2022)

Předmět zahrnuje tato témata: 

- Vznik mezinárodního práva životního prostředí, pojem, předmět a systém mezinárodního práva životního prostředí. 

- Subjekty, prameny a principy mezinárodního práva životního prostředí. 

- Kontrola plnění závazků v mezinárodním právu životního prostředí.     

- Mezinárodní odpovědnost v ochraně životního prostředí.     

- Řešení sporů v mezinárodních vztazích při ochraně životního prostředí.                           

- Individuální a kolektivní lidská práva, včetně práv veřejnosti podle Aarhusské úmluvy.   

- Klimatické změny, ochrana ovzduší a globální atmosféry pohledem práva. 

- Ochrana přírody, krajiny a biodiverzity v mezinárodním právu životního prostředí. 

- Ochrana fauny a flory v mezinárodním právu životního prostředí. 

- Ochrana lesa a půdy v mezinárodním právu životního prostředí. 

- Ochrana před zdroji ohrožení životního prostředí v mezinárodním právu (přeshraniční nakládání s odpady a chemickými látkami) 

- Ochrana životního prostředí Antarktidy.  

- Ochrana moře, oblasti mořského dna a mořských živých zdrojů 

Studijní opory
Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (13.09.2022)

Základní literatura: 

1. Šturma, P. – Damohorský, M. – Ondřej, J. – Smolek, M. - Zástěrová, J.: Mezinárodní právo životního prostředí - 1. díl – Obecná část, IFEC, Praha 2004 (dotisk 2008) 

2. Damohorský, M. - Šturma, P. – Ondřej, J. – Smolek, M., - Stejskal, V. - Zástěrová, J., Žákovská K: Mezinárodní právo životního prostředí - 2. díl – Zvláštní část, IFEC, Praha 2008  

3. Stejskal, V. a kol. Mezinárodní právo životního prostředí. Učební pomůcka. - sylabus prezentací a přednášek, PF UK Praha (bude elektronicky distribuováno aktuálním účastníkům kurzu) 

Ostatní literatura: 

1. Damohorský, M. a kol.: Právo životního prostředí, 3. vydání, C.H. Beck, Praha, 2010 

2. Proelß, Alexander (Hrsg.) Internationales Umweltrecht. Verlag De Gruyter Studium, Berlin 2017 

3. Sands, P. – Pell, J.: Principles of International Environmental Law, Cambridge University Press 2012. 

4. Smolek, M. Implementace a prosazování norem mezinárodního práva a práva ES v oblasti ochrany životního prostředí. AUC Iuridica 1/2005, str. 9-144 

5. Stejskal, V. Úvod do právní úpravy ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost. Nakladatelství Linde, Praha 2006. 

6. Žákovská, K.: Ochrana mořské biodiverzity v mezinárodním právu, PF UK Praha 2010. 

7. Žákovská, K.: La Protection de la Biodiversité Marine en Droit International. PF UK, Praha 2019. 

Základní právní předpisy: 

1. Deklarace o životním prostředí člověka (Stockholm 1972) 

2. Deklarace o životním prostředí a udržitelném rozvoji (UNCED, Rio de Janeiro, 1992) 

3. Úmluva EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu kprávní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhusská úmluva 1998) 

4. Rámcová úmluva OSN o změnách klimatu (Rio de Janeiro 1992) 

5. Úmluva OSN o biodiverzitě (Rio de Janeiro 1992) 

6. Pařížská klimatická dohoda (2015) 

Ostatní právní předpisy (výběr, v aktuálním znění): 

1. Rezoluce Valného shromáždění č. 2997 z 15. 12. 1972) o založení Programu UNEP 

2. Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam zvláště jako biotopy vodního ptactva (Ramsar 1971) 

3. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví (Paříž, 1972) 

4. Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (1973, Washington) 

5. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů (Bonn, 1979) 

6. Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (Bern 1979) 

7. Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší (Ženeva, 1979) 

8. Úmluva OSN o mořském právu (Ženeva 1982) 

9. Úmluva o ochraně ozónové vrstvy Země (Vídeň 1985) 

10. Úmluva Rady Evropy o civilní odpovědnosti za škody vyplývající z činností nebezpečných pro životní prostředí (Lugano, 1993) 

11. Úmluva Rady Evropy o trestněprávní ochraně životního prostředí (ETS 172, Štrasburk, 1998) 

12. Smlouva o Antarktidě (Washington, 1959). 

13. Protokol o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě (Madrid, 1991).   

14. Úmluva o proceduře předběžného souhlasu na základě dobré znalosti věci, aplikovatelné na určité chemické výrobky a nebezpečné pesticidy, jež jsou předmětem mezinárodního obchodu (Rotterdam 1998) 

15. Úmluva o organických persistentních znečišťujících látkách (POPs) (Stockholm 2001) 

16. Evropská úmluva o krajině (Florencie, 2000) 

17. Úmluva o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat (Kyjev, 2003) 

18. Transforming our World: The 2030 Agenda for Sustainable Development (New York 2015) 

Základní judikatura 

1.Gabčíkovo-Nagymaros (MSD 1997) 

2.Trail Smelter (1941) 

Ostatní judikatura 

1. Lac Lanoux (1956) 

2. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN 687(1991) – odpovědnost Iráku za škody v Kuvajtu 

3. Herbicide Case (MSD 2008) 

4. Whaling Case (MSD 2014) 

5. Judikatura ESLP (výběr) 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK