|
|
|
||
|
Cílem a ambicí předmětu je poskytnout zainteresovaným posluchačům právnického studia, kteří po jeho absolvování budou zastávat významná pracovní a zároveň i společensky exponovaná místa, nadstandardní sumu znalostí a informací, sloužící jak jako základ pro jejich uplatnění přímo v oblasti mezinárodních či diplomatických vztahů, tak jako odrazový můstek pro dostatečnou vlastní orientaci v samotné logice poslání, udržování a pěstování diplomatických a konzulárních styků. V neposlední řadě pak též i jako vodítko pro pochopení významu dodržování tradic a pravidel protokolu, jakož i pro uvědomění, respektování a osvojení si, dodržování, vyžadování a ovlivňování obsahu a limitů z nich velmi často vyplývajících či odvozených obecných, ale i specifických, aktuálních pravidel společenského chování a bezvadného veřejného vystupování.
Předmět rozšiřuje a významně prohlubuje znalosti diplomatického práva získané ve zvláštní části základního kursu mezinárodního práva veřejného. V návaznosti je v tomto rámci traktovaná materie kodifikovaných smluvních a obyčejových pravidel dále doplněna o seznámení se s diplomatickou praxí a s uplatňováním pravidel diplomatického protokolu, mezinárodní zdvořilosti a společenské etikety na vrcholné úrovni diplomatických vztahů, jakož i s jejich využitím v širokém záběru současného intenzívního, vysoce kontaktního společenského života na všech úrovních styků, od oficiálních či manažerských až po soukromé či rodinné, od politických, přes obchodní či ryze odborné, až po kulturní či sportovní, v prostředí domácím, ale i v zahraničí, a to jak z pohledu a pozice jejich pasívního účastníka, tak i aktivního organizátora. Předmět je ve výuce provázán do jednoho celku ze tří základních částí zachycených i v jeho názvu. Odpovídají tomu i zvolené kombinované a variabilní metody výkladu. Zahrnují klasické metody – historickou a komparativní, jež si stoprocentně vyžaduje především úvodní matérie. Následuje výklad v podobě práce s normativním textem základních kodifikačních úmluv doplněný bezprostředním komentářem článků a praktickými příklady, popřípadě opět komparací. Pasáže výkladu protokolu využívají řazení do časového a logického sledu odvíjejících se událostí a procesů (organizace návštěvy, nástupní audience, ukončení diplomatické mise). Optimálně to zde vyhovuje jak pedagogické sdělitelnosti, tak i snadnější zapamatovatelnosti a rozvoji schopnosti tvůrčím způsobem samostatně odvozovat další souvislosti, doplňovat nově získané informace k již jinak nabytým poznatkům, korigovat mylné laické představy atd. Protokol a společenská etiketa jsou při výkladu nutně založeny opět převážně na praktických příkladech a tam, kde je to možné, i na ukázkách vzorů reálných v praxi použitých předmětů a dokumentů, či obrazového materiálu. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (07.09.2022)
|
|
||
|
1. Podmínku konání zkoušky je aktivní osobní účast studenta na výuce. 2. Zkouška má podobu zodpovězení trojice vylosovaných otázek. 3. U zkoušky není možné používat právní předpisy ani jiné materiály.
4. Seznam zkušebních otázek: 1. Diplomacie, diplomatické právo, diplomatické styky, zahraniční politika, mezinárodní právo 2. Státní orgány pro zahraniční styky – vnitřní, vnější, jejich kompetence 3. Historický vývoj diplomacie, postupný vznik a stabilizace norem diplomatického práva (periodizace, hlavní mezníky, starověké systémy, první hmotné prameny) 4. Diplomacie ve starém Řecku (charakteristické rysy diplomatických styků, jejich nositelé, typické nástroje, instituty, používaná praxe) 5. Diplomacie ve starém Římě (charakteristické rysy v jednotlivých obdobích – královském, republikánském, císařském, její nástroje, instituty, nositelé, praxe) 6. Byzantská diplomacie. Papežská diplomacie (typické rysy, používané nástroje) 7. První stálá diplomatická zastoupení a první ministerstva zahraničních věcí 8. Westfálský mír a jeho význam z hlediska vývoje diplomacie. 9. Vídeňský kongres 1815 a jeho význam z hlediska diplomatického práva 10. Cášský kongres 1818 a jeho význam z hlediska diplomatického práva 11. Cesty ke kodifikaci diplomatického práva v 19. a počátkem 20. století (hlavní linie a jejich představitelé) 12. Kodifikace diplomatického práva v rámci OSN po 2. světové válce 13. Teoretické báze a principy pro poskytování diplomatických výsad a imunit 14. Základní prameny diplomatického práva – materiální a formální 15. Diplomatická mise a její personál (postavení, funkce, složení, diplomatické hodnosti a funkce personálu) 16. Navázání diplomatických styků a zřízení zastupitelského úřadu, vyslání a akreditace vedoucího úřadu a členů personálu 17. Konzulární úřady a jejich personál (druhy, jejich postavení, složení, funkce, odlišnosti od diplomatické mise) 18. Zřízení konzulárního úřadu (podmínky a praktický postup u jednotlivých druhů konzulárních zastoupení) 19. Vícenásobná akreditace titulářů a zastupování cizích států 20. Zastupitelské úřady vedené honorárními konzulárními úředníky (pojem, druhy, kompetence, důvody zřízení, odlišnosti v úpravě a právním postavení v porovnání s ostatními konzulárními úřady) 21. Zvláštní mise (pojem, druhy, právní úprava, praktické použití) 22. Stálé mise při mezinárodních organizacích (pojem a funkce, právní úprava, odlišnosti od ostatních diplomatických misí, použití v praxi) 23. Delegace na mezinárodních konferencích a na zasedání mezinárodních orgánů (právní úprava, složení, mandát, postavení členů a jejich ochrana) 24. Povinnosti přijímajícího/hostitelského státu podle aplikovatelných norem diplomatického práva ve vztahu k zastupitelským úřadům cizích států a jejich personálu 25. Funkce diplomatické mise, organizace a metody její práce 26. Funkce konzulárního úřadu, organizace a metody jeho práce 27. Výsady a imunity diplomatických misí 28. Výsady a imunity diplomatických zástupců 29. Výsady a imunity konzulárních úřadů 30. Výsady a imunity konzulárních úředníků 31. Realizace práva zastupitelského úřadu na svobodné spojení (formy, garance, omezení) 32. Diplomatický asyl (pojem, právní úprava, příklady) 33. Řešení situace při zrušení či přerušení diplomatických styků a za ozbrojeného konfliktu 34. Zvláštní ochrana a opatření k posílení bezpečnosti a ochrany diplomatických misí, konzulárních úřadů, misí a zástupců (právní a faktická opatření) 35. Pojmy protokol, diplomatický protokol, ceremoniál 36. Protokolární pracoviště v ČR, jejich kompetence a koordinace 37. Protokolární pořadí v ČR 38. Diplomatické funkce, hodnosti a pořadí diplomatických zástupců; diplomatický sbor a jeho postavení 39. Jmenování a vyslání vedoucího zastupitelského úřadu, příjezd do země akreditace a nástupní audience 40. Ukončení diplomatické mise a odjezd ze země akreditace 41. Vrcholné návštěvy v ČR, rozdělení, organizace, příprava a zabezpečení programu, složení delegace 42. Ceremoniál státních návštěv, organizační a programové elementy, dary 43. Vrcholné návštěvy do zahraničí, příprava a zabezpečení, doprovod 44. Používání státních symbolů, používání státních vlajek a vlajek mezinárodních organizací (obecná pravidla, specifické situace) 45. Oslavy státních svátků (v ČR, cizích států v ČR, ČR v zahraničí) 46. Inaugurace, novoroční setkání, státní pohřby, státní smutek, kondolence 47. Diplomatická korespondence (druhy, náležitosti, věcná příprava a formální úprava) 48. Společenské podniky – druhy, jejich charakteristika a využití 49. Organizace společenských podniků (obecná pravidla, volba optimálního druhu, příprava a všestranné zabezpečení) 50. Pozvání, pozvánky a jejich náležitosti a reakce na ně 51. Účast na společenském podniku a příprava na něj 52. Pravidla oblékání do společnosti při slavnostních příležitostech, dress code 53. Vizitky a jejich používání 54. Základní pravidla společenské přednosti a jejich aplikace v typických situacích 55. Pozdrav a představování, oslovení a používání titulů 56. Stolování – příprava tabule, prostírání, výběr a rozsazení hostí, příprava menu, výzdoba, obsluha, časový harmonogram a návazná organizace (šatna, doprava, parkování…) 57. Zasedací pořádek u stolu 58. Průběh a technika konzumace jednotlivých chodů jídel a nápojů při stolování 59. Společenské chování u stolu 60. Obecná pravidla oblékání do společnosti při různých příležitostech a jejich akceptovatelné modifikace, adekvátní použití barev, sladěnost, vkus, módní vlivy, dress code, místní zvyky, klima, specifická společenská příležitost… 61. Etiketa osobnosti – tělesná kultura, hygiena duševní a fyzická 62. Chování ve standardních i nestandardních společenských situacích (divadla, koncerty, kina, restaurace, hromadná doprava, sportovní akce, zájezdy, svatby, pohřby, krizové situace na veřejnosti, úřední jednání, soukromá setkání …) 63. Příprava a organizace služebního jednání delegací 64. Vztahy na pracovišti, firemní kultury 65. Telefonování a využívání digitálních společenských sítí Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (07.09.2022)
|
|
||
|
V úvodním pojmovém a historickém bloku přednášek se vychází z vymezení pojmů diplomacie/diplomatické styky/diplomatické právo/mezinárodní právo/mezinárodní politika/zahraniční politika. Následuje historický exkurs do dějin diplomacie s důrazem na její vývoj a charakteristické rysy v jednotlivých klíčových obdobích a teritoriích a na postupný vznik a stabilizaci norem a institutů diplomatického práva – od prvopočátků až po současně platnou podobu jednoho z nejkomplexněji kodifikovaných odvětví mezinárodního práva. Další blok je věnován některým teoretickým otázkám diplomatického práva – pramenům, pojmům výsady a imunity, teoretickým koncepcím poskytování diplomatických výsad a imunit, diplomatickému asylu, apod. V dalším se poměrně podrobně pracuje naopak s konkrétními normativními texty především Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích, Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích, Úmluvy o zvláštních misích, Vídeňské úmluvy o zastoupení států v jejich stycích s mezinárodními organizacemi universální povahy, a to formou komentáře s příklady. Blok věnovaný diplomatickému protokolu přibližuje vedle pojmových otázek, problematiku protokolárních pracovišť a jejich kompetencí, protokolárního pořadí, diplomatického sboru, typických protokolárních událostí (oslavy státních svátků, inaugurace, kondolence, státní pohřby, kladení věnců), protokolárního zabezpečení návštěv vrcholných státních představitelů, počátku, fungování a ukončení diplomatické mise, používání vlajek a vedení diplomatické korespondence. Poslední blok výkladu má název Společenská etiketa a jeho součástí jsou kapitoly o pravidlech společenského chování, o účasti na společenském podniku a o vlastní organizaci takového podniku, o stolování a o oblékání. Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (07.09.2022)
|
|
||
|
Základní literatura: 1. Čepelka, Č., Šturma, P. Mezinárodní právo veřejné. C. H. Beck, 2008. 2. Potočný, M., Ondřej. J. Mezinárodní právo veřejné, zvláštní část, C. H. Beck, 2006. Ostatní literatura: 1. Barker. The Protection of Diplomatic Personnel, Ashgate, 2006 2. Dembinski. The Modern Law of Diplomacy, Nijhoff 1988 3. Denza, E. Diplomatic Law (Commentary on the Vienna Convention on Diplomatic Relations), Oxford University Press, 3rd ed. 2008 4. Formáčková, M., Zindelová, M. Univerzita bontonu, Praha 2018 5. Ganjuškin, B. V. Diplomatičeskoje pravo meždunarodnych organizacij, Moskva 1972 6. Gullová, S.Mullerová,F. Šroněk, I. Společenský styk, obchodní a diplomatický protokol, Praha 2004 7. Guth-Jarkovský, J. Společenský katechismus, Praha 2000 8. Ječný, D. Brevíř moderního člověka, Praha 1970 9. Lee. Consular Law and Practice, Oxford University Press, 1991 10. Salmon. Manuel de droit diplomatique, Bruylant, 1994 11. Satow, E. M. Guide to Diplomatic Practice, Longman 1979 12. Sen, B. A Diplomat´s Handbook of International Law and Practice, 3rd ed., Nijhoff 13. Sedláček, I. Jak se chovat ve společnosti, Praha 2001 14. Špaček, L. Moderní etiketa, Praha 2019 15. Šroněk, I. Diplomatický protokol a praktické otázky společenské etikety, Praha 2005 16. Toksvig, S. Moderní etiketa, aneb dobré mravy s humorem, Mladá fronta, Praha 2016 17. Wagner, N. Raasch, H., Proepstl, T. Wiener Uebereinkommen ueber konsularische Beziehungen vom 24. April 1963, Kommentar fuer die Praxis, BWV, Berlin 2007 18. Wood, J. R., Jean Serre. Diplomatic Ceremonial and Protocol, N.Y.1970 Základní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia): 1. Vídeňská úmluva o diplomatických stycích, 1961 2. Vídeňská úmluva o konzulárních stycích, 1963 3. Úmluva o zvláštních misích, 1969 4. Úmluva o zabránění a trestání trestných činů proti osobám požívajícím mezinárodní ochrany, včetně diplomatických zástupců, 1973 5. Vídeňská úmluva o zastoupení států v jejich stycích s mezinárodními organizacemi universální povahy,1975 6. Úmluva o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, 1946 7. Úmluva o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací,1947 Ostatní právní předpisy (vždy ve znění platném a účinném ke dni konání kontroly studia): 1. Rezoluce VS OSN č. 3166/1973/XXVIII 2. Resoluce VS OSN o posouzení účinnosti opatření k posílení ochrany, bezpečnosti a ostrahy diplomatických a konzulárních misí a zástupců,1980 Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (07.09.2022)
|