PředmětyPředměty(verze: 996)
Předmět, akademický rok 2026/2027
   
Tvorba a interpretace zákonů – teorie a praxe - HDPV0103
Anglický název: Making and Interpreting Laws - Theory and Practice
Podoba výuky: seminář
Zajišťuje: Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
Fakulta: Právnická fakulta
Platnost: od 2025
Počet semestrů výuky: 1
Semestr: zimní
Body: 0
E-Kredity: 4
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Kv [HT]
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Forma uskutečňování: prezenční
Úroveň: základní
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D.
Vyučující: PhDr. Mgr. Matěj Czinege
JUDr. Jan Chmel, Ph.D.
prof. JUDr. PhDr. Jan Wintr, Ph.D.
Neslučitelnost : HP0681
Ve slož. prerekvizitě: HMOD0016, HMOD0016, HMOD0017
Anotace
Dovednostní povinně volitelný předmět Tvorba a interpretace zákonů – teorie a praxe představuje parlamentní tvorbu zákonů a jejich soudní interpretaci jako dvě strany téže mince. Zákony jsou připravovány podle určitých legislativně technických, ale též ústavních a právněpolitických pravidel a principů, podle nichž jsou potom i interpretovány.
V rámci výuky je rozebrána praxe tvorby zákonů v České republice, s přihlédnutím k teoretickým a historickým východiskům. Metody interpretace práva budou demonstrovány na příkladech z české judikatury. Studenti si v kursu vyzkouší i praktickou přípravu návrhu zákona a řešení interpretačních úloh. Kurs se opírá o monografie Česká parlamentní kultura a Metody a zásady interpretace práva, o další doporučenou literaturu a dále o prameny, především o parlamentní tisky, stenoprotokoly, přípravné materiály legislativního procesu a soudní rozhodnutí. Bude probíhat formou přednášek, diskusí a řešení praktických úloh.

Pro zápis předmětu Tvorba a interpretace zákonů – teorie a praxe je vhodné, aby student měl splněn předmět Teorie práva II.
Absolvovaný předmět není možné opakovaně zapsat.

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
Kontroly studia předmětu a podmínky pro jejich úspěšné vykonání, způsob hodnocení
1. Předmět Tvorba a interpretace zákonů – teorie a praxe je zakončen kolokviem, které je samostatnou formou kontroly studia předmětu. Za úspěšné absolvování kontroly studia student získá 4 kredity. Kolokvium zahrnuje vypracování cvičného návrhu zákona, kritické posouzení návrhu zákona a řešení interpretační úlohy. Opravné termíny nejsou vypisovány. Výše uvedená písemná vypracování je třeba odevzdat ve stanovených termínech. Při zpracování písemných úkolů je již z povahy věci možné používat veškeré právní předpisy a je možné používat i jiné materiály.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
Sylabus

V rámci výuky předmětu je pozornost věnována těmto tématům:

-        Úvodní hodina. Vztah mezi tvorbou a interpretací zákona – dvě strany téže mince. Legislativní proces ve vládě a Parlamentu; zadání úkolu kriticky rozebrat návrh zákona z 8. volebního období PSP dle výběru studenta

-        Posuzování návrhu zákona. Hlediska ústavní, mezinárodněprávní, unijní, ekonomická, administrativní. Kritický rozbor předem rozeslaných návrhů zákonů projednávaných ve vládě či Poslanecké sněmovně vybraných vyučujícím

-        Legislativní technika, obsah důvodové zprávy; zadání psaní cvičného návrhu zákona

-        Prezentace kritických rozborů návrhů zákonů. Vybrané problémy tvorby návrhů zákonů

-        Jazykový, systematický, historický a teleologický výklad; zadání interpretačních úloh

-        Pravidla přednosti. Textualismus, intencionalismus, purposivismus a pluralismus

-        Prezentace řešení interpretačních úloh. Konzultace ke cvičným návrhům zákonů

-        Vybrané problémy tvorby návrhů zákonů. Konzultace ke cvičným návrhům zákonů

-        Prezentace studentských návrhů zákonů. Aktuální a koncepční problémy tvorby práva

-        Prezentace studentských návrhů zákonů. Závěrečná diskuse

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
Studijní opory

Základní literatura:

1. Kněžínek, J.; Mlsna, P.; Vedral, J.: Příprava návrhů právních předpisů. Praktická pomůcka pro legislativce, Praha 2010 (http://www.vlada.cz/assets/ppov/lrv/dokumenty/Priprava-navrhu-pravnich-predpisu-prakticka-pomucka-pro-legislativce.pdf)

2. kol. aut.: Legislativní proces (teorie a praxe), Praha 2011 (www.mvcr.cz/soubor/legislativni-proces-pdf.aspx)

Wintr, J.: Metody a zásady interpretace práva, 2. vydání, Praha 2019

Ostatní literatura:

1. Gerloch, A. / Kysela, J. / Kühn, Z. / Wintr, J. / Maršálek, P. / Beran, K.: Teorie a praxe tvorby práva, Praha 2008

2. Gerloch, A. / Tryzna, J. / Wintr, J. (eds.): Metodologie interpretace práva a právní jistota, Plzeň 2012

Kokeš, M.: Temná zákoutí legislativního procesu, Praha 2020

3. Kolář, P.; Kysela, J.; Syllová, J.; Georgiev, J.; Pecháček, Š.: Parlament České republiky, 3. vydání, Praha 2013

4. Melzer, F.: Metodologie nalézání práva, Praha 2010

5. Wintr, J.: Česká parlamentní kultura, Praha 2010

6. Wintr, J.: Proměny parlamentní kultury po roce 2010, Praha 2021

7. Zámečníková, M.: Vady zákonodárného procesu a zákonů v České republice, Německu a Rakousku, Praha 2018

Právní předpisy:

1.      Ústava,

2.      zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny,

3.      mimo právní předpisy též Legislativní pravidla vlády

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
Výsledky učení

1.       Studující vysvětlí jednotlivé fáze legislativního procesu na úrovni ministerstev, vlády a Parlamentu a objasní jejich funkci v rámci demokratické tvorby legislativy.

2.       Studující popíše ústavní, právněpolitické a legislativně technické principy tvorby zákonů, na nichž je legislativní proces založen.

3.       Studující rozliší typy legislativních dokumentů (parlamentní tisky, stenoprotokoly, přípravné materiály – důvodové zprávy, RIA, apod.) a určí, jaký mají význam pro interpretaci a rekonstrukci legislativní vůle.

4.       Studující analyzuje vztah mezi tvorbou a interpretací zákonů jako dvěma navazujícími procesy, které podléhají totožným principům racionální normotvorby.

5.       Studující vyhledá a utřídí relevantní právní normy, judikaturu a legislativní materiály a aplikuje je při řešení právních problémů.

6.       Studující používá informační systémy (např. VeKLEP, PSP, Senát, NALUS) veřejných institucí k efektivnímu získávání podkladů pro legislativní práci nebo interpretaci.

7.       Studující analyzuje praktickou právní situaci, identifikuje právní problém a určí, které normativní či legislativní zdroje je třeba využít k jeho řešení.

8.       Studující vysvětlí zásady legislativního psaní a charakterizuje strukturu návrhu zákona a důvodové zprávy.

9.       Studující aplikuje legislativně technická pravidla (zejména Legislativní pravidla vlády) při formulaci paragrafovaného znění.

10.   Studující navrhne paragrafové znění nového ustanovení tak, aby bylo jazykově přesné, terminologicky konzistentní a formálně správně strukturované.

11.   Studující analyzuje legislativní vady předloženého návrhu zákona (např. legislativně technické chyby, nejasnosti, nelogičnosti) a navrhne jejich odstranění.

12.   Studující vytvoří kompletní cvičný návrh zákona včetně důvodové zprávy, který splňuje požadavky na srozumitelnost, strukturu a právní koherenci.

13.   Studující posoudí kvalitu návrhu zákona jiného týmu (oponentura), vyhodnotí jeho silná a slabá místa a formuluje věcně a legislativně přesné připomínky.

14.   Studující přepracuje vlastní návrh zákona na základě obdržené oponentury a obhájí, proč byly jednotlivé úpravy provedeny.

15.   Studující rozliší jazykový, systematický, historický a teleologický výklad a určí, kdy je jejich použití vhodné.

16.   Studující aplikuje pravidla interpretační přednosti (lex superior, specialis, posterior; ústavně konformní výklad) při řešení interpretačních sporů.

17.   Studující analyzuje výsledky různých interpretačních metod v konkrétním případu a posoudí, jak jejich kolizi racionálně řešit.

18.   Studující aplikuje příslušné metody výkladu na soudní rozhodnutí a vysvětlí, jak interpretace ovlivňuje praktickou aplikaci právní normy.

19.   Studující posoudí kvalitu argumentace v legislativních materiálech či judikatuře, identifikuje logické či metodologické vady a obhájí vlastní závěr.

20.   Studující vyřeší komplexní interpretační úlohu, zdůvodní použitou metodu či kombinaci metod a vytvoří přesvědčivou, konzistentní a právně obhajitelnou argumentaci.

 

Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
Požadavky k zápisu
Pro zápis předmětu je vhodné, aby student měl absolvován předmět Teorie práva II.
Poslední úprava: Šicnerová Barbora, Mgr. (27.07.2026)
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK