|
|
| Soubory | Komentář | Kdo přidal | |
 |
INTERNA III 2025_26 CÍLE ANOT SYLAB etc final.docx | doc. MUDr. Jaromír Eiselt, Ph.D. | |
|
Pracoviště vyučujících na I.IK.xls | Ing. Veronika Psutková | |
|
Přednášky Interna III 2025_26.pdf | Ing. Veronika Psutková | |
|
||
|
Předmět Interna III obsahuje v 5. ročníku sérii 10 přednášek, do budoucna též e-semináře a dále 10denní souvislý blok praktické výuky s tématikou diferenciální diagnostiky různých chorobných stavů ve vnitřním lékařství. Praktická výuka probíhá zejména na lůžkových odděleních a MJIP 1. interní kliniky a na Kardiologické klinice. Každá studijní skupina absolvuje jeden 10denní blok praktik, po 5 hodinách denně. Praktika jsou zaměřena na výše zmíněná diferenciálně-diagnostická témata vnitřního lékařství. Studenti provádějí odběr anamnézy a fyzikální vyšetření pacientů s uvedenými symptomy, syndromy a chorobnými jednotkami. V průběhu praktik, podle aktuálních možností daného oddělení (pacienti s daným symptomem jsou přítomni), se studenti pod vedením svých vyučujících zaměřují na typické příznaky (anamnézu + klinickou prezentaci) jednotlivých stavů. U jednotlivých nemocných se podle anamnézy, fyzikálního vyšetření a rozboru laboratorních a grafických vyšetření učí identifikovat pravděpodobnou diagnózu z možných variant. Po zúžení původně široké diferenciální diagnózy pod vedením vyučujících navrhují a zdůvodňují léčebné postupy. Stále klademe důraz na to, že pečlivé vyzpovídání a fyzikální vyšetření pacienta jsou klíčové. Velmi vhodné je doplnit fyzikální vyšetření základním sonografickým vyšetřením u lůžka nemocného (POCUS). Po zavedené léčbě studenti v dalších dnech vyhodnocují odpověď na terapii. V rámci 10denního bloku rotují studenti dle předem stanoveného rozpisu na standardních odděleních a JIP, dle provozních možností navštíví studenti složky komplementu – gastroenterologické pracoviště, hemodialyzační středisko, invazivní a neinvazivní kardiologii, případně ambulance.
Poslední úprava: Psutková Veronika, Ing. (20.02.2026)
|
|
||
|
Podmínkou zápočtu je plná účast na praktikách (tolerujeme 20% omluvených absencí). Přednášky jsou nepovinné, ale účast na nich je silně doporučena. Poslední úprava: Psutková Veronika, Ing. (20.02.2026)
|
|
||
|
amboss.com 2. osmosis.org 3. Češka R. a spol.: Interna. 2. vyd., Triton, 2020, resp. poslední edice. 4. Ian D. Penman et al.: Davidson´s Principles & Practice of Medicine, Elsevier, 24., resp. poslední vyd. 5. Ines J. Alastair et al.: Macleods´s Clinical Examination, Elsevier, 14., resp. last ed. 6. přednášky z vnitřního lékařství. 7. Strachan MWJ et al.: Davidson´s 100 Clinical Cases, Elsevier, 2012, resp. last ed. 8. Japp AG et al.: Macleod´s Clinical Diagnosis, Elsevier, 2018, resp. last ed. Poslední úprava: Psutková Veronika, Ing. (20.02.2026)
|
|
||
|
5. ročník, 10denní stáže á 5 h/den, rotace na interních odděleních, dále 10 přednášek 1. Diferenciální diagnóza bolestí na hrudi 2. Diferenciální diagnóza dušnosti 3. Diferenciální diagnóza kašle a hemoptýzy 4. Diferenciální diagnóza otoků 5. Diferenciální diagnóza poruch vědomí 6. Diferenciální diagnóza horečnatých stavů a sepse 7. Diferenciální diagnóza proteinurie, hematurie, pyurie, oligoanurie 8. Diferenciální diagnóza bolestí břicha 9. Diferenciální diagnóza spleno- a lymfadenomegalie 10. Diferenciální diagnóza anémií Poslední úprava: Psutková Veronika, Ing. (20.02.2026)
|
|
||
|
Po absolvování cyklu přednášek a praktik má být student schopen provést diferenciálně diagnostickou rozvahu daného symptomu, syndromu nebo chorobného stavu, tak jak jsou uvedeny v sylabu tohoto ročníku. - U jednotlivých probíraných diferenciálně diagnostických témat má znát základní etiologii a patofyziologii chorob, které přicházejí u daného symptomu v úvahu. - Po přednáškách a absolvování praktik by měl být student schopen provést diferenciálně diagnostickou rozvahu daného chorobného stavu a umět navrhnout vyšetření, kterými diagnostiku dále povede. - Student se má naučit správně se dotazovat pacienta s různými symptomy či chorobnými znaky (anémie, ikterus, kašel apod.), aby mohl po anamnéze a fyzikálním vyšetření navrhnout vyšetřovací program k upřesnění své diagnostické rozvahy. - Vždy by měl student být schopen vysvětlit, o jakých diagnostických variantách uvažuje, proč, a jak hodlá diagnostiku zúžit. - Ze získaných dat z rozhovoru s pacientem a z výsledků fyzikálního vyšetření má být student schopen stanovit a ústně i písemně formulovat svou diferenciálně diagnostickou rozvahu - jaké choroby přicházejí v dané situaci v úvahu, případně použít skórovací systémy k určení pravděpodobnosti té které choroby a stupeň rizikovosti stavu. - Student má být schopen na základě anamnézy a fyzikálního vyšetření navrhnout další vyšetřovací postup, tedy doplňující laboratorní, zobrazovací, funkční či jiné testy, které rozliší, o jakou diagnózu se pravděpodobně jedná. - Na základě analýzy výsledků provedených vyšetření a klinického kontextu stanoví student pracovní diagnózu a navrhne léčbu. - Student se má naučit identifikovat a výstižně v krátkém sdělení několika větami pojmenovat svou diferenciálně diagnostickou rozvahu. - Výše uvedené předpokládá, že student nastudoval a zná systematiku jednotlivých oborů vnitřního lékařství. Musí ovládat klíčové symptomy jednotlivých nemocí, které byly předmětem minulých semestrálních přednášek. Samozřejmostí je využití poznatků přednesených v rámci aktuálního předmětu v tomto roce. - Student má získat kompetenci vystihnout, které jsou relevantní údaje z anamnézy, z fyzikálního vyšetření, případně z dostupných starších laboratorních a zobrazovacích testů a logicky sestavit a odůvodnit své diferenciálně-diagnostické úvahy. - Nezbytným předpokladem správné interpretace všech nálezů je znalost fyziologických hodnot základních laboratorních testů (hodnoty krevního obrazu, sérových minerálů, N-katabolitů, jaterních testů, parametrů zánětu, kardiomarkerů, lipidogramu, hodnot získaných z analýzy krevních plynů, acidobáze a koagulačních testů). - Na základě účasti na přednáškách, na praktikách a z průběžného studia by si měl student osvojit schopnost písemně i ústně zformulovat diagnostickou rozvahu. - Student pamatuje na to, že lékařská dokumentace je úředním dokumentem, který například v případě soudního sporu hraje i roli listinného důkazu, se všemi důsledky. - Předpokládáme, že student, který dospěl do 5. ročníku medicíny, navazuje nejen na znalosti, dovednosti a kompetence získané v předmětu INTERNA I a II v předchozích ročnících, ale také na klíčové poznatky, které získal v předchozích letech při studiu teoretických oborů a preklinických disciplín. Například při diferenciální diagnostice horečky předpokládáme, že student zná typy bílých krvinek a jejich rozpočet ve zdraví a při těžké infekci, biochemické markery zánětu, klinickou prezentaci infekce respiračního, trávicího a močového ústrojí, infekce kůže či CNS, a další. Měl by znát léky, které mohou způsobit pyretickou reakci, znát význam cestovatelské a chovatelské anamnézy u nejasných horečnatých stavů apod. Pokud tyto znalosti student zapomněl, je nezbytné, aby si je samostudiem, souběžně se studiem klinického předmětu INTERNA III, znovu oživil. Poslední úprava: Psutková Veronika, Ing. (20.02.2026)
|