|
|
|
||
|
Jde o povinný předmět patřící mezi základní teoretické předměty profilového základu zaměřený na popis mechanismů
fungování lidského organismu. Jejich pochopení a osvojení je nezbytným podkladem pro úspěšné absolvování dalšího
studia, zvláště pak navazujících klinických oborů. Výuka předmětu tedy zahrnuje:
- získání detailních znalostí komplexních interakcí na úrovni buněk, organel a molekul;
- jejich začlenění do popisu funkcí jednotlivých orgánů i orgánových systémů;
- propojení těchto znalostí v rámci fungování celého organismu.
Tyto znalosti jsou nezbytným předpokladem pro pochopení provázanosti jednotlivých funkčních systémů a nezbytné pro
porozumění mechanismům vzniku a důsledkům patologických stavů v rámci fungování celého organismu. V rámci
předmětu student získá, například, následující znalosti, dovednosti a kompetence:
- seznámení s funkcí a regulačními mechanismy lidského organizmu, orgánů a jejich částí ve zdraví, se zřetelem
pro následující pochopení základů dysfunkcí v nemoci;
- popsat struktury lidského těla a především mechanismy, které se podílí na řízení jeho funkcí, od úrovně
molekulární až po orgánovou;
- popsat principy a výstupy základních funkčních vyšetření a kriticky vyhodnotit nález vyšetření;
- uplatnit poznatky základních vědních lékařských oborů ve své klinické rozvaze a v indikaci vhodných zákroků a
vyšetření;
- zvážit nové vědecké poznatky lékařských věd a vyhodnotit jejich použitelnost pro klinickou praxi.
Poslední úprava: Žaloudíková Marie, MUDr., Ph.D. (11.09.2026)
|
|
||
|
Pochopit základní fyziologické funkce orgánů, organizmu a jeho částí ve zdraví a základy pro pochopení dysfunkcí v nemoci. Regulační mechanismy udržující homeostázu.
Osvojit si fyziologii buňky, s fyziologickými projevy a regulačními mechanismy na celulární úrovni.
Osvojit si fyziologické odlišnosti funkcí během vývoje jedince.
Osvojit si reakce organismu na zátěž. Fyziologické mechanismy zachování integrity organismu. Poslední úprava: Žaloudíková Marie, MUDr., Ph.D. (11.09.2026)
|
|
||
|
Zápočty za oba semestry a ústní zkouška na konci druhého semestru
Zkouška z fyziologie – pravidla
Zkoušky budou probíhat prezenční a ve výjimečných případech distanční formou. Studenti mohou o zápis na distanční zkoušení individuálně požádat v případě závažných důvodů a po jejich doložení. Žádosti budou zpracovány vedením ústavu a žadatel bude následně vyrozuměn emailem, zda byla jeho žádost schválena, či zamítnuta. Odhlášení ze zkoušky je možné nejpozději 2 dny před termínem zkoušky. Odhlášení ze zkoušky po tomto termínu lze provést na žádost studenta pouze ze závažných důvodů doložených studentem a jejich schválení vedením ústavu.
Každý student obdrží po uzavření termínu email s oznámením přesného času zkoušky. Cílem je, abychom předešli velké koncentraci osob v průběhu prezenční formy zkoušení. Studenti s distanční formou zkoušení si vylosují zkušební otázky pomocí generátoru náhodných čísel spravovaného techniky ústavu.
Při obou typech zkoušky je zakázáno používání jakýchkoliv podpůrných materiálů a technických zařízení. Při distančním zkoušení není navíc dovoleno ani používání ručně psaných poznámek. Průběh každé distanční zkoušky bude nahráván a archivován.
Zkoušce je přítomen vždy jeden hlavní zkoušející. V případě 3. termínů je dále vždy přítomna komise sestávající z dalších dvou členů akademické obce. I v ostatních termínech může být zkoušce přítomen jeden nebo více jiných členů akademické obce, např. z důvodu zácviku na samostatné zkoušení. O výsledku zkoušky v tomto případě rozhoduje hlavní zkoušející. Poslední úprava: Žaloudíková Marie, MUDr., Ph.D. (24.09.2026)
|
|
||
|
Barrett KE.: Ganongův přehled lékařské fyziologie (26. vydání / 4. české vydání), Galén 2024, 779 stran, ISBN / EAN: 9788074927348.
Doplňková literatura:
GANONG, William F. Review of medical physiology. 20th ed. London: Prentice-Hall International, 2005. xii, 880 s. A Lange medical book / Prentice-Hall. ISBN 0-8385-8234-6.
WARD J.P. T. a R. W. A. LINDEN. Základy fysiologie. Praha: Galén, 2010. ISBN 978-80-7262-667-0.
SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. Překlad 8. německého vydání. 4. české vydání. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80-247-4271-7.
ROKYTA, Richard. Fyziologie. Třetí, přepracované vydání (první vydání v nakladatelství Galén). Praha: Galén, [2016]. ISBN 978-80-7492-238-1.
HALL, John E. a A. C. GUYTON. Textbook of medical physiology. 13th edition. Philadelphia, PA: Elsevier, [2016]. ISBN 978-1-4557-7005-2.
COSTANZO, Linda S. Physiology. Sixth edition. Philadelphia: Elsevier, [2018]. ISBN 978-0-323-47881-6.
BORON, Walter F. a Emile L. BOULPAEP. Medical physiology. 7th Edition. Philadelphia: Elsevier, [2017]. ISBN 978-1- 4557-4377-3.
KOEPPEN, Bruce M. a Bruce A. STANTON. Berne & Levy physiology. Seventh edition. Philadelphia: Elsevier, 2018. ISBN 978-0-323-39394-2.
Další studijní materiály jsou zveřejněny na adrese: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7438 Poslední úprava: Žaloudíková Marie, MUDr., Ph.D. (29.09.2026)
|
|
||
|
Zkouškové otázky 2026/27 Obecná fyziologie 1. Zpětnovazební regulace – negativní a pozitivní zpětné vazby 2. Kompartmenty tělesných tekutin, jejich složení a změny 3. Osmotické jevy, difuze, osmóza 4. Formy transportu látek přes buněčnou membránu 5. Typy receptorů pro chemické signální molekuly, regulace jejich účinku 6. Distribuce iontů na buněčné membráně, klidový membránový potenciál 7. Akční potenciál, vedení akčního potenciálu 8. Nervosvalová ploténka 9. Kontraktilní aparát, spřažení excitace a kontrakce 10. Mechanika svalové kontrakce a energetika
Srdce a oběh 11. Vznik rytmicity srdečních stahů, regulace srdeční frekvence, převodní systém 12. Akční potenciál myokardu a jeho šíření, souvislost s EKG 13. EKG – princip s fyziologický podklad 14. Spřažení excitace a kontrakce myokardu a jeho relaxace 15. Homeometrická a heterometrická regulace srdeční kontraktility 16. Srdeční cyklus a jeho fáze (P/V diagram) 17. Tepový objem, ejekční frakce a srdeční výdej,vztah ke kontraktilitě srdeční a žilnímu návratu 18. Vztah mezi tlakem, průtokem a odporem v cévním řečišti, kritický uzavírací tlak 19. Turbulentní a laminární proudění a vliv hematokritu 20. Kapacitní a rezistentní řečiště, principy distribuce krve mezi kapacitním a rezistentním řečištěm 21. Krevní tlaky v různých částech systémového řečiště – určující faktory, význam poddajnosti a elasticity cév 22. Mechanismy řízení systémového krevního tlaku - krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé 23. Mechanismy redistribuce krve mezi jednotlivými orgány, baroreceptorový reflex 24. Koronární průtok, jeho specifika, koronární rezerva a její význam 25. Kardiovaskulární změny při tělesné zátěži 26. Oběhové, dechové a další změny při narození 27. Filtrace v kapilárách, tkáňový mok, lymfa, role lymfatického systému
Krev 28. Regulace erytropoézy a fyziologie erytrocytu 29. Transport CO2 v krvi, Haldanův efekt, vztah k acidobazické rovnováze 30. Transport O2 v krvi, disociační křivka hemoglobinu, Bohrův efekt, typy hypoxie 31. Krevní skupiny, imunohematologické vztahy, Rh inkompatibilita matky a plodu 32. Hemostáza a primární zástava krvácení 33. Princip hemokoagulace, fyziologické antikoagulační mechanismy, fibrinolýza
Dýchání 34. Faktory ovlivňující složení alveolárního vzduchu 35. Mrtvý prostor, vztah mrtvého prostoru a efektivní ventilace 36. Faktory určující difúzi krevních plynů v alveolech 37. Mechanika dýchání a dechové svaly 38. Poddajnost plic a hrudníku (P-V křivka), úloha surfaktantu 39. Odpor dýchacích cest, regulace průsvitu bronchů 40. Dechová práce, statická a dynamická, dechový vzor 41. Poměr plicní ventilace a perfuze, příčiny a důsledky nerovnoměrnosti 42. Plicní cirkulace, rozdíly oproti systémové cirkulaci 43. Nervová regulace dýchání, obranné reflexy 44. Chemická regulace dýchání, chemoreceptory, respirační hyperbola
Ledviny 45. Průtok krve ledvinou. Regulace, vztah ke glomerulární filtraci 46. Glomerulární filtrace – faktory, které ji určují, mechanismy regulace 47. Funkce juxtaglomerulárního aparátu a macula densa 48. Transportní mechanismy v proximálním tubulu 49. Henleova klička, osmotický gradient v ledvině, role urey 50. Distální nefron, sběrací kanálky a hospodaření s vodou, regulace osmolarity finální moči 51. Vylučování draslíku a dusíkatých látek v ledvinách, regulace kalémie 52. Úloha ledvin v regulaci acidobazické rovnováhy 53. Acidobazická rovnováha – určující faktory, pufry, respirační a metabolická složka, vzájemná kompenzace 54. Mikce - mechanismus, řízení
Endokrinologie 55. Mechanismy termoregulace a její ontogenetický vývoj 56. Obecné principy hormonální regulace, mechanismy hormonálního působení a zpětná vazba 57. Hypotalamo-hypofyzární systém – tvorba, uvolňování, regulace, význam 58. Regulace tvorby, uvolňování, transportu a tkáňového účinku thyroidálních hormonů. Prenatální a postnatální účinky 59. Regulace kalcémie a metabolismus kostí 60. Kůra nadledvin a stresová odpověď, terapeutické využití 61. Mineralokortikoidy a hormony dřeně nadledvin, mechanismy ovlivňující jejich uvolňování 62. Endokrinní funkce pankreatu 63. Mechanismy hormonálního ovlivnění glykémie 64. Endokrinní funkce varlat, její řízení a účinky androgenů 65. Endokrinní funkce ovarií, její řízení, menstruační cyklus 66. Gravidita, placenta, porod, laktace
GIT 67. Obecné mechanismy řízení motility GIT, propojení jednotlivých úrovní řízení 68. Žvýkání a polykání (funkce, nervové mechanismy, regulace produkce slin a jejich funkce, polykací reflex) 69. Motilita žaludku, duodena a tenkého střeva, řízení, koordinace 70. Žaludeční sekrece, její regulace 71. Funkce duodena (vč. regulace vyprazdňování žaludku, sekrece pankreatické šťávy a žluči, trávení a absorbce) 72. Exokrinní pankreas, pankreatická šťáva a žluč, složení a jeho význam pro trávení, řízení sekrece, cirkulace žlučových solí 73. Sekrece tenkého střeva, resorpce živin 74. Funkce tlustého střeva (motilita, střevní bakterie, resorpce), defekační reflex 75. Regulace příjmu potravy (hypothalamus, tuková tkáň, leptin, insulin, GLP-1, Ghrelin, peptid YY)
Neurofyziologie 76. Synapse - neurotransmitery, postsynaptické potenciály, sumace 77. Glie – hlavní typy a funkce, hematoencefalická bariéra 78. Typologie nervových vláken - rozdíly ve způsobu vedení 79. Propriocepce, svalový tonus, gama systém, související mozková centra 80. Mícha – anatomická struktura, míšní dráhy, reflexní aktivita, typy reflexů 81. ANS - sympatikus a parasympatikus 82. Centrální řízení motoriky - korové oblasti, dráhy, úloha pyramidové a extrapyramidových (kmenových) drah v řízení motoriky a postury 83. Bazální ganglia – struktura, funkce, význam v řízení motoriky 84. Mozeček - funkce jednotlivých částí, zapojení, neurotransmitery 85. Spánek - fáze, neurochemická podstata, ARAS 86. Paměť - dělení a druhy paměti, mechanismy účastnící se vytváření paměťové stopy 87. Řeč – centra a základní dráhy, fyziologický podklad afázií, lateralizace mozkových hemisfér 88. Asociační oblasti kůry (parieto-okcipito-temporální, prefrontální, orbitofrontální), a exekutivní funkce 89. Limbický systém – struktury, zapojení a role v emocích, strach, stres, úzkost 90. Hypothalamus - endokrinní a nervové řízení fyziologických funkcí 91. Mozková cirkulace a její regulace, intrakraniální tlak 92. Somatosenzorický systém (taktilní čití a termocepce) – receptory, dráhy a centra 93. Bolest – hlavní dráhy a centra, neuromediátory 94. Přenos světelného signálu optickým aparátem oka a jeho transformace v elektrický signál sítnice, receptivní pole 95. Zpracování vizuální informace (zraková dráha, zraková kůra, vnímání tvaru a barvy, prostorové vidění) 96. Sluch - princip zpracování vjemu v Cortiho orgánu, dráhy a centra, tonotopie 97. Vestibulární ústrojí, nystagmus, udržování polohy a rovnováhy 98. Čich a chuť - princip registrace vjemů a nervové dráhy
Vyšetřovací metody 99. Hodnocení EKG záznamu v praxi 100. Metody měření srdečního výdeje a funkce komor 101. Metody měření krevního tlaku v různých částech řečiště a oběhové adaptace na zátěž 102. Měření plicních objemů 103. Dynamická spirometrie 104. Pletyzmografie 105. Měření funkční reziduální kapacity a difuzní kapacity plic 106. Měření tlaků dýchacího systému (alveolární, intrapleurální, transpulmonální) 107. Vyšetření glomerulární filtrace (včetně sérových markerů) a průtoku krve ledvinou 108. Vyšetření funkce tubulů 109. Vyšetření zahušťovací schopnosti a osmolarity moči 110. Vyšetření acidifikačních schopností ledvin 111. Vyšetření krevních plynů, ASTRUP a základní parametry acido-bazické rovnováhy 112. Oxymetrie, princip, výpovědní hodnota 113. Vyšetření krevního obrazu a základní hematologické parametry 114. Koagulační testy a laboratorní vyšetření hemostázy 115. Vyšetření štítné žlázy a její funkce, diferenciace primární a sekundární poruchy 116. Vyšetření glukózové homeostázy, možnosti testování glykémie a sekrece inzulínu 117. Kalorimetrie a vyšetření energetické bilance, výpočet respiračního kvocientu 118. Vyšetření reflexů a svalového tonu 119. Elektroencefalografie – mechanizmy vzniku elektrické aktivity mozku, principy registrace, interpretace, klinický význam 120. Evokované potenciály vizuální, sluchové, somatosenzorické (principy měření, interpretace, klinický význam) 121. Vyšetření optického aparátu oka a zraku 122. Vyšetření sluchu a vestibulárního aparátu 123. Vyšetření mozkomíšního moku, intrakraniálního tlaku a průtoku krve mozkem 124. Vyšetření a určení osmolarity plazmy 125. Elektromyografie 126. Vyšetření mechaniky svalového stahu 127. Metody měření objemu tělesných tekutin Poslední úprava: Žaloudíková Marie, MUDr., Ph.D. (25.09.2026)
|
|
||
|
Obsahové zaměření přednášek a seminářů: 1. Srdce
1.1. Elektrická stránka akce srdeční
Vznik rytmicity srdečních stahů, regulace srdeční frekvence
Akční potenciál různých částí převodního systému, podstata jejich tvarových rozdílů, zapojení jednotlivých iontových kanálů, srdeční pacemaker, časový sled šíření akčního potenciálu jednotlivými prvky převodního systému, faktory ovlivňující srdeční frekvenci – efekt sympatiku, vagové řízení, receptory, efekt.
Akční potenciál a jeho šíření v srdeční svalovině
Podstata tvaru křivky AP myokardu, kanály, které se na něm podílejí, časový sled jejich akce, princip vzniku „plato“ a jeho význam, šíření mezibuněčně, absolutní a relativní refrakterní fáze, vliv změn ve složení vnitřního prostředí na AP myokardu. EKG (princip záznamu, základní popis)
Typy zapojení, princip snímání, Eithovenův trojúhelník, význam, princip zápisu záznamu ze svodů, srdeční vektor a osa, faktory, které je ovlivňují, základní popis elementů křivky EKG – intervaly, vlny, jejich význam. 1.2. Mechanická stránka akce srdeční
Porovnání kontrakce srdečního svalového vlákna, kosterního a hladkého svalu.
Zapojení jednotlivých složek kontraktilního aparátu, spotřeba energie, tetanický stah, relaxace. Porovnání spřažení excitace a kontrakce v srdečním a v kosterním svalu
Způsoby podráždění svalové buňky, přenos signálu, dráhy vedoucí k aktivaci kontraktilního aparátu, význam vápníku. Mechanismy regulace síly srdečního stahu
Homeometrická, heterometrická, kontraktilita, faktory, které ji ovlivňují, vliv koncentrace vápníku, vliv vegetativního řízení, Frank-Starlingův zákon, princip, význam, preload, afterload, faktory, které je ovlivňují, centrální žilní tlak, jejich význam pro sílu srdečního stahu a srdeční výdej.
Srdeční cyklus, graf, význam a změny jednotlivých bodů a částí křivky
Systolická a diastolická část, příčiny a důsledky změn tlak/objem, Laplaceův zákon Minutový výdej srdeční
Výpočet, Fickův princip, diluční metoda, echokardiografický odhad, jeho nastavení, faktory, keré ho ovlivňují, vliv změn frekvence srdeční na trvání systoly a diastoly, význam pro práci srdce a spotřebu kyslíku Vyšetření funkce komor
Srdeční výdej, ejekční frakce, význam, vztah k end-diastolické náplni, end-systolický tlak a objem, srdeční index, ergometrie, vliv zátěže na velikost srdečního výdeje, srdeční práci, spotřebu kyslíku a krevního tlaku 2. Cirkulace
2.1 Obecné principy
Vztah mezi tlakem a průtokem krve
Metody měření, faktory ovlivňující tlak a průtok, pružník, laminární a turbulentní proudění, faktory, které o něm rozhodují a význam, kritický uzavírací tlak, co ho určuje a jeho význam pro orgánovou perfúzi, paralelní a sériové zapojení a význam pro tlakovo-průtokové hodnoty
2.2. Vztah tlak-průtok v různých oddílech cévního řečiště jeho řízení
Faktory určující hodnotu krevního tlaku, jeho význam, měření
Vysokotlaký a nízkotlaký systém, význam, kapacitní a rezistentní řečiště, rychlost proudění a vztah k tlaku v různých částech řečiště a fázích srdečního cyklu, měření krevního tlaku, střední arteriální tlak, význam, vliv polohy těla, vztah k filtraci na kapiláře,
Časový faktor regulace a zapojení jednotlivých regulačních mechanismů
Mechanismy dlouhodobého udržování stálosti hodnoty krevního tlaku, význam ledvin, RAAS. Nervová regulace distribuce průtoku krve, baroreceptory, baroreflex, reseting. Lokální regulace průtoku krve, autoregulace průtoku krve orgány (metabolická, myogenní, vazokonstrikční, vazodilatační faktory. 2.3. Lokální specifika průtoku krve, změny tlak/průtok v klidu a při zátěži
Koronární průtok krve
Spotřeba kyslíku srdečním svalem, v klidu a při zátěži, koronární rezerva, vliv Laplaceova zákona, průtok subepikardiální a subendokardiální oblastí Další orgánová specifika průtoku krve
mozek (HEB), játra, splanchnikus, ledviny Oběhové změny po narození
Oběhové změny při tělesné zátěži
Statická, dynamická zátěž, rozdíly 3. Krev a transport plynů krví
Transport plynů krví, faktory, které ho ovlivňují
celková transportní kapacita krve a faktory na nichž závisí, rozpustnost plynů v kapalině, parciální tlak, transport v plazmě, transport ve vazbě na hemoglobin a faktory, které je ovlivňují, saturace hemoglobinu, , Astrup – výpovědní hodnota, limitace Disociační křivka hemoglobinu
afinita různých typů hemoglobinu k O2 a CO2 a faktory, které ji ovlivňují, význam. zdůvodnění sigmoidálního charakteru křivky, posuny disociační křivky, faktory, které ho způsobují, Bohrův efekt, Haldenův efekt Krevní skupiny, Rh inkompatibilita matky a plodu
antigenní definice jednotlivých typů, určování krevních skupin, využití, důsledky inkompatibility – transfúze, matka/plod, způsob prevence Hemostáza, hemokoagulace, protisrážecí faktory, jejich propojení, koagulační testy
Vazokonstrikce a její faktory, destičková reakce, hemokoagulace, vazba jednotlivých faktorů, vápník, vitamín K, vznik definitivního trombu, propojení koagulačních a antikoagulačních mechanismů v rámci koagulační kaskády, Quickův test, APTT, INR, jejich význam
Hematologická vyšetření
Hemoglobin, hematokrit, střední objem erytrocytu, počet erytrocytů, leukocytů, trombocytů, barevná koncentrace erytrocytu, krevní obraz, FW 4. Dýchání
4.1. Ventilace a mechanika dýchání
Faktory určující složení alveolárního vzduchu, vliv velikosti mrtvého prostoru
Aalveolární ventilace versus dechový objem, efektivní alveolární ventilace, anatomický a funkční mrtvý prostor, parciální tlaky plynů v dýchacím ústrojí, složení vydechovaného vzduchu v průběhu dechu, faktory, které ho ovlivňují, hypoventilace, hyperventilace, vliv na parciální tlaky plynů v alveolárním vzduchu a krvi, výpočty
Mechanismus vdechu a výdechu, dechové svaly, dechový vzor
Barometrický, interpleurální, alveolární tlak, měření, jejich hodnoty při zastaveném dechu, vztah k nádechu a výdechu a jejich změny v průběhu nádechu a výdechu, vztah k rychlosti dýchání, inspirační a expirační dýchací svaly, jejich činnost, řízení. Faktory určující plicní poddajnost a odpor dýchacích cest, dechová práce
Vztah změna objemu versus změna tlaku, elasticita tkáně a povrchové napětí a faktory, které je ovlivňují, surfaktant, křivka poddajnosti plic, vysvětlení tvaru, odpor proudění v dýchacích cestách a faktory, které ho udávají, regulace průsvitu bronchů, práce statická, dynamická, měření.
Vyšetřování plicních funkcí
Spirometrie: TLC, VC, TV, IRV, ERV, RV, FRC, křivka průtok-objem: FVC, PEF, klidový versus usilovný výdech, pletyzmografie, odpor plic a dýchacích cest. 4.2. Přesuny plynů mezi krví a alveolárním vzduchem
Příčiny a důsledky nerovnoměrnosti plicní ventilace, perfuse a jejich poměruSchéma podle Rahna-Fenna, alveolární mrtvý prostor, venózní příměs, parciální tlaky O2 a CO2 alveolární a arteriální
Transport plynů přes alveolo-kapilární membránu, perfusní a difusní limitace
Difúzní plocha, difúzní dráha, koncentrační gradient, rozpustnost plynů v difúzní membráně, rychlost průtoku, difúzní kapacita, měření, A-V diference Funkční rozdíly mezi velkým a malým oběhem
Reakce na hypoxii v plicním a systémovém řečišti, hypoxická plicní vazokonstrikce, mechanismus, důsledky pro saturaci kyslíkem, cirkulaci 4.3. Regulace dýchání
Chemické mechanismy regulace dýchání
Centrální, periferní, lokalizace, reakce na změnu O2 a CO2, mechanismus, adaptace Nervová regulace dýchání
Obranné reflexy dýchání,vznik dýchacího rytmu, inspirační a expirační neurony, činnost, plicní receptory, receptory z hrudníku a dýchacích svalů, receptory z končetin, baroreceptory, termoreceptory, bolest 4.4. Hypoxie – příčiny a důsledky
Typy hypoxie
Hypoxická, ischemická, anemická, histotoxická, příčiny, důsledky pro transport kyslíku do tkání, saturace hemoglobinu, arteriální a venózní pO2 a pCO2, disociační křivka v těchto stavech Hyperbarie, hypobarie
Vliv na transport plynů, reakce respiračního centra, posun disociační křivky, posun ABR, vliv na hematokrit, vliv na plicní perfúzi Respirační kvocient
5. Ledviny
5.1 Funkce glomerulů
Průtok krve ledvinou. Regulace, vztah ke glomerulární filtraci.
Autoregulace průtoku, průtok kůrou a dření, rozdíly, význam, myogenní a tubuloglomerulární zpětné vazby regulující průtok krve ledvinou, změny odporu vas afferens a vas efferens, vztah k velikosti GF, vliv RAAS systému, ANP, prostaglandinů, sympatiku, efektivní průtok
Faktory určující glomerulární filtraci
Rozdíly hydrostatických tlaků, jejich příčiny a důsledky, onkotický tlak, propustnost glomerulární membrány a faktory, které ji ovlivňují, složení a osmolarita primární moči, Měření velikosti glomerulární filtrace a průtoku krve ledvinou
Clearence, princip, výpočet, kreatinin, inulin, přednosti, nevýhody, cystatin C, , měření průtoku pomocí PAH 5.2. Funkce tubulů
Měření tubulárního transportu, frakční exkrece solutů a vody
Frakční exkrece, tubulární resorbce, výpočty, význam, osmolální frakční exkrece, schodek osmolality, osmolální clearence, clearence bezsolutové vody Transportní mechanismy a jejich význam v proximálním tubulu
Na+, glc, K+, HCO3-, H+, urea, aminokyseliny Renin-angiotensin-aldosteronový systém
Juxtaglomerulární aparát a macula densa, princip funkce, účinky ANG a aldosteronu Vylučování draslíku v ledvinách Lokalizace, význam pro udržování kalémie a dalších faktorů vnitřního prostředí Renální vylučování močoviny a metabolismus amoniaku v ledvinných tubulech
Vztah k udržování ABR Tvorba koncentrované a zředěné moči
Osmolarita tubulární tekutiny během průtoku tubulárním systémem, funkce Henleho kličky, osmotická startifikace dřeně, význam, princip udržování, vliv aldosteronu a ADH na regulaci objemu moči, princip působení 5.3 Mikce
Mechanismus, řízení, vyšetření
6. ABR
6.1. Základní faktory určující stav acidobazické rovnováhy v těle
Produkce kyseliny v těle, pufry
Struktura ABR
Respirační a metabolická složka Hodnoty informující o stavu ABR
Buffer base, base excess, anion gap 6.2. Výchylky a regulace acidobasické rovnováhy
Acidóza příčiny, důsledky
Respirační, metabolická Alkalóza, příčiny, důsledky
Respirační, metabolická Respirační kompenzace
Role ledvin
Acidifikace moči, princip, lokalizace, acidifikační testy, titrovatelná acidita, vztah k transportu HCO3- 7. Obecná fyziologie
7.1. Termoregulace a její ontogenetický vývoj
Regulační funkce hypotalamu, hormony štítné žlázy, sympatický nervový systém (vazomotorika kožních cév, potní žlázy, hnědý tuk, uncoupling), třes. Specifika termoregulace v neonatálním období.
7.2. Kompartmenty tělesných tekutin, jejich složení, měření a regulace
Molarita, osmolarita, elekroneutralita. Složení intracelulární a extracelulární tekutiny. Koncentrační rozdíly mezi plazmou a intersticiální tekutinou, Gibbs-Donnanova rovnováha. Princip měření objemu kompartmentů tělesných tekutin rozpouštěním indikátoru. Jak změny v příjmu a výdeji tekutin ovlivní distribuci tekutin v těle.
7.3. Tvorba tkáňového moku, lymfatická cirkulace, regionální zvláštnosti v tvorbě tkáňového moku
Přechod tekutiny přes kapilární stěnu, Starlingova rovnice (hydrostatický a onkotický tlak). Popis lymfatického systému a strukturálních zvláštností lymfatických cév. Role lymfatického systému v absorbci tuků, reabsorbci tekutin z intersticia a odstraňování velkých proteinů z intersticiálního prostoru. Specifika plicní mikrocirkulace.
7.4. Distribuce iontů přes buněčné membrány, význam
Formy transportu látek přes buněčnou membránu
Difuse, facilitovaná difuse, sekundární aktivní transport, primární aktivní transport. Faktory určující velikost difuse. Přenašeče, nejdůležitější ATPázy, symport a antiport. Distribuce iontů na buněčné membráně, její příčiny, vliv na nastavení membránového napětí
Iontové kanály a selektivní propustnost buněčné membrány, elektrochemický gradient. Rovnovážný potenciál pro K+, Na+ a Cl-, Nernstova rovnice. Klidový membránový potenciál. Akční potenciál, mechanismus vzniku, faktory, které ho ovlivňují
Na napětí závislý Na+ a K+ kanál, změny vodivosti membrány pro Na+ a K+, graf průběhu napětí během AP (depolarizace, prahová hodnota, přepolarizování do kladných hodnot, repolarizace, hyperpolarizace). Absolutní a relativní refrakterní perioda a propagace AP.
8. Endokrinní systém
8.1. Obecné principy hormonálních regulací, mechanismy působení hormonů
Negativní zpětná vazba jednoduchá a složitá, pozitivní zpětná vazba. Počet receptorů a jejich afinita k hormonu (down-regulace, up-regulace). Membránové receptory spojené s druhým poslem, membránové receptory spojené s katalytickou aktivitou, receptory pro steroidní a thyroidální hormony.
8.2. Hormony hypofýzy, jejich význam pro vývoj jedince
Vztah hypotalamu a hypofýzy
Vztah sekrece adenohypofysálních hormonů k funkci hypotalamu, spojení hypotalamu a neurohypofýzy, přehled hormonů neurohypofýzy a jejich funkce. Tropní hypofyzární hormony
Přehled a jejich funkce, vazba k hladinám příslušné periferní žlázy. Hormony významné pro růst a vývoj jedince.
Růstový hormon, prolaktin, funkce, význam. 8.3 Hormonální funkce štítné žlázy a příštítných tělísek
Výdej, transport, aktivace
Regulace tvorby a vylučování thyroidálních hormonů, vazba thyroidálních hormonů v plazmě, aktivace T4 v cílových tkáních, tkáňový receptor. Účinky hormonů štítné žlázy včetně jejich významu pro vývoj jedince.
Prenatální a postanatální účinky metabolické, cirkulační, pro vývoj a fungování NS. Funkce příštítných tělísek v regulaci kalcémie.
8.4. Hormony nadledvin
Glukokortikoidy, reakce na stres
Regulace vylučování glukokortikoidů, pulzatilní sekrece, cirkadiánní průběh. Účinky glukokortikoidů a význam sekrece glukokortikoidů při stresu. Hormony dřeně nadledvin, reakce na stres
Biologické důsledky aktivace dřeně nadledvin. Cílové orgány a tkáně podle receptorových subtypů a charakter jednotlivých typů odpovědi. Význam sekrece katecholaminů při stresu. 8.5. Endokrinní funkce pankreatu, regulace glykémie (růstový hormon, kortikoidy…)
Regulace sekrece inzulínu v β buňkách pankreatu. Mechanizmus působení inzulínu v cílových buňkách, hlavní účinky inzulínu. Glukagon – regulace sekrece a účinky. Pankreatický somatostatin. Celkový přehled regulace glykémie.
8.6. Endokrinní funkce pohlavních žláz
Endokrinní funkce varlat
Řízení sekrece GnRH, FSH a LH u mužů. Účinky androgenů. Endokrinní funkce ovarií, menstruační cyklus
Regulace funkce ovárií (GnRH, FSH a LH), negativní a pozitivní zpětná vazba. Fáze menstruačního cyklu a hladiny LH, FSH, 17β-estradiolu a progestronu. Účinky estrogenů a progesteronu v cílových tkáních. Hormonální změny v těhotenství, placenta, porod
Události v časné fázi těhotenství (fertilizace, implantace, sekrece HCG). Přehled hormonů v těhotenství. Syntéza progesteronu a estriolu během těhotenství. Úloha hormonů při porodu (oxytocin, prostaglandiny, fetální kortizol a poměr estrogen/progesteron). Regulace sekrece a ejekce mléka.
9. GIT
9.1. Obecné funkce GIT
Motolita GIT a její kontrola (obecné principy)
Pomalé a rychlé vlny, enterický NS, atonomní a hormonální kontrola motolity, inhibiční a excitační GI neurotransmitery (noradrenalin, acetylcholin, CCK, VIP, histamin, somatostatin), efektory, GIT reflexy Sekrece a funkce regulačních substancí
Hormony parakrinní (somatostatin, histamin, pepsin), neurokrinní (Ach, VIP, subst P…); gastrointestinální; (gastrin, sekretin, CCK, GIP) 9.2 Funkční specifika jednotlivých úseků GIT
Ústní dutina a jícen
Žvýkání a polykání (funkce, nervové mechanismy), motolita, regulace produkce slin a jejich funkce; význam objemu sekrece slin Žaludek
Hlavní funkce (uskladnění, mixování, propulse), chymus, regulace a význam žaludeční sekrece (HCL, hlen, enzymy, hormony); mechanismus vyprazdńování žaludku Trávení chymu v tenkém střevě
Motolita, absorbční a postabsorbční fáze, mechanismus a regulace sekrece střevní šťáv Exokrinní pankreas, játra, žlučník
Hormonální kontrola sekrece pankreatu, výdej žluči, cirkulace žlučových solí Hlavní funkce tlustého střeva
Propulse, haustrace, defekace, funkce střevních bakterií, resorpce iontů, vitamínů, vody, vápníku, železa. 9.3. Systémy a látky ovlivňující příjem potravy
Vliv hypothalamu, tukové tkáně, leptin, insulin, GLP-1, Ghrelin, peptid YY
10. Nervový systém
10.1. Obecná neurofyziologie
Synapse
Neurotransmise (presynaptická část), postsynaptické receptory a potenciály (ionotropní a metabotropní r.), EPSP a IPSP, neurotransmitery (přehled, receptory, syntéza, zpětné vychytávání), učení (synaptické váhy, LTP, LTD) Neuron, gliová buňka
Specifika funkce jednotlivých částí nervových buněk, druhy nervových vláken, vztah jejich tloušťky a myelinizace k rychlosti přenosu signálu, funkce glie 10.2. Smysly
Zrak
Obvody v retině, fotoreceptory, receptivní pole Sluch
Mechanika, kódování frekvencí, cirkulace draslíku Vestibulární ústrojí
Funkce, nystagmus Čich
Účinek odorantu, obvody v čichovém bulbu Chuť
Účinek pěti různých chutí na receptorové buňky Somatosenzorický systém
Dotek, bolest, prodloužení svalu, zátěž šlachy Viscerální systém
Baroreceptory, osmoreceptory, chemoreceptory 10.3. Mícha a ANS
Reflexní aktivita míchy
Posturální, obranná, monosynaptické, polysynaptické zapojení, zkřížené reflexy, reflexní oblouk, gama smyčka ANS
Sympatikus, parasympatikus, účinek na různé orgány 10.4. Mozek
Centra mozkového kmene
Mozeček
Funkce tří hlavních částí (vermis, flocculus, hemisféry), zapojení mediátory Hypothalamus
Nervové funkce, endokrinní funkce Bazální ganglia
Zapojení obvodů, předpokládaná role (kontrola chování, plánování, učení se dovednostem) Mozková kůra
Primární korové oblasti (senzorické oblasti, motorická kůra), korové oblasti vyššího řádu (sekundární, asociativní, premotorické, frontální) Zapojení mozkových struktur v řízení motoriky
Spánek
Fáze, spánkový cyklus, neurochemická podstata spánku a probuzení, ARAS Paměť
Struktury a mechanismy účastnící se ukládání paměťové stopy, paměť krátkodobá – dlouhodobá, deklarativní – nedeklarativní 10.5. Vyšetření nervové soustavy
EEG
Princip, vlny, význam Evokované potenciály Poslední úprava: Žaloudíková Marie, MUDr., Ph.D. (11.09.2026)
|