PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Mikrobiologie, imunologie a obecná infektologie - CVSE3P0009
Anglický název: Microbiology, Immunology and General Infectology
Zajišťuje: Ústav mikrobiologie 3. LF UK, FNKV a SZÚ (12-MIK)
Fakulta: 3. lékařská fakulta
Platnost: od 2021
Semestr: zimní
Body: 8
E-Kredity: 8
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
letní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:26/46, --- [HS]
letní s.:36/38, Z+Zk [HS]
Rozsah za akademický rok: 124 [hodiny]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (neurčen)
letní:neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština, angličtina
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: odhlásit z termínu zkoušky při nesplněné rekvizitě
Garant: prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.
Prerekvizity : CVSE2P0041, CVSE3P0019, CVSE3P0020, CVSE3P0021
Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D. (15.09.2020)
Obsahem předmětu je obecná a klinická lékařská mikrobiologie, imunologie a obecná infektologie. Imunologie se učí v zimním semestru, obecná infektologie v letním semestru, mikrobiologie v obou semestrech. Z každého předmětu získá student dílčí zápočet. Jejich soubor bude podkladem k udělení zápočtu z celého předmětu. Dílčí zápočet lze získat po ukončení předepsané etapy výuky oboru, tj. v zimním semestru budou z mikrobiologie a imunologie, v letním semestru z mikrobiologie a obecné infektologie. Na konci letního semestru získají studenti zápočet z předmětu na základě získaných čtyř dílčích zápočtů a proběhne komisionální ústní zkouška ze tří zúčastněných oborů. Smyslem předmětu z pohledu mikrobiologa je naučit studenta chápat vztah mezi patogenním mikroorganizmem a jeho hostitelem z hlediska nepříznivých biologických vlastností mikroorganizmu (patogenita, virulence) i z hlediska obranyschopnosti makroorganizmu (nespecifická a specifická imunita). Popis tohoto vztahu se případně konkretizuje v příslušné nozologické jednotce (infekčním onemocnění). Dále je obsahem předmětu laboratorní diagnostika, základy léčby a prevence infekčního onemocnění. Obsahem kurzu je dále výuka principů onemocnění a základních projevů chorob, které mají neinfekční mechanizmus a porucha imunitního systému je základní nebo významnou příčinou onemocnění (autoimunitní choroby, stavy primární a sekundární imunodeficience a choroby vzniklé na podkladě hypersensitivity). Pro usnadnění výuky jsou v některých tématech používány klinické situace, kasuistiky. V letním semestru bude předmět obsahovat přednášky z patologie a semináře z farmakologie. Zkouška je ústní a zahrnuje mikrobiologii, imunologii a obecnou infektologii. Při zkoušce se používá výhradně český jazyk.
Cíl předmětu -
Poslední úprava: prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D. (10.12.2019)

Základním cílem předmětu je vysvětlit vztah mezi člověkem, patogenními mikroorganismy a dalšími vlivy prostředí v různých souvislostech. Jde o pochopení interakcí, k nimž dochází mezi různými mikroorganismy a obrannými mechanismy člověka (někdy již primárně změněnými), ale současně i o demonstraci laboratorních vyšetření, které v praxi umožňují prokazovat, specifikovat a kvantifikovat obě zúčastněné složky - čili detekce patogenních mikroorganismů a jejich vlastností na jedné straně a zjišťování velikosti a charakteru imunitní reakce na straně druhé. Tato výuka procesů probíhajících na mikroskopické nebo molekulární úrovni je doplněna klinickým pohledem - demonstrací typických nemocí, které mají infekční příčinu, a rovněž nemocí, které vznikají v důsledku poruchy imunity. Od studenta se očekává propojení mezi znalostmi fyziologie, imunologie, mikrobiologie a histopatologie; z těchto znalostí vychází racionální klinické myšlení. Studenti by měli získat náhled na klinický obraz infekčních a imunopatologických onemocnění, měli by znát jejich diagnostiku a měli by mít i rámcovou představu o jejich terapii.
 

Literatura -
Poslední úprava: doc. MUDr. Petr Kučera, Ph.D. (30.09.2021)

Základní texty:

Kolářová L: Obecná a klinická mikrobiologie, Galén 2020

Murray P, Rosenthal KS, Pfaller MA. Medical Microbiology, eighth ed., Elsevier Mosby 2015

Beneš, J: Infekční lékařství. Praha: Galén 2009 (využije se i v rámci výuky infekčního lékařství ve 3. a v 5. ročníku)

Základy klinické imunologie, H. Chapel, 8. vyd., překlad 2018, Triton

Hořejší V, Bartůňková J: Základy imunologie, Praha, Triton 2017

 

Doplňující:

Bednář M, Fraňková V, Schindler J, Souček A, Vávra J: Lékařská mikrobiologie, Praha: Marvil 1997

J. Krejsek, Imunologie člověka, Garamon, 2016

Alergie, časopis pro postgraduální vzdělávání, Tigis (www.tigis.cz)

H. Žemličková, Praktikum lékařské mikrobiologie, Karolinum, 2019


 

Metody výuky -
Poslední úprava: doc. MUDr. Petr Kučera, Ph.D. (30.09.2021)

Přednášky přináší obecné informace o tématu, semináře umožní interaktivně získat znalosti a vědomosti podrobnějších charakteru. Praktika umožní studentům porozumět a naučit se základním laboratorním a klinickým diagnostickým postupům. Stáže na lůžkovém oddělení ukazují jednak klinické projevy jednotlivých nemocí, ale studenti se při nich seznamují i s uplatňováním diagnostických a léčebných výkonů v praxi. 

Přednášky/semináře/praktika budou vyučovány prezenčně, epidemiologická situace a nařízení vlády ČR mohou formu změnit.. 

Sledujte prosim informace v aplikaci Vyuka (MII-Mikrobiologie P0019) a na Moodle (3. LF UK, Ustav mikrobiologie).

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: doc. MUDr. Petr Kučera, Ph.D. (29.09.2022)

POŽADAVKY KURZU STRUČNĚ:
Mikrobiologie zimní semestr: docházka + protokoly + test1  
Imunologie:  docházka,  prezentace kasuistiky
Mikrobiologie letní semestr: docházka + protokoly + testy (2)  
Obecná infektologie: docházka
Zápočet kurzu MII: výše uvedené dílčí zápočty
Přihláška ke zkoušce (na SIS): zápočet z MII + CVSE2P0030 (Strukura a funkce lidského těla)

Při zkoušce se používá čeština.

Termíny jsou v příslušné části SIS. Otázky jsou uvedeny v SIS a aplikaci výuka.

Z každého ze tří oborů tvořících předmět získá student dílčí zápočet. Soubor zápočtů bude podkladem k udělení zápočtu z celého předmětu. Dílčí zápočet lze získat po ukončení předepsané etapy výuky oboru, tj. v zimním semestru z mikrobiologie a imunologie, v letním semestru budou z mikrobiologie a obecné infektologie. Zkouška z mikrobiologie, imunologie a obecné infektologie probíhá ústní formou.

 

A. Část imunologie, podmínky dílčího zápočtu:

·         Aktivní účast na kurzu (praktika jsou povinná)

·         67 % účast na seminářích

·        prezentace klinického případu: Skupina 3 studentů připravuje během semestru popis klinického případu (kasuistiku): Na základě předloženého popisu vybírá vhodná vyšetření, navrhuje možné diagnozy, stanovuje  patogenezu onemocnění a naznačuje léčbu. V průběhu výuky studenti dostávají informace o výsledcích vyšetření a  konzultují případ. Posléze studenti jednotlivě případ prezentují, forma závislá na epidemiologické situaci

Víe o podmínkách dílčího zápočtu ve Výuce

B. Imunologie, otázky ke zkoušce:

1.        Imunitní systém, charakteristika, funkce, struktura

2.        Charakteristika antigenů, jejich typy a vlastnosti. T-dependentní a T-independentní antigeny

3.        Funkce protilátek

4.        Monoklonální protilátky a jejich použití

5.        Subpopulace T lymfocytů a jejich funkce (Th1, Th2, T reg, Th17, Tc), jejich uplatnění v imunopatologii)

6.        Analýza imunitních proteinů - elektroforéza,  turbidimetrie, nefelometrie. Aglutinace,  Hybridomová technologie

7.        Obranné mechanizmy kůže a jejich poruchy

8.        Slizniční imunitní systém  - Struktura a funkce slizniční bariéry

9.        Lymfatická tkáň sliznic, Společný slizniční imunitní systém

10.     Orální (slizniční) tolerance a její poruchy

11.     Antiinfekční imunita - principy protibakteriální imunity

12.     Obrana proti intracelulárním patogenům (bakterie a jednobuněční parazité) a plísním

13.     Antiinfekční imunita - principy protivirové imunity a obrana proti mnohobuněčným parazitům

14.     Detekce antiinfekčních protilátek - ELISA, Westernblotting, aglutinace

15.     Imunodeficience - základní klasifikace a typický klinický obraz

16.     Primární poruchy tvorby protilátek-molekulární podklady, klasifikace, klinické projevy

17.     Primární poruchy buněčné imunity s postižením T lymfocytů - molekulární podklady, klasifikace, klinické projevy

18.     Primární poruchy fagocytárních funkcí a komplementu- molekulární podklady, klasifikace, klinické projevy

19.     Možnosti vyšetření buněčné imunity

20.     Principy substituční imunoglobulinové léčby

21.     Sekundární imunodeficience, příčiny, projevy a léčba

22.     Imunopatologie HIV infekce

23.     Imunopatologická reakce hypersenzitivity I. Typu - patofyziologie,

24.     Typy a zdroje alergenů rozpoznávaných IgE

25.      Atopické choroby - charakteristika, diagnostika a léčba

26.     Anafylaxe - charakteristika, diagnostika a léčba

27.     Možnosti vyšetření atopických chorob in vivo a in vitro

28.     Terapie atopických chorob, alergenová vakcinace

29.     Imunopatologická reakce přecitlivělosti II. Typu -  patofyziologie

30.     Imunopatologická reakce přecitlivělosti II. Typu - klinické příklady

31.     Imunopatologická reakce III. Typu - patofyziologie

32.     Imunopatologická reakce přecitlivělosti III. Typu - klinické příklady

33.     Imunopatologická reakce přecitlivělosti IV. Typu - patofyziologie

34.     Imunopatologická reakce přecitlivělosti IV. Typu - klinické příklady

35.     Etiologie a patogeneze autoimunitních chorob

36.     Autoimunita, rizika vzniku a mechanizmy autoimunitního poškození tkáně

37.     Autoantigeny a autoprotilátky

38.     Systémová autoimunitní onemocnění, klinické příklady

39.     Orgánově nespecifické autoprotilátky, nepřímá imunofluorescence jako detekční metoda, jejich diagnostický význam.

40.     Orgánově specifická autoimunitní onemocnění, klinické příklady

41.     Orgánově specifické autoprotilátky, ELISA jako detekční systém, diagnostický význam

42.     Protinádorová imunita - funkce, mechanismy.

43.     Antigeny nádorových buněk, Imunoterapie nádorových onemocnění

44.     Transplantace, definice, typy transplantací, transplantační antigeny, vyšetření před transplantací

45.     Imunologické reakce po transplantaci

46.     Imunohematologie

47.     Principy průtokové cytometrie,  imunofenotypizace imunitních buněk

48.     Imunologie reprodukce, imunologické poruchy plodnosti

49.     Pasivní a aktivní imunizace, adjuvans

50.     Biologická léčba - principy a klinické použití

 

2. V části mikrobiologické během zimního semestru studenti získají dílčí zápočet na základě 80% aktivní účasti zvlášť na praktiktických cvičeních/seminářích a vyhovujícího výsledku z jednoho průběžného testu (Bakteriologie). Během letního semestru jsou požadavky analogické, průběžné testy jsou 2 (Virologie, Mykologie a Parazitologie). Testování bude probíhat v prostředí Moodle. Limit pro úspěšné absolvování testu je 70%. Studenti, kteří limitu nedosáhnou, budou psát opravný test. Otázky ke zkoušce jsou v Moodle a Výuce.

Mikrobiologie, otázky ke zkoušce:  

Obecná část

1. Struktura bakteriální buňky, spóry a sporulace, pouzdro a glykokalyx
2. Endotoxin, složení a biologické účinky
3. Genetická  informace bakterií, extrachromosomální genetická  informace a její přenos
4. Pasivní imunizace u infekčních stavů, příklady
5. Aktivní imunizace, typy očkovacích látek 
6. Fyzikální metody sterilizace a desinfekce, chemické metody sterilizace a desinfekce
7. Strukturní typy antimikrobiálních látek. Mechanismy účinku antimikrobiálních látek
8. Vyšetřování citlivosti na antimikrobiální látky, rezistence bakterií na antimikrobiální látky 
9. Fyziologická bakteriální flóra lidského těla a její význam
10. Patogenita a virulence bakterií, příklady
11. Bakteriální exotoxiny, bakteriální superantigeny
12. Zásady odběru klinických vzorků pro bakteriologické, mykologické a parazitologické vyšetření
13. Možnosti detekce a identifikace mikroorganizmů – přímý a nepřímý průkaz původce
14. Kultivační vyšetření klinických vzorků
15. Fyziologické vlastnosti a kultivace anaerobních bakterií
16. Sérologické vyšetření, molekulárně genetické metody v mikrobiologické rutinní diagnostice
17. Interakce viru a buňky, typy infekce, cytopatogenní efekty virů, typy infekce
18. Protivirové mechanismy nespecifické imunity
19. Epidemiologicko-ekologická charakteristika mykóz 
 
Otázky ze speciální bakteriologie
 
20. Neurotoxická  klostridia
21. Nesporulující anaeroby. Aktinomykóza a její vyvolavatelé.
22. Atypická mykobakteria. Mycobacterium leprae. Nokardie.
23. Bacillus anthracis a Bacillus cereus
24. Rickettsie, coxiely 
25. Bordetely 
26. Borélie
27. Brucely, bartonely
28. Kampylobaktery 
29. Histotoxická klostridia
30. Korynebaktérie  
31. Enterokoky
32. Escherichia coli
33. Francisella tularensis
34. Hemofily, pasteurely
35. Helikobaktery 
36. Chlamydie
37. Koaguláza-negativní stafylokoky
38. Legionely
39. Leptospiry

40. Enterobakterie - obecné vlastnosti a zásady diagnostiky

41. Listerie
42. Mycobacterium tuberculosis, laboratorní diagnostika tuberkulózy
43. Mykoplazamata
44. Neisseria gonorrhoeae
45. Neisseria meningitidis
46. Pseudomonas aeruginosa, Stenotrophomonas, Burkholderia 
47. Salmonely
48. Shigely
49. Proteus, klebsiely
50. Staphylococcus aureus
51. Streptococcus agalactiae a viridující streptokoky
52. Streptococcus pneumoniae
53. Streptococcus pyogenes
54. pozdní následky streptokokových nákaz
55. Treponema pallidum
56. Vibrio cholerae a další vibria
57. Yersinia pestis, Y. enterocolitica, Y. pseudotuberculosis
 
Otázky ze speciální virologie, parazitologie a mykologie
 
58. Virus varicelly a herpes zoster
59. Virus herpes simplex
60. Cytomegalovirus
61. Papillomaviry
62. Adenoviry
63. Rotaviry
64. Ortomyxoviry
65. Virus parotitidy
66. Virus spalniček
67. Virus poliomyelitidy
68. Virus coxsackie, rhinoviry
69. Původci průjmových virových onemocnění
70. Viry klíšťové encefalitidy
71. Virus zarděnek
72. Virus vztekliny
73. Flaviviry a arenaviry
74. Původci virových hepatitid
75. Virus hepatitidy A
76. Virus hepatitidy B
77. Virus hepatitidy C
78. Virus Epsteina a Barrové 
79. Retroviry
80. Lidské viry imunologické nedostatečnosti 
81. Infekční agens bez nukleových kyselin. Pomalé virové infekce
82. Trypanosomy
83. Leishmanie
84. Trichomonas vaginalis
85. Entamoeba histolytica 
86. Měňavky, Naegleria fowleri 
87. Toxoplasma gondii
88. Plasmodia, malárie
89. Pneumocystis carinii
90. Motolice
91. Tasemnice
92. Enterobius vermicularis, Ascaris lumbricoides, Toxokary
93. Filárie
94. Trichinella spiralis, Dracunculus medinensis
95. Přenos infekčních chorob členovci, parazitující členovci
96. Candida albicans, Cryptococcus neoformans
97. Aspergilové infekce. Původci systémových mykóz.
98. Chorobné stavy vyvolané houbami (mykózy, mykotoxiózy, mykoalergózy, mycetismy) – definice, příklady.
99. Klasifikace mykóz dle lokalizace a příklady (povrchové, kožní, podkožní, systémové)
100. Léčba mykóz   

3. V části obecná infektologie během letního semestru studenti získají dílčí zápočet na základě 80% účasti na stážích v souladu se studijním řádem fakulty.

Obecná infektologie, otázky ke zkoušce.

  1. Virové infekce dýchacích cest: přehled původců, hlavní rozdíly mezi virovými a bakteriálními infekcemi DC
  2. Bakteriální infekce dýchacích cest: přehled původců, hlavní rozdíly mezi virovými a bakteriálními infekcemi DC
  3. Původci infekcí CNS: přehled původců, hlavní rozdíly mezi virovými a bakteriálními infekcemi CNS
  4. Původci sexuálně přenosných onemocnění.
  5. Dělení antibiotik: jednotlivé skupiny přípravků podle mechanismu účinku
  6. Peniciliny a cefalosporiny: rozdělení, spektrum účinku, použití v praxi, hlavní nežádoucí účinky
  7. Fluorochinolony a kotrimoxazol: rozdělení, spektrum účinku, použití v praxi, hlavní nežádoucí účinky
  8. Makrolidy a tetracykliny: rozdělení, spektrum účinku, použití v praxi, hlavní nežádoucí účinky
  9. Linkosamidy a metronidazol: rozdělení, spektrum účinku, použití v praxi, hlavní nežádoucí účinky
  10. Salmonelózy a kampylobakteriózy: vlastnosti původců, patogeneze, diagnostika, nakažlivost
  11. Průjmy vyvolané patogenními kmeny E. coli: různé způsoby patogenity E. coli, diagnostika, význam sérotypizace
  12. Dyzenterie bacilární a parazitární: vlastnosti původců, patogeneze, komplikace, diagnostika, nakažlivost
  13. Infekční průjmová onemocnění: rozdělení podle etiologie, patogeneze nemocí
  14. Infekce močových cest: etiologie komunitních a nozokomiálních infekcí, predisponující faktory, diagnostika
  15. Virové hepatitidy A, E: etiologie, patogeneze, laboratorní diagnostika
  16. Virové hepatitidy B, C, D: etiologie, patogeneze, průběh, laboratorní diagnostika
  17. Základní charakteristika zoonóz, princip přírodní ohniskovosti – způsoby přenosu, příklady
  18. Lymeská borrelióza: etiologie, patogeneze, stadia nemoci, diagnostika
  19. Nemoci přenášené klíšťaty (vyjma LB)
  20. Toxoplasmóza: původce nemoci a jeho životní cyklus, patogeneze, možnosti prevence
  21. Malárie: etiologie, epidemiologie, patogeneze, klinické projevy, diagnostika
  22. Tyfus: etiologie, epidemiologie, patogeneze, klinické projevy, diagnostika
  23. Infekce kůže a měkkých tkání – etiologie, klinické projevy, diagnostika
  24. Infekce kostí a kloubů – etiologie, klinické projevy, diagnostika
Sylabus -
Poslední úprava: prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D. (15.09.2020)

Podrobný syllabus včetně odkazu na studijní materiály viz:

http://vyuka.lf3.cuni.cz

Vstupní požadavky -
Poslední úprava: prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D. (10.12.2019)

 Vstupním požadavkem kurzu je uchování rámcových vědomostí imunologie z Modulu Buňka (MIB, I. ročník)

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK