PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Mikrobiologie a imunologie - B01754 (Všeobecná sestra)
Anglický název: Mikrobiology and Immunology
Zajišťuje: Ústav imunologie a mikrobiologie 1. LF UK a VFN (11-00351)
Fakulta: 1. lékařská fakulta
Platnost: od 2017
Semestr: zimní
Body: 2
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, KZ [HT]
Rozsah za akademický rok: 30 [hodiny]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Vysvětlení: Doc.RNDr.Karel Holada
Další informace: http://uim.lf1.cuni.cz
Garant: prof. RNDr. Libuše Kolářová, CSc.
Atributy: Všeobecná sestra
Předmět pro elearning
Teoretický předmět
Prerekvizity : B01753
Je záměnnost pro: B01718
Ve slož. prerekvizitě: B02917
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Soubory Komentář Kdo přidal
stáhnout VYŘIZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ STUDENTŮ.docx VYŘIZOVÁNÍ ŽÁDOSTÍ STUDENTŮ RNDr. Běla Potužníková
Anotace
Poslední úprava: RNDr. Běla Potužníková (07.10.2013)
Předmět umožňuje získání znalostí základů lékařské mikrobiologie: a) Obsah a zařazení předmětu lékařská mikrobiologie a imunologie. Základní vlastnosti nejvýznamnějších původců bakteriálních, virových, mykotických a parazitárních infekcí, formy přenosu infekčních agens. Komunitní, nosokomiální a oportunní infekce. Antibiotika. b) Antiinfekční imunita: Základní imunitní mechanismy a obrana proti infekcím: přirozená odolnost, navození imunitní odpovědi, buňkami zprostředkovaná imunita, protilátky, slizniční imunita, zánět. Imunopatologické reakce a stavy imunodeficience, autoimunita, alergie), imunomodulace. c) Základy bakteriologie: Nejvýznamnější původci bakteriálních komunitních a nemocničních onemocnění, jejich základní vlastnosti a klasifikace bakterií. Nástroje virulence bakterií, patogeneze bakteriálních nákaz. Význam a prevalence patogenních bakterií podle infekčních onemocnění. Formy šíření bakteriálních infekcí, prevence a profylaxe. Výběr postupu k identifikaci bakterií, klasické a speciální metody průkazu bakterií. Přirozená citlivost a stav rezistence na antibiotika v ČR, antibiotika volby pro léčbu infekcí způsobených daným bakteriálním druhem. d) Význam správného vzorku pro diagnózu infekčního onemocnění. Charakteristika validního vzorku a nezbytných údajů. Formy odběru, transportu a uchovávání biologických vzorků k mikrobiálnímu vyšetření. Zpracování vzorků. Kritéria odmítnutí vzorku k vyšetření. Interpretace výsledků vyšetření. e)Základy virologie: Nejvýznamnější původci virových komunitních a nemocničních onemocnění. Základní vlastnosti a klasifikace virů. Replikace virů, vztah virus - buňka. Formy šíření virových infekcí, prevence a profylaxe. Patogeneze virových nákaz - lokalizované, diseminované, akutní, chronické a rekurentní infekce, pomalé virové infekce, nekonvenční viry. Metody přímého a nepřímého průkazu virů. Terapie virových infekcí. f) Základy mykologie: Nejvýznamnější původci mykotických infekcí. Základní vlastnosti a klasifikace hub a kvasinek. Formy šíření myotických infekcí, prevence a profylaxe. Patogeneze mykotických nákaz. Metody průkazu hub a kvasinek. Terapie mykotických infekcí, problematika rezistence k antimykotikům. g) Základy parazitologie: Nejvýznamnější původci parazitárních infekcí. Základní vlastnosti a klasifikace parazitárních agens. Formy šíření parazitárních infekcí, prevence a profylaxe. Patogeneze parazitárních nákaz. Metody přímého a nepřímého průkazu parazitů. Terapie parazitárních onemocnění. Výstupními znalostmi bude schopnost využítí těchto znalostí v diagnostické rozvaze infekčních a imunopatologických stavů a zajištění dalšího postupu a rozhodnutí o spolupráci s dalšími odbornostmi.
Cíl předmětu
Poslední úprava: RNDr. Běla Potužníková (06.05.2013)

Seznámení posluchačů se základy lékařské mikrobiologie a antiinfekční imunologie, patogenezí nejdůležitějších onemocnění a základy jejich diagnostiky, se základy imunizace a antimikrobiální terapie. Cílem je získání základních znalostí možných projevů infekcí a imunopatologických stavů a mechanizmů k nim vedoucích a získání schopnosti využítí  těchto znalostí v diagnostické rozvaze a zajištění dalšího postupu a rozhodnutí o spolupráci s dalšími odbornostmi.

Deskriptory
Poslední úprava: RNDr. Běla Potužníková (06.05.2013)

Výstupní deskriptory předmětu:

-        Znalosti: Základní znalosti možných projevů infekcí a imunopatologických stavů a mechanizmů k nim vedoucích.

-        Dovednosti:  Schopnost využítí  teoretických znalostí v diagnostické rozvaze a zajištění dalšího postupu.

-        Kompetence:  Rozhodnutí o spolupráci s dalšími odbornostmi.

Sylabus
Poslední úprava: RNDr. Běla Potužníková (07.10.2013)

 Základní tématické okruhy:

a)      Obsah a zařazení předmětu lékařská mikrobiologie a imunologie. Základní vlastnosti nejvýznamnějších původců  bakteriálních, virových, mykotických a parazitárních infekcí, formy přenosu infekčních agens. Komunitní, nosokomiální a oportunní infekce. Antibiotika.

Povinná Literatura

  • Schindler J.: Mikrobiologie pro studenty zdravotnických oborů. Grada, Praha, 2010, str. 15-64.

Doplňková literatura

  • Votava M. Lékařská mikrobiologie obecná. Neptun, Brno, 2002.
  • Votava M a kol.: Lékařská mikrobiologie vyšetřovací metody. Neptun, Brno 2010.

b)      Antiinfekční imunita: Základní imunitní mechanismy a obrana proti infekcím: přirozená odolnost, navození imunitní odpovědi, buňkami zprostředkovaná imunita, protilátky, slizniční imunita, zánět. Dysfunkce imunitního systému a jejich ovlivnění: imunopatologické reakce a stavy (imunodeficience, autoimunita, alergie), imunomodulace.

Povinná Literatura

  • Votava M. Lékařská mikrobiologie obecná. Neptun, Brno, 2002, str. 195-200.
  • Šterzl, I., a kol.: Základy imunologie pro zubní a všeobecné lékaře. Nakladatelství Karolinum, Praha, 2005, 34-144.

Doplňková literatura

  • Krejsek, J., Kopecký, O.: Klinická imunologie. Nukleus HK, 2004.
  • Fučíková, T. : Klinická imunologie v praxi, 2. přeprac. vyd. 1997.
  • Chapel, H. et al.: Essentials of Clinical Immunology. Blaskwell Publishing, 2006.
  • Hořejší, V., Bartůňková, J.: Základy imunologie, 4. vydání. Triton, Praha, 2009.
  • Jiřina Bartůňková, Anna Šedivá, Aleš Janda: Imunodeficience. Praha Grada, 2007.

c)       Základy bakteriologie: Nejvýznamnější původci bakteriálních komunitních a nemocničních onemocnění, jejich základní vlastnosti a klasifikace bakterií. Nástroje virulence bakterií, patogeneze bakteriálních nákaz. Význam a prevalence patogenních bakterií podle infekčních onemocnění. Formy šíření bakteriálních infekcí, prevence a profylaxe. Výběr postupu k identifikaci bakterií, klasické a speciální metody průkazu bakterií. Přirozená citlivost a stav rezistence na antibiotika v ČR, antibiotika volby pro léčbu infekcí způsobených daným bakteriálním druhem.

Povinná Literatura

  • Schindler J.: Mikrobiologie pro studenty zdravotnických oborů. Grada, Praha, 2010, str. 66-115.

Doplňková literatura

  • Votava M. Lékařská mikrobiologie obecná. Neptun, Brno, 2002.
  • Votava M a kol. Lékařská mikrobiologie speciální. Neptun, Brno, 2003.
  • Votava M a kol.: Lékařská mikrobiologie vyšetřovací metody. Neptun, Brno 2010.

d)      Význam správného vzorku pro diagnózu infekčního onemocnění. Charakteristika validního vzorku a nezbytných údajů. Formy odběru, transportu a uchovávání biologických vzorků k mikrobiálnímu vyšetření. Zpracování vzorků. Kritéria odmítnutí vzorku k vyšetření. Interpretace výsledků vyšetření.

Povinná Literatura

  • Schindler J.: Mikrobiologie pro studenty zdravotnických oborů. Grada, Praha, 2010, str. 199-204.

Doplňková literatura

  • Votava M a kol.: Lékařská mikrobiologie vyšetřovací metody. Neptun, Brno 2010.

e)      Základy virologie: Nejvýznamnější původci virových komunitních a nemocničních onemocnění. Základní vlastnosti a klasifikace virů. Replikace virů, vztah virus - buňka. Formy šíření virových infekcí, prevence a profylaxe. Patogeneze virových nákaz - lokalizované, diseminované, akutní, chronické a rekurentní infekce, pomalé virové infekce, nekonvenční viry. Metody přímého a nepřímého průkazu virů. Terapie virových infekcí.

Povinná Literatura

  • Schindler J.: Mikrobiologie pro studenty zdravotnických oborů. Grada, Praha, 2010, str. 117-167.

Doplňková literatura

  • Votava M a kol. Lékařská mikrobiologie speciální. Neptun, Brno, 2003.
  • Votava M a kol.: Lékařská mikrobiologie vyšetřovací metody. Neptun, Brno 2010.

f)       Základy mykologie: Nejvýznamnější původci mykotických infekcí. Základní vlastnosti a klasifikace hub a kvasinek. Formy šíření myotických infekcí, prevence a profylaxe. Patogeneze mykotických nákaz. Metody průkazu hub a kvasinek. Terapie mykotických infekcí, problematika rezistence k antimykotikům.

Povinná Literatura

  • Schindler J.: Mikrobiologie pro studenty zdravotnických oborů. Grada, Praha, 2010, str. 169-179.

Doplňková literatura

  • Votava M a kol.: Lékařská mikrobiologie vyšetřovací metody. Neptun, Brno 2010.

g)      Základy parazitologie: Nejvýznamnější původci parazitárních infekcí. Základní vlastnosti a klasifikace parazitárních agens. Formy šíření parazitárních infekcí, prevence a profylaxe. Patogeneze parazitárních nákaz. Metody přímého a nepřímého průkazu parazitů. Terapie parazitárních onemocnění.

Povinná Literatura

  • Schindler J.: Mikrobiologie pro studenty zdravotnických oborů. Grada, Praha, 2010, str. 169-179.

Opory

Literatura
Poslední úprava: RNDr. Běla Potužníková (06.05.2013)

 Povinná  literatura:

  • Schindler J.: Mikrobiologie pro studenty zdravotnických oborů. Grada, Praha, 2010 
  • Hořejší, V., Bartůňková, J.: Základy imunologie, 4. vydání. Triton, Praha, 2009.
  • Jiřina Bartůňková, Anna Šedivá, Aleš Janda: Imunodeficience. Praha Grada, 2007.
  • Šterzl, I., a kol.: Základy imunologie pro zubní a všeobecné lékaře. Nakladatelství Karolinum, Praha, 2005.

Doporučená rozšiřující literatura:

  • Votava M. Lékařská mikrobiologie obecná. Neptun, Brno, 2002.
  • Votava M a kol.: Lékařská mikrobiologie vyšetřovací metody. Neptun, Brno 2010.
  • Votava M a kol.: Lékařská mikrobiologie vyšetřovací metody. Neptun, Brno 2010.
  • Krejsek, J., Kopecký, O.: Klinická imunologie. Nukleus HK, 2004.
  • Fučíková, T. : Klinická imunologie v praxi, 2. přeprac. vyd. 1997.
  • Chapel, H. et al.: Essentials of Clinical Immunology. Blaskwell Publishing, 2006.

 

 Opory:

  • Mikrobiologie a imunologie: https//el.lf1.cuni.cz/mikrobioimuno1/ Mikrobiologie a imunologie pro bakaláře. 2008

 

 

Metody výuky
Poslední úprava: RNDr. Běla Potužníková (06.05.2013)

Organizace a průběh výuky předmětu v prezenční formě

Přednášky: Výuka probíhá formou přednášek a demonstrací shrnutých do pěti termínů (výukový týden 1 - 5) po šesti vyučovacích hodinách.

Požadavky k zápisu
Poslední úprava: RNDr. Běla Potužníková (06.05.2013)

Předmět si mohou zapsat studenti, kteří splnili prerekvizitu: B01753 - Chemie a biochemie

Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: RNDr. Běla Potužníková (06.05.2013)

Požadavky na ukončení/absolvování předmětu

Předmět je zakončen klasifikovaným zápočtem.

  1. Podmínkou udělení KZ je účast na přednáškách - 20%
  2. Získání základních znalostí lékařské mikrobiologie a imunologie, které budou ověřovány ústní zkouškou (student si losuje 3 otázky z oddílu A, B, C) - 80%

 Výstupní hodnocení:

  1. 100-85%: výborně
  2. 84-70%: velmi dobře
  3. 69-55%: dobře
  4. 54% a méně: neprospěl
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: RNDr. Běla Potužníková (16.09.2014)
Úroveň znalostí bude hodnocena klasifikovaným zápočtem (KZ). Zkouška ústní. Student si losuje 3 otázky (z oddílu A, B, C)

Termíny zkoušek - řádné a opravné: zkouškové období ZS, 1. část zkouškového období LS, opravné: 2. část zkouškového období LS.

Vypisování termínů:termíny pro ZS budou vypsány na začátku ZS semestru, termíny pro LS budou vypsány po ukončení zkouškového období ZS semestru. Další termíny nebudou vypisovány, jejich počet je konečný.

Místo: Ústav imunologie a mikrobiologie, Studničkova 7, Praha 2, zadní vchod budovy, 2. patro, místnost č. 210. 

Otázky ke zkoušce

A. Otázky z obecné bakteriologie

  1. Struktura bakteriální buňky
  2. Bičíky a pohyb, povrchové struktury bakteriální buňky
  3. Bakteriální spóry, množení bakterií
  4. Bakterie s defektní stěnou
  5. Plazmidy
  6. Sterilizace a dezinfekce
  7. Antibiotika a mechanizmy jejich účinku
  8. Mechanizmus rezistence na antibiotika
  9. Stanovení citlivosti na ATB
  10. Zásady racionální terapie antibiotiky
  11. Kontraindikace terapie antibiotiky
  12. Patogenita a virulence bakterií - základní mechanizmy
  13. Bakteriální toxiny
  14. Endotoxin
  15. Přirozená imunita
  16. Specifická imunita
  17. Humorální imunita
  18. Buněčná imunita
  19. Imunoglobuliny (třídy, úloha)
  20. Úloha T a B lymfocytů
  21. Principy imunizace proti infekčním chorobám
  22. Typy očkovacích látek používaných pro aktivní imunizaci
  23. Pasivní imunizace
  24. Imunopatologické stavy
  25. Imunodeficience (klinické projevy, příklady)
  26. Autoimunitní onemocnění (klinické projevy, příklady)
  27. Alergie (klinické projevy, příklady)
  28. Principy terapie v klinické imunologii a alergologii
  29. Základní barvící metody v bakteriologii
  30. Kultivační vyšetření
  31. Serologické reakce
  32. Nozokomiální nákazy



B. Otázky ze speciální bakteriologie, mykologie a parazitologie
1. Běžná slizniční flóra
2. Klasifikace streptokoků
3. Streptococcus pyogenes
4. Pozdní následky streptokokových nákaz
5. Staphylococcus spp.
6. Neisseria spp.
7. Hemofily
8. Brucely a Francisella tularensis
9. Bordetella spp.
10. Listeria spp.
11. Patogenní korynebakteria
12. Enterobacteriaceae, charakteristika čeledi
13. Escherichia coli
14. Salmonella spp., Shigella spp., Yersinia spp.
15. Podmíněně patogenní enterobakterie (Proteus spp., Klebsiella spp., Enterobacter spp., Providentia spp., Serratia spp.)
16. Vibrio cholerae a ostatní vibria
17. Kampylobaktery, Helicobacter pylori
18. Patogenní pseudomonády
19. Mikrobiologie tuberkulózy
20. Mycobacterium leprae, atypická mykobakteria, nokardie
21. nesporulující anaeroby, G+ nesporulující anaeroby (kromě aktinomycet)
22. Bakteriologie aktinomykózy
23. Clostridium tetani
24. Sporulující anaeroby
25. Bacillus anthracis a ostatní bacily
26. Spirochety
27. Legionella pneumophila
28. Borrelia spp.
29. Rickettsia spp.
30. Chlamydia spp.
31. Mycoplasma pneumoniae a ostatní mykoplasmata
32. Candida albicans, Cryptococcus neoformans, Pneumocystis carinii
33. Trichomonas vaginalis, Naegleria fowleri, akantaméby
34. Toxoplasma gondii
35. Mikrobiologie malárie a babesiózy
36. Lékařsky významné motolice
37. Lékařsky významné tasemnice

C. Otázky z lékařské virologie
1. Definice viru
2. Struktura viru
3. Replikace virů
4. Patogeneze virových infekcí
5. Viry infikující člověka z čeledi poxviridae
6. Herpetické viry
7. Virus klíšťové encefalitidy
8. Virus rubelly
9. Viry chřipky, variabilita antigenní struktury chřipkových virů
10. Virus spalniček, akutní infekce a pozdní důsledky
11. RS virus
12. Virus vztekliny, očkování proti vzteklině
13. Pomalé virové infekce (priony)
14. Virus získané imunodeficience (HIV) a problematika AIDS
15. Picornaviridae, základní charakteristiky
16. Viry poliomyelitidy
17. Lidské rhinoviry
18. Virové hepatitidy

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK