|
|
|
||
|
Kurs, určený pro neoborové studenty, je koncipován jako seznámení se základními stavebními kameny sociologie jako vědního oboru a specifického způsobu nahlížení na svět. V průběhu tohoto seznamování budou účastníci kursu vedeni ke schopnosti rozlišovat mezi sociologickou a vlastní oborovou perspektivou na metodologické i teoretické úrovni.
Sociologický přístup je široce uplatnitelný napříč širokým spektrem oborů, jejichž předmět se dotýká otázek skladby a dynamiky lidských společností. Předmět je tedy relevantní pro studenty, jejichž primární obor zahrnuje zkoumání specifických kultur, kulturních prvků i specifik areálově vymezených společností, jakož i studium základních komponent v organizaci lidských společností, jako jsou náboženství, jazyk, komunikační média, historie či politika. Sociologii s dalšími vědami o člověku pojí mnohá sdílená teoretická i metodologická východiska; vhled do sociologické perspektivy tak může oborově specifické chápání studovaných jevů prohloubit a rozšířit o další, relevantní, vztahy a souvislosti. Poslední úprava: Pastyříková Iveta, Mgr. (24.10.2023)
|
|
||
|
Cíle kurzu Kurz má za cíl pomoci studentům: · pochopit, jak sociální struktury ovlivňují jednání, identitu a každodenní interakce jedinců i kolektivů; · porozumět klíčovým sociologickým pojmům a teoretickým přístupům; · seznámit se s klíčovými autory; · rozvíjet kritické myšlení a analýzu komplexních společenských jevů v sociologické i oborových perspektivách; · rozlišit oborové perspektivy a identifikovat jejich možné vzájemné obohacení, tedy rozvíjet schopnosti mezioborové analýzy i spolupráce.
Vzdělávací výstupy kurzu Na konci kurzu by studenti měli: · rozumět klíčovým pojmům, teoretickým přístupům a konceptům probíraným v kurzu; · prokázat znalost a porozumění základních východisek odborných debat vedených o klíčových tématech pokrytých v kurzu; · dokázat nahlédnout společenské jevy v širším komplexu vztahů a rozumět tomu, jak sociální instituce a struktury ovlivňují každodenní chování lidí a vice versa; · kriticky analyzovat, na úrovni úvodního kurzu, témata probíraná v rámci kurzu. Poslední úprava: Richter Eva, Mgr., Ph.D. (12.02.2018)
|
|
||
|
Povinná: Petrusek, M.: Základy sociologie. Praha: Akademie veřejné správy, 2009. a průběžně zadávané texty k úkolům. Dále pak alespoň jedna z následujících: Bauman, Z. – May, T. Myslet sociologicky: Netradiční uvedení do sociologie. Praha: Sociologické nakladatelství (SLON), 2000 (resp. 2004). Berger, P. L. Pozvání do sociologie. Brno: Barrister & Principal, 2003. Buriánek, J.: Sociologie. Praha: Fortuna, 2004. Giddens, A.: Sociologie. Praha: Argo, 2013. Keller, J.: Úvod do sociologie. Praha: SLON, 1999 (a další vydání).
Doporučená literatura bude poskytnuta či odkázána v Moodle u příslušných lekcí.
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: Zdroje a literatura v Moodle označená „Z“ je určena především pro studenty, kteří se sociologií seznamují poprvé nebo měli na střední škole jen minimální pokrytí probírané látky. Takto označená literatura je určena k prostudování před přednáškou na dané téma. Přímo v přednášce se totiž počítá se znalostí zcela základních pojmů, které tato literatura představuje. Poslední úprava: Pastyříková Iveta, Mgr. (24.10.2023)
|
|
||
|
Organizace výuky Výuka je pak zaměřena na klíčové sociologické téma vždy prostřednictvím aktuálního problému, na němž je kromě samotné látky ukázána specifičnost a přidaná hodnota sociologické perspektivy. Nebude-li nařízeno jinak, probíhá výuka prezenčně dle rozvrhu. Na prezenční výuku se studenti samostatně připravují s pomocí online podpory kurzu v Moodle. Prezenční výuka je do značné míry postavena na této přípravě. Bude-li v průběhu semestru nutné přejít na distanční výuku, bude předmět realizován distančně v Moodle. Studenti budou mít k dispozici strukturované lekce obsahující komentář vyučujících (písemně či audiovizuálně) a povinné i doplňující materiály. V návaznosti na lekce a na ně navazující samostudium diskutují studenti ve skupinových fórech a řeší zadaný úkol, popř. plní kontrolní testy. V distanční formě studia neprobíhá přímá výuka (tj. neprobíhají online přednášky v čase rozvrhu). Studenti mají v čase rozvrhu výuky možnost konzultací a práce ve skupinách za asistence vyučujících online. Poslední úprava: Richter Eva, Mgr., Ph.D. (21.02.2022)
|
|
||
|
Tematická struktura kursu: 1 // O čem a k čemu je sociologie? A k čemu je studentovi prvního ročníku jiného oboru? Na co se sociologie ptá a proč? 2 // Proč se lidé rozdělují na My a Oni? Jste přesvědčeni že lidé jsou jedinečné neopakovatelné bytosti? A aplikujete na ně nějaké stereotypy? A můžeme přemýšlet sami o sobě bez druhých a bez stereotypů kolem nás? Jaký význam pro naše Já mají skupiny, k nimž se hlásíme? Proč rasismus a nacionalismu již dávno nevymizel? 3 // Konformita Nakolik jednáme a myslíme svobodně, a nakolik nemůžeme vystoupit z rámců, norem a rolí, do kterých nás vychovalo naše okolí? Proč je kolem nás tolik konformity? A je (podle sociologie) možné být nekonformní? 4 // Socializace Jak si vytváříme obraz světa, v němž žijeme a jak to ovlivňuje naše představy o druhých a o nás samotných? Jsme určeni spíše naší biologickou podstatou nebo spíše prostředím, v němž jsme vyrůstali? Kde je hranice mezi autentickým já a tím, čím nás učinila společnost? 5 // Deviace Jsou všichni devianti společensky nebezpeční? A co je to vlastně deviace? Proč je dnes okolo nás tolik zločinu? Co dělá ze člověka zločince? Zvláštní osobnostní rysy, genetická predispozice, nějaká psychická anomálie, nebo snad společenské podmínky, ve kterých žije? A deviace sebevraždy – dovedete si tento v podstatě vysoce individuální akt představit jako sociologické téma? 6 // Nerovnost a chudoba Proč existuje nerovnost mezi lidmi? A proč je lidmi do určité míry přijímána a tolerována? Co je pro postavení člověka ve společnosti určující? A co všechno naše pozice ve společnosti ovlivňuje - chování, vkus, šanci na dožití či jakého si vybereme životního partnera? Jak se můžeme ocitnout v pasti chudoby a jaké jsou její důsledky? 7 // Média a ideologie Proč společnost potřebuje ideologii? Jak poznáme, že jsme pod vlivem ideologie? Můžeme se opřít o „zdravý rozum“? Jak chápe sociologie „zdravý rozum“? Jak nás ovlivňují masová média? Můžeme v mediálním zobrazování společnosti najít nějaké pravidelnosti, které se odlišují od skutečného stavu věcí? Z čeho tato pravidla vyrůstají? Jak ovlivňují chování a postoje lidí ve společnosti? Mají vůbec masová média v dnešní době Facebooku a Twitteru nějaký vliv? Žijeme v rozpadající se společnosti? 8 // Souhrnné téma: gender Téma, které se dotýká nás všech a ve kterém se potkává vše, co jsme se v kurzu dosud dozvěděli. 9 // Proč se nedaří řešit problémy společnosti? (konkretizace ve výkladu dle přednášejícího) Proč jsou mnohé organizace ustrnulé? Proč je mnohdy tak těžké u závažných problémů zavést efektivní řešení? 10 // Jak jsme k tomu došli? Jinými slovy: jak k tomu sociologie došla? Aneb počátky sociologického myšlení (bez základů by to nešlo). 11 // Sociální změna Jaké změny jsou podle sociologie zásadní pro pochopení dnešních společností a jejich směřování? Změny probíhající ve společnosti mohou být dočasné a povrchové, ale také mít povahu dlouhodobého trendu či náhlé hluboké (strukturální) změny, která vytvoří na dlouhou dobu nové podmínky pro sociální existenci. V přednášce se zastavíme u několika dlouhodobých trendů a výrazných zlomů, kterými se sociologie zabývá a u kterých panuje shoda. Zastavíme se tak mj. u následujících otázek. Jak se mění sociální život ve společnosti? Jsou si lidé dnes více "cizí"? A stojí za podobou dnešního sociálního života pouze sociální média a smartphony? Jak sociologie vztahy mezi lidmi a "sociální život" vlastně zkoumá? Jaký je odborný obsah pojmů globalizaci, postindustriální společnost a informační společnost? Poslední úprava: Lupač Petr, PhDr. Mgr., Ph.D. (02.02.2023)
|