Obecná sociologie 2: Udržování a reprodukce sociálního řádu - ASG100203

• Anglický název: Sociology 2: Sustaining and Reproducing Social Order
• Zajišťuje: Katedra sociologie (21-KSOC)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2025
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 6
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neomezen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
• Vyučující: PhDr. Mgr. Petr Lupač, Ph.D.
• Je prerekvizitou pro: ASG100204

Anotace

Předmět vede k hlubšímu porozumění problematice reprodukce a udržování sociálního řádu s důrazem na kultivaci schopnosti rozlišovat a identifikovat v této problematice konsensualistickou a konfliktualistickou perspektivu. Tím navazuje na těžiště Obecné sociologie I spočívající v rozvíjení lepšího pochopení duality a procesuality vztahu jedince a společnosti, a přidává mu další, oborově podstatnou dimenzi. Zastřešující téma umožňuje studentům lépe si osvojit základní souvislosti hlavních aspektů sociální reality s těžištěm v oblasti problému soci(et)ální reprodukce, tj. vede k posílení schopnosti strukturovaného vidění sociální reality pro následné obohacování teoretického obrazu umožňující aplikaci výsledné sociologické imaginace na vybrané konkrétní jevy a problémy související s problematikou reprodukce společnosti. Dalším (podpůrným) cílem je prověřování smyslu obecné sociologické rozvahy empirickou reflexí praxe; nejde samozřejmě o soustavnost empirické evidence, ale o podstatné ilustrace souvztažnosti teoretické a empirické roviny poznání. Výklad je logicky strukturován tak, aby postupně rozšiřoval osvojovaný teoretický obraz celkové stavby z jádra výkladu základních komponent sociálního řádu přes podpůrné a ohrožující momenty (důvěra, solidarita, anomie, deviace, sociální kontrola, ...) k hlavním prostředkům a činitelům reprodukce společnosti: socializací, byrokracií a mechanismy zabezpečení reprodukce na symbolické úrovni. Výklad v předmětu využívá bohatého dostupného studijního materiálu a zpracovaných studijních opor studia k efektivizaci výkladu a slouží primárně propojování a vysvětlování klíčových konceptů a teorií osvojených ve fázi domácí přípravy na přednášku. Součástí přípravy studentů na přednášku je poskytování zpětné vazby na základě domácí přípravy.

Poslední úprava: LUPAP9AF (22.09.2025)

Podmínky zakončení předmětu

                Student je hodnocen na základě ústní zkoušky. Ústní zkouška bude probíhat formou přezkoušení dvou náhodně vylosovaných témat v celkové délce 30 minut. Každý bude mít 30 minut na přípravu. Studenti budou mít v moodle kursu k dispozici pomocný výčet podtémat a teorií, jejichž znalost se předpokládá u zkoušky a mohou jej tedy využít při přípravě.

Protože k předmětu je prerekvizitou Obecná sociologie I, je zapsání na zkoušku podmíněno získáním úspěšné atestace z Obecné sociologie I. Úspěšná atestace z Obecné sociologie 2 je podmínkou možnosti skládat atestaci z Obecné sociologie 3. Studenti kombinace Sociologie-Demografie se řídí studijním řádem PřF UK.

Poslední úprava: LUPAP9AF (22.09.2025)

Literatura

Základní učebnice (předpokládá se užití sociologických slovníků a kompendií):

Giddens, A.: Sociologie. Praha, Argo 2013 

Keller, K.: Dějiny klasické sociologie. Praha, SLON 2005 (zejm. kpt. 1,3,6,7,11)

Petrusek, M.: Základy sociologie. Praha, Akademie veřejné správy 2009

Doporučená literatura:

(literatura, jejíž znalost bude předpokládána u ústní zkoušky, bude uvedena na konci prezentací k příslušným tématům)

Barša, P.: Konstruktivismus a politika identity. Antropowebzin 1-2 2006. Dostupné na http://antropologie.zcu.cz/konstruktivismus-a-politika-identity

Beck, U.: Riziková společnost. Praha, SLON 2004, str. 121-159 (Za hranicemi tříd a vrstev)

Berger, P.I. - Luckmann, T.: Sociální konstrukce reality. Brno, Centrum pro studium demokracie a kultury (CDK) 1999 

Bourdieu, P.: The Forms of Capital. In: Richardson, J.G. (ed.): Handbook of theory and Research for the Sociology of Education. New York, Routledge and Kegan Paul 1986

de Singly, F. : Sociologie současné rodiny.  Praha, Portál 1999

Freeden, M: Ideology: A Very Short Introduction. OUP Oxford 2003.

Holubová, K.: Koncept identity na poli sociologické teorie. AUC, Philosophica et historica 2 / Studia sociologica XXI, 2016, 31–49

Lévi-Strauss, C.: Rasa a dějiny. Brno, Atlantis 1999

Katrňák, T.: Třídní analýza a sociální mobilita. Brno, CDK 2005

Keller, J.: Vzestup a pád středních vrstev. Praha, SLON 2000

Illich, I.: Odškolnění společnosti. Praha, SLON 2001

Machonin, P. - Tuček, M. a kol.: Česká společnost v transformaci. K proměnám sociální struktury. Praha, SLON 1996 

Mareš, P.: Sociologie nerovnosti a chudoby. Praha, SLON 1999

Mareš, P. – Hofírek, O. (eds.): Sociální reprodukce a integrace: ideály a meze. Brno, MU 2007 

Marada, R. (ed.): Etnická různost a občanská jednota. Brno, CDK 2006

Marx, K., Engels, B.: Vybrané spisy. Praha, SPNL 1954 (kapitoly ‘Manifest komunistické strany‘ (str.17-59) ‘Námezdní práce a kapitál‘ (str. 65-102) a ‚Ke kritice politické ekonomie‘ (str. 370-386))   

Merton, R.K.: Studie ze sociologické teorie. Praha, SLON 2000 

Miles, R. – Brown M.: Racism. London, Routledge - Taylor & Francis Group 2003

Mills, Ch.W.: Sociologická imaginace. Praha. Mladá fronta 1968 (a nové vydání)

Možný, I.: Proč tak snadno. Praha, SLON 1991/1999

Možný, I.: Rodina a společnost. SLON, Praha 2006 (nebo jiná přehledová publikace Možného o sociologii rodiny)

Rattansi, A.: Racism:  A Very Short Introduction. Oxford, Oxford University Press 2007

Rothman, R. A.: Inequality and Stratification – Race, Class, and Gender, 5th ed. Prentice Hall 2004

Šanderová, J.: Sociální stratifikace, úvod do problematiky. Praha, Karolinum 2000

Večerník, J. - P. Matějů a kol.: Zpráva o vývoji české společnosti 1989-1998. Praha, Academia 1998

Woodward, K. (ed.): Identity and difference. London, Sage 1997 (str. 1-50)

Thiessová, A.-M.: Vytváření národních identit v Evropě 18. až 20. století [orig.: Création des identités nationales]. Brno, CDK 2007 

Wesolowski, W. Třídy, vrstvy a moc. Praha, Nakladatelství Svoboda 1969 (str. 15-113)

Zimbardo, P. G.: Moc a zlo. Praha, Moraviapress 2005

Poslední úprava: LUPAP9AF (23.09.2025)

Sylabus

Předpokládaný harmonogram kursu:

 

2.10.       Úvodní přednáška, úvod do tématu sociálního řádu a sociální reprodukce

9.10.       Výuka odpadá (udělení doktora honoris causa T. G. Ashovi)

16.10.    Sociální řád (funkcionální vysvětlení základní výstavby) - hodnoty, normy, instituce, funkce, legitimita a důvěra, solidarita, koheze a integrace

23.10.       Udržování hranic – rizika a bariéry rozpadu: anomie a nedůvěra. sociální kontrola a deviace, úvod do konfliktu jako zakládající kategorie tvorby, udržování a reprodukce sociálního řádu

30.10. – Buffer (výuka odpadá)

6.11.-13.11.Socializace, teorie socializace, aktéři socializace/reprodukce: vzdělávání a rodina

20.11.    Týden humanitních věd (výuka odpadá - TBD)

27.11.    Vědění jako nástroj sociální reprodukce, legitimizační systémy, ideologie a konflikt ve společnosti

4.12-11.12. Sociální nerovnost a stratifikace, chudoba a sociální mobil

18.12.    Byrokracie

8.1. Buffer

Tematická struktura a předběžný harmonogram kursu:             

Navázání na Sociologický proseminář a Obecnou sociologii 1 

• představení koncepce kursu, sylabu, požadavků pro získání atestace, doplňující informace, připomenutí a doplňky k tématům probraným v předchozích kursech (struktura, jednání, konsensus, konflikt, sociální řád, sociální konstrukce reality a její symbolický rozměr)

Konsensualismus (vs konfliktualismus) jako rámec interpretace sociální nerovnosti a sociální reprodukce

• Funkcionální vysvětlení sociálního řádu, konsensus jako základ sociální soudržnosti, sociální instituce, hodnoty a normy, konformita, solidarita a důvěra a jejich podmínky
• Narušování sociálního řádu: sociální kontrola, anomie, sociální deviace
• Konfliktualistická perspektiva a její základní charakteristiky, konflikt a sociální změna

Aktéři a mechanismy sociální reprodukce

• socializace a její význam politický, ekonomický a sociologický; primární a sekundární socializace, resocializace; socializace a identita; enkulturace a individuace; psychologické a antropologické vlivy na sociologické chápání socializace; pojetí kognitivního a morálního vývoje jedince a jejich význam pro sociologii
• Aktéři socializace: vzdělání jako sociální instituce a systém makrospolečenské reprodukce (teorie vzdělanostní reprodukce); význam vzdělání v modernizaci a nacionalismu, kritika soudobé institucionalizace vzdělání; vzdělávání jako mocenský nástroj, spor o smysl vzdělání; vzdělanostní příležitosti a mobilita;
• stát a byrokracie jako aktéři sociální reprodukce - sociologie organizace Maxe Webera – legitimita správy a legální panství, znaky racionální byrokratické správy, železná klec byrokracie; formální a neformální struktura byrokratické organizace - human relations; Mertonův příspěvek: ritualismus byrokracie, byrokratická osobnost, nezamýšlené důsledky byrokratizace; příspěvek Michela Croziera: zdroje nejistoty, bludný kruh byrokracie, zablokovaná komunikace v hierarchických organizacích, člověk jako iracionalizační prvek ve fungování organizací, normalizace rizik a byrokratický problém v řešení současných společenských výzev; vzestup bílých límečků a byrokratizace osobnosti
• zájmy, vědění a ideologie v utváření a změně sociálních útvarů; sociologie vědění jako obecná sociologie, význam sociologie vědění pro analýzu společnosti, ideologie – dominantní pojetí, hegemonie, problém neideologické sociologické analýzy, ideologická kritika v kontextu masové a kapitalistické společnosti, legitimizační systémy v moderní společnosti – stát, masová média a náboženství, média komunikace: role v sociální interakci, vztah k sociální struktuře a k dalším pojmům probíraným v rámci kursu 

 Nerovnost ve společnosti jako sociologický problém  

• systémy sociální stratifikace a strukturace: pre-moderní společnosti a současnost (otroctví, kasty, stavy, třídy; elita a masa jako model sociální stratifikace), dynamika stratifikace s přechodem z tradiční k moderní společnosti; třídy a vrstvy v moderní společnosti: dvě tradice teorie a výzkumu sociální stratifikace; makro a mikro perspektiva třídní analýzy; společenský vývoj a problémy Marxova modelu; diskuse o smyslu kategorie sociálních tříd a jejím reálném významu; stratifikace jako aktuální téma: význam středních tříd a diskuse o jejich krizi, nástin teze o postindustriální společnosti a stratifikace v kontextu globalizace (podrobněji v OS3 a kursu Proměny na NMgr)
• mobilita a její formy v kontextu duality sociální struktury a aktéra, mobilita jako znak sociálního života v soudobých společnostech; faktory omezující sociální mobilitu (podrobněji u tématu vzdělanostní reprodukce); chudoba a sociální vyloučení jako sociologická témata, spirála chudoby a kultura bídy, společenská očekávání a „třídní prostupnost“; komparace a zvláštnosti české společnosti z hlediska sociálních stratifikace a mobility

Poslední úprava: LUPAP9AF (23.09.2025)