|
|
|
||
Péče o sebe je považována za jednu z klíčových profesních kompetencí v praxi sociální práce. V rámci profese se sociální pracovníci mnohdy vypořádávají se stresem, omezenými zdroji pomoci, vyhořením, únavou ze soucitu a zástupným traumatem. Proto je důležité, aby si našli čas na implementaci strategií, činností a rutin, které podporují jejich vlastní zdraví a pohodu. Péče o sebe je nezbytná dovednost, protože může sociálním pracovníkům pomoci při vyvažování jejich profesních a osobních závazků při optimalizaci dlouhodobého zdraví a pohody. Poslední úprava: Kodymová Pavla, PhDr., Ph.D. (21.09.2021)
|
|
||
Po tomto kurzu budou účastníci schopni definovat sekundární traumatický stres, jeho příznaky a porozumět jeho vztahu k vyhoření, identifikovat kategorie péče o sebe a domény osobní péče o sebe a schopni rozpoznat souvislost mezi osobní péčí o sebe a péčí o sebe v rámci pracoviště. Kurz se skládá ze tří bloků, které obsahují přednášky, společnou práci v rámci semináře a vybrané techniky péče o sebe. Poslední úprava: Kodymová Pavla, PhDr., Ph.D. (21.09.2021)
|
|
||
plnění průběžných zadání a vlastní projekt péče o sebe, docházka min. 80 % Poslední úprava: Myšková Dana (05.01.2024)
|
|
||
ASVSP. 2019. Standard: Minimální standard vzdělávání v sociální práci ASVSP. Asociace vzdělavatelů v sociální práci. https://www.asvsp.org/standardy/ Poslední úprava: Kodymová Pavla, PhDr., Ph.D. (21.09.2021)
|
|
||
Profesionální péče o sebe a sociální práce přednášející: PhDr. Pavla Kodymová, Ph.D. počet kreditů: 3 atestace: zápočet
Předmět je zaměřen na negativní důsledky praxe sociální práce, jako je stres, sekundární trauma, sdílené trauma a vyhoření apod., se kterými se sociální pracovníci mnohdy vypořádávají. Péče o sebe je považována za jednu z klíčových profesních kompetencí v praxi sociální práce. Je to nezbytná dovednost, která na základě implementace osvojených strategií, činností a rutin podporujících zdraví a pohodu, pomáhá sociálním pracovníkům při vyvažování jejich profesních a osobních závazků a optimalizaci dlouhodobého zdraví a pohody.
Studijní literatura:
ASVSP. 2019. Standard: Minimální standard vzdělávání v sociální práci ASVSP. Asociace vzdělavatelů v sociální práci. https://www.asvsp.org/standardy/
BARTKO, D. 1980. Moderní psychohygiena. Praha: Panorama.
COX, K., STEINER, S. 2013. Self-care in social work: A guide for practitioners, supervisors, and administrators. Washington, DC: NASW Press.
ČESKÝ INSTITUT PRO SUPERVIZI. 2006. Co je supervize. Supervize: Stránky pro supervizory a supervidované . Český institut pro supervizi. https://www.supervize.eu/o-supervizi/co-je-supervize/
DAVIS, M., ESHELMAN, E. R., MCKAY, M. 2008. The relaxation and stress reduction workbook. New Harbinger Publications.
DRGÁČOVÁ, J. 2006. Psychická zátěž, její příčiny a projevy v pracovním prostředí. Oborový portál pro BOZP. Výzkumný ústav bezpečnosti práce, 06.11.2006. © 2002–2021. https://www.bozpinfo.cz/psychicka-zatez-jeji-priciny-projevy-v-pracovnim-prostredi
HANUŠ, P., JÁSEK, V. 2019. Odborná studie: Formy podpory zdraví na pracovišti a s tím související opatření. Praha. https://ipodpora.odbory.info/soubory/uploads/01_Formy_podpory_zdrav%c3%ad_na_praco.pdf
HARTL, P., HARTLOVÁ, H. 2004. Stručný psychologický slovník. Praha: Portál.
HLADKÝ, A., ŽIDKOVÁ, Z. 1999. Metody hodnocení psychosociální pracovní zátěže: metodická příručka. Praha: Karolinum. http://www.caritasetveritas.cz/index.php?action=openfile&pkey=284
HUBÍKOVÁ, O. 2019. Péče o sebe u sociálních pracovníků jako součást odborného výkonu sociální práce: Poznatky ze sociální práce na obecních úřadech. Praha: Výzkumný ústav práce a sociálních věcí. http://praha.vupsv.cz/fulltext/vz_466a.pdf
CHAMOUTOVÁ, K., CHAMOUTOVÁ, H. 2006. Duševní hygiena: Psychologie zdraví. Česká zemědělská univerzita v Praze, Provozně ekonomická fakulta. Praha.
JANEBOVÁ, R., MUSIL, L. 2007. Mýty o roli sociálních pracovníků a pracovnic. Sociální práce / Sociálna práca, (1), 50–61.
JANKOVSKÝ, J. 2007. Proměny povolání sociálního pracovníka. Sociální práce/Sociálna práca, 7(4), 42–44
KACZOR, M. 2018. Stres jako hrozba a současně výzva v profesi sociálního pracovníka. CARITAS ET VERITAS: Časopis pro reflexi křesťanských souvislostí v sociálních a humanitních oborech. Teologická fakulta Jihočeské univerzity. (2), 176-185
LÁSKOVÁ, A. 2008. Psychohygiena terénního pracovníka a možnosti profesionální podpory. In: JANOUŠKOVÁ, K., NEDĚLNÍKOVÁ, D. Profesní dovednosti terénních pracovníků: Sborník studijních textů. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, ZSF, 520–538.
MASLACH, C. 2003. Burnout: The Cost of Caring. Cambridge, MA: Malor Book.
MATOUŠEK, O. 2008. Slovník sociální práce. 2. Praha: Portál.
MATOUŠEK, O. 2013. Úvod. MATOUŠEK, Oldřich et al. Encyklopedie sociální práce. Praha: Portál. s. 12-14.
MATOUŠEK, O., MATULAYOVÁ. T. 2020. Popisy pracovních pozic v sociální práci — předběžné hodnocení. Fórum sociální práce [online]. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. (1), 54-59 https://foru-msocialniprace.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/10/2020/07/Oldrich_Matousek_-_Tatiana_Matulayova_54-59.pdf
MATOUŠEK, O., MATULAYOVÁ. T. 2020. Přehled pracovních činností sociálních pracovníků jako podklad pro formulování žádoucích výsledků učení. Fórum sociální práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta. (1), 24-37. https://forumsocialniprace.ff.cuni.cz/wp-content/uploads/sites/10/2020/07/Oldrich_Matousek_-_Tatiana_Matulayova_24-37.pdf
NEŠPOR, K. 2007. Prevence profesionálního stresu a syndromu vyhoření. Medicína pro praxi. Solen. 4(9), 371-373.
PAULÍK, K. 2010. Psychologie lidské odolnosti. Praha: Grada.
Poslední úprava: Myšková Dana (05.01.2024)
|
|
||
Podmínkou vstupu do kurzu je absolvování předmětů: Supervidovaná odborná praxe II A a "Supervidovaná odborná praxe II B Poslední úprava: Kodymová Pavla, PhDr., Ph.D. (21.09.2021)
|