|
|
|
||
|
Ve středověku se ve východní Evropě postupně konstituovala řada státních útvarů, z nichž většina je již dávnou minulostí. Nejprve to byl původní raněruský stát, historiky od 19. století ne zcela adekvátně nazývaný Kyjevská Rus - Kyjev byl sice centrem říše a panovnickou rezidencí, ale zdejší vládce se netituloval jako kyjevský kníže a stát, jemuž vládl, nebyl v dobovém písemnictví označován jako Kyjevská Rus. Ve 12. století se raněruský stát začal rozpadat a byl vystřídán polycentrickým státním uspořádáním. V průběhu tohoto procesu se zformovala nová politická centra, jejichž vládci pocházeli výlučně z rurikovské dynastie. Po královské korunovaci Daniila Romanoviče Haličského se haličská a volyňská země transformovaly podle římského práva v ruské království, jehož institualizace nebyla v důsledku zániku zdejší dynastie Romanovičů a následného ovládnutí Haliče a Volyně Litevci a Poláky politicky dovršena. Současně začala o převzetí původní identity raně ruského státu usilovat elita vladimirsko-suzdalské země, respektive moskevského knížectví, a ztotožnila je s „novou ruskou zemi“, Ruskem, a prezentovala jeho veškeré obyvatelstvo jako Rusy. Nový politický program se významně opíral o historickou argumentaci. Moskevská elita začala mít intenzívnější zájem o historii, kterou si však začala přetvářet tak, aby v ní mohla nalézt neexistující „historická“ práva Moskvy na ovládnutí dalších území a ospravedlnit tak případnou expanzi. Na těchto ideologických základech se budoval a realizoval moskevský stát jako „nová ruská země“. Poslední úprava: USDPICKO (17.09.2021)
|
|
||
|
Přednáška bude sledovat předmětný proces, prezentovat výsledky nových výzkumů na toto téma a konfrontovat je s tradičním výkladem událostí a jevů v historii východní Evropy. Poslední úprava: USDPICKO (17.09.2021)
|
|
||
|
Zkouška bude probíhat ústní formou. Jejím obsahem bude diskuse o probrané látce. K získání zápočtu bude potřeba absolvovat písemný test k ověření probraného učiva. Poslední úprava: USDPICKO (17.09.2021)
|
|
||
|
GOGOLA, Matej, Niekoľko ponámok k téze Moskovského veľkokniežastva jako Tretieho Rima v stredoveku. Translatio imperii?, in: Symboly a mýty národov v stredoveku a časnom novoveku, HOMZA, Martin – MESJARKIN, Adam (eds.), Bratislava 2014. GREKOV, K otázce stereotypního užívání pojmu „Rus“, in: Na východ, Praha 2019, č. 1–2, dostupné z: https://www.navychod.org/k-otazce-stereotypniho-uzivani-pojmu-rus. GUMILEV, Lev Nikolajevič, Od Rusi k Rusku, Praha 2012. LONGWORTH, Philip, Dějiny impéria. Sláva a pád ruských říší, Praha – Plzeň 2008. NAGIRNYY, Vitaliy, Stredoveká Rus. Uzemie, nazvoslovie, symboly, in: Symboly a mýty národov v stredoveku a časnom novoveku, HOMZA, Martin – MESJARKIN, Adam (eds.), Bratislava 2014. PŘÍHODA, Marek, Mnich Filofej a třetí Řím, vznik a proměny jedné ideje první poloviny 16. století, in: Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: portréty, Červený Kostelec 2009. RYCHLÍK, Jan – ZILYNSKYJ, Bohdan – MAGOCSI, Paul Robert, Dějiny Ukrajiny, Praha 2015. TÉRA, Michal, Kyjevská Rus. Dějiny -– kultura – společnost, Červený Kostelec 2019. VYDRA, Zbyněk – ŘOUTIL, Michal – KOMENDOVÁ, Jitka – HLOUŠKOVÁ, Kateřina –TÉRA, Michal, Dějiny Ruska, Praha 2017.
DANILEVSKIJ, Igor Nikolajevič, Russkije zemlji glazami sovremennikov i potomkov (IX–XII vv.), Moskva 2001. FILJUŠKIN, Alexandr Iljič, Tituly russkich gosudarej, Moskva – Sanktpetěrburg 2006. GORSKIJ, Anton Anatoljevič, O titule „car“ v sredněvekovoj Rusi (do serediny XVI v.), in: Odissej. Čelovek v istorii, Moskva 1996. GORSKIJ, Anton Anatoljevič, Političeskoje razvitije Sredněvekovoj Rusi. Problémy těrminologii, in: GORSKIJ, A.A., Besčislenija rati i velikija trudy …, SPb. 2018. GORSKIJ, Anton Anatoljevič, Russkije zemli v XIII-XIV vekach. Puti političekogo razvitija, Sankt-Petěrburg 2016. PLOKHY, Serhii, The Origins of the Slavic Nations: Premodern Identities in Russia, Ukraine and Belarus, Cambridge 2006. Seredňovična Rus: problemi těrminologii, (Colloquia Rossica, Series II, Vol. 4), NAGIRNYJ, Vitalij – VOLOŠČUK, Miroslav (eds.), Ivano-Frankivsk – Krakiv 2018.
SINICYNA, Nina Vasiljevna, Tretij Rim. Itoki i evoljucija ruskkoj sredněvekovoj konccepcii (XV–XVI vv.), Moskva 1998. ŠIROKORAD, Aleksandr Borisovič, Rus i Litva. Galickoje korolevstvo, Moskva 2004. VOLOŠČUK, Miroslav, Koroli Rusi z dinastii Rjurikovičiv XI–XIII st., dostupné z: http://likbez.org.ua/ua/koroli-rusi-iz-dinastii-ryurikovichej-xi-xiii-vv.html. Poslední úprava: USDPICKO (17.09.2021)
|