PVP Od Rusi k moskevskému carství - AHSV10407

• Anglický název: From Rus to Moscow Tsardom
• Zajišťuje: Ústav světových dějin (21-USD)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. PhDr. Dana Picková, CSc.
• Neslučitelnost : AHSV10408, AHSV10409
• Je neslučitelnost pro: AHSV10409, AHSV10408

Anotace

Poslední úprava: USDPICKO (17.09.2021)

Ve středověku se ve východní Evropě postupně konstituovala řada státních útvarů, z nichž většina je již dávnou minulostí. Nejprve to byl původní raněruský stát, historiky od 19. století ne zcela adekvátně nazývaný Kyjevská Rus - Kyjev byl sice centrem říše a panovnickou rezidencí, ale zdejší vládce se netituloval jako kyjevský kníže a stát, jemuž vládl, nebyl v dobovém písemnictví označován jako Kyjevská Rus. Ve 12. století se raněruský stát začal rozpadat a byl vystřídán polycentrickým státním uspořádáním. V průběhu tohoto procesu se zformovala nová politická centra, jejichž vládci pocházeli výlučně z rurikovské dynastie. Po královské korunovaci Daniila Romanoviče Haličského se haličská a volyňská země transformovaly podle římského práva v ruské království, jehož institualizace nebyla v důsledku zániku zdejší dynastie Romanovičů a následného ovládnutí Haliče a Volyně Litevci a Poláky politicky dovršena. Současně začala o převzetí původní identity raně ruského státu usilovat elita vladimirsko-suzdalské země, respektive moskevského knížectví, a ztotožnila je s „novou ruskou zemi“, Ruskem, a prezentovala jeho veškeré obyvatelstvo jako Rusy. Nový politický program se významně opíral o historickou argumentaci. Moskevská elita začala mít intenzívnější zájem o historii, kterou si však začala přetvářet tak, aby v ní mohla nalézt neexistující „historická“ práva Moskvy na ovládnutí dalších území a ospravedlnit tak případnou expanzi. Na těchto ideologických základech se budoval a realizoval moskevský stát jako „nová ruská země“.

Cíl předmětu

Poslední úprava: USDPICKO (17.09.2021)

Přednáška bude sledovat předmětný proces, prezentovat výsledky nových výzkumů na toto téma a konfrontovat je s tradičním výkladem událostí a jevů v historii východní Evropy.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: USDPICKO (17.09.2021)

Zkouška bude probíhat ústní formou. Jejím obsahem bude diskuse o probrané látce.

K získání zápočtu bude potřeba absolvovat písemný test k ověření probraného učiva. 

Literatura

Poslední úprava: USDPICKO (17.09.2021)

GOGOLA, Matej, Niekoľko ponámok k téze Moskovského veľkokniežastva jako Tretieho Rima v stredoveku. Translatio imperii?, in: Symboly a mýty národov v stredoveku a časnom novoveku, HOMZA, Martin – MESJARKIN, Adam (eds.), Bratislava 2014.

GREKOV, K otázce stereotypního užívání pojmu „Rus“, in: Na východ, Praha 2019, č. 1–2, dostupné z: https://www.navychod.org/k-otazce-stereotypniho-uzivani-pojmu-rus.

GUMILEV, Lev Nikolajevič, Od Rusi k Rusku, Praha 2012.

LONGWORTH, Philip, Dějiny impéria. Sláva a pád ruských říší, Praha – Plzeň 2008.

NAGIRNYY, Vitaliy, Stredoveká Rus. Uzemie, nazvoslovie, symboly, in: Symboly a mýty národov v stredoveku a časnom novoveku, HOMZA, Martin – MESJARKIN, Adam (eds.), Bratislava 2014.

PŘÍHODA, Marek, Mnich Filofej a třetí Řím, vznik a proměny jedné ideje první poloviny 16. století, in: Kulturní, duchovní a etnické kořeny Ruska: portréty, Červený Kostelec 2009.

RYCHLÍK, Jan – ZILYNSKYJ, Bohdan – MAGOCSI, Paul Robert, Dějiny Ukrajiny, Praha 2015.

TÉRA, Michal, Kyjevská Rus. Dějiny -– kultura – společnost, Červený Kostelec 2019.

VYDRA, Zbyněk – ŘOUTIL, Michal – KOMENDOVÁ, Jitka – HLOUŠKOVÁ, Kateřina –TÉRA, Michal, Dějiny Ruska, Praha 2017.

 

DANILEVSKIJ, Igor Nikolajevič, Russkije zemlji glazami sovremennikov i potomkov (IX–XII vv.), Moskva 2001.

FILJUŠKIN, Alexandr Iljič, Tituly russkich gosudarej, Moskva – Sanktpetěrburg 2006.

GORSKIJ, Anton Anatoljevič, O titule „car“ v sredněvekovoj Rusi (do serediny XVI v.), in: Odissej. Čelovek v istorii, Moskva 1996.

GORSKIJ, Anton Anatoljevič, Političeskoje razvitije Sredněvekovoj Rusi. Problémy těrminologii, in: GORSKIJ, A.A., Besčislenija rati i velikija trudy …, SPb. 2018.

GORSKIJ, Anton Anatoljevič, Russkije zemli v XIII-XIV vekach. Puti političekogo razvitija, Sankt-Petěrburg 2016.

PLOKHY, Serhii, The Origins of the Slavic Nations: Premodern Identities in Russia, Ukraine and Belarus, Cambridge 2006.

Seredňovična Rus: problemi těrminologii, (Colloquia Rossica, Series II, Vol. 4), NAGIRNYJ, Vitalij – VOLOŠČUK, Miroslav (eds.), Ivano-Frankivsk – Krakiv 2018.

• MARTYŇUK, Aleksej Viktorovič, Někotoryje nabljuděnija po povodu uslovij i mechanizma pojavljenija fenomena „Russkaja zemlja v uzkom smysle slova“.
• MUSIN, Aleksandr Jevgeňjevič, „Pogibel zemlji russkoj“. Sredněvekovyj slovar i jego pročtenija: k evolucii etnologičeskich predstavljenije v Vostočnoj Jevrope XII–XVI vv.
• VOLOŠČUK, Miroslav, Movoju džerel? Těrminologični aspekti istoriografičnogo děržavonajmenuvanňa na prikladi Galickoj zemli X–XIV st.

SINICYNA, Nina Vasiljevna, Tretij Rim. Itoki i evoljucija ruskkoj sredněvekovoj konccepcii (XV–XVI vv.), Moskva 1998.

ŠIROKORAD,  Aleksandr Borisovič, Rus i Litva. Galickoje korolevstvo, Moskva 2004.

VOLOŠČUK, Miroslav, Koroli Rusi z dinastii Rjurikovičiv XI–XIII st., dostupné z: http://likbez.org.ua/ua/koroli-rusi-iz-dinastii-ryurikovichej-xi-xiii-vv.html.