PředmětyPředměty(verze: 843)
Předmět, akademický rok 2018/2019
   Přihlásit přes CAS
Aristotelés, Fyzika II-III, 2 - AFS100702
Anglický název: Aristotle, Physics II-III,2
Zajišťuje: Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Fakulta: Filozofická fakulta
Platnost: od 2018
Semestr: letní
Body: 0
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:0/2 Z [hodiny/týden]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: prof. doc. PhDr. Karel Thein, Ph.D.
Korekvizity : AFS100700
Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: prof. doc. PhDr. Karel Thein, Ph.D. (20.02.2018)
Kurz může být zapsán jako skeletový seminář (Antická filosofie I) nebo jako výběrový seminář.<br>
Aristotelův svět či kosmos existuje odevždy a navždy proto, že existuje zcela přirozeně. Cílem semináře je vyložit základ tohoto filosofického přesvědčení, a tím Aristotelovo pojetí přirozenosti (fysis) včetně různých významů slova „přirozenost“. Zabývat se budeme polaritou přirozeného a umělého, úlohou přirozenosti či přírody ve vznikání a zanikání věcí, vztah přirozenosti a pohybu, a samozřejmě také schématem čtyř druhů příčin. Zaměříme se rovněž na teleologický rámec Aristotelova pojetí přirozenosti a na různé druhy nahodilosti, které jsou v tomto rámci vyložitelné, aniž by byl jeho vlastní součástí. Závěr semináře bude věnován Aristotelově vlastní definici pohybu, který vychází nejen z jeho pojetí přirozenosti, ale též pojmové dvojice možnosti a skutečnosti.<br>
Rozpis kurzu viz níže Sylabus.

Aristotle’s universe is eternal and, in its basic structure unchanging: this is because its existence is fully natural. The course aims at explaining the basic of this philosophical stance and, by the same token, Aristotle’s understanding of “nature” (phusis). Reading Physics II, we will examine the polarity of the natural and the artificial, the constitutive relation between nature and motion, and also, crucially, Aristotle’s distinction and explanation of the four causes. Together with these issues we will deal with the teleological framework of Aristotelian nature and with various kind of chancy events that can be reconciled with it. The last weeks of the course will be devoted to Aristotle’s definition of motion in Physics III and to the role of the notions of potentiality (dunamis) and actuality (energeia) in establishing this definition.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: prof. doc. PhDr. Karel Thein, Ph.D. (04.02.2018)

Podmínkou získání atestu je pravidelná účast na semináři a prezentace referátu během semestru. Případné získání atestu formou písemné práce je možné v případě domluvy s vyučujícím.

Literatura
Poslední úprava: prof. doc. PhDr. Karel Thein, Ph.D. (05.02.2018)

Text a překlady Aristotelovy Fyziky II-III, 2:
W. D. Ross (ed.), Aristotle’s Physics, Oxford, Clarendon Press, 1998.
Aristotelés, Fyzika, přel. Antonín Kříž, Praha, Rezek, 1996 (2. vyd. 2010).
William Charlton, Aristotle, Physics. Books I and II, Oxford, Clarendon Press, 1992.
Edward Hussey, Aristotle, Physics. Books III and IV, Oxford, Clarendon Press, 1983.
Pierre Pellegrin, Aristote. Physique, Paris, GF-Flammarion, 2000.
Lambros Couloubaritsis, Aristote: Sur la nature (Physique II), Paris, Vrin, 1991.
Hans Wagner, Aristoteles, Physikvorlesung, Berlin, Akademia Verlag, 1972.
 
Sekundární literatura:
Jan Patočka, Aristotelés, jeho předchůdci a dědicové, Praha, Československá akademie věd, 1964.
Mariska Leunissen (ed.), Aristotle’s Physics: A critical guide, Cambridge, Cambridge University Press, 2015, následující kapitoly:
- Sean Kelsey, “Aristotle on interpreting nature”
- Stasinos Stavrianeas, “Nature as a principle of change”
- James Allen, “Aristotle on chance as an accidental cause”
- Margaret Scharle, “Man from man but not bed from bed: Nature, art and chance in Physics II”
- Charlotte Witt, “In defense of the craft analogy: Artifacts and natural teleology”
- Robert Bolton, “The origins of Aristotle’s natural teleology in Physics II”
David Bostock, “Aristotle on Teleology in Nature”, in Bostock, Space, Time, Matter, and Form: Essays on Aristotle’s Physics, Oxford University Press, 2006, 48-78.
Aryeh Kosman, “Aristotle’s Definition of Motion”, Phronesis 14, 1969, 40-62.
Mark A. Stone, “Aristotle’s Distinction between Motion and Activity”, History of Philosophy Quarterly 2, 1985, 11-20.
Monica Ugaglia, “The Actuality of the Movable (by the Mover). A Relational Interpretation of Aristotle’s Definition of Motion”, Rhizomata 4, 2016, 225-256.
Simplicius, On Aristotle’s Physics 2, translated by Barrie Fleet, Ithaca NY, Cornell University Press, 1997.
Pro celkový přehled mnohosti aristotelských příčin: Nathanael Stein, "Aristotle's Causal Pluralism", Archiv für Geschichte der Philosophie 93, 2011, 121–147.
Pro podrobnější bibliografii viz Andrea Falcon, "Aristotle on Causality", volně dostupné na adrese https://plato.stanford.edu/entries/aristotle-causality/

Sylabus
Poslední úprava: prof. doc. PhDr. Karel Thein, Ph.D. (29.03.2018)

Kurz může být zapsán jako skeletový seminář (Antická filosofie I) nebo jako výběrový seminář.

 

Aristotelův svět či kosmos existuje odevždy a navždy proto, že existuje zcela přirozeně. Cílem semináře je vyložit základ tohoto filosofického přesvědčení, a tím Aristotelovo pojetí přirozenosti (fysis) včetně různých významů slova „přirozenost“. Zabývat se budeme polaritou přirozeného a umělého, úlohou přirozenosti či přírody ve vznikání a zanikání věcí, vztah přirozenosti a pohybu, a samozřejmě také schématem čtyř druhů příčin. Zaměříme se rovněž na teleologický rámec Aristotelova pojetí přirozenosti a na různé druhy nahodilosti, které jsou v tomto rámci vyložitelné, aniž by byl jeho vlastní součástí. Závěr semináře bude věnován Aristotelově vlastní definici pohybu, který vychází nejen z jeho pojetí přirozenosti, ale též pojmové dvojice možnosti a skutečnosti.

 

POZOR: rozpis kurzů je oproti původnímu plánu upraven (týká se všech seminářů od 5. resp. 12. dubna):

        • 22. února Fyzika II, 1: co je „přirozenost"

        • 1. března Fyzika II, 1-2: přirozenost a věda o přirozenosti

        • 8. března Fyzika II, 1-2: věda o přirozenosti a jiné typy vědění

        • 15. března Fyzika II, 3: příčiny (část první)

        • 22. března Fyzika II, 3: příčiny (část druhá)

        • 29. března Fyzika II, 4-5: náhoda a samočinnost

        • 12. dubna Fyzika II, 6-7: náhoda, samočinnost a čtyři příčiny

        • 19. dubna Fyzika II, 8: příčinnost a účelnost v přírodě (část první do 199a30) & Fyzika II, 8: příčinnost a účelnost v přírodě (část druhá od 199a30 „A poněvadž příroda je dvojí etc.“) & Fyzika II, 9: nutnost a její druhy

        • 26. dubna Fyzika III, 1: předběžná definice pohybu

        • 3. května Fyzika III, 2: definice pohybu

        • 10. května shrnutí hlavních pojmů aristotelské fyziky

        • 17. května doplňující texty





 
Univerzita Karlova | Informační systém UK