|
|
|
||
|
1. Sociální psychologie jako vědní disciplína a její předmět.
2. Metody sociální psychologie. Sociometrie, SO-RA-D, sémantický diferenciál. Způsob zpracování sociometrických dat a porozumění sociometrickým výstupům.
3. Sebepojetí, self, odcizení, sociální deviace, anomie. Vulnerabilita a resilience.
4. Bronfenbrennerův ekologický model.
5. Socializace. Rodina jakožto primární socializační prostředí. Citová deprivace, raná vazba, alexitymie. Nefunkčnost rodin.
6. Druhy sociálního učení.
7. Sociálně psychologický pohled na výukovou komunikaci.
8. Sociální skupina. Dělení, struktura a dynamika. Normy, role a status. Školní třída a její sociální klima.
9. Pedagog a syndrom vyhoření. Last update: Janošová Pavlína, doc., Ph.D. (21.01.2026)
|
|
||
|
Aktivní účast ve výuce. Znalost základní studijní literatury a odpřednášené látky. Prostudování základní literatury (Helus, Z.: Základy sociální psychologie) a materiálů z MOODLE pod webovou adresou [https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=11558] a schopnost tyto poznatky aplikovat na různé sociální a výukové či vzdělávací situace. Last update: Janošová Pavlína, doc., Ph.D. (21.01.2026)
|
|
||
|
Povinná: Last update: Janošová Pavlína, doc., Ph.D. (21.01.2026)
|
|
||
|
(1) Helus, Z.: Sociální psychologie pro pedagogy. Praha, Grada, 2015 (či starší vydání). Last update: Janošová Pavlína, doc., Ph.D. (21.01.2026)
|
|
||
|
Předmět studující seznamuje se základními informacemi z oblasti sociální psychologie zaměřené na porozumění základním sociálně psychologickým konceptům a psychologickým zákonitostem skupin dětí a dospívajících školního věku i jejích jednotlivých členů. (1) Studující získají přehled o základních a nejpoužívanějších výzkumně-diagnostických metodách sociální psychologie (sociometrie, SO-RA-D, sémantický diferenciál), o způsobu zpracování sociometrických dat a o specifikách jednotlivých sociometrických výstupů. (2) Porozumí základním jáským konceptům a sociálnímu kontextu, v nichž se utvářejí (sebepojetí, self, odcizení, sociální deviace, anomie). (3) Seznámí se s projevy syndromu vyhoření a jeho prevencí (dále význam vulnerability, resilience a self-efficacy ve školním prostředí, copingové strategie). (4) Seznámí se s podstatou Bronfenbrennerova ekologického modelu. (5) V rámci tématu rodiny jakožto primárního socializačního prostředí získají představu o jejích funkcích a typologii nefunkčních rodin. Umí vysvětlit typy rané citové vazby (attachmentu), specifika citové deprivace a alexitymie. (6) Vysvětlí další socializační procesy (učení zpevňováním, identifikace, sociálně kognitivní učení). (7) Seznámí se se sociálně psychologickým pohledem na výukovou komunikaci. (8) Seznámí se se základními znaky, charakteristikami a dynamismem sociálních skupin (dělení, struktura, normy, role, status, sociální klima). (9) Získá základní informace o diagnostice školní šikany a vyčleňování. Výuka probíhá s využitím kombinace přednášek, videí, podkladů v Moodle, besedy s externistou a interaktivních vyučovacích forem (brainstorming, diskuse, práce ve skupinách, individuální práce, využívány jsou kazuistické materiály, výzkumné nálezy a analýzy, dotazníky). Níže jsou popsány výsledky učení, které jsou rozděleny do jednotlivých oblastí dle KR AU.
2.3: Podporuji u žáků a žákyň zvídavost a motivaci k učení Student: Ve skupinách interpretují anonymizované sociometrické nálezy konkrétních školních tříd. Na základě sociálně psychologických výzkumných nálezů porozumí statistickým vztahům mezi jednotlivými sociometrickými kritérii, zároveň také principům korelační, exploratorní faktorové a regresní analýzy. S využitím krátkých videí a následných společných diskusí podporuje svou sociální vnímavost a schopnost interpretovat specifické sociální situace. 3.1: Vytvářím bezpečné prostředí pro učení. Student: Porozumí podstatě šikany ve školní třídě, různým typům nejčastěji se vyskytující agrese, sociometrickému obrazu třídy se školní šikanou, jejím dynamickým zákonitostem a dopadům na šikanovaného či vyčleňovaného žáka. Umí zvolit vhodné metody (a položky) pro diagnostiku šikany ve školní třídě a interpretovat sociometrické nálezy získané touto cestou. 3.2: Vedu žáky a žákyně k chování podporujícímu učení a ke spolupráci. Student: Získává zkušenost se spoluprací se spolužáky ve dvou a vícečlenných skupinách (např. v diskusích nad videi s experimenty v oblasti sociální psychologie, ve sdílení osobně preferovaných copingových strategií při vyrovnávání se se stresem ze školních situací apod.). 5.2: Spolupracuji s rodiči a širší komunitou školy v zájmu žáků a žákyň Student: Získává základní informaci o způsobu a principech komunikace s rodiči žáků s výchovnými problémy Na základě besedy s etopedem a terapeutem ze střediska výchovné péče získává povědomí o funkci a významu těchto zařízení, o indikované klientele a situacích, v nichž škola má navázat spolupráci a o šíři služeb, které SVP poskytuje žákům a jejich rodičům. 6.2: Odpovědně pracuji s informacemi a digitálními nástroji, vedu žáky a žákyně k demokratickým hodnotám a jednám v souladu s profesní etikou Student: Využívá vytvořený Moodle jako další základní informační zdroj (vedle požadovaných knižních titulů) a jako nástroj k doplnění informací k jednotlivým tématům. 6.3: Systematicky pečuji o své duševní zdraví a psychohygienu Student: Na základě individuální psychodiagnostiky pomocí sebeposuzovacího dotazníku se seznámí s projevy syndromu vyhoření a na základě dílčích symptomů detekuje případné oblasti, v nichž se tendence k vyhoření může u něj projevovat. Dokáže rozlišit efektivní a neefektivní (resp. škodlivé) copingové strategie zvládání stresu spojeného s profesí pedagoga. Rozumí významu vulnerability, resilience a self-efficacy ve školním prostředí). Aplikuje je na vlastní zkušenosti, pozorování či modelové situace. Pojmenovává vlastní optimální strategie obnovování psychických zdrojů (duševní hygieny). Výuka probíhá s využitím kombinace přednášek, videí, podkladů v Moodle, besedy s externistou a interaktivních vyučovacích forem. Před seznámením s klíčovou terminologií studenti využívají brainstorming, podnětové materiály (např. ukázky sociometrických a sociálně psychologických metod) probíhají společné diskuse a diskuse ve dvojicích. Studenti v menších skupinách analyzují sociometrické a sociálně psychologické nálezy. V individuální práci vyplňují sebeposuzovací dotazníky a sebepoznávací metody. Situačně jsou využívány jednoduché sociometrické škály, v rámci aktivizace studenti využívají jednoduché fyzické cviky vztahující se k regulaci pozornosti. Práce mezi setkáními: studenti sledují dvě zadaná videa s cílem zaznamenat (a zvědomit) určitou sociální realitu. Inovace předmětu vznikla v rámci projektu OP JAK Podpora rozvoje učitelských kompetencí (PRoUK), registrační číslo: CZ.02.02.XX/00/23_019/0008385. Last update: Janošová Pavlína, doc., Ph.D. (27.01.2026)
|