Poslední úprava: Mgr. Marie Zetová (01.06.2023)
Předmětem kurzu bude kontroverzní a hojně diskutované téma konce dějin, které ve svých slavných přednáškách
rozvíjel Alexandre Kojève. Budou nás zajímat nikoliv pouze teoretické předpoklady takovéhoto konce (který je
koncem filozofie), ale rovněž kritická odezva, s níž vzápětí přichází Georges Bataille. Završení vývoje lidského ducha
bylo Kojèvem připsáno Knize, a sice Fenomenologii ducha, která společně s Encyklopedií měla tvořit systém
absolutního vědění. Poslední slovo tak bylo řečeno a nezbývá, než Knihu dokola znovu číst. Dialektika tím dospěla
ke svému cyklickému vrcholu. Pro člověka to znamená jediné, podstatným způsobem se již nezmění, neboť
dospěl k sobě samému. Je to však právě Kniha, výsledek literární produkce, na kterou se Bataille bude při své
kritice odvolávat a v jistém smyslu posune otázku konce dějin na literární rovinu. V kurzu se proto zaměříme také
na Bataillova teoretická východiska, na jejichž základě bude možné pochopit, proč je to právě literatura, která se v
pomyslném nejzazším bodě obrací proti jakémukoliv konci. Naši pozornosti obrátíme rovněž k vybraným románům
Raymonda Queneaua, které sám Kojève označoval jako „romány o Moudrosti“.
Doporučená literatura:
Auffret, D. (1990). Alexandre Kojève. Grasset.
Bataille, G. (2000). Svrchovanost. Hermann & Synové.
Bataille, G. (2004). Vnitřní zkušenost. Dauphin.
Bataille, G. (1992). Příběh oka/Matka. Reflex.
Bataille, G. (1957). Le bleu du ciel. J.-J. Pauvert.
Queneau, R. (1972). Koření života. Odeon.
Queneau, R. (2010). Zazi v metru. Plus.
Kojève, A. (1947). Introduction à la lecture de Hegel. Gallimard.
(Znalost francouzských textů není podmínkou, se všemi materiály budeme pracovat společně a v rámci semináře)
