Sémiotika hudby - YMSMK042PV

• Anglický název: Semiotics of Music
• Zajišťuje: Program Elektronická kultura a semiotika (24-KEKS)
• Fakulta: Fakulta humanitních studií
• Platnost: od 2022
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:1/1, Z [HT]
• Počet míst: 20 / 20 (20)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Martin Švantner, Ph.D.
• Vyučující: Mgr. Martin Švantner, Ph.D.; Mgr. Vojtěch Volák

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Martin Švantner, Ph.D. (03.02.2021)

Sémiotika hudby: znak, hudba a tělo. Náplní kursu je představení vybraných sémiotických přístupů k hudbě. V seminářích se zaměříme na diskusi nad vybranými texty.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Martin Švantner, Ph.D. (03.03.2021)

Témata hodin:

1. Jak definovat hudbu? Zvuk, hluk a umění organizace. Hudba a i/racionalita. Co je hudba jako znakový systém? Co je specifické pro hudební znak?

2. Sémiologická odpověď. Teorie znaku a strukturální estetika.

3. Sémiotická odpověď. Co je to hudební sémiosis? Peirce za zvuku trubky. Hudba a jazyk: T. W. Deacon a otázka absence jednoduché muzikality. Hudba a kognitivní sémiotika: Peirce, James, Huron.

4. Peirce a klavír. Hudba, tělo a usuzování. Miles Davis a inferující uši.

5. U. Eco málem sociologem: Sémiotika a sociologie hudby. Proč Adorno nesnášel jazz? Sémiotika a filosofie hudby.

6. Sémiotika a multimodalita: číst, poslouchat, počítat a vidět hudbu. Scrutonova strašidla: nepochopená setkání filosofie umění a teorie znaku.

7. Sekání chapadel: sémiotika a fenomenologie tělesnosti. Umbertova obrana. Ritornel a Coltraneův free bop. N. Nesbitt a znějící těla.

8. Hudba a číslo. Ladění: co je považováno za hudbu? Otázky po ontické povaze tónu.

9. Fyzikalismus v hudbě: jak je hudba reálná a objektivní.

10. Hudba a vědomí: slyšíme hudbu v mysli? (případ transpozice 9. symfonie)

11. Hudba a nehudba: použití nehudebních prostředků k hudebnímu vyjádření - sémiotická perspektiva.

 

Zakončení kursu: aktivní účast na setkáních; seminární práce na vybrané/s vyučujícím dohodnuté téma, pohovor nad seminární prací.

 

Kurs (do odvolání dle pandemické situace) bude probíhat online.

 

Literatura:

 

Agawu, K. 1991. Playing with Signs: A Semiotic Interpretation of Classic Music. Princeton University Press.

Agawu, K. 2009. Music as Discourse: Semiotic Adventures in Romantic Music. Oxford University Press.

Hatten, R. 2018. A Theory of Virtual Agency. Indiana University Press.

Hatten, R. 1994. Musical Meaning in Beethoven: Markedness, Correlation, and Interpretation. Indiana University Press.

Jackendoff, R., Lerdahl, F. (2006). The capacity for music: What is it, and what’s special about it? Cognition, 100(1), 33-72.

Lerdahl, F. (2001). The sounds of poetry viewed as music. Annals of the New York Academy of Sciences, 930(1), 337-354.

Lerdahl, F., & Jackendoff, R. (1977). Toward a formal theory of tonal music. Journal of music theory, 21(1), 111-171.

Lerdahl, F., & Jackendoff, R. (1983). An overview of hierarchical structure in music. Music Perception: An Interdisciplinary Journal, 1(2), 229-252.

Lidov, David. 2005. Is Language a Music?: Writings on Musical Form and Signification. Indiana University Press.

Nattiez, Jean-Jacques. 1990. Music and Discourse: Toward a Semiology of Music. Princeton University Press.

Tarasti, E. 1994. A Theory of Musical Semiotics. Indiana University Press.

Tarasti, E. 2002. Signs of Music A Guide to Musical Semiotics. Mouton De Gruyter.