Sociologie vědění - YMO024

• Anglický název: The sociology of knowledge
• Zajišťuje: Program Orální historie - soudobé dějiny (24-KOHSD)
• Fakulta: Fakulta humanitních studií
• Platnost: od 2009
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 2
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Z [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: zrušen
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. Ing. Karel Müller, CSc.

Anotace

čeština

Poslední úprava: BLACKMAMBA (23.02.2009)

Cíl kurzu: sociologie vědění je oborem, který usiluje o objasnění souvislostí mezi smyslem moderního vědění, jeho vnitřní výstavbou a pozitivním přínosem ke kulturnímu životu. Výklad bude sledovat evoluční přístup - předpoklady vzniku a vývoj oboru, jenž je úzce spojen s formováním sociálních věd a reflexí vývoje klíčových poznávacích tradic - a strukturní přístup - složení, rozložení a souvislosti poznávacích tradic (přístupů). Umožní analyzovat a hodnotit nároky na moderní vědění podle metodických, sociálních a kulturních obsahů a orientovat se v procesech (možnostech a mezích) legitimizace demokraticky utvářené moci.

angličtina

Poslední úprava: doc. Ing. Karel Müller, CSc. (01.04.2008)

The goal of the course is to explain the connections between the sense of modern knowledge, its inner structure and positive approach towards culural living. The course will analyze and evaluate the necessity of modern knowledge according to methodological, social and cultural contents and it will focus on processes of legitimization of power formed by democracy.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Dina Novotná Obeidová (16.07.2008)

Tématické okruhy:

1) Předmět sociologie vědění, doba a důvody vzniku; souvislosti s filozofií (výkladem smyslu vědění), teorií poznání   

   (výkladem vnitřní výstavby a metod poznání) a teorií kultury (diferenciace moderní kultury, vztah vědy k etickým a 

    estetickým aspektům vědění).

2) Sociologie a historie moderního vědění: změny v pojetí vývoje vědy: strukturní jednotka vědění: paradigma,

    program, tradice, témata ap.; měnící se vztah teorie a empirie.

3) A. Comte - zakladatel sociologie vědění a pozitivní tradice moderního vědění.

4) Novější pokusy o revitalizaci pozitivní tradice - K. Popper, logický pozitivismus a post-pozitivní reakce.

5) M. Scheler - kritika pozitivní tradice moderního vědění; základy fenomenologické tradice moderního vědění.

6) Novější interpretace fenomenologické tradice - H. Garfinkel, etnometodologie, koncepce porozumění, vědění v pojetí

   A. Schulze.

7) M. Weber - dualistická tradice moderního vědění - spory o identitu a metodu společenských věd; vztahy politiky,

   sociologie a sociální teorie.

8) K. Mannheim - pokus o překlenutí dualistické tradice moderního vědění.

9) Vývoj pojmu ideologie; ideologie v období masové a mediálně zprostředkované kultury.

10) „Projekt moderny“ a jeho důsledky – formy lidského vědění v pojetí J. Habermase.

11) Moderní a post-moderní interpretace vědění - A. Giddens, M.Foucault, F.Lyotard; problémy legitimizace

     demokratické moci.

Povinná literatura:

HUBÍK S., Sociologie vědění, Praha: Sociologické nakladatelství, 1999.

WALLERSTEIN, I. AT AL., Kam směřují sociální vědy, Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.

Doporučená literatura:

BERGER P.I., LUCKMANN, T., Sociální konstrukce reality, Brno: Centrum pro studium demokracie, 1999.

FOUCAULT, M., Diskurz autor, genealogie, Praha: Svoboda, 1994.

GIDDENS, A., Důsledky modernity, Praha: Sociologické nakladatelství, 1998.

MANNHEIM, K., Ideologie a utopie, Bratislava: Archa, 1991.

POPPER, K., Otevřená společnost a její nepřátelé I, II, Praha: OIKÚMENÉ, 1994

WEBER, M., Metodologie, sociologie a politika, OIKÚMENÉ, Praha, 1998.