PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Láska, moc a sémiotika - YMM066
Anglický název: Love, power and semiotics
Zajišťuje: Program Elektronická kultura a semiotika (24-KEKS)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2018
Semestr: letní
E-Kredity: 6
Způsob provedení zkoušky: letní s.:
Rozsah, examinace: letní s.:2/2, KZ [HT]
Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
Garant: Mgr. Martin Švantner, Ph.D.
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace
Poslední úprava: Mgr. Martin Švantner, Ph.D. (14.02.2016)
Láska moc a sémiotika Anotace: Jaký je vztah procesu, kterému říkáme láska a jazyka nebo jiného znakového systému ve kterém jej artikulujeme? Jak je (a je vůbec) možné na tuto obecnou otázku smysluplně (a podnětně) odpovědět? Kurs chce nabídnout tři základní průhledy do dějin filosofie lásky ze sémiotické perspektivy. Prvním tématem, kterému se budeme věnovat je Platónův text Symposion v kontextu tragického myšlení jak jej představuje M. C. Nussbaum. Po výkladu základních řeckých termínů, základních interpretačních perspektiv dialogu v rámci platónského korpusu a představení jeho literární a rétorické struktury rozvineme interpretaci dialogu z politicko-kulturního hlediska (láska jako konzervativní politická síla udržující mocenský řád řecké polis). Odbočíme tak k druhému tématu, tož k vybraným interpretacím motivů řecké erotické kultury v rámci francouzského myšlení dvacátého století, zejména v textech M. Foucaulta ( s přihlédnutím k pracem M. Blanchota, G. Bataille, případně J. Derridy a J. Kristevy). V druhé části se dále budeme na jedné straně věnovat de Sadově radikálnímu myšlení, které k Platónovi stejně jako k řecké tragedii tvoří podstatný protipól. Kurs uzavřeme změnou perspektivy. Třetím tématem, kterému se budeme věnovat a které z Platónova myšlení přebírá některé motivy je pansémiotická teorie evoluční lásky C. S. Peirce na jedné straně a na straně druhé systémová teorie N. Luhmanna (láska jako symbolické médium komunikace). Semináře budou vedeny diskusní formou nad vybranými texty. Očekává se aktivní účast na seminářích, kurs je zakončen kolokviem.
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Martin Švantner, Ph.D. (14.02.2016)

Láska moc a sémiotika

Jakmile se filosof upne k jednomu oblíbenému principu, který možná i vysvětlí mnoho přirozených jevů, rozšíří za pomoci nejabsurdnějších a nejnásilnějších úvah tento princip na celé stvoření a odvozuje z něj každý fenomén.

David Hume

                                                            

Anotace:

Jaký je vztah procesu, kterému říkáme láska a jazyka nebo jiného znakového systému ve kterém jej artikulujeme? Jak je (a je vůbec) možné na tuto obecnou otázku smysluplně (a podnětně) odpovědět? Kurs chce nabídnout tři základní průhledy do dějin filosofie lásky ze sémiotické perspektivy. Prvním tématem, kterému se budeme věnovat je Platónův text Symposion v kontextu tragického myšlení jak jej představuje M. C. Nussbaum. Po výkladu základních řeckých termínů, základních interpretačních perspektiv dialogu v rámci platónského korpusu a představení jeho literární a rétorické struktury rozvineme interpretaci dialogu z politicko-kulturního hlediska (láska jako konzervativní politická síla udržující mocenský řád řecké polis).

Odbočíme tak k druhému tématu, tož k vybraným interpretacím motivů řecké erotické kultury v rámci francouzského myšlení dvacátého století, zejména v textech M. Foucaulta ( s přihlédnutím k pracem M. Blanchota, G. Bataille, případně J. Derridy a J. Kristevy). V druhé části se dále budeme na jedné straně věnovat de Sadově radikálnímu myšlení, které k Platónovi stejně jako k řecké tragedii tvoří podstatný protipól.

Kurs uzavřeme změnou perspektivy. Třetím tématem, kterému se budeme věnovat a které z Platónova myšlení přebírá některé motivy je pansémiotická teorie evoluční lásky C. S. Peirce na jedné straně a na straně druhé systémová teorie N. Luhmanna (láska jako symbolické médium komunikace).

Semináře budou vedeny diskusní formou nad vybranými texty. Očekává se aktivní účast na seminářích, kurs je zakončen kolokviem.

 

Témata přednášek:

 

1. Představení struktury seminářů, forma atestace: kolokvium. První obraz: Nesnadné lásky I. Calvina. Základní otázky kursu: jak je možné artikulovat vztah řeči a touhy? Patří moc mezi základní koreláty tohoto vztahu? Otázka odpovědi. Představení základních témat.

 

2. Platónský korpus jako problém (Psaná a nepsaná nauka, vývojová hypotéza, systematické čtení, J. Derrida a Platónova lékárna). Platón a klasická řecká filosofie a rétorika (Platón a sofisté, Platón a rétorika, Platónova literární rétorika). Otázka analytiky a lyriky Platónova psaní. Sókratova otázka: pokoušení a pokušení (Vlastosova interpretace). Písmo a oslovení Platónem (A. Graeser), platónská rétorika a dialektika. Platónova logika pojmů - na cestě k obecné sémiotice?

 

3. Platónův dialog Symposion. Schody lásky. Křehkost dobra: interpretace platónského myšlení v kontrapozici k myšlení tragickému podle M. C. Nussbaumové. Alkibiadés.

 

4. Užívání slastí: sociologizující pohlede na lásku v Dějinách sexuality Michela Foucaulta. Poznámky ke kontextu Foucaultova díla. Otázka vztahu subjektu, moci a diskursu. Morální problematizace slastí v kontrastu klasického Řecka a křesťanství. Řecká homosexualita. Ctnost, vzmužilost a sexuální zdrženlivost. Morálka sebetvorby, estetika existence. Problém nevázanosti (akolasia) jako problém míry. Dynamika touhy. Strategie touhy. Enkrateia. Hospodaření s erotikou.

 

5. Markýz de Sade v interpretaci Pierra Klossovskiho a Maurice Blanchota. Fatální protipól platónských představ: kontemplativní filosof spravedlnosti vs filosof zločinu. Zlo, revoluce, touha a příroda. Perversní kosmologie.

 

6. Láska jako vášeň: pohled systémové teorie Niklase Luhmanna na historickou sémantiku lásky. Co je systémová teorie. Kódy intimity. Evoluce lásky. Láska jako symbolické médium komunikace.

 

7. Ch. S. Peirce: evoluční láska, sémiotika a kosmologie.

 

Seminární literatura.

Základní:

Platón, Symposion, OIKOYMENH, Praha 2005 (případně jiné, ověřené cizojazyčné překlady)

-další literatura (komentáře, texty) bude zadávána během semestru-

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK