Předmět představuje vývoj moderního dějepisectví a vývoj jeho (filosofické, epistemologické) teoretické a
metodologické reflexe od druhé poloviny 18. století do současnosti. Pozornost je věnována vystoupení základních,
metody dějepisu určujících historiografických škol a formulacím základních kritických noetických stanovisek. Výklad
je přitom zaměřen především k problematice kulturního a sociálního dějepisectví a ke styčným plochám historické
vědy se sociologií a antropologií. V letním semestru kurs probíhá seminární formou, jeho ústředním tématem je
napětí mezi "teoriemi o" a "teoriemi v" historických vědách na jedné a narativitou dějepisectví na druhé straně.
Představuje vybrané, v současnosti relevantní noetické, epistemologické a metodologické reflexe historických věd,
směřující především k otázce "objektivity" či "adekvátnosti" dějepisného poznání, resp. porozumění, k otázce míry
možné verifikace dějepisných tvrzení a k napětí mezi narativitou a vědeckostí. Kurz bude vyučován v souladu s
epidemiologickými opatřeními, přinejmenším v prvních týdnech patrně online (přes MS Teams).
