Poslední úprava: Mgr. Ing. Tomáš Pavlas (23.02.2021)
Cílem kurzu je seznámit studující s perspektivou kritických mužských studií. Přístup kritických mužských studií lze charakterizovat takto: 1) zkoumají maskulinity, zvláště se zaměřují na vztah maskulinit a moci, 2) vychází ze sociálně-konstruktivistické teorie, 3) jsou součástí genderových studií, reflektují feministické myšlení a kritiku. Kurz mapuje vztah mužů k problému rovného postavení žen a mužů ve společnosti, neboť z hlediska porozumění různým typům a konstrukcím maskulitity jde o důležité a názorné téma. Zmapujeme různé proudy mužského hnutí a představíme si některé mužské organizace ze světa i z ČR. Budeme kriticky reflektovat jejich: 1) cíle, témata a teoretická východiska, 2) vzájemné vztahy, 3) vztahy k různým směrům feminismu. Jednotlivé proudy mužského hnutí (konzervativní, mužskoprávní, maskulinistický, mytopoetický, profeministický, atd.) představují určité způsoby vyjednávání a prosazování mužské identity. Budeme diskutovat, do jaké míry jde především o reakce na feminismus a do jaké o snahu reprezentovat specifické mužské zkušenosti či témata. Důraz bude také kladen na reflexi českého kontextu, tj. hlavně na otázku, nakolik, jak a proč nás ovlivňují představy o mužství z období státního socialismu.
Cíl předmětu
Poslední úprava: Mgr. Ing. Tomáš Pavlas (23.02.2021)
Účel kurzu
Kurz se věnuje především těmto dvěma oblastem: 1. vztahu mužů k vlastní maskulinitě/tám, k tomu jak ji/je konstruují a zakoušejí, 2. vztahu mužů k feministickému myšlení a hnutí. Kritická mužská studia se zabývají oběma oblastmi a propojují je, neboť při studiu mužů a mužství akcentují téma moci. Účelem kurzu je prozkoumat a diskutovat, jak muži konstruují svou mužskou identitu, resp. jak by ji mohli, resp. jak by ji měli konstruovat, aby nebyla v rozporu s demokratizačním požadavkem po rovném postavení mužů a žen ve společnosti.
Cíle kurzu
1) Získat diferencovanější pohled na kategorii maskulinita a naučit se používat různé typologie maskulinit, související koncepty a pojmy v genderové analýze.
2) Kriticky se zamyslet nad přínosy, riziky a předpoklady zapojení mužů do aktivit ovlivňujících genderovou rovnost ve společnosti.
3) Diskutovat demokratičnost různých politik mužské identity.
4) Diskutovat vztah subjektivní a kolektivní roviny problému s mužstvím.
Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Ing. Tomáš Pavlas (11.03.2022)
Vyučující: Mgr. Ing. Tomáš Pavlas, kontakt: pavlas.tomas@email.cz
Plán kurzu
Osnova kurzu je navržena tak, aby pokrývala hlavní témata kurzu, který je vymezen souvislostmi pojmů muži, maskulinity a moc. Kurz mapuje polemické diskuse, které na takto vymezeném poli probíhaly a probíhají. Soustředí se zejména na polemiku mezi tzv. profeministickou a tzv. mýtopetickou perspektivou. Polemika právě mezi těmito dvěma perspektivami odkrývá různost představ o povaze mužství, od kterých se odvíjí motivace/demotivace maskulinity transformovat.
Jednotlivá setkání budou rozvržena tak, aby v první části studující mohli uplatnit a předvést domácí přípravu (prezentace a diskuse) . První část bude diskusní a studující budou i v roli moderujících. Druhá část bude mít interaktivní charakter. Typicky půjde o společné řešení daného zadání jako např. analýza pramenného textu, analýza filmové ukázky, analýza materiálu z produkce mužské organizace. Závěrečná třetí část bude mít shrnující charakter.
I. ÚVOD DO PROBLEMATIKY (PROBLÉMU) A TEORIÍ: MUŽI, MASKULINITY A MOC
II. MASKULINITY A POLITIKA (MUŽSKÁ HNUTÍ)
Connell, R. W. (2005). Masculinities – The social organization of masculinity, Berkeley: University of California Press: 67-87.
Clatterbaugh, Kenneth. (1997) Contemporary perspectives on masculinity – Introduction to the men´s movement. Boulder, Colodaro: Westview Press. 1-16.
III. MASKULINITY A SUBJEKTIVITA
·
Zábrodská, Kateřina. 2009. Variace na gender. Poststrukturalismus, diskurzivní analýza a genderová identita – Od identity k subjektivitě a zpět (48-66), Hraní mužskosti, hledání mužskosti (158-169). Praha: Academia.
IV. STÁTNÍ SOCIALISMUS A MASKULINITY V SOUVISLOSTECH
Havelková, Hana (2007). Náměty k diskusi o českém genderovém kontextu. In Knotková-Čapková, Blanka (ed.). Ročenka katedry genderových studií FHS UK 05/06. Praha:UK
Vodochodský, Ivan (2007). „Super ženy“ a „velké děti“: Konceptualizace postavení mužů v rámci gederového řádu státního socialismu. Pražské sociálně vědní studie 12.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: Mgr. Ing. Tomáš Pavlas (11.03.2022)
POŽADAVKY KURZU, JEJICH HODNOCENÍ A FORMA ATESTACE
1. Pravidelná účast na kurzu a aktivní participace v diskusích = 30 %
Hodnocení aktivity během semestru, participace v diskusích, vlastní vklad do kurzu, předkládání otázek a námětů. Jedna možná absence po domluvě na náhradě.
2. Konspekty textů z povinné literatury = 20 %
Konspekty z textů z povinné literatury. Forma přípravy na nadcházející setkání. Představení hlavích argumentů z textů, odkazování na texty a citace. Formulování vlastních otázek a postojů k tématu. Rozsah 2 strany.
3. Test pro ověření znalostí = 20 %
Test s cca. 8 otázkami, který se píše na posledním setkání.
4. Závěrečná esej = 30 %
Závěrečná esej, cílem je představit vlastní promýšlení otázek a témat, která kurz mapoval. Rozsah 6 - 8 normostran.
Po předchozí omluvě je následně ze závažných důvodů možná jedna absence, která bude nahrazena domácí prací dle individuální domluvy s vyučujícím prostřednictvím emailu: pavlas.tomas@email.cz
