Kontrolovaná četba ke kurzu historiografie a metodologie historické vědy II. - YMA21VSLI

• Anglický název: Historiography and Methodology of Historical Science II (readings)
• Zajišťuje: Program Antropologická studia (24-KOA)
• Fakulta: Fakulta humanitních studií
• Platnost: od 2009
• Semestr: letní
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:0/0, KZ [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: zrušen
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Staré označení: YMA21VSLI
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: doc. PhDr. Jan Horský, Ph.D.

Anotace

čeština

Poslední úprava: BLACKMAMBA (30.06.2009)

Kurs probíhá ve formě individuálního zpracování vybraného tématu z oblasti historiografie a metodologie historické vědy a následného pohovoru s učitelem.

angličtina

Poslední úprava: JOSIFKO (09.01.2008)

The reading of chosen texts to the course Historiography and methodology of historical science II.

Metody výuky

Poslední úprava: Mgr. Lenka Halbichová (10.06.2009)

(1) Porovnání postoje k marxismu u Webera, Simmela a Poppera - na základě rozboru textů:

Horst-Jürgen HELLE, Simmel o Marxovi. Spor o metodu makrosociologie, in: Sociologický časopis 28, 1992, s. 22-37.

Miloslav PETRUSEK, Proč číst Simmela na konci tisíciletí? in: G. SIMMEL, Peníze v moderní kultuře a jiné esseje, Praha 1997, s.159-192.

Karl R. POPPER, Otevřená společnost a její nepřátelé, díl II.: Vlna proroctví: Hegel, Marx a co následovalo, Praha 1994.

Max WEBER, Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998, s. 7-63.

Bodové maximum 3;

(2.) Různé koncepty dějepisného rozumění

Zdeněk KALISTA, Cesty historikova myšlení, Praha 2002, prvou kapitolu "Cety historikovy" (Vyšla též samostatně jako Zdeněk KALISTA, Cesty historikovy, Praha 1947).

Clifford GEERTZ, Interpretace kultur, Praha 2000, prvé dvě kapitoly ("zhuštěný popis" a "pojetí kultury").

Max WEBER, Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998, s. 64-108 a 135-156.

Bodové maximum 3;

(3.) Diskuse o metodách dějepisu mentalit a jejich současná kritika:

Peter BURKE, Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989),, Praha 2004.

Soubor textů uveřejněných v: Práce z dějin vědy 6, Semináře a studie Výzkumného centra pro dějiny vědy z let 2002-2003 (vyd. Antonín Kostlán a Markéta Devátá), Praha 2003, s. 219-290 a 311-333 (tj. články od M. Grečenkové, J. Horského, M. Havelky a D. Tinkové).

UZkázka metodických úvah z některé z klasických děl dějepisu mentalit: buď:

Marc BLOCH, Králové divotvůrci, Praha 2004, s. 59-91;

nebo:

Carlo GINZBURG, Benandanti. Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století, Praha 2002, s. 9-17;

nebo dle domluvy jinou historiografickou práci z dějin mentalit.

Bodové maximum 3;

(4.) Metodické diskuse spojené s debatami o smysl českých dějin:

Výchozí text: Miloš HAVELKA, Dějiny a smysl, Praha 2001.

Návazně na tatno text rozebrat buď úvahy Emanuela Rádla, nebo texty Jana Slavíka publikované v: Miloš HAVELKA (vyd.), Spor o smysl českých dějin 1895-1938, Praha 1995.

Bodové maximum 3;

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Dina Novotná Obeidová (18.06.2008)

Ke každému kurzu je zpravidla vypisována kontrolovaná četba, která je atestována formou kolokvia.

(1)

Porovnání postoje k marxismu u Webera, Simmela a Poppera - na základě rozboru textů: Horst-Jürgen HELLE, Simmel o Marxovi. Spor o metodu makrosociologie, in: Sociologický časopis 28, 1992, s. 22-37. Miloslav PETRUSEK, Proč číst Simmela na konci tisíciletí? in: G. SIMMEL, Peníze v moderní kultuře a jiné esseje, Praha 1997, s.159-192. Karl R. POPPER, Otevřená společnost a její nepřátelé, díl II.: Vlna proroctví: Hegel, Marx a co následovalo, Praha 1994. Max WEBER, Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998, s. 7-63. Bodové maximum 3;

(2.) Různé koncepty dějepisného rozumění Zdeněk KALISTA, Cesty historikova myšlení, Praha 2002, prvou kapitolu "Cety historikovy" (Vyšla též samostatně jako Zdeněk KALISTA, Cesty historikovy, Praha 1947). Clifford GEERTZ, Interpretace kultur, Praha 2000, prvé dvě kapitoly ("zhuštěný popis" a "pojetí kultury"). Max WEBER, Metodologie, sociologie a politika, Praha 1998, s. 64-108 a 135-156. Bodové maximum 3;

(3.) Diskuse o metodách dějepisu mentalit a jejich současná kritika: Peter BURKE, Francouzská revoluce v dějepisectví. Škola Annales (1929-1989),, Praha 2004. Soubor textů uveřejněných v: Práce z dějin vědy 6, Semináře a studie Výzkumného centra pro dějiny vědy z let 2002-2003 (vyd. Antonín Kostlán a Markéta Devátá), Praha 2003, s. 219-290 a 311-333 (tj. články od M. Grečenkové, J. Horského, M. Havelky a D. Tinkové). UZkázka metodických úvah z některé z klasických děl dějepisu mentalit: buď: Marc BLOCH, Králové divotvůrci, Praha 2004, s. 59-91; nebo: Carlo GINZBURG, Benandanti. Čarodějnictví a venkovské kulty v 16. a 17. století, Praha 2002, s. 9-17; nebo dle domluvy jinou historiografickou práci z dějin mentalit. Bodové maximum 3; (4.) Metodické diskuse spojené s debatami o smysl českých dějin: Výchozí text: Miloš HAVELKA, Dějiny a smysl, Praha 2001. Návazně na tatno text rozebrat buď úvahy Emanuela Rádla, nebo texty Jana Slavíka publikované v: Miloš HAVELKA (vyd.), Spor o smysl českých dějin 1895-1938, Praha 1995.

Bodové maximum 3.