|
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D. (24.02.2023)
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D. (23.09.2022)
• Uvědomit si postavení a funkce sociálních věd v dnešním světě, dokázat odlišit vědeckou práci od nevědecké. • Získat základní vědomosti o teorii a obecné metodologii sociálních věd. • Osvojit si základní pojmy a distinkce používané v současné filosofii sociálních věd. • Zvládnout společný vědecký jazyk, kterým je možno uchopit a komunikovat svoji disertační práci. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D. (22.09.2022)
Případné změny v realizaci předmětu v souvislosti s pandemií COVID nebo jinými nenadálými událostmi: V případě zhoršení pandemické situace nebo jiných závažných událostí během semestru budou zapsaní studenti o přechodu na distanční výuku a dalších změnách včas informováni emailem. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D. (23.09.2022)
Struktura a časový plán výuky, vč. povinné četby:
část I – ZS 2022
24. 10. 2022 Úvod do základů vědecké práce a metodologie sociálních věd Četba: OCHRANA. František. 2010. Metodologie vědy. Úvod do problému. Praha: Karolinum. Kapitoly 1 „Vymezení základních pojmů. Volba metodologie a výzkumných metod a stanovení výzkumných cílů“, 3 „Logické základy výstavby vědeckých teorií“, 4 „Normativní a nenormativní poznávání sociální reality“, 11-33, 46-57, 58-65.
21. 11. 2022 Hlavní epistemologické přístupy: pozitivismus, realismus, interpretativismus a konstruktivismus Četba: BARŠA, Pavel. 2009. „Pět dilemat společenské vědy.“ In BARŠA, Pavel a kol. Dialog teorií. Filozofická dilemata výzkumu mezinárodních vztahů. Praha: Sociologické nakladatelství, 13–29. BENTON, Ted – Ian CRAIB. 2011. Philosophy of Social Science. The Philosophical Foundations of Social Thought. 2nd Edition. Basingstoke: Palgrave Macmillan. Kapitoly 2 „Empiricism and Positivism in Science“, 3 „Some Problems of Empiricism and Positivism“, 8 „Critical Realism and the Social Sciences“, 13–27, 28–49, 120–141. OUTHWAITE, William. 2006. „Interpretativismus a interakcionismus.“ Kapitola 5 in Austin HARRINGTON a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Praha: Portál, 161–187. Rozšiřující četba: SCHWANDT, Thomas A. 2000. „Three epistemological stances for qualitative inquiry: Interpretivism, hermeneutics, and social constructionism.“ Kap. 7 in Norman K. DENZIN – Yvonna S. LINCOLN (eds.). The Handbook of Qualitative Research. 2nd Edition. Thousand Oaks: Sage, 189-213.
12. 12. 2022 Případová studie sociální teorie a epistemologie: Pierre Bourdieu Četba: BOURDIEU, Pierre. 2003. "Zúčastněná objektivizace: Huxleyho přednáška." Biograf (30): 3–17; [online]: 29 odst. http://www.biograf.org/clanky/clanek.php?clanek=3001 BOURDIEU, Pierre, Beate KRAIS. 1991. „Meanwhile I have come to know all the diseases of sociological understanding.“ Pp. 247–259 in Pierre BOURDIEU, Jean-Claude CHAMBOREDON, Jean-Claude PASSERON. The Craft of Sociology: Epistemological Preliminaries. New York: de Gruyter.
část II – LS 2023 Termíny výuky budu oznámeny před začátkem LS.
Filosofie vědy: stručný přehled pojmů a přístupů Četba: POPPER, Karl R. 1998 (1994). „Teorie vědy ve vývojověteoretickém a logickém pohledu.“ In Karl R. POPPER. Život je řešení problémů: o poznání, dějinách a politice. Praha: Mladá fronta, 15–40. (anglicky kap. 1 in Karl R. POPPER. 2013. All life is problem solving. Abingdon: Routledge, 3–22.) EIDLIN, Fred. 2011. „The Method of Problems versus the Method of Topics.“ PS: Political Science & Politics 44 (4): 758–761. KUHN, Thomas. S. 1997. Struktura vědeckých revolucí. Praha: Oikoymenh. Části na s. 23-28, 35-41, 46-49, 62-65, 75-84.
Sociologie vědy Četba: PETRUSEK, Miloslav. 2012. „Sociologie vědy a sociologická metateorie.“ Teorie vědy / Theory of Science 34 (3): 287-311. MERTON, Robert K. 1973. „The Normative structure of science.“ In týž. The Sociology of Science: Theoretical and Empirical Investigations. Chicago: University of Chicago Press, 267-278. BENTON, Ted – Ian CRAIB. 2011. Philosophy of Social Science. The Philosophical Foundations of Social Thought. 2nd Edition. Basingstoke: Palgrave Macmillan. Kapitola 4 „Science, Nature and Society: Some Alternatives to Empiricism“, 50–75.
Teorie a empirie, kvalitativní a kvantitativní výzkum Četba: LINCOLN, Yvonna S. – Egon G. GUBA. 2000. „Introduction Part II“, „Paradigmatic Controversies, Contradictions, and Emerging Confluences.“ Úvod k části II a kapitola 6 in Norman K. DENZIN – Yvonna S. LINCOLN (eds.). The Handbook of Qualitative Research. 2nd Edition. Thousand Oaks: Sage, 157-162, 163-188. Nebo odpovídající kapitola v novějších vydáních Handbooku (např. 5. vydání 2018). HARRINGTON, Austin. 2006. „Úvod: co je sociální teorie?“ In Austin HARRINGTON a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Praha: Portál, 27–43. ABBOTT, Andrew. 2011©. „Comments on Doing Theory.“ Referát přednesený na Junior Theorists Symposium, University of Nevada, Las Vegas, 19 August 2011. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D. (23.09.2022)
Ke splnění kontroly studia předmětu je nutné vypracovat písemnou práci a složit ústní zkoušku.
Písemná práce: Studující vypracuje písemnou práci, v níž četbu z kurzu využije k reflexi výzkumného problému (nebo výzkumných problémů) své disertace z oblasti studií občanské společnosti a neziskového sektoru.
V prvním kroku předloží návrh písemné práce, který musí obsahovat: - specifikaci výzkumného problému (nebo výzkumných problémů) disertační práce; - návrh nejméně dvou koncepcí z oblasti teorie a metodologie sociálních věd, v jejichž světle bude výzkumný problém disertační práce analyzován; - určení literatury, ze které hodláte vycházet (v anotaci je vhodné uvést nejméně 3-5 titulů).
Celkový rozsah návrhu má být max. 2 normostrany. Studující návrh práce odevzdají do příslušné podatelny na stránce předmětu v aplikaci Moodle.
Vlastní písemná práce by měla být uspořádána podobně jako návrh: - výzkumný problém nebo výzkumné problémy (včetně nezbytného ukotvení v dosavadním bádání, tj. včetně stručného shrnutí nejdůležitější literatury); - analýza či reflexe výzkumného problému z hlediska dvou nebo více vybraných koncepcí z oblasti teorie a metodologie sociálních věd; - seznam literatury.
Minimální rozsah vlastního textu písemné práce činí 9 normostran (včetně seznamu citované literatury a poznámek pod čarou). Odkazy na literaturu se řídí pravidly pro citování platnými na KSOS. Práce se odevzdávají do příslušné podatelny v aplikaci Moodle. Jako příloha se k písemné práci (na úplný konec textového souboru, tj. za seznam literatury a případné jiné přílohy) přidává Seznam prostudované literatury. Do seznamu prostudované literatury se automaticky zahrnují všechny texty z části 1 seznamu literatury tohoto sylabu (Povinná literatura). Studující dále uvede prostudované texty v rozsahu 200 stran nebo více z části 2. Prostudovaná literatura se uvádí v jednom z obvyklých formátů pro bibliografické citace (např. se dá použít formát užitý v tomto sylabu).
Zkouška: Zkouška má podobu - rozpravy o písemné práci (předchozí odevzdání práce s dostatečným předstihem je podmínkou vykonání zkoušky). V této rozpravě studující svou písemnou práci obhajuje, tj. hájí před námitkami předložené pojetí výzkumného problému nebo výzkumných problémů disertační práce a prokazuje znalost relevantních pojmů, koncepcí a teorií.
Termíny (akademický rok 2022/2023):
Odevzdání návrhu písemné práce: - v době od 15. 3. do 14. 4. 2023 Upozornění! Při promeškání tohoto termínu již nebude možné v daném školním roce odevzdat písemnou práci a tedy ani složit zkoušku.
Odevzdání písemné práce: - kdykoli po schválení návrhu vyučujícím, vždy však nejméně tři týdny před požadovaným nebo stanoveným termínem zkoušky a zároveň - nejpozději 22. 5. 2023.
Termín(y) konání zkoušky vyučující vyhlásí před začátkem zkouškového období letního semestru 2023. Jeden řádný termín zkoušky bude vypsán na červen 2023.
Bude-li vypsán termín také v září, písemnou práci je třeba k tomuto termínu zkoušky odevzdat: - nejpozději do 30. 6. 2023. Po dobu letních prázdnin je kontrola studia předmětu přerušena. Po neúspěšném pokusu o zkoušku v září opravný termín ve stejném školním roce již nebude vypsán. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. PhDr. Marek Skovajsa, M.A., Ph.D. (23.09.2022)
Seznam povinné, povinně volitelné a rozšiřující literatury Integrální součástí kurzu je samostatná četba klíčových textů z filosofie sociálních věd. Četba se dělí do následujících kategorií.
1. Povinná literatura cca 450 stran
Úvod do filosofie sociálních věd: BARŠA, Pavel. 2009. „Pět dilemat společenské vědy.“ In BARŠA, Pavel a kol. Dialog teorií. Filozofická dilemata výzkumu mezinárodních vztahů. Praha: Sociologické nakladatelství, 13–29. OCHRANA. František. 2010. Metodologie vědy. Úvod do problému. Praha: Karolinum. Kapitoly 1 „Vymezení základních pojmů. Volba metodologie a výzkumných metod a stanovení výzkumných cílů“, 3 „Logické základy výstavby vědeckých teorií“, 4 „Normativní a nenormativní poznávání sociální reality“, 11-33, 46-57, 58-65. BENTON, Ted – Ian CRAIB. 2011. Philosophy of Social Science. The Philosophical Foundations of Social Thought. 2nd Edition. Basingstoke: Palgrave Macmillan. Kapitoly 2 „Empiricism and Positivism in Science“, 3 „Some Problems of Empiricism and Positivism“, 8 „Critical Realism and the Social Sciences“, 13–27, 28–49, 120–141.
Interpretativní sociální věda. Max Weber: metodologický individualismus, ideální typy, základní sociologické pojmy, hodnotová neutralita; fenomenologická sociologie a interakcionismus; hermeneutika: WEBER, Max. 1998. „Základní sociologické pojmy.“ In Max WEBER. Metodologie, sociologie a politika. Vybral, uspořádal a přeložil Miloš Havelka. Praha: OIKOYMENH, 135–171 (133–168 v 2. vyd. 2009). OUTHWAITE, William. 2006. „Interpretativismus a interakcionismus.“ Kapitola 5 in Austin HARRINGTON a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Praha: Portál, 161–187.
Kulturalistický a sociologický holismus: FAY, Brian. 2002. „Dělají z nás to, co jsme, naše kultura nebo společnost?“ Kapitola 3 in Současná filosofie sociálních věd. Praha: Sociologické nakladatelství SLON, 67-91.
Filosofie vědy: POPPER, Karl R. 1998 (1994). „Teorie vědy ve vývojověteoretickém a logickém pohledu.“ In Karl R. POPPER. Život je řešení problémů: o poznání, dějinách a politice. Praha: Mladá fronta, 15–40. (anglicky kap. 1 in Karl R. POPPER. 2013. All life is problem solving. Abingdon: Routledge, 3–22.) EIDLIN, Fred. 2011. „The Method of Problems versus the Method of Topics.“ PS: Political Science & Politics 44 (4): 758–761. KUHN, Thomas. S. 1997. Struktura vědeckých revolucí. Praha: Oikoymenh. Části na s. 23-28, 35-41, 46-49, 62-65, 75-84.
Sociologie vědy: PETRUSEK, Miloslav. 2012. „Sociologie vědy a sociologická metateorie.“ Teorie vědy / Theory of Science 34 (3): 287-311. MERTON, Robert K. 1973. „The Normative structure of science.“ In týž. The Sociology of Science: Theoretical and Empirical Investigations. Chicago: University of Chicago Press, 267-278. BENTON, Ted – Ian CRAIB. 2011. Philosophy of Social Science. The Philosophical Foundations of Social Thought. 2nd Edition. Basingstoke: Palgrave Macmillan. Kapitola 4 „Science, Nature and Society: Some Alternatives to Empiricism“, 50–75.
Bourdieuho epistemologie a reflexivita společenskovědního poznávání: BOURDIEU, Pierre. 2003. "Zúčastněná objektivizace: Huxleyho přednáška." Biograf (30): 3–17; [online]: 29 odst. http://www.biograf.org/clanky/clanek.php?clanek=3001 BOURDIEU, Pierre – Beate KRAIS. 1991. „Meanwhile I have come to know all the diseases of sociological understanding.“ Pp. 247–259 in Pierre BOURDIEU, Jean-Claude CHAMBOREDON, Jean-Claude PASSERON. The Craft of Sociology: Epistemological Preliminaries. New York: de Gruyter.
Teorie v sociálních vědách: HARRINGTON, Austin. 2006. „Úvod: co je sociální teorie?“ In Austin HARRINGTON a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Praha: Portál, 27–43. ABBOTT, Andrew. 2011©. „Comments on Doing Theory.“ Referát přednesený na Junior Theorists Symposium, University of Nevada, Las Vegas, 19 August 2011.
Paradigmata kvalitativního výzkumu: LINCOLN, Yvonna S. – Egon G. GUBA. 2000. „Introduction Part II“, „Paradigmatic Controversies, Contradictions, and Emerging Confluences.“ Úvod k části II a kapitola 6 in Norman K. DENZIN – Yvonna S. LINCOLN (eds.). The Handbook of Qualitative Research. 2nd Edition. Thousand Oaks: Sage, 157-162, 163-188. Nebo odpovídající kapitola v novějších vydáních Handbooku (např. 5. vydání 2018).
Feminismus a gender studies: ADKINS, Lisa. 2006. „Feministická sociální teorie.“ Kapitola 11 in Austin HARRINGTON a kol. Moderní sociální teorie. Praha: Portál, 313–335.
Teorie racionální volby: BOUDON, Raymond. 2009. „Rational Choice Theory.“ Kapitola 9 in Bryan S. TURNER (ed.) The New Blackwell Companion to Social Theory. Chichester: Wiley-Blackwell, 179-195.
2. Povinně volitelná literatura (přehledové práce) Studující si vybírají alespoň 200 stran.
Učebnice: BARŠA, Pavel a kol. 2009. Dialog teorií. Filozofická dilemata výzkumu mezinárodních vztahů. Praha: Sociologické nakladatelství. BENTON, Ted – Ian CRAIB. 2011. Philosophy of Social Science. The Philosophical Foundations of Social Thought. 2nd edition. Houndmills: Palgrave Macmillan. FAY, Brian. 2002. Současná filosofie sociálních věd. Praha: Sociologické nakladatelství. 324 s. ISBN 80-86429-10-5. HARRINGTON, Austin a kol. 2006. Moderní sociální teorie. Praha: Portál. MOSES, Jonathon W. – Torbjorn L. KNUTSEN. 2007. Ways of Knowing. Competing Methodologies in Social and Political Research. Houndmills: Palgrave Macmillan. OCHRANA. František. 2021. Metodologie sociálních věd. 2. vydání. Praha: Karolinum. OCHRANA. František. 2010. Metodologie vědy. Úvod do problému. Praha: Karolinum.
Příručky: DENZIN, Norman K. – Yvonna S. LINCOLN (eds.). 2000. The Handbook of Qualitative Research. 2nd Edition. Thousand Oaks: Sage. – nebo novější vydání KINCAID, Harold (ed.) 2012. The Oxford handbook of philosophy of social science. Oxford: Oxford University Press. OUTHWAITE, William – Stephen TURNER (eds.). 2007. The SAGE handbook of social science methodology. Los Angeles: Sage. TURNER, Jonathan H. 2013. Contemporary sociological theory. Los Angeles: Sage. TURNER, Bryan S. (ed.). 2009. The New Blackwell Companion to Social Theory. Chichester: Wiley-Blackwell. TURNER, Stephen P. – Mark W. RISJORD (eds.) Philosophy of Anthropology and Sociology. A Volume in the Handbook of the Philosophy of Science Series.Amsterdam: North-Holland (Elsevier). TURNER, Stephen P. – Paul A. ROTH (eds.). 2003. The Blackwell guide to the philosophy of the social sciences. Malden, MA: Blackwell.
3. Rozšiřující literatura – výběr (nepovinná) ABEND, Gabriel. 2008. „The meaning of ‘theory’.“ Sociological Theory 26 (2): 173–199. BENZECRY, Claudio E. – Monika KRAUSE – Isaac Ariail REED (eds.). Social Theory Now. Chicago: University of Chicago Press. BERGER, Peter L., and Thomas LUCKMANN. 1999. Sociální konstrukce reality: pojednání o sociologii vědění. Brno: CDK. BHASKAR, Roy. 2008 (1975). A Realist Theory of Science. Abingdon: Routledge. BHASKAR, Roy. 1998 (1979). The Posibility of Naturalism. A philosophical critique of the contemporary human sciences. London: Routledge. BOUDON, Raymond. 2011 (2004). Bída relativismu. Praha: Sociologické nakladatelství. BOURDIEU, Pierre. 1998. Teorie jednání. Praha: Karolinum. BRAUN, Virginia – Victoria CLARKE. 2006. "Using thematic analysis in psychology." Qualitative research in psychology 3 (2): 77-101. BRADY, Henry E. – David COLLIER (eds.). 2004. Rethinking social inquiry: Diverse tools, shared standards. Lanham, MD: Rowman & Littlefield. ELSTER, Jon. 2007. Explaining Social Behavior: More Nuts and Bolts for the Social Science. Cambridge: Cambridge University Press. 484 s. ISBN 0-5217-7744-5. GOERTZ, Gary – James MAHONEY. 2012. A tale of two cultures: Qualitative and quantitative research in the social sciences. Princeton, N.J.: Princeton University Press. GREEN, Donald P. – Ian SHAPIRO. 1994. Pathologies of rational choice theory: A critique of applications in political science. New Haven: Yale University Press. HACKING, Ian. 2006. Sociálna konštrukcia – Ale čoho? Čo je a čo nie je sociálnou konštrukciou. Bratislava: Kalligram. 356 s. HAVELKA, Miloš. 2010. Ideje–dějiny–společnost. Studie k historické sociologii vědění. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury. KING, Gary – Robert O. KEOHANE – Sidney VERBA. 1994. Designing social inquiry: Scientific inference in qualitative research. Princeton, N.J.: Princeton University Press. KUHN, Thomas. S. 1997. Struktura vědeckých revolucí. 1. vyd. Praha: Oikoymenh. LATOUR, Bruno. 2003. Nikdy sme neboli moderní. Bratislava: Kalligram. LATOUR, Bruno. 2005. Reassembling the Social: An Introduction to Actor-Network-Theory. Oxford: Oxford University Press MARTIN, John Levi. 2015. Thinking through Theory. New York: W.W. Norton. MERTON, Robert K. 2007. Studie ze sociologické teorie. Praha: SLON. PETRUSEK, Miloslav. 1993. Teorie a metoda v moderní sociologii. Praha: Karolinum. POPPER, Karl R. 2002 (1963). Conjectures and Refutations: The Growth of Scientific Knowledge. London: Routledge. POPPER, Karl R. 1997. Logika vědeckého bádání. Praha: OIKOYMENH. 615 s. ISBN 80-86005-45-3 (Doporučeny jsou zejména stránky 3–81). STINCHCOMBE, Arthur L. 1987 (1968). Constructing Social Theories. Chicago: University of Chicago Press. SWEDBERG, Richard. 2012. „Theorizing in sociology and social science: Turning to the context of discovery.“ Theory and Society 41 (1): 1–40. SWEDBERG, Richard. 2014. The Art of Social Theory. Princeton: Princeton University Press. WALLERSTEIN, Immanuel. 1998. Kam směřují sociální vědy: Zpráva Gulbenkianovy komise o restrukturaci sociálních věd. Praha: Sociologické nakladatelství. 111 s. WEBER, Max. 1998. Metodologie, sociologie a politika. Praha: OIKOYMENH (nebo 2. vyd. 2009). |