PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Kontrolovaná četba - Arendtová - Původ totalitarismu I. II. III. - YBQDA03ZI
Anglický název: Guided Reading - Arendt - The Origins of Totalitarianism I. II. III.
Zajišťuje: Program SHV - Kvalifikační modul (24-QM)
Fakulta: Fakulta humanitních studií
Platnost: od 2010
Semestr: oba
E-Kredity: 2
Způsob provedení zkoušky:
Rozsah, examinace: 0/1, KZ [HT]
Počet míst: zimní:neurčen / neurčen (30)
letní:neurčen / neurčen (30)
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Kompetence:  
Stav předmětu: zrušen
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Úroveň:  
Staré označení: YBQDB10ZI
Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán
povolen pro zápis po webu
předmět lze zapsat v ZS i LS
Garant: Mgr. Jaroslav Novotný, Ph.D.
Termíny zkoušek   Rozvrh   Nástěnka   
Anotace -
Poslední úprava: Bc. Magdalena Foffová (30.06.2009)
Písemné zpracování, ověřující atestace a případné konzultace hlavních motivů knihy H. Arendtové Původ totalitarismu I. - III. Jde o výraznou filosofickou interpretaci fenoménu totalitního hnutí, která zásadně rozvrací některá všeobecně rozšířená klišé ohledně totalitarismu a antisemitismu.
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: Mgr. Jaroslav Novotný, Ph.D. (22.08.2008)

Atestace: 1. Vypracování referátu. 2. Ověřovací atestace (formou testu či kolokvia).

Sylabus
Poslední úprava: Mgr. Jaroslav Novotný, Ph.D. (22.08.2008)

Výchozí text: Arendtová, H.: Původ totalitarismu I. – III., Praha: OIKOYMENH, 1996 (překl. J. Fraňková a kol.). 

Doporučení pro zpracování referátu: Vypracovat referát, ve kterém bude zachycena argumentace základních strukturních popisů totalitarismu. Doporučuji přitom reflektovat (např. ve vlastním úvodu referátu) celkový charakter a záměr sledovaného textu. Práce nemá být souborem faktografických výpisků, ale výkladem základních strukturních prvků totalitarismu (viz např. motiv ideologie a teroru v závěru III. dílu), na základě nichž pak lze zpětně říci, proč jsou vlastně základními elementy totalitarismu moderní antisemitismus (I.díl) a imperialismus (II.díl). Před psaním referátu doporučuji zajít jeho koncepci zkonzultovat.

Pro práci pak není podstatné zreferovat všechna historická fakta, nýbrž zachytit interpretaci, v níž jsou zpracována. V této souvislosti jsou klíčovými pasážemi výklady ze III. dílu, kde Arendtová podává analýzu fenoménu teroru a ideologií. Teprve z porozumění těmto motivům je smysluplné referovat i témata předešlých dílů. Přitom opět doporučuji pokusit se uvážit a vyzdvihnout, čím jsou antisemitismus a imperialismus „původy“ (elementy) totalitarismu. Sledovat tyto souvislosti lze např. na roli ideologií při konstituci antisemitských politických stran ve druhé polovině 19. století nebo na strukturních shodách mezi imperialismem a pohybem teroru.

Pro lepší orientaci a rozlišení důležitosti témat doporučuji též výklad: J. Novotný, „Osamělost a bezvýznamnost v perspektivě Arendtové typologie lidských aktivit“, in Lidé města, 2005, 16/2, Praha: UK FHS, 2005.

Zadání písemného zpracování – referát:´

Smyslem referátu je podat čtenáři zprávu o záměru a tematice referovaného textu. Ze studijního hlediska je dalším smyslem referátu vytváření si vlastních studijních materiálů.

Formálně má být referát souvislým textem, a to jak ve smyslu postupné návaznosti všech vět referátu, tak také ve smyslu, že má mít „hlavu a patu“.

Že má mít hlavu a patu, znamená:

1. Že má mít krátký úvod, ve kterém autor referátu čtenáři sdělí, jaký text od jakého autora referuje, co je hlavním tématem a záměrem referovaného textu a případně jakou metodou je tento záměr v referovaném textu sledován.

U úvodu by zároveň v poznámce pod čarou měly být uvedeny základní bibliografické údaje původního textu (především: autor, celý název textu, místo vydání, vydavatel, rok vydání a případně překladatel).

2. Hlavní část referátu spočívá v postupném sledování výkladu hlavních témat. Ty je potřeba zreferovat tak, aby byla postižena jejich základní argumentace, aby byla zachována jejich argumentační souvislost a aby vždy u každého referovaného tématu bylo vidět, jak souvisí s celkovým záměrem a cílem referovaného textu.

Při parafrázování původního výkladu lze odkazovat na stránky v původním textu (a to buď poznámkou pod čarou nebo číslem stránky v závorce přímo v textu referátu). Citace původního textu je v referátu třeba dávat do uvozovek a vždy u nich musí být uveden odkaz na stránku v původním textu.

3. Referát má být uzavřen shrnutím, které bude samostatně na konci referátu nadepsáno jako „Resumé“ apod. V něm se autor referátu pokusí vlastními slovy krátce postihnout, v čem spočívá základní problém, který se v referovaném textu řeší a k jakému řešení a jak referovaný text dospěl.

Referát je třeba psát až po přečtení celého původního textu, nejlépe na základě připravených poznámek či případně na základě vlastního konspektu. Po přečtení proto, že součástí referátu jednak musí být uvedení hlavního tématu a celkového záměru a jednak je třeba vybrat vskutku jen hlavní témata, což lze smysluplně učinit jen tehdy, když máme již vytvořenu představu o celkovém směřování výkladu, který chceme zreferovat. Referovaná témata musejí být správně argumentována (nestačí jen heslovitá zmínka), musejí na sebe navazovat a u každého dílčího referovaného tématu musí být čtenáři referátu jasné, jak toto téma souvisí s celkovým záměrem celého referovaného textu. Tematické bloky je v referátu vhodné členit do odstavců.
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK