Pojem "styl" je intenzivně využíván v teoriích umění a kultury od 19. století. Postupně tento termín převzala
populární sféra,
která jím charakterizuje módní trendy, sociální specifičnost a rozlišuje s jeho pomocí cílové skupiny konzumentů.
Velkou roli
hraje styl v definování corporate identity, v komunikaci se zákazníkem, v public relations atd. Původně estetický
termín se
stal veřejným dispozitivem a "zaklínadlem" s řadou variant (například image, identita, jedinečnost, původnost,
novost, tradice).
Poslední úprava: Bc. Lenka Lukešová (27.08.2010)
The term "style" has been used in theories of art and culture since the 19th century; gradually, the term has been applied to
the sphere of pop culture allowing to describe both fashion trends and social specificity, and to differentiate target groups of
consumers. Style playes a great role in defining a corporate identity, in communication with costumers, public relation etc.
Thus, the originaly aesthetic term has become a public dispozitivum and a "magic formula" with many variations (such as
image, identity, individuality, originality, modernity, traditon).
Sylabus
Poslední úprava: PhDr. Václav Hájek, Ph.D. (08.09.2011)
budeme se zabývat především současným vizuálním stylem v různých oblastech všednodenního života. Náš přístup má blízko k některým vývodům Kulturních či Kulturálních studií či oboru Kulturní historie (o níž základní přehled získáte třeba v knize Co je kulturní historie? od Petera Burkeho, jejíž překlad nedávno vyšel). Z klasiků žánru připomínám interpretace módy a dalších oblastí od Rolanda Barthese, který otázku stylu znovu šířeji otevřel třeba v knize Kritika a pravda - tam znovu pracuje s otázkou stylu nikoli jako s individuální kategorií, ale rehabilituje tradiční, vlastně již antické rozlišování různých základních stylových modů třeba v rétorice (tzv. vysoký styl, nízký styl apod., což jsou samozřejmě velmi pružné kategorie). pojem styl byl intenzivně zkoumán v dějepisu umění kolem roku 1900 třeba Aloisem Rieglem v jeho knize Stillfragen, jejíž český překlad bohužel není, ale řada dobových domácích autorů se jí inspirovala - třeba Vojtěch Birnbaum, který definoval zákon transgrese stylových poloh mezi různými kulturami a lokalitami či V.V. Štech, který využíval termín rustikalizace pro popis zmasovění určité stylové polohy. Pozdější úvahy o stylu hlavně v literární teorii uvažovaly spíše o individuálním stylu, jakémsi rukopise konkrétního autora, na což reagoval zmíněný Barthes svým textem Nulový stupeň rukopisu, kde podíl individuality relativizuje. pojem styl se dnes běžně používá v komerční kultuře i v různých variantách jako je image, identita (ať už osobní nebo třeba korporátní - corporate identity atd.). souvisí to s otázkou loga, symbolů, což má pochopitelně svou prehistorii třeba v heraldice. témata a literaturu budeme dále upřesňovat na přednáškách. k atestaci bude požadována stručná esej interpretující konkrétní vizuální materiál popřípadě obrazová etuda (koláž, montáž, úprava fotografie ve photoshopu apod.), v níž budete určitou stylovou polohu komentovat či konstruovat (např. gothic, etno apod.) a krátce to textově okomentujete. knihu, kterou byste měli všichni přečíst, představuje je Nulový stupeň rukopisu od Rolanda Barthese (součást knihy Kritika a pravda v českém vydání), nicméně možná se v průběhu přednášek shodneme ještě na jiných prioritách, čímž chci říct, že by bylo fajn přednášky navštěvovat (nicméně to pochopitelně není povinné).
