Vztah umění a vědy je poměrně komplikovaná problematika už vzhledem k nejednoznačným definicím těchto oblastí. Kdy a
kde se setkáváme s pojmem věda a pojmem umění? V evropském kontextu byly tyto oblasti přesněji definovány až v
novověku (od renesance dál). Dříve se však koncept či diskurz vědy a umění vyskytuje v jakémsi zárodečném či
rozostřeném stádiu a později se tento koncept velmi proměňuje, posouvá a různí v odlišných jazykových či kulturních
kontextech. S určitou kategorizací disciplín poznání se setkáváme už v antice (třeba u Aristotela), i když se samozřejmě
nejedná o vědy v dnešním slova smyslu. Na umění byly občas aplikovány stejné parametry jako na exaktní poznání - třeba
model pokroku, zdokonalování atd. Určité nástroje či prostředky užívané při konstrukci obrazů nejrůznější povahy byly
mnohdy komparovány s vybavením jiných oborů poznání a tvorby. Vědecký diskurz stál u základů renesanční nobilitace
uměleckých oborů. Koncept umění jakožto autonomní aktivity víceméně duchovní povahy navazoval na starší představy o
poznání a na starší hierarchizaci lidských činností. Až do současných "nových médií" se setkáváme se vzájemným
ovlivňováním umělecké a vědecké práce.
Poslední úprava: Bc. Lenka Lukešová (28.11.2009)
Having considered ambiguous definitions of art and science, the issue of relation between them is rather complicated. In the European context concepts of these disciplines were defined more precisely only in the modern period (Renaissance)to be later modified depending on a particular language or culture context. Since then, artwork and scientific work have been interacting up to the contemporary "new media".
Sylabus
Poslední úprava: Bc. Kristýna Brunclíková (23.02.2009)
Témata
přednášek
1)
Člověk (tělo, fyziognomie, exprese, anatomie, kánon, proporce atd.; exkurze -
Hrdličkovo muzeum člověka)
2)
Kosmos (prostor, mapa, geografie, model, astrologie, perspektiva, camera
obscura atd.; exkurze - Planetárium a Maroldovo panorama)
3)
Věc (detail, sbírka, kuriozita, fragment, dalekohled a mikroskop atd.; exkurze
- Národní muzeum)
4)
Iluze ( projekce, pohyb, světlo, čas, kinetismus, magie, zázrak, laterna
magica, film, virtualita atd.; exkurze - Příběh Pražského Hradu či dočasná
výstava)
Doporučená literatura
A. Koyré: Od uzavřeného světa k nekonečnému vesmíru M. Filipová: Možnosti vizuálních studií Časopis Teorie vědy P. Hanáková: Výzva perspektivy J. Derrida: Tradice vědy a skrývání smyslu M. Kemp: The Science of Art E.H. Gombrich: Umění a iluze
Požadavky k atestaci
1) Stručná písemná esej (3-5 normostran), která aplikuje probíranou problematiku na konkrétní příklad (obraz, fotografii, film, reklamu atd.). Možno i formou rozšířených popisek k obrazových ukázkám - text tedy nemusí být souvislý. 2) Krátká prezentace ve škole (15-30 min: mluvený referát či natočený krátký "dokument"). Buď reflexe doporučené literatury či mluvená "obrazová esej" vztahující se k probíraným tématům. 3) Účast v "komisích". K referátům a písemnostem kolegů se budou vyjadřovat vždy tři studenti/tky, kteří příspěvek zhodnotí, navrhnou úpravy a vylepšení a stručně charakterizují vlastní postoj k dané problematice.
