PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Kvantové počítače a algoritmy - NBCM137
Anglický název: Quantum computers and algorithms
Zajišťuje: Katedra chemické fyziky a optiky (32-KCHFO)
Fakulta: Matematicko-fyzikální fakulta
Platnost: od 2010
Semestr: zimní
E-Kredity: 4
Rozsah, examinace: zimní s.:3/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: neomezen
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: vyučován
Jazyk výuky: čeština
Způsob výuky: prezenční
Způsob výuky: prezenční
Garant: doc. Dr. rer. nat. Jiří Pittner, DSc.
Anotace -
Poslední úprava: T_KCHFO (14.04.2010)
Tato přednáška je určena zájemncům o úvod do problematiky kvantových počítačů, kvantových algoritmů a kvantové teorie informace, zaměřený spíše směrem na jejich aplikace pro simulaci fyzikálních systémů (kryptografické aplikace nebudou zcela opomenuty, ale nebudou středem zájmu).
Literatura -
Poslední úprava: T_KCHFO (14.04.2010)
  • M. A. Nielsen, I. L. Chuang: Quantum Computation and Quantum Information, Cambridge University Press, ISBN 0-521-63503-9
  • J. Gruška: Quantum Computing, McGraw-Hill, ISBN 007-709503-0
Sylabus -
Poslední úprava: T_KCHFO (14.04.2010)

Teorie kvantových počítačů je relativně mladý obor, jehož kořeny ale sahají až do počátečních let kvantové mechaniky a klasické teorie informace. Teprve moderní kvantová teorie informace uspokojivě vysvětlila např. Einsteinův-Podolského-Rosenův paradox či Maxwellova démona. Spektakulárním úspěchem této teorie byl objev polynomiálního kvantového algoritmu na faktorizaci čísel Shorem, neméně významným úspěchem na experimentálním poli pak je realizace kvantové teleportace. Principiálně bezpečná kvantová kryptografie, založená na tom, že jakýkoli odposlech poruší přenášený kvantově mechanický stav, je dnes již dokonce dostupná komerčne a používána pro vojenské účely. Poněkud stranou zájmu populárně vědeckých médií stojí nedávný pokrok v oblasti výpočtů mnohačásticových problémů na kvantových počítačích. Potenciální užitečnost kvantových počítačů pro přesné výpočty many-body systémů, jejichž náročnost je na klasických počítačích exponenciální v počtu částic, si jako první uvědomil Feynman již v roce 1982. Na jaře 2010 byl pak v Nature publikován první výpočet molekuly vodíku v minimální bázi na skutečném kvantovém počítači. Přestože kvantové počítače jsou zatím omezeny jen na několik tzv. qubitu, je možné, že v budoucnu přijde průlom v jejich škálovatelnosti a kvantové počítace se tak stanou technologií 21. století.

U zájemců o tuto prednášku se předpokládají znalosti kvantové mechaniky alespoň na úrovni kurzu NOFY027 (Úvod do kvantové mechaniky).

Přednáška je postavena zčásti na výběru ze dvou učebnic (viz část Literatura), zčásti na recentní primární literatuře.

Výběr témat:

  • Reverzibilní klasické výpočty
  • Výpočetní komplexita
  • Kvantový bit
  • Měření v kvantové mechanice
  • Entanglement, EPR a Bellovy nerovnosti
  • Kvantová kryptografie a teleportace
  • Kvantová hradla a obvody
  • Kvantová Fourierova transformace
  • Shorův algoritmus faktorizace
  • Quantum phase estimation algoritmus a jeho iterativní verze
  • Kvantové výpočty mnohaelektronových systémů
  • Kvantový šum a kódy pro opravu chyb
  • Alternativy hradlového modelu - adiabatické kvantové počítače
 
Univerzita Karlova | Informační systém UK