PředmětyPředměty(verze: 945)
Předmět, akademický rok 2023/2024
   Přihlásit přes CAS
Pokroky v molekulární genetice bakterií - MB140P45
Anglický název: Advances in molecular genetics of bacteria
Český název: Pokroky v molekulární genetice bakterií
Zajišťuje: Katedra genetiky a mikrobiologie (31-140)
Fakulta: Přírodovědecká fakulta
Platnost: od 2023
Semestr: zimní
E-Kredity: 3
Způsob provedení zkoušky: zimní s.:písemná
Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
Počet míst: neomezen
Minimální obsazenost: 5
4EU+: ne
Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
Stav předmětu: nevyučován
Jazyk výuky: čeština
Úroveň: specializační
Vysvětlení: kód přednášky v MS Teams je: 7qojk62
Další informace: https://teams.microsoft.com/l/channel/19%3a095e9ac8a1dd4292b56c60b0c53833d5%40thread.tacv2/Obecn%25C3%25A9?groupId=2fc4ac00-5e85-4e88-844b-cf9876d1c149&tenantId=bece27e5-d902-4c70-88c0-661be1b17dd1
Poznámka: povolen pro zápis po webu
předmět má cyklickou výuku
Garant: RNDr. Pavel Branny, CSc.
Výsledky anket   Termíny zkoušek   Rozvrh   
Anotace -
Poslední úprava: RNDr. Irena Lichá, CSc. (27.10.2019)
Přednáškový cyklus „Pokroky v molekulární genetice bakterií“ si dává za cíl seznámit především studenty v Phd
studiu ale i pokročilé magisterské studenty s novými trendy ve výzkumu týkající se molekulární biologie a genetiky
bakterií. Jednotlivé přednášky jsou řazeny do tematických okruhů, evoluce, regulace exprese genů, adaptace na
stres, dělení buněk a diferenciace buněčných populací. Přednášky budou převážně vedeny externisty, kteří se
specializují v daném oboru. Tematické okruhy mohou být modifikovány podle případného zájmu studentů a vývoje
v oboru.
Literatura -
Poslední úprava: RNDr. Irena Lichá, CSc. (27.10.2019)

Původní vědecké články vztahující se k jednotlivým tématům, které budou poskytnuty studentům, pokud nejsou volně dostupné.

Požadavky ke zkoušce -
Poslední úprava: RNDr. Irena Lichá, CSc. (07.10.2020)

V době protiepidemických opatření probíhá výuka předmětu on-line přes MS Teams na adrese uvedené ve vysvětleních.

Zkouška je písemná. Sestává z 10 otázek, pokrývající témata jednotlivých přednášek. Doba pro vypracování je 60 min. Studenti mohou dosáhnout max. 50 bodů, s tím že dosažení minimálně 20 bodů je podmínkou splnění zkoušky s hodnocením dobře.

Sylabus -
Poslední úprava: RNDr. Irena Lichá, CSc. (04.10.2021)

Evoluce bakteriálních genomů - aktuální pohled na staré fenomény (RNDr. Jaroslav Nunvář, Phd, PřF UK)

  • obecné vlastnosti bakteriálního genomu (GC skew, kódující denzita)
  • adaptace na úrovni genomu (reduktivní evoluce symbiontů a patogenů) a její mechanismy
  • pangenomy, core genomy a jejich význam


Regulace exprese genů na transkripční úrovni, regulační sítě (Ing. Miroslav Pátek, CSc., MBÚ)


Nejnovější metody globální analýzy bakteriálního RNomu (RNA-seq, DE RNA-seq, differential RNA-seq, GRIL-seq, RIL-seq, GRAD-seq, dual RNA-seq) . (RNDr. Branislav Večerek, Phd, MBÚ)

Cílem přednášky je seznámit posluchače s možnostmi analýzy genové exprese, které přinesly nejnovější aplikace metody RNA-seq.
Zabývat se 
budeme především metodami dRNA (globální stanovení transkripčních počátků a promotorů),
DE-RNA-seq (globální porovnání genové exprese), 

GRIL-seq/RIL-seq (globální identifikace cílových mRNA regulovaných sRNA) 
a dalšími aplikacemi.

Regulace genové exprese na úrovni antisense RNA (RNDr. Jan Bobek, Phd, 1. LF)

Základní kategorizace bakteriálních asRNA.
Regulační úloha nebo projev všudypřítomné transkripce?
Specifické mechanismy asRNA: společná degradace nebo stabilizace duplexů asRNA-mRNA, terminace transkripce, inhibice translace a processing transkriptů.
Význam asRNA ve flexibilitě genomů a v evoluci.

Regulace genové exprese na post-transkripční úrovni, úloha malých RNA a RNA chaperonů. (RNDr. Branislav Večerek, Phd, MBÚ)

Cílem přednášky je seznámit posluchače s post-transkripčními mechanismy jež baktériím umožňují rychle a efektivně reagovat na zejména stresové podněty.
Zabývat se budeme především úlohou nekódujích regulačních RNA 
(cis/trans-kódované sRNA, riboswitch struktury, antisense RNA) a
RNA 
chaperonů (Hfq, ProQ) v regulaci genové exprese.

Regulace funkce proteinů na posttranslační úrovni, přenos signálu, signální dráhy, neobvyklé proteinkinázy bakterií. (RNDr. Pavel Branny, CSc., MBÚ)

      Přednáška pojednává o významu jedné z nejrozšířenějších posttranslačních modifikací bílkovin, fosforylaci, a jejím významu pro fyziologii bakteriální buňky.
      V detailech seznamuje s mechanismy přenosu fosfátové skupiny pomocí „klasického“ dvousložkového signálního systému a jeho různým modifikacím.
      Dále se zabývá neobvyklými bakteriálními fosforylačními dráhami a jejich úlohou v regulaci různých buněčných procesů. 

Regulace buněčného dělení u bakterií. (RNDr. Linda Doubravová, Phd., MBÚ)
Bakterie mají různorodé tvary a způsob života a tomu je přizpůsoben mechanismus jejich růstu a následně dělení. Proteiny účastnící se tohoto procesu jsou atraktivním cílem pro vývoj nových antibiotik. Cílem přednášky je seznámení s nejnovějšími poznatky o mechanismech buněčného dělení a jeho regulací u různých modelových organizmů. Přednáška se bude zabývat následujícími tématy:

  1. Výběr dělícího místa: závislost na tvaru bakterie a polarizaci; molekulární mechanizmy, které pozitivně a negativně ovlivňují umístění přepážky; synchronizace dělení DNA a stavby dělicí přepážky;
  2. Tvorba dělící přepážky: bakteriální cytoskeleton; sestavení divizomu v čase a prostoru; syntéza a degradace peptidoglykanu; proteiny buněčného dělení univerzálně rozšířené a/nebo specifické pro určité mikroorganizmy;
  3. Koordinace růstu a dělení v závislosti na tvaru buněk a specifické výbavě; 
  4. Regulátory buněčného dělení u různých bakteriálních druhů


Adaptace na stres - studium na úrovni jedné buňky. (RNDr. Irena Lichá, CSc, PřF UK)
Cílem přednášky je uvést studenty do problematiky bistability, epigenetiky a bet-hedging strategie u bakterií.
Na případové studii obecné stresové odpovědi u Bacillus subtilis bude ukázána stochasticita navození obecné stresové versus specifické stresové adaptace.
Budou popsány metody studia - matematické modelování versus metody sledování na úrovni jedné buňky.

Fenomén perzistence. (RND. Irena Lichá, CSc , PřF UK)
Přednáška seznámí posluchače s fenoménem perzistence, budou popsány známé mechanismy vzniku perzistentních buněk navozené stochasticky nebo stresem.
Zejména bude probírány známé regulační dráhy vstupu do perzistence u E. coli  a ostatních bakteriálních druhů. (TA systémy, stresové odpovědi, bet-hedging strategie).
Budou uvedeny některé metody výzkumu.

Mezibuněčná komunikace a multicelularita u bakterií (RNDr. Kateřina Petříčková, Phd., 1. LF)

•       buněčná diferenciace a mnohobuněčnost u prokaryot – definice a příklady:

o   biofilm

o   specializace buněčných subpopulací v kolonii streptomycet a bacila

o   sporulace

o   sociální chování myxobakterií – pohyb, sporulace a lov


Od genomu k bioaktivním látkám - výzkum nových antibiotik. (RNDr. Kateřina Petříčková, Phd., 1. LF)

·         historie výzkumu antibiotik a biologicky aktivních látek

·         zdroje biologicky aktivních látek

·         metodické postupy:

o   „-omické“ techniky – metagenomika, genomika, transkriptomika, proteomika, metabolomika

o   single-cell fermentace

o   genome-mining

o   kokultivace

o   in silico analýza shluků biosyntetických genů

o   aktivace kryptických biosyntetických genových shluků

o   principy syntetické biologie

o   zrychlená evoluce biosyntetických drah „ve zkumavce“

 

 
Univerzita Karlova | Informační systém UK