Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.04.2021)
Anotace semináře zahrnuje dva základní rámce směřování předmětu, mezi nimiž doktorand volí po konzultaci se
školitelem. V rámci zvoleného směřování je pak konkrétní téma semináře upřesněno při zohlednění ISP studenta, resp.
tématu jeho disertace, a aktuálního stavu bádání daného problémů (nová monografie, monotematické číslo relevantního
periodika atp.). Anotace proto charakterizuje pouze základní osnovu dílčích směřování, informuje o obecném rámci, z
něhož se pro konkrétní semestr volí jeden konkrétní problém. Kurz je organizován formou aktivní účasti doktorandů.
Doktorandi přebírají zodpovědnost za dílčí témata, vedou a korigují četbu zadaného úseku díla, jeho interpretaci a
moderují diskuzi. Spojujícím tématem je analýza raně křesťanského písemnictví v dobovém literárním a filosofickém
kontextu.
A) V kurzu se studenti zabývají funkcí židovských biblických citátů a narážek v kanonických evangeliích se
zvláštním důrazem na Markovo a Janovo evangelium. Východiskem kurzu je reflexe literárního kontextu raného
judaismu a širšího řecko-římského světa s cílem vysvětlit vztah mezi historií a mýtem. Pozornost je věnována
současnému stavu bádání a užití různých přístupů (historickou kritiku, literární kritiku a teorii sociální paměti). Cílem
této části kurzu je rozvoj znalostí hermeneutiky a metodologie. Po prozkoumání vybraných zástupců současného
bádání budou studenti analyzovat funkci Starého zákona v Markově a Janově narativu. Kurz bude zakončen
vybranými případovými studiemi z každého ze dvou evangelií. Výuka kurzu probíhá v angličtině.
Výběr témat:
- Verze Starého zákona v 1. století a rané židovské interpretační strategie.
- Historiografie a mytografie ve starověku
- Současné přístupy ke studiu Starého zákona v evangeliích
- Markovo použití Starého zákona
- Janovo použití Starého zákona
B) Studenti se v kurzu zaměřují na dva hlavní body: 1) na různé filozofické školy, které nabízely racionální
systémy orientace („Orientierungssysteme“) a v tomto ohledu soupeřily s křesťanstvím, alespoň pokud jde o
intelektuální elitu v Římské říši; 2) na různé strategie „církevních otců“, jak se vypořádat s touto výzvou skrze integraci
a / nebo odmítnutí filosofie jako takové, celých systémů a / nebo prvků filosofie. Kurz probíhá v angličtině.
Výběr témat:
- „Dogmatické školy“ nabízející etické systémy založené na různých filosofických pohledech na svět: střední
platonismus; stoicismus; epikureismus.
- Skepticismus jako alternativa ke všem „dogmatickým“ školám.
- výslovně odmítnutím a kritikou křesťanství, jako například Julianus Apostata, nebo
- Reakce na křesťanství zaujetím neutrálního postoje tím, že zachovají pohanské tradice bez polemiky s
křesťanstvím, jako je například Themistios.
- Křesťanství prezentované jako „(pravá) filozofie“ (Justin, „filozof a mučedník“).
- Křesťanství prezentované jako filosofický monoteismus(Minucius Felix).
- Filozofie odsouzená jako neslučitelná s křesťanstvím (Tertullianus).
- Filozofie považovaná za přípravu na (křesťanskou) teologii (Órigenés).
- Filozofie považovaná za přínosnou v rámci konverze (Augustin).
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (07.02.2021)
The annotation of the seminar includes two basic course focus frameworks, from which the doctoral student chooses
after consultation with his or her supervisor. Within the chosen focus, the specific topic of the seminar will be specified
taking into account the ISP of the student, or the topic of his or her dissertation, and the current state of research of
the given problems (new monograph, monothematic issue of the relevant periodical, etc.). Therefore, the annotation
characterizes only the basic outline of partial areas of focus, and informs about the general framework from which one
specific problem is chosen for a specific semester. The course is organized in the form of active participation by
doctoral students. Doctoral students take responsibility for partial topics, supervise, and correct the reading of a given
section of the work and its interpretation, and moderate the discussion. The unifying framework is an analysis of early
Christian literature in the literary and philosophical context of the time period.
A) In the course, students focus on the function of Jewish biblical quotations and allusions in the canonical
gospels with special emphasis on the Gospels of Mark and John. The starting point of the course is a reflection on the
literary context of early Judaism and the wider Greco-Roman world in order to explain the relationship between history
and myth. Attention is paid to the current state of research and the use of various approaches (historical criticism,
literary criticism, and the theory of social memory). The aim of this part of the course is to develop knowledge of
hermeneutics and methodology. After examining selected representatives of current research, students will analyse the
function of the Old Testament in Mark’s and John’s narrative. The course will end with selected case studies from
each of the two Gospels. The course is taught in English.
Selection of topics:
- Versions of the Old Testament in the 1st century and early Jewish interpretive strategies.
- Historiography and mythography in antiquity
- Current approaches to the study of the Old Testament in the Gospels
- Mark’s application of the Old Testament
- John’s application of the Old Testament
B) In the course, students focus on two main points: 1) the various schools of philosophy that offered rational
systems of orientation (“Orientierungssysteme”) and competed with Christianity in this regard, at least with regard to
the intellectual elite in the Roman Empire; 2) the various strategies of the “Church Fathers” to address this challenge
through the integration and/or rejection of philosophy as such, or of entire systems and/or elements of philosophy. The
course is taught in English.
Selection of topics:
- “Dogmatic schools” offering ethical systems based on different philosophical worldviews: Middle Platonism;
stoicism; epicureanism.
- Scepticism as an alternative to all “dogmatic” schools.
- Explicitly by rejecting and criticizing Christianity, such as Julian the Apostate, or
- Reaction to Christianity by taking a neutral stance by preserving pagan traditions without controversy with
Christianity, such as Themistius.
- Christianity presented as “(true) philosophy” (Justina, “philosopher and martyr”).
- Christianity presented as philosophical monotheism (Minucius Felix).
- Philosophy condemned as incompatible with Christianity (Tertullian).
- Philosophy considered as preparation for (Christian) theology (Origen).
- Philosophy considered beneficial in the context of conversion (Augustin).
Sylabus -
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.02.2021)
Semináře probíhají blokově (v celkovém rozsahu 18 výukových hodin). Výběr semináře zaznamenává student do ISP. Semináře jsou organizovány formou aktivní účasti doktorandů. Doktorandi přebírají zodpovědnost za dílčí téma, vedou a korigují četbu zadaného díla, jeho překlad, interpretaci a moderují diskuzi. Kromě badatelských cílů tak semináře plní rovněž funkci didaktickou, doktorandi se učí vést odborné semináře.
V případě omezení distanční výuky v souvislosti s pandemií probíhá výuka distanční formou za využití prostředí Moodle a programu MS Teams.
Poznámka
Zahrnuje dva základní rámce směřování, mezi nimiž volí doktorand po konzultaci se školitelem a zvolené směřování zaznamenává do ISP.
V rámci zvoleného směřování je pak konkrétní dílčí téma semináře upřesněno při zohlednění ISP studenta, resp. tématu jeho disertace, a aktuálního stavu bádání daného problémů (nová monografie, monotematické číslo relevantního periodika atp.). Anotace jednotlivých kurzů uvedené v akreditačním návrhu proto charakterizují pouze základní osnovu kurzů.
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.02.2021)
Semináře probíhají blokově (v celkovém rozsahu 18 výukových hodin). Výběr semináře zaznamenává student do ISP. Semináře jsou organizovány formou aktivní účasti doktorandů. Doktorandi přebírají zodpovědnost za dílčí téma, vedou a korigují četbu zadaného díla, jeho překlad, interpretaci a moderují diskuzi. Kromě badatelských cílů tak semináře plní rovněž funkci didaktickou, doktorandi se učí vést odborné semináře.
V případě omezení distanční výuky v souvislosti s pandemií probíhá výuka distanční formou za využití prostředí Moodle a programu MS Teams.
Zahrnuje dva základní rámce směřování, mezi nimiž volí doktorand po konzultaci se školitelem a zvolené směřování zaznamenává do ISP.
V rámci zvoleného směřování je pak konkrétní dílčí téma semináře upřesněno při zohlednění ISP studenta, resp. tématu jeho disertace, a aktuálního stavu bádání daného problémů (nová monografie, monotematické číslo relevantního periodika atp.). Anotace jednotlivých kurzů uvedené v akreditačním návrhu proto charakterizují pouze základní osnovu kurzů.
Deskriptory -
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.02.2021)
Doktorské studium.
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.02.2021)
Ph.D. study.
Podmínky zakončení předmětu -
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.02.2021)
Aktivní účast v semináři, převzetí jednoho tématu semináře.
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.02.2021)
Active participation in the seminar, taking over one topic of the seminar.
Literatura -
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (09.03.2021)
A)
HATINA, Thomas R. In Search of a Context: The Function of Scripture in Mark’s Narrative. London: Sheffield Academic Press, 2002. ISBN 0-8264-6067-4.
JUEL, Donald. Messainic Exegesis: Christological Interpretation of the Old Testament in Early Christianity. Philadelphia: Fortress Press, 1988. ISBN 1-4813-0795-9.
LONGENECKER, Richard N. Biblical Exegesis in the Apostolic Period. 2nd ed. Grand Rapids: Eerdmans, 1999. ISBN 0-8028-1569-3.
MOYISE, Steve. Jesus and Scripture: Studying the New Testament Use of the Old Testament. Grand Rapids: Baker, 2011. ISBN 0801039045.
ELLIS, E. E. Biblical Interpretation in the New Testament Church. In: Mikra, edited by M. J. Mulder, pp. 691-725. CRINT 2.1. Assen: Van Gorcum; Minneapolis: Fortress Press, 1990.
HANSON, Anthony Tyrrell. The Living Utterances of God: The New Testament Exegesis of the Old. London: Darton, Longman and Todd, 1983. ISBN 0232515530.
HATINA, Thomas R. “Memory and Method: Theorizing John’s Mnemonic Use of Scripture,” in (ed. Thomas R. Hatina; Library of New Testament Studies 613; London: T. & T. Clark International, 2020), 219-36.
HATINA, Thomas R. The Provenance of Jesus’ Quotations of Scripture from a Social Memory Perspective. In The Earliest Perceptions of Jesus in Context: Essays in Honor of John Nolland Aaron W. White a David Wenham, Craig A. Evans; London: T. & T. Clark, 2018), pp 59-76.
KUGEL, James L. a Rowan A. Greer. Early Biblical Interpretation. Library of Early Christianity. Philadelphia: Westminster Press, 1986. ISBN 0664219071.
MOYISE, Steve. Evoking Scripture: Seeing the Old Testament in the New. London: T & T Clark, 2008. ISBN 0567033244.
B)
BERNER, Ulrich. The Image of the Philosopher in Late Antiquity and in Early Christianity. In: Hans G. Kippenberg et al (eds,) Concepts of Person in Religion and Thought. Berlin/New York: Mouton de Gruyter, 1990 (Religion and Reason 37), 125-136. ISBN 0-89925-600-7.
BERNER, Ulrich. Das Bild des Philosophen bei Origenes und Philostrat. In: Roberzt J. Daly (ed.). Origeniana Quinta. Papers of the 5th International Origen Congress at Boston. Leuven: University Press, 1992, 368-372. ISBN 90-6186-511-5.
BERNER, Ulrich. Epicurus’ Role in Controversies on Asceticism in European Religious History. In: Oliver Freiberger (ed.), Asceticism and its Critics. Oxford: Oxford University Press, 2006, 43-59. ISBN 0-19-530791-7.
BERNER, Ulrich. Skeptizismus und Religionskritik. In: Ulrich Berner a Ilinca Tanaseanu-Döbler (eds.). Religion und Kritik in der Antike. Berlin: LIT, 2009, 39-59. ISBN 978-3-8258-1413-7.
BERNER, Ulrich. Das Christentum in der Antike. Eine religionsgeschichtliche Perspektive. In: Klaus Fitschen et al. (eds.). Kirchengeschichte und Religionswissenschaft. Methoden und Fallstudien, Leipzig: Evangelische Verlagsanstalt, 2018, 135-156. ISBN 3-374-05600-8
BORMANN, Lukas. Diversity by Rewriting. The divine characteristics as part of the identity concept of Jewish groups in second temple Judaism, in: Antti Laato / Jacques Van Ruiten (Hg.), Rewritten Bible Reconsidered. Proceedings of the Conference in Karkku, Finland, August 24-26 2006, Winona Lake, In 2008 (Studies in Rewritten Bible - SRB 1), S. 103-123. ISBN 9521220198
BORMANN, Lukas. Theologie des Neuen Testaments. Grundlinien und wichtigste Ergebnisse der internationalen Forschung, Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2017. ISBN: 9783825248383
DIHLE, Albrecht. Philosophie als Lebenskunst. Opladen: Westdt. Verl., 1990. ISBN 3-531-07304-4.
EKSEN, Kerem. Truth in Practice: Foucault‘s Procedural Approach to Spirituality. In: Heather Salazar a Roderick Nicolls (eds.). The Philosophy of Spirituality. Analytic, Continental and Multicultural Approaches to a New Field of Philosophy. Leiden - Boston: Brill, 2019, 273-292. ISBN 978-90-04-37631-1.
EKSEN, Kerem. Descartes and Spiritual Exercises: A Critique of Pierre Hadot’s Historical Narrative. In: Philosophy Today 2019, 63. (forthcoming). ISSN 0031-8256.
ERNST, Gerhard (ed.). Philosophie als Lebenskunst. Antike Vorbilder, Moderne Perspektiven. Berlin: Suhrkamp, 2016. ISBN 978-3-518-29795-7.
HADOT, Pierre. Philosophie als Lebensform. Geistige Übungen in der Antike. Berlin: Gatza, 1991. ISBN 3-928262-02-5
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (09.03.2021)
A)
HATINA, Thomas R. In Search of a Context: The Function of Scripture in Mark’s Narrative. London: Sheffield Academic Press, 2002. ISBN 0-8264-6067-4.
JUEL, Donald. Messainic Exegesis: Christological Interpretation of the Old Testament in Early Christianity. Philadelphia: Fortress Press, 1988. ISBN 1-4813-0795-9.
LONGENECKER, Richard N. Biblical Exegesis in the Apostolic Period. 2nd ed. Grand Rapids: Eerdmans, 1999. ISBN 0-8028-1569-3.
MOYISE, Steve. Jesus and Scripture: Studying the New Testament Use of the Old Testament. Grand Rapids: Baker, 2011. ISBN 0801039045.
ELLIS, E. E. Biblical Interpretation in the New Testament Church. In: Mikra, edited by M. J. Mulder, pp. 691-725. CRINT 2.1. Assen: Van Gorcum; Minneapolis: Fortress Press, 1990.
HANSON, Anthony Tyrrell. The Living Utterances of God: The New Testament Exegesis of the Old. London: Darton, Longman and Todd, 1983. ISBN 0232515530.
HATINA, Thomas R. “Memory and Method: Theorizing John’s Mnemonic Use of Scripture,” in (ed. Thomas R. Hatina; Library of New Testament Studies 613; London: T. & T. Clark International, 2020), 219-36.
HATINA, Thomas R. The Provenance of Jesus’ Quotations of Scripture from a Social Memory Perspective. In The Earliest Perceptions of Jesus in Context: Essays in Honor of John Nolland Aaron W. White a David Wenham, Craig A. Evans; London: T. & T. Clark, 2018), pp 59-76.
KUGEL, James L. a Rowan A. Greer. Early Biblical Interpretation. Library of Early Christianity. Philadelphia: Westminster Press, 1986. ISBN 0664219071.
MOYISE, Steve. Evoking Scripture: Seeing the Old Testament in the New. London: T & T Clark, 2008. ISBN 0567033244.
B)
BERNER, Ulrich. The Image of the Philosopher in Late Antiquity and in Early Christianity. In: Hans G. Kippenberg et al (eds,) Concepts of Person in Religion and Thought. Berlin/New York: Mouton de Gruyter, 1990 (Religion and Reason 37), 125-136. ISBN 0-89925-600-7.
BERNER, Ulrich. Das Bild des Philosophen bei Origenes und Philostrat. In: Roberzt J. Daly (ed.). Origeniana Quinta. Papers of the 5th International Origen Congress at Boston. Leuven: University Press, 1992, 368-372. ISBN 90-6186-511-5.
BERNER, Ulrich. Epicurus’ Role in Controversies on Asceticism in European Religious History. In: Oliver Freiberger (ed.), Asceticism and its Critics. Oxford: Oxford University Press, 2006, 43-59. ISBN 0-19-530791-7.
BERNER, Ulrich. Skeptizismus und Religionskritik. In: Ulrich Berner a Ilinca Tanaseanu-Döbler (eds.). Religion und Kritik in der Antike. Berlin: LIT, 2009, 39-59. ISBN 978-3-8258-1413-7.
BERNER, Ulrich. Das Christentum in der Antike. Eine religionsgeschichtliche Perspektive. In: Klaus Fitschen et al. (eds.). Kirchengeschichte und Religionswissenschaft. Methoden und Fallstudien, Leipzig: Evangelische Verlagsanstalt, 2018, 135-156. ISBN 3-374-05600-8
BORMANN, Lukas. Diversity by Rewriting. The divine characteristics as part of the identity concept of Jewish groups in second temple Judaism, in: Antti Laato / Jacques Van Ruiten (Hg.), Rewritten Bible Reconsidered. Proceedings of the Conference in Karkku, Finland, August 24-26 2006, Winona Lake, In 2008 (Studies in Rewritten Bible - SRB 1), S. 103-123. ISBN 9521220198
BORMANN, Lukas. Theologie des Neuen Testaments. Grundlinien und wichtigste Ergebnisse der internationalen Forschung, Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2017. ISBN: 9783825248383
DIHLE, Albrecht. Philosophie als Lebenskunst. Opladen: Westdt. Verl., 1990. ISBN 3-531-07304-4.
EKSEN, Kerem. Truth in Practice: Foucault‘s Procedural Approach to Spirituality. In: Heather Salazar a Roderick Nicolls (eds.). The Philosophy of Spirituality. Analytic, Continental and Multicultural Approaches to a New Field of Philosophy. Leiden - Boston: Brill, 2019, 273-292. ISBN 978-90-04-37631-1.
EKSEN, Kerem. Descartes and Spiritual Exercises: A Critique of Pierre Hadot’s Historical Narrative. In: Philosophy Today 2019, 63. (forthcoming). ISSN 0031-8256.
ERNST, Gerhard (ed.). Philosophie als Lebenskunst. Antike Vorbilder, Moderne Perspektiven. Berlin: Suhrkamp, 2016. ISBN 978-3-518-29795-7.
HADOT, Pierre. Philosophie als Lebensform. Geistige Übungen in der Antike. Berlin: Gatza, 1991. ISBN 3-928262-02-5
Požadavky k zápisu -
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.02.2021)
Vyučující:
prof. Thomas R. Hatina, Ph.D;
prof. Dr. theol. Lukas Bormann;
prof. Dr. theol. Ulrich Berner
Poslední úprava: ThDr. Marketa Langer, Ph.D. (05.02.2021)
