Problémy ústavního inženýrství - JPM029

• Anglický název: Problems of constitutional engineering
• Zajišťuje: Katedra politologie (23-KP)
• Fakulta: Fakulta sociálních věd
• Platnost: od 2019 do 2023
• Semestr: zimní
• E-Kredity: 7
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: 24 / neurčen (41)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu; při zápisu přednost, je-li ve stud. plánu
• Garant: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.
• Vyučující: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D.
• Neslučitelnost : JPM639
• Je neslučitelnost pro: JPM639

Anotace

Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (26.09.2022)

Kurz "Problémy ústavního inženýrství" je určen studentům magisterského studia politologie. Volně navazuje na kurz Komparace politických systémů I (JPB256) a Komparace politických systémů II ( JPB257) v bakalářském stupni studia a na magisterské úrovni je komplementární ke kurzu Poloprezidentské režimy v postkomunistické Evropě (JPM150) a Komparace politických systémů střední Evropy (JPB262).
Kurz "Problémy ústavního inženýrství" vychází z předpokladu vysoké míry relevance ústavních institucí a procedur, které mají značný vliv na fungování soudobých demokracií. Pojem "ústavní inženýrství" se vztahuje k vědomému úsilí (podloženého teoretickými a empirickými poznatky) prostřednictvím změn institucionálního (zejména ústavního) uspořádání zkvalitnit fungování politických režimů moderních demokracií.
V kurzu budou představeny dilemata soudobých demokracií v otázce ústavního rámce a institucionálních pravidel. Kurz propojuje empirické poznatky z "nových" i "starých" demokracií relevantní a teoretická východiska a závěry, jež byly v rámci komparativní politologie formulovány zejména od začátku 90. let 20. století s nástupem tzv. nového institucionalismu a s rozvojem intenzivní diskuse o optimálním nastavení institucionálního uspořádání v tzv. nových demokraciích. Kurz je relevantní i pro ČR, kde nebyl vývoj ústavního systému završen, o čemž svědčí zavedení přímé volby prezidenta v roce 2012
Podstatou kurzu je komparativní analýza forem vlád, jednotlivých ústavních institucí (zvláště "trojúhelník" prezident - vláda - parlament), jež jsou analyzovány ve vzájemné interakci, a klíčových ústavních procedur. Kurz se zaměřuje na komparaci typických i výjimečných institucionálních uspořádání (a jejich variant) v různých zemích s cílem zjistit funkčnost těchto uspořádání, jejich přenositelnost do jiných institucionálních kontextů a také souvislost s konsolidací demokracie.
Předmětem studia zdaleka nejsou pouze ústavní texty, ale také způsob, jak jsou ústavní texty interpretovány a jak jsou naplňovány v praxi. Formálně-institucionální uspořádání jsou zkoumána v kontextu s relevantními neinstitucionálními faktory, kam spadá mj. charakter stranického systému či historické tradice.
Teoretické předpoklady budou doplněny o hojné empirické poznatky z různých zemí, které představují typické či výjimečné uspořádání a také ze zemí, které se k ústavnímu inženýrství odhodlaly a plánované změny provedly. K tomuto účelu budou složit seminární práce, ve kterém budou studenti představovat a analyzovat příklady ústavního inženýrství, resp. důvody a argumenty, které vedly k ústavnímu inženýrství, očekávané změny a reálné dopady ústavních změn (např. přímá volba premiéra v Izraeli, přechod z přímé na nepřímou volbu prezidenta v Moldavsku, zavedení přímé volby prezidenta v ČR a na Slovensku, přechod z bikameralismu na unikameralismus na Novém Zélandu, Dánsku a Švédsku, průběh a dopady belgické federalizace, ústavní reformy ve Finsku od konce 80. let 20. století a nová ústava z roku 2000, ústavní reforma v Portugalsku z roku 1982, ústavní reformy ve Francii ve 20. a 21. století aj.).

Cíl předmětu

Poslední úprava: PhDr. Michaela Frantová (25.06.2019)

Cílem předmětu je seznámit studenty s hlavními dilematy tzv. ústavního inženýrství. Studenti budou po absolvování tohoto kurzu schopni hodnotit různé typy ústavního inženýrství v souladu s teoretickými poznatky a bohatou empirickou základnou tohoto kurzu.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (24.11.2021)

Hodnocení kurzu probíhá v souladu s opatřením děkanky 17/2018:

91 % a více => A
81-90 % => B
71-80 % => C
61-70 % => D
51-60 % => E
0-50 % => F

A – výtečně (vynikající výkon pouze s drobnými chybami)
B – velmi dobře (nadprůměrný výkon, avšak s určitými chybami)
C – dobře (celkově dobrý výkon s řadou výrazných chyb)
D – uspokojivě (přijatelný výkon, ale se značnými nedostatky)
E – dostatečně (výkon splňuje minimální požadavky)
F – nedostatečně, neprospěl/a (je zapotřebí značné množství další práce).

Konkrétní podoba hodnocení studentů v kurzu vypadá takto:

1. Krátké testy z předpsané literatury, které budou probíhat na e-learningové platformě Moodle. Výsledky těchto testů mají váhu 25 % na celkovém hodnocení kurzu.
2. Seminární práce na zadané téma v rozsahu 8-10 stran včetně poznámkového aparátu a seznamu použité literatury. Práci je nutné odevzdat prostřednictvím e-learnigové platformy Moodle nejpozději do 15.ledna. Tato seminární práce má váhu 25 % na celkovém hodnocení kurzu.
3. Oponentura seminární práce jednoho ze studentů kurzu.V případě oponentury seminární práce obdrží oponent tuto seminární práci e-mailem od vyučujícího kurzu nejpozději v druhé polovině ledna. Oponent napíše k seminární práci své komentáře, kritiku, doplňující informace  atp. v rozsahu 1-2 strany a odevzdá ji prostřednictvím e-learningové platformy Moodle nejpozději do 30.ledna. Tato část má váhu 10 % na celkovém hodnocení kurzu.
4. Písemná zkouška z probrané látky, klíčových témat seminářů a předepsané literatury. Tato zkouška má váhu 40 % na celkovém hodnocení kurzu.
5. Pro všechny výše uvedené součásti hodnocení platí, že studenti musí získat minimálně 51 %.

Literatura

Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (20.08.2021)

Povinná literatura:

Coakley, John 1998. "Úloha hlavy státu v současné politice." Politologická revue 1: 26-42.

Elster, Jon. 1991. "Constitutionalism in Eastern Europe: an introduction." U. Chi. L. Rev. 58(2): 447-482. 

Kretzmer, David. 2006. "Presidential Elements in Government Experimenting with Constitutional Change: Direct Election of the Prime Minister in Israel." European Constitutional Law Review 2(1): 60-80.

Linz, Juan. 1990. Perils of Presidentialism. Journal of Democracy 1(1): 51-69.

Mair, Peter. 1996. "Comparative Politics: An Overview. A New Handbook of Political Science/Edit. by Robert E. Goodin and Hans-Dieter Klingemann, pp. 309-335.

Taylor, Greg.2014.  "Convention by consensus: Constitutional conventions in Germany." International Journal of Constitutional Law 12 (2): 303-329.

 

Doporučená literatura:

Brunclík, Miloš. 2009. "Negativní parlamentarismus: cesta k efektivnějšímu fungování parlamentního režimu?" Acta Politologica 1 (2): 118-141. 

Brunclík, Miloš. 2011. Rozpouštěcí právo v ČR v komparativní perspektivě. Acta Politologica 3 (2): 116- 144.

Brunclík, Miloš. 2012. "Konstruktivní vyslovení nedůvěry jako nástroj k posílení pozice vlády vůči parlamentu". Středoevropské politické studie 14 (4): 501-527.  

Duverger, Maurice. 1980. "A New Political System Model: Semi-Presidential Government." European Journal of Political Research 8: 165-187.

Elgie, Robert. 2004. "From Linz to Tsebelis: three waves of presidential/parliamentary studies?." Democratization 12(1): 106-122.

Cheibub, José Antonio et al. 2015. "Government Selection and Executive Powers: Constitutional Design in Parliamentary Democracies" West European Politics 38(5): 969-996.

Elgie, Robert. 1998. "The classification of democratic regime types: Conceptual ambiguity and contestable assumptions." European Journal of Political Research 33: 219-238.

Klokočka, Vladimír. 2006. Ústavní systémy evropských států. Praha: Linde, 2. vydání.

Kozubík, Jan a Roman Chytilek. 2013. " Formální pravomoci současných evropských monarchů a jejich reálné využíti." Politologický časopis 20(4): 483-506.

Krouwel, André. 2000. "The presidentialisation of East-Central European countries." A paper prepared for presentation at the ECPR Joint Sessions Workshop on the Presidentialisation of Parliamentary democracies, Copenhagen, Denmark, April 14-19.

Krouwel, André and Jasper de Raadt. 2003. "Political conflict over institutional design and change." Paper prepared for the workshop ‘Institutional Theory: Issues of Measurement and Change’ at the ECPR Joint Sessions in Edinburg, March 28-April 3.

Kubát, Michal. 2009. Racionalizace parlamentního režimu. Polské zkušenosti jako poučení nejen pro českou politiku. Politologický časopis 2_ 131-147.

Kubát, Michal. 2013. Soudobá česká politika. Co s neefektivním režimem? Brno: Barrister & Principal.

Kysela, Jan. 2004. Dvoukomorové systémy. Teorie, historie a srovnání dvoukomorových parlamentů. Praha: Eurolex Bohemia.

Lebeda, Tomáš. 2008. "Volební pravidla pro prezidentské volby. Komparativní analýza 142 zemí.  Pp. 27-61  in Miroslav Novák, Miloš Brunclík (eds.). Hlava státu v parlamentních a poloprezidentských reži­mech: ČR v komparativní perspektivě. Praha: Dokořán.

Novák, Miroslav a Miloš Brunclík eds. 2008. Postavení prezidentů v parlamentních a poloprezidentských režimech. Praha: Dokořán.

Metcalf, Lee. 2000. "Measuring presidential power. "Comparative Political Studies 33(5): 660-685.

Poguntke, Thomas, and Paul Webb. "The presidentialization of politics in democratic societies: a framework for analysis." The presidentialization of politics: a comparative study of modern democracies (2005): 1-25.

Rasch, Bjørn Erik, Roger D. Congleton, and Fairfax GMU. 2006. "Amendment Procedures and Constitutional Stability." Pp. 536-561. In: Democratic constitutional design and public policy: analysis and evidence. Ed. Congleton, Roger D., and Birgitta Swedenborg. Mit Press.

Sartori, Giovanni. 2001. Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Slon.

Siaroff, Alan. 2003. "Comparative presidencies: The inadequacy of the presidential, semi-presidential and parliamentary distinction." European Journal of Political Research 42: 287-312.

Shen, Yu-chung. 2009.  "The Anomaly of the Weimar Republic’s Semi-Presidential Constitution." Journal of Politics and Law 2.3.

Skach, Cindy. 2005. Borrowing Constitutional Designs: Constitutional Law in Weimar Germany and the French Fifth Republic. Princeton: Princeton University Press.

Tavits, Margitt. 2011. Presidents with Prime Ministers. Do Direct Elections Matter? Oxford: Oxford University Press.

Verney, Douglas. 1963. "Parliamentary vs. Presidential Systems," pp. 175-191 in Harry Eckstein, David Apter (eds.).  Comparative Politics.  McMillan Publishing Co.

 

Metody výuky

Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (26.09.2022)

Výuka bude probíhat formou přednášek.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (12.09.2023)

Hodnocení kurzu probíhá v souladu s opatřením děkanky 17/2018:

91 % a více => A
81-90 % => B
71-80 % => C
61-70 % => D
51-60 % => E
0-50 % => F

A – výtečně (vynikající výkon pouze s drobnými chybami)
B – velmi dobře (nadprůměrný výkon, avšak s určitými chybami)
C – dobře (celkově dobrý výkon s řadou výrazných chyb)
D – uspokojivě (přijatelný výkon, ale se značnými nedostatky)
E – dostatečně (výkon splňuje minimální požadavky)
F – nedostatečně, neprospěl/a (je zapotřebí značné množství další práce).

Konkrétní podoba hodnocení studentů v kurzu vypadá takto:

1. Krátké testy z předpsané literatury, které budou probíhat na e-learningové platformě Moodle. Výsledky těchto testů mají váhu 25 % na celkovém hodnocení kurzu.
2. Seminární práce na zadané téma v rozsahu 8-10 stran včetně poznámkového aparátu a seznamu použité literatury. Práci je nutné odevzdat prostřednictvím e-learnigové platformy Moodle nejpozději do 15.ledna. Tato seminární práce má váhu 25 % na celkovém hodnocení kurzu.
3. Oponentura seminární práce jednoho ze studentů kurzu.V případě oponentury seminární práce obdrží oponent tuto seminární práci e-mailem od vyučujícího kurzu nejpozději v druhé polovině ledna. Oponent napíše k seminární práci své komentáře, kritiku, doplňující informace  atp. v rozsahu 1-2 strany a odevzdá ji prostřednictvím e-learningové platformy Moodle nejpozději do 30.ledna. Tato část má váhu 10 % na celkovém hodnocení kurzu.
4. Písemná zkouška z probrané látky, klíčových témat seminářů a předepsané literatury. Tato zkouška má váhu 40 % na celkovém hodnocení kurzu.
5. Pro všechny výše uvedené součásti hodnocení platí, že studenti musí získat minimálně 51 %.

Sylabus

Poslední úprava: doc. PhDr. Miloš Brunclík, Ph.D. (26.09.2022)

Obsah:

 

1.             Úvod do studia ústavního inženýrství

2.             Moderní ústavy a jejich typy

3.             Principy konstitucionalismu

4.             Parlamentní demokracie I

5.             Parlamentní demokracie II

6.             Prezidentské a poloprezidentské režimy

7.             Hlavy států v komparativní perspektivě

8.             Parlamenty v moderních demokraciích

9.             Ústavní zvyklosti I

10.          Ústavní zvyklosti II