Vědecký seminář Přechody k demokracii - HV1929
|
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. (10.10.2017)
Zimní semestr: Téma tranzice (u nás poněkud zanedbané, ani ne tak u politologů jako u politiků a ekonomů) je doslova objevitelské. Předpokládá hlubší zájem, vědomí si praktického smyslu zvládnuté problematiky a posléze i jisté vědomosti. Studenti budou pracovat samostatně, budou další literaturu sami objevovat, sledovat aktuální dění v dotčených oblastech světa. V průběhu semestru vystoupí s referátem, na konci budou vypracovávat elaboráty, eseje. Jde o relativně nový obor politologie ("tranzitologie"), který se zabývá především přechody nedemokratických režimů (autoritářských a totalitárních) k demokracii, pokouší se formulovat teorii těchto přechodů, zpracovává jejich typologii a věnuje se konkrétním případům přechodů k demokracii. Časové rozpětí: 1945 - současnost. Odborná literatura o přechodu začíná vznikat až v 60. letech minulého století. Geografické a historické vymezení: 1. Latinská Amerika, 2. ve II. světové válce poražené režimy totalitární (Německo, Japonsko) a autoritářské (Italie), 3. evropské autoritářské režimy (Španělsko, Portugalsko, Řecko), 4. bývalé komunistické režimy středoevropské, východoevropské a bývalé sovětské republiky. Země dotčené fenoménem "arabského jara". V semináři bude kladen důraz nejen na (relativně) úspěšné přechody k demokracii, ale i na nedokončené nebo neúspěšné přechody či problémy a selhávání ustavených demokratických režimů. Seminář se soustředí nejen na poznání teorií politických režimů a tranzitologie , ale i na jejich aplikaci a konfrontaci s aktuálními problémy zemí po "přechodu" (zejména na současné proměny a nestabilitu politických režimů ve střední Evropě - Maďarsko, Polsko...). Jedním z důležitých pojmů probíraných na semináři bude Zakariova "neliberální demokracie", jako režim, ve kterém mnohé tranzice jaksi "uvíznou". Proto je žádoucí, aby všichni studenti znali všeobecně dostupnou Zakariovu knihu "Budoucnost svobody" (vydalo nakladatelství Academia) nebo alespoň široce dostupný článek „The Rise of Illiberal democracy“ (existuje i v češtině). Frekvence seminářů bude jednou týdně. Pokud zadám ke studiu četbu pro všechny účastníky, bude interval čtrnáctidenní. Doporučená literatura (texty k referátům) budou účastníkům kurzu namnoze přístupné přes univerzitní Moodle (http://dl1.cuni.cz/). Část textů bude v anglickém jazyce. Od studentů očekávám hned na prvním semináři vysvětlení jejich motivace věnovat se právě problémům tranzice (jejich osobní zkušenost, četbu…). Každá studentka/student se bude věnovat jedné zemi nebo oblasti/regionu či problému a to podle vlastního výběru (kdo si nedokáže vybrat, tomu bude určitá země či problematika "přidělena"). Rozsah referátu na dané téma by měl být asi 10 min. Studenti si pokud možno již předem rozmyslí, které konkrétní zemi a jejím problémům s tranzicí se budou chtít věnovat (mají k ní nějaký vztah, více o ní vědí, zajímá je...). Před koncem semestru studenti odevzdají kratší eseje (5 str.), jehož téma budou konzultovat s vyučujícím (je jim k dispozici i v konzultačních hodinách, tj. ve čtvrtek od 12 hod. do 13 hod. nebo podle domluvy). Počítá se s tím, že student esejem nejspíše naváže na referát, přičemž uplatní i svůj hodnotící pohled (s explicitní argumentací). Jinak řečeno, popíše fenomén, vyloží problém (pokud možno v širším kontextu) a zamyslí se nad ním. Rozsah eseje by měl být asi 5 normostran (normostrana 1800 úderů). Esej by měl být vybaven korektním seznamem použité literatury/zdrojů (několik titulů - knihy, jejich části, články). Přímé citace či parafráze by měly být doprovázeny odkazem. Na tento vědecký seminář volně naváže v letním semestru podobně koncipovaný seminář, který se blíže zaměří na politický vývoj a proměny politických režimů v zemích střední a východní Evropy. Probíhat bude rovněž přednáškový kurz věnující se tranzici v Československu, ekonomické transformaci a dalším tématům "Proměny české společnosti od listopadu 1989“. Letní semestr: Téma semináře v letním semestru bude "Transformace v potížích: neliberální demokracie a pokušení autoritářství ve střední a východní Evropě". Téma souvisí s tzv. tranzitologií - politologickou disciplínou zabývající se typicky přechody od nedemokratických režimů (autoritářských, totalitárních či jiných). Žádoucím výsledkem "tranzice" je konsolidovaný liberálně demokratický režim. Cesta k takovému režimu může být provázena četnými peripetiemi, někdy dokonce může být výsledkem přechodu opět režim nedemokratický (byť v konkrétní podobě jiný než režim původní). Právě takovými problematickými příklady se budeme mj. zabývat. Budou nás zajímat obtíže či úskalí přechodu k demokracii či budování konsolidované demokracie. Zvláštní důraz ovšem bude kladen na aktuální vývoj - krize demokratických režimů, které můžeme vidět v Maďarsku a nejnověji v Polsku. Náplň semináře (přesný sled bude upřesněn): Gorbačovovo, Jelcinovo Rusko, Putinovo Rusko Mečiarovo Slovensko, Lukašenkovo Bělorusko, Orbánovo Maďarsko, Polsko, rizika české transformace... Klíčovým pojmem tohoto semináře semináře bude mj. Zakariova "neliberální demokracie", jako režim, ve kterém mnohé tranzice jaksi "uvíznou". Proto je žádoucí, aby všichni studenti znali všeobecně dostupnou Zakariovu knihu "Budoucnost svobody" (vydalo nakladatelství Academia). Frekvence seminářů bude standardně (nikoli však zcela pravidelně) jednou za čtrnáct dní. Očekává se pravidelná účast studentů. Předpokládám, že na vědecký seminář se studenti hlásí s vědomím, že se od nich bude vyžadovat víc než jen surfování po internetu (i když i to bude zapotřebí, pokud jde o sledování aktuálního vývoje ve vybraných zemích). Příprava na semináře bude zčásti spočívat v četbě předem doporučené odborné i publicistické literatury, zčásti na literatuře - aktuální seriózní publicistice, kterou si studenti budou sami vyhledávat nebo která bude doplňována v průběhu semestru. Četba ke kurzu bude namnoze přístupná přes univerzitní Moodle (http://dl1.cuni.cz/). Od studentů očekávám hned na prvním semináři vysvětlení jejich motivace věnovat se uvedeným problémům a zemím (jejich osobní zkušenost, četbu…). Na prvním semináři se bude probírat Rusko (od Gorbačova po Putina). Studenti by měli orientačně znát moderní dějiny země a reálie. Přihlášení studenti obdrží před seminářem kratší četbu. V průběhu semináře budou vítány (nikoli však vyžadovány) referáty studentů týkající se jednotlivých zemí/obecnějších problémů. Před koncem semestru studenti odevzdají kratší eseje. Téma eseje si studenti sami zvolí, měli by ho ovšem konzultovat s vyučujícím. Konzultační hodiny v letním semestru pro případné zájemce jsou ve čtvrtek od 12:00 do 13:00. Téma by mělo vycházet ze zaměření semináře - "Pokušení (hrozby) autoritářství v postkomunistických zemích". Esej může být pojat obecně, anebo se zaměřením na některou z postkomunistických zemí, vč. ČR). Studenti esejem mohou navázat na své referáty. Očekává se, že autor eseje v rámci zpracování tématu uplatní i svůj hodnotící pohled (s explicitní argumentací). Jinak řečeno, popíše fenomén, vyloží problém (pokud možno v širším kontextu) a zamyslí se nad ním. Rozsah eseje by měl být asi 5 normostran (normostrana 1800 úderů). Esej by měl být vybaven korektním seznamem použité literatury/zdrojů (několik titulů - knihy, respektive jejich části, články odborné či publicistické). Přímé citace či parafráze by měly být doprovázeny odkazem. Seminář lze vhodně doplnit absolvováním nového přednáškového kurzu týkajícího se české transformace. Název kurzu je "Proměny české společnosti od listopadu 1989". |
|
||
|
Poslední úprava: Eva Kučerová (15.09.2017)
Viz podrobná anotace předmětu. Více informací bude k dispozici na prvním semináři. |
|
||
|
Poslední úprava: doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. (06.12.2016)
Očekává se pravidelná účast, ochota zvládnout přiměřené množství četby k referátu a přednesení referátu v semináři. Před koncem semestru studenti odevzdají kratší eseje (5 str.), jehož téma budou konzultovat s vyučujícím (je jim k dispozici mj. v konzultačních hodinách, tj. ve čtvrtek od 10.00 hod. do 11.00 hod. nebo podle domluvy). Počítá se s tím, že student esejem nejspíše naváže na referát, přičemž uplatní i svůj hodnotící pohled (s explicitní argumentací). Jinak řečeno, popíše fenomén, vyloží problém (pokud možno v širším kontextu) a zamyslí se nad ním.
Rozsah eseje by měl být asi 5 normostran (normostrana 1800 úderů). Esej by měl být vybaven korektním seznamem použité literatury/zdrojů (několik titulů - knihy, jejich části, články). Přímé citace či parafráze by měly být doprovázeny odkazem.
|
|
||
|
Poslední úprava: doc. JUDr. Petr Pithart, dr. h. c. (01.02.2017)
Literatura
Povinná: Ženíšek M. Přechody k demokracii v teorii a v praxi. Plzeň: Aleš Čeněk. 2006. Doporučená: Brooker, P. Non-democratic regimes. Basingstoke: Palgrave Macmillan. 2014 Dvořáková V., Kunc, J. O přechodech k demokracii. Praha: Slon 1994 (pro případné hlubší zájemce). Levitsky, S., Way, L.. Competitive authoritarianism: hybrid regimes after the Cold War. Cambridge: Cambridge University Press, 2010. Problems of international politics. ISBN 978-0-521-70915-6. Linz, J.. Stepan, A.: Problems of Democratic Transitions and Consolidations. Baltimore: The Johns Hopkins Press. 1996 (vybrané kapitoly pro účely referátů) Linz, J. Totalitarian and Authoritarian Regimes. Boulder, London: Lanne Riener Publishers. 2000 (pro případné hlubší zájemce)
Další výběrová literatura (včetně zahraniční) bude upřesňována v průběhu semináře. |