Moot Court v trestněprávních věcech - HP4229

• Anglický název: Moot Court in criminal cases
• Zajišťuje: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:ústní
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Zk [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Je zajišťováno předmětem: HDPV0178
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: JUDr. Bc. Jiří Říha, Ph.D.
• Neslučitelnost : HPOP0000, HPOP3000

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (02.02.2024)

Předmět by měl navazovat na výuku povinných předmětů Trestní právo I, Trestní právo II a Trestní právo III, jakož i na dobrou tradici povinně volitelných předmětů vyučovaných na Katedře trestního práva PFUK. Tento předmět by měl být určen pro relativně úzce vymezený okruh studentů s hlubším zájmem o trestní právo, zejména pak těm, kteří po ukončení studia hodlají vykonávat svou praxi v trestněprávních věcech, ať již v soudnictví, na státním zastupitelství nebo v advokacii. Tento předmět by měl být zaměřen především na osobní vystupování a ústní projev studenta v simulovaných soudních jednáních (zejména v hlavním líčení, veřejném či vazebním zasedání). Tím se doplňuje výuka o předmět zaměřený na získání dovednosti nejen tvorby právního textu (koncepce obžaloby, vyjádření obhajoby, závěrečných řečí a rozsudku či jiného rozhodnutí), ale i jeho přednesu a prezentace v simulovaném soudním řízení. Především tím se má odlišovat od jiného tradičního předmětu Rozhodnutí ve věcech trestních. Jedná se o moderní a obtížně nahraditelný způsob přípravy studenta na budoucí výkon profesí soudce, státního zástupce, obhájce či zmocněnce. Současně je zaměřen na vystupování v různých procesních rolích, ale i na základní dovednosti při provádění dokazování (zejména pokud jde o výslech osob).

Při tomto předmětu půjde o převedení nabytých teoretických znalostí z oboru trestního práva procesního i hmotného, případně též z kriminalistiky (např. přípravy a taktiky výslechu, konfrontace apod.), do praxe v podobě simulovaných soudních řízení za použití věrných cvičných trestních spisů tak, aby se nácvik jednání co nejvíce blížil realitě.

Výuka by měla mít část teoretickou, a především část praktickou. V teoretické části půjde předně o připomenutí a prohloubení dříve nabytých vědomostí z trestního práva procesního se zaměřením na formy jednání soudu, rozdělení procesních rolí jednotlivých subjektů, význam jejich aktivity v trestním procesu. Další část by měla být věnována obecnému výkladu o rétorice, tedy nauce o řečnictví a mluveném projevu, jakož i schopnosti přesvědčit, a to se specifickým zaměřením na vystupování před soudem. Předělem mezi teoretickou a praktickou částí by měla být společná účast na veřejném projednání konkrétní trestní věci u některého z pražských soudů spolu s následnou diskuzí s předsedou senátu. Následovat bude praktická část, která bude jádrem výuky tohoto předmětu.
Nejprve budou studenti nacvičovat vlastní vystoupení s předem připraveným projevem (např. přednes obžaloby, vyjádření obhájce, závěrečné řeči či odůvodnění rozhodnutí), a to případně i s provedením audiovizuální nahrávky s jejím následným rozborem. Výuka by pak měla být završena provedením více cvičných soudních jednání (hlavního líčení, veřejného nebo vazebního zasedání) s rozdělením rolí mezi studenty, kteří se v jednotlivých rolích budou střídat. Studenti přitom budou rozděleni vždy do skupin, jimž bude přiřazena příslušná procesní role. K tomu budou využity cvičné soudní spisy založené na reálných kauzách. Úkolem studentů bude věc nastudovat, připravit se na vlastní vystoupení s ústním projevem v rámci stanovené role.

Tento předmět umožní studentům nácvik dovedností, které posléze mohou využít v národních i mezinárodních soutěžích, a to nejen ve věcech trestních. Podporuje se tím především získání argumentačních schopností, dovednosti přesvědčit o správnosti vlastní verze, tvorba složitějších právních textů s jejich následným ústním uplatněním v soudním řízení, schopnost provést zákonným způsobem a takticky správně výslech osob k docílení vlastních cílů, stejně práce v týmu s rozdělením úkolů, jakož i v neposlední řadě schopnost demonstrovat nabyté znalosti trestního práva v konkrétní kauze. Student tak získává před ukončením vzdělávání praktickou průpravu pro budoucí výkon shora zmíněných právnických profesí.

Výuka bude zajištěna členy Katedry trestního práva PFUK, jakož i externími spolupracovníky (zejména pokud jde o výklad rétoriky a komunikace).

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (02.02.2024)

1.      Pro úspěšně absolvování kontroly studia se vyžaduje aktivní zapojení studentů při nácviku praktických dovedností, jejich průběžná aktivita v rámci celého semestru i jistá časová flexibilita (vzhledem k praktické části, jakož i společné účasti v pozici veřejnosti na reálném projednání konkrétní trestní věci). Požadována je též domácí příprava vlastních ústních projevů na příští vystoupení, jakož i k tomu potřebné studium povinné (a případně i nepovinné) literatury.

2.      Ústní zkouška sestává z aktivní účasti při výuce v podobě účasti na simulovaném soudním jednání s přednesem vlastního textu (obžaloby, vyjádření k obžalobě, závěrečné řeči) a následném zodpovězení na jednu vylosovanou zkušební otázku z níže uvedeného seznamu.

3.      Při ústní zkoušce není možné používat právní předpisy ani jiné materiály, a to ani v průběhu písemné přípravy. Při simulovaném soudním jednání a jeho přípravě je možné používat veškeré právní předpisy a literaturu.

4.      Seznam zkušebních otázek:

         1.         Základní zásady trestního řízení se zaměřením na řízení před soudem.

         2.         Právo na spravedlivý proces.

         3.         Strany a subjekty trestního řízení.

         4.         Obviněný a jeho obhájce v řízení před soudem.

         5.         Státní zástupce v řízení před soudem.

         6.         Poškozený a jeho zmocněnec v řízení před soudem.

         7.         Soud prvního stupně a jeho postup po podání veřejné žaloby.

         8.         Hlavní líčení.

         9.         Veřejné, neveřejné a vazební zasedání.

         10.      Konsenzuální způsoby řešení trestních věcí.

         11.      Průběh jednotlivých soudních řízení se zaměřením na vstupování jednotlivých subjektů, zejména na rétorické dovednosti.

         12.      Rozhodnutí soudu v hlavním líčení.

         13.      Obžaloba, návrh na potrestání, návrh na schválení dohody o vině a trestu.

         14.      Podání obhájce v řízení před soudem.

         15.      Rozsudek a jeho náležitosti.

         16.      Rozhodování o majetkovém nároku poškozeného.

 

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (02.02.2024)

Předmět zahrnuje tato témata:

–       úvodní přednáška z trestního práva procesního se zaměřením na formy jednání soudu, rozdělení procesních rolí jednotlivých subjektů, význam jejich aktivity v trestním procesu,

–       přednáška úvodu do rétoriky s následným specifickým zaměřením na vystupování před soudem,

–       společná účast na reálném veřejném projednání konkrétní trestní věci u některého z pražských soudů s následnou diskuzí s předsedou senátu,

–       nácvik vlastního vystoupení s předem připraveným projevem (např. přednes obžaloby, vyjádření obhájce, závěrečné řeči či odůvodnění rozhodnutí), s případným provedením audiovizuální nahrávky s jejím následným rozborem,

–       provedení více cvičných soudních jednání (hlavního líčení, veřejného nebo vazebního zasedání) s rozdělením rolí mezi studenty.

Studijní opory

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (02.02.2024)

Základní literatura:

1.      FENYK, J., CÍSAŘOVÁ, D., GŘIVNA, T. a kol. Trestní právo procesní. 7. vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019. ISBN978-80-7598-306-0.

2.      JELÍNEK, J. a kol. Trestní právo procesní. 7. vydání. Praha: Leges, 2023. ISBN 978-80-7502-687-3.

3.      JELÍNEK, Jiří, ŘÍHA, Jiří. Rozhodnutí ve věcech trestních: se vzory rozhodnutí soudů a podání advokátů. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha: Leges, 2023. ISBN 978-80-7502-670-5.

4.      JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní zákoník a trestní řád s poznámkami a judikaturou. 9. vydání. Praha: Leges, 2022. ISBN 978-80-7502-637-8 .

Ostatní literatura:

1.      JELÍNEK, Jiří a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 8. vydání. Praha: Leges, 2022.

2.      ŠÁMAL, P. a kol. Trestní právo hmotné. 9. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2022.

Základní právní předpisy:

1.      Ústava České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb., v účinném znění),

2.      Listina základních práv a svobod, vyhlášená předsednictvem České národní rady dne 16. 12. 1992 jako součást ústavního pořádku České republiky (č. 2/1993 Sb.), v účinném znění,

3.      zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v účinném znění,

4.      zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), v účinném znění,

5.      zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), v účinném znění,

6.      zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, v účinném znění.

Ostatní právní předpisy:

1.      Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), v účinném znění,

2.      zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, v účinném znění,

3.      zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, v účinném znění,

4.      vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, v účinném znění,

5.      instrukce č. 505/2001-Org. Ministerstva spravedlnosti, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, v účinném znění.