Kriminologie II: Trestní politika - její možnosti a limity - HP4221

• Anglický název: Criminology II: Criminal policy - its potential and limits
• Zajišťuje: Katedra trestního práva (22-KTP)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:0/2, Kv [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: vyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Je zajišťováno předmětem: HOPV0216
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: JUDr. Jakub Drápal, M.Phil., Ph.D.
• Korekvizity : HP0222
• Neslučitelnost : HPOP0000, HPOP3000

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)

Co určuje, jakou trestní politiku bude mít konkrétní stát? Jak se vyvíjela a reformovala trestní politika v České republice v posledních desetiletích a proč vypadá systém české trestní spravedlnosti tak, jak vypadá? A máme vůbec (promyšlenou) trestní politiku? Jak uvažovat o (de)kriminalizaci a trestání a jakou roli by mělo hrát veřejné mínění?

Na tyto a další otázky budou poskytnuty odpovědi v rámci předmětu Trestní politika: její možnosti a limity. Posluchači si tak v rámci studia osvojí teoretické poznatky i zkušenosti z praxe v kontextu naplňování trestní spravedlnosti v ČR i ve vybraných evropských zemích.

V průběhu výuky i při její kontrole budou posluchači vedeni k samostatnému a originálnímu přemýšlení o trestní politice, včetně její nejinvazivnější sankční roviny, a to i prostřednictvím kritické reflexe tuzemských i zahraničních aspektů trestní politiky.

Absolventi předmětu by pak měli rozumět komplexnosti systému trestní spravedlnosti, současné tvorbě trestní politiky i principům, dle kterých by trestní politika měla být nastavena. Předmět je tedy vhodný pro všechny studenty, které hlouběji zajímá systém trestní spravedlnosti.

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)

1.      Kolokvium bude uděleno za prezentaci analýzy určitého problému v trestněprávní oblasti a navržení jeho řešení na závěrečném semináři v délce cca 20 minut. Bližší podmínky budou prezentovány na semináři.

2.      Podmínkou udělení kolokvia je účast na všech seminářích, přičemž jsou akceptovány bez nutnosti doložení důvodu dvě absence.

3.      Součástí účasti na semináři je studium a analýza minimálně dvou předepsaných odborných statí v anglickém či českém jazyce; (za předpokladu dostatečných jazykových znalostí studenta lze i v německém nebo francouzském jazyce).

4.      Při přípravě prezentace lze používat jak právní předpisy, tak i odbornou literaturu.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)

Předmět zahrnuje tato témata:

–       Druhy trestní politiky a zahraniční poznatky o jejích determinantech

–       Vývoj trestní politiky v ČR a jeho trendy

–       Tvorba trestní politiky v ČR (příprava zákonů, specifika zákonodárného procesu, formální i neformální aktéři trestní politiky, strategie jednotlivých organizací, europeizace a internacionalizace trestní politiky)

–       Institucionální zajištění trestní politiky, limity a možnosti jednotlivých institucí (Ministerstvo spravedlnosti, soudy a státní zastupitelství, probační úředníci a vězeňství) a možné rozšíření jejich kompetencí, popř. zřízení nových institucí (např. Nejvyšší soudní rada)

–       (De)kriminalizace a (de)penalizace: Jak o nich uvažovat?

–       Zacházení s pachateli v systému trestní justice ve světle poznatků vývojové kriminologie o recidivě a desistenci

–       První průřezové téma (rozbor konkrétní oblasti trestní politiky od jejich kriminalizace přes penalizaci až po zacházení): Trestněpolitické přístupy vůči delikventní mládeži

–       Druhé průřezové téma: Trestněpolitické přístupy ke kriminalitě cizinců a etnických minorit

–       Veřejnost a kriminalita: Co ví veřejnost o trestní politice a mělo by veřejné mínění ovlivňovat trestní politiku?

–       Ochrana a role obětí v systému trestní spravedlnosti: minulost, přítomnost a možný vývoj ve světle zahraničních zkušeností, aplikační praxe a legislativních trendů, filozofická východiska a vliv restorativních konceptů a politik

–       Úspěšné a neúspěšné reformy trestní politiky: Jaké jsou determinanty kvalitní reformy trestní politiky a jak uvažovat o možné reformě trestní politiky?

Studijní opory

Poslední úprava: Mgr. Barbora Šicnerová (15.09.2022)

Základní literatura

1.   Scheinost, M. a kol. (2021). Analýza trendů kriminality v České republice v roce 2020. Praha:

       IKSP.

2.   Scheinost, M., Válková, H. a kol. (2015). Sankční politika a její uplatňování. Praha: IKSP.

3.    Musil, J. (1998). Úloha trestní politiky při reformě trestního práva. Trestní právo, 1, 3-5.

4.    Drápal, J. (2021). Punitive by negligence? The myths and reality of penal nationalism in the Czech Republic. European Journal of Criminology, doi.org/10.1177/14773708211063753

5.    van Zyl Smit, D., & Snacken, S. (2009). Principles of European prison law and policy: Penology and human rights. Oxford: OUP

6.      Garland, D. (2013). Penality and the penal state. Criminology, 51(3), 475-517.

7.      Dünkel, F. (2017). European penology: The rise and fall of prison population rates in Europe in times of migrant crises and terrorism. European Journal of Criminology, 14(6), 629-653.

8.      Lacey, N., Soskice, D., & Hope, D. (2018). Understanding the determinants of penal policy: Crime, culture, and comparative political economy. Annual Review of Criminology, 1, 195-217.

Doporučená literatura:

1.     Firstová, J. (ed.). (2021) Zločin a trest v 21. století. Aktuální témata trestní politiky a trestního  
        práva. Praha: IFBM

2.     Karabec, Z. a kol. (2008). Trestní politika a její realizace v oblasti trestní justice. Praha: IKSP

3.      Lappi-Seppälä, T. (2008). Trust, welfare, and political culture: Explaining differences in national penal policies. Crime and Justice, 37(1), 313-387.

4.      Zeman, P. a kol. (2011). Veřejnost a trestní politika. Praha: IKSP.

5.     Válková, H. (2012), Trestní politika, kriminologický výzkum a nezodpovězené výzvy „boje se zločinem“ na počátku 21. století. Fórum sociální práce, 1, 157-160.

6.      Wintr, J., & Raček, P. (2010). Zvyšování trestní represe v letech 1993 až 2008. Právník, 6, 545-575.

7.      Baratta, A. (překlad Hungr. P. 1995). Sociologie trestního práva. Brno: Vydavatelství Masarykovy Univerzity v Brně. Spisy Právnické fakulty č. 159 (Řada teoretická).

8.  Van Zyl Smit, D., & Dünkel, F. (2001). Imprisonment today and tomorrow. International Perspectives on Prisoners’ Rights and Prison Conditions. Second edition, Kluwer Law International, The Hague.

9.     Body-Gendrot, S., Hough, M., Kerezsi, K., Lévy, R., & Snacken, S. (Eds.). (2014). The Routledge handbook of European criminology. Abingdon: Routledge.

10.    Liebling, A., Maruna, S., & McAra, L. (Eds.). (2017). The Oxford handbook of criminology. Oxford University Press.

11.   Neubacher, F. (2020). Kriminologie. Nomos Verlagsgesellschaft mbH & Co. KG.

12.   Singelnstein, T., & Kunz, K. L. (2021). Kriminologie: eine Grundlegung. Bern: Haupt Verlag.

13.   Schwind, H.-D. (2021) Kriminologie und Kriminalpolitik. 24. Aufl. Heidelberg: Kriminalistik.

 Seznam povinné literatury s četbou rozepsanou na jednotlivé semináře bude studentům

poskytnutý začátkem semestru.

Základní právní předpisy:

1.     Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

2.     Zákon č. 141/1961 Sb. o trestním řízení soudním (trestní řád)

2.      Zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě

3.      Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů

4.      Zákon č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže

5.      Zákon č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody; Vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody; zákon č. 129/2008 Sb. o výkonu zabezpečovací detence