Poslední úprava: JUDr. Jan Kosek, Ph.D. (26.11.2010)
Kurz poskytuje základní informace o podobě současné civilizace, zejména euroamerické, o povaze a příčinách a hlavních subjektech procesu globalizace. Zhodnocují se jak pozitivní tak negativní důsledky globalizačního procesu. Podává se výklad o hlavních problémech, které globalizace vyvolává ve všech současných relevantních oblastech života společnosti (ekonomické, politické, sociální demografické, bezpečnostní). Výklad zahrnuje rovněž úvahy o snižování a proměně funkcí národního státu a o změnách politického systému. Zvláštní pozornost se věnuje kulturním důsledkům a zostřování ekologických problémů. Reflektuje se také změna, kterou přinesly události z 11. září 2001.
Literatura
Poslední úprava: TESTERZ (28.09.2006)
Povinná:
Mezřický Václav. Globalizace. 2003.
Doporučená:
Samuel P.Huntington. Střet civilizací. Rybka Publishers. 2001.
Robert.D.Kaplan. Přicházející anarchie. Pavel Mervart. 2003.
Jacek Zakowski. Obavy a naděje . Mladá Fronta. 2004.
Joseph E.Stiglitz. Jiná cesta k trhu. Prostor. 2003.
Allen Hammond. Which World. A Shearwater Books. 2000.
Sylabus
Poslední úprava: JUDr. Jan Kosek, Ph.D. (26.11.2010)
Předmět podává ucelenou a vyčerpávající informaci o procesu globalizace s odkazy na jeho lokální důsledky a dopady pro ČR. Předně se vykládá historický kontext procesu, a to jak v obecněji sdíleném pojetí, který jeho počátek klade do 7O-tých let 2O. stol., tak i v chápání tohoto procesu v delší časové perspektivě, počínající 15. stol. Popisují se základní pozitiva i negativa procesu, definují se základní role hlavních hybatelů globalizace, jejich vliv jak na proměnu role a funkcí národního státu a na změny politického systému v národním měřítku tak i v rodícím se politickém systému nadnárodním a mezinárodním. Vzhledem k jasně determinující roli ekonomiky, je zvláštní přednáška věnována národním ekonomikám, fungování světových finančních a kapitálových trhů, zahraničnímu obchodu a nutnosti regulace nadnárodních ekonomických aktivit. Globalizace zostřuje také ekologické problémy, proto se podává informace o nutnosti integrace environmentálních zřetelů do hospodářské politiky. Nespočetné jsou sociální důsledky globalizace, se značnými rozdíly pozitivních a negativních důsledků podle jednotlivých zemí i sociálních vrstev. Globalizace má své antropologické příčiny a má také své důsledky pro vědomí kulturní identity, pro vzorce spotřeby, vyvolává také destruktivní reakce, různě působí v různých kulturách. Podstatnou roli při tom sehrávají nové formy komunikace. V téže souvislosti globalizace působí na nerovnoměrný prostorový rozvoj, urychluje urbanizaci, působí na novou dělbu práce, prohlubuje izolaci zemí světové periferie (rozvojových zemí) a tím přispívá ke zvyšování napětí mezi kulturami.
Globalizace má své mnohočetné mezinárodní souvislosti, jak pokud jde o vztahy národních států mezi sebou navzájem, tak pokud jde o vztahy hlavních mezinárodních organizaci a zejména nadnárodních společností jak mezi sebou tak k jednotlivým státům. Zvláštní postavení mají ovšem OSN a její orgány, jakož i regionální organizace jako je zejména Evropské společenství. Vyhlídky procesu globalizace nejsou zcela jasné, teoretici se dělí na skeptiky a globalisty, mezi kterými panuje shoda jen zřídka, např. pokud jde právě o roli národních států. Dosavadní teoretické úvahy je přitom třeba hodnotit po 11.září 2001 pod zorným úhlem hrozeb, které představuje světový terorismus pro bezpečnost světového společenství i jednotlivých států.