Těžiště výkladu spočívá na tzv. příbězích spravedlnosti obsažených v dílech Dostojevského (Zločin a trest), Kafky (Proces), Arendtové (Eichmann v Jeruzalémě). K těmto výkladům si studenti osvojí základní slova tak, jak jsou obsažena ve vybraných manuálech: Aristoteles, Rawlls. Závěr je věnován tématu spravedlivých soudů a vztahu právníků a spravedlnosti.
Literatura
Poslední úprava: KOLNEROV (17.01.2005)
Povinná:
Sláma, M. . Příběhy spravedlnosti.
Aristoteles. Etika Nikomachova, 5. kniha.
Rawlls, J.. Teorie spravedlnosti, §§ 1 - 4.
Dostojevskij. Zločin a trest.
Kafka. Proces.
Arendtová, H.. Eichmann v Jeruzalémě.
Doporučená:
Williams, B.. Spravedlnost jako zdatnost, in: Spravedlnost jako zdatnost, Edice Pom-fil 1996.
Hardie, W.. Aristotelova teorie spravedlnosti, in: Spravedlnost jako zdatnost, Edice Pom-fil 1996 .
Jasprs, K.. Otázka viny.
Bělohradský, V. . Kritika banálního zla, in: Přirozený svět jako politický problém.
Grözinger, K.. Kafka a Kabala.
Požadavky ke zkoušce
Poslední úprava: KOLNEROV (20.01.2005)
písemná práce
Sylabus
Poslední úprava: KOLNEROV (17.01.2005)
Základní manuály:
1.Aristoteles: Etika Nikomachova, výklad 5. knihy (základní ctnosti a vztah ke konání
spravedlnosti).
2.Uplatnění Aristotelovského slovníku v novodobých textech.
3.Teorie spravedlnosti podle Johna Rawllse. Výklad prvních 4 kapitol.
4.Vina, soud a trest. Symbolika spravedlnosti.
5.Výklady příběhů spravedlnosti. Díla Dostojevského (Zločin a trest), Kafky (Prosces) a Arendtové (Eichmann v Jeruzalémě).
