Právní systémy Dálného východu - HP0371

• Anglický název: Legal Systems of the Far East
• Zajišťuje: Katedra právních dějin (22-KPD)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2014
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: zrušen
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: prof. JUDr. PhDr. Michal Tomášek, DrSc.
• Kategorizace předmětu: Právo > Evropské právo
• Ve slož. prerekvizitě: HM0201

Anotace

Poslední úprava: RNDr. Mgr. Veronika Hrušková, Ph.D. (20.03.2007)

Anotace
Předmět vykládá vývoj práva v zemích Dálného východu od III. tisíciletí př. Kr. až do současnosti. Pojednává o vývoji právních systémů Číny, Japonska, Koreje, Vietnamu a Mongolska. Zaměřuje se na vývoj právních institutů v těchto státech, jakož i na srovnání s právním vývojem příslušných pojmů a institutů v angloamerickém a kontinentálním právním systému.

Literatura

Poslední úprava: RNDr. Mgr. Veronika Hrušková, Ph.D. (20.03.2007)

Povinná:

• Tomášek, M.. Dějiny čínského práva, Praha, Academia 2004. Praha. 2004.
• Tomášek, M.. Právo zahraničních investic v Číně. Academia. Praha. 1990.
• Knapp, V.. Velké právní systémy. C.H.Beck. Praha. 1995.
• Obuchová, L.. Číňané 21.století - Dějiny - tradice - obchod. Academia. Praha. 1999.
• Palát, A., Průšek, J.. Středověká Čína. Praha. 2001.
• Fairbank, J.F.. Dějiny Číny. Praha. 1998.

Sylabus

Poslední úprava: RNDr. Mgr. Veronika Hrušková, Ph.D. (20.03.2007)

Syllabus

Nejstarším z dálněvýchodních právních systémů je právo čínské. Čínská právní kultura patří k nejstarším na světě. Dlouhou část své historické cesty prošla Čína, podobně jako jiné země, obdobím, kdy nebylo soukromého vlastnictví, obdobím prvobytně pospolným, kdy nebylo států a nebylo tedy ani práva. Z hlediska konkrétních čínských podmínek jsou nejrozhodnější vznik a působení filozofických a právně filozofických škol a směrů, z nichžnásledně vzešla tři právní a politická učení, která rozhodujícím způsobem ovlivnila další vývoj čínského právního systému – konfuciánství, taoismus a legismus.

 

Tradiční čínské právo se od počátku našeho letopočtu vyvíjelo na solidních základech, které vytvořily kompaktní právní systém, jež se stal základem čínského právního vývoje na další půldruhé tisíciletí a má pro další vývoj právních systémů nejen Číny, ale i sousedních zemí jako Korea, Mongolsko, Japonsko či Vietnam význam srovnatelný s významem, který mělo zhruba v téže době římské právo pro následný vývoj právních systémů na evropském kontinentě. Zhruba od X. století se japonské právo začíná vzdalovat svému čínskému vzoru a formuje svébytný právní systém. Od té hovoříme na Dálném východě o dvou velkých právních systémech: čínsko-vietnamsko-korejském a o právním systému japonském.

 

Nedostatek strukturálních změn v čínském i v japonském právním systému vedl ke všeobecné krizi práva, která se prohloubila ve střetu s cizími právními systémy v XIX. Století. Zatímco Japonsko přistoupilo k radikální reformě svého práva po roce 1868, Čína zůstávala dlouho v izolaci. Zásadní reformu práva provedla Čína ve 30. letech XX. století, ale ta se mohla v podstatě naplno realizovat pouze na Tchaj-wanu.

 

Čínská ekonomická reforma, zahájená koncem 70. let minulého století přinesla značné úspěchy a je doprovázena i reformou práva. Zvláště v oblasti ekonomických vztahů. V tomto ohledu je Čína do velké míry inspirována právem japonským. Problémem zůstává stále otázka aplikace subjektivních práva, zejména v oblasti základních práva svobod.