Komunální politika: teorie a praxe - HOPV0141

• Anglický název: Communal policy: theory and practice
• Zajišťuje: Katedra politologie a sociologie (22-KPS)
• Fakulta: Právnická fakulta
• Platnost: od 2020
• Semestr: letní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:kombinovaná
• Rozsah, examinace: letní s.:0/2, Zk [HT]
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: zrušen
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Je zajišťováno předmětem: HP3711
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: JUDr. Tomáš Havel, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: doc. PhDr. Marta Chromá, Ph.D. (07.04.2019)

Předmět Komunální politika: teorie a praxe není ryze politologickým předmětem, ale zároveň ho nemůžeme zařadit blízko k tradičním předmětům správního práva. Cílem předmětu je tak především představit studentům v obsáhlé materii správního práva často skryté právní instituty, které mají výrazný dopad na reálné fungování komunální politiky. V daném ohledu lze pravidelně využít i komparace s politikou celostátní, ať už v právní nebo také zejména politologické rovině.

Dalším z cílů předmětu je snaha o reálnou připravenost studentů pro práci v územní samosprávě v úřednických pozicích nebo i při správě věcí veřejných v rámci větších či menších územně samosprávných celků. Praktická rovina bude rozšířena o návštěvy zastupitelstva hlavního města Prahy nebo některého ze zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy a také o případné vystoupení hostů, např. ředitele krajského úřadu či některého tajemníka města nebo městské části hlavního města Prahy.

Z obsahového hlediska je možné navrhovaný předmět rozdělit do dvou základních bloků, přičemž první se týká především volených orgánů územní samosprávy, které budou analyzovány z právního i politologického hlediska. Druhý, obdobně časově dotovaný, blok vytvoří prostor pro chápání úřadů územně samosprávných celků jako politických aktérů, mj. v oblasti legislativy nebo hospodaření s majetkem. Jde i o celkové postavení úředního aparátu, jeho propojení se sférou politiky a politických stran, jakož i o „úřednický“ náhled na sféru komunální politiky.

Pozornost bude věnována politologickému rozměru komunální politiky, judikatuře vztahující se k právu na územní samosprávu, způsobu ustavování územní samosprávy včetně úvah de lege ferenda, jednací kultury zastupitelstev nebo místního referenda. Vedle volených orgánů budou předmětem zkoumání úřady územně samosprávných celků a samotní úředníci, a to i jakožto političtí aktéři, ať již dobrovolní či nedobrovolně „vtažení“ do některých politických procesů. Další oblastí je oblast legislativy se zaměřením na legislativní činnost veřejné správě včetně judikatury (právní rozměr) a možnost územní samosprávy prosadit některé změny právních předpisů či předpisy nové (politologický a také do značné míry právně-sociologický rozměr). Sociologický přístup může být, krom empirických dat v legislativě, zaměřen také na profilování komunální politiků a jejich předchozí a budoucí kariéry
(muži, ženy, profese, členství v politických stranách, uplatnění v celostátní politice, kumulace funkcí apod.).

Sylabus

Poslední úprava: doc. PhDr. Marta Chromá, Ph.D. (07.04.2019)

Předběžná struktura předmětu:

1) Základní pojmy a kategorie. Veřejná správa, územní samospráva, komunální politika.

2) Orgány územních samosprávných celků a jejich ustavování (včetně úvah de lege ferenda mj. přímá volba starostů či hejtmanů). Volby do zastupitelstev územně samosprávných celků, vznik a zánik mandátu zastupitele, „mimořádné“ volby, teorie koalic, ustavování rady (většinová a menšinová rada).

3) Jednací kultura zastupitelstev. „Řádná“ a „mimořádná“ zastupitelstva, jednací řády, možnost participace občanů.

4) Rozhodování o správě věcí veřejných, referendum a místní referendum.

5) Odměňování zastupitelů ve světle chápání politiky jako povolání.

6) Komunální politika na území hlavního města Prahy (včetně městských částí). Politologická analýza vycházející z předchozích teoretických poznatků.

7) Postavení úřadů územně samosprávných celků v komunální politice.

8) Praktické podmínky činnosti úředníků. Ustavování do funkcí, postavení, nezávislost, odvolatelnost, odměňování apod.

9) Vnitřní a vnější legislativa v podmínkách územně samosprávných celků. Možnosti a meze. Právní a politologické aspekty.

10) Komunální politika a hospodaření s veřejným majetkem. Možnosti a meze. Právní a politologické aspekty.

11) Komunální politika z hlediska úředníků.

12) Závěrečné shrnutí, příprava na zkoušku.

Studijní opory

Poslední úprava: Mgr. Tomáš Friedel, Ph.D. (25.03.2019)

Základní literatura neexistuje v ucelené podobě (skripta), studentům budou průběžně doporučovány, zasílány a poskytovány materiály ke studiu. Půjde zejména o texty hlavních právních předpisů (mj. zákon o obcích, zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze nebo zákon o úřednících územně samosprávných celků), judikaturu, vnitřní předpisy (zejména jednací řády), jakož i o seznamy zastupitelů, výsledky voleb a modely různých koalic. Dále je potřebné vycházet z některých pasáží doporučené literatury.

Doporučená literatura:

Balík, S.: Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností. Koalice, voličské vzorce a politické strany na místní úrovni v letech 1994 - 2006. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2008.

Balík, S.: Komunální politika. Obce, aktéři a cíle komunální politiky. Praha: Grada, 2009.

Hudák, J., Jüptner, P., Svoboda, J. (eds.): Komunální politické systémy. Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2003.

Jüptner, P.: Přímá volba starostů v evropské komparaci a české diskusi. In: Acta Politologica, 4, 3, str. 232 - 245.

Kopecký, M.: Právní postavení obcí a krajů - základy komunálního práva. Praha: Wolters Kluwer, 2010.

Koudelka, Z.: Obecně závazné vyhlášky. Praha: Linde, 2000.

Šaradín, P., Outlý, J. (eds.): Studie o volbách do zastupitelstev v obcích. Olomouc: Vydavatelství Univerzity Palackého, 2004.