Poslední úprava: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. (18.02.2023)
V rámci předmětu budou studenti hlouběji seznámeni s problematikou sledování a hodnocení kvality poskytované péče a managementu bezpečí pacientů ve zdravotnickém zařízení, rolí farmakovigilančních center v procesu odhalování rizik farmakoterapie a farmakoepidemiologickým výzkumem a kritickým hodnocením jeho výsledků jako dokladů pro hodnocení rizik farmakoterapie.
Pozornost bude zaměřena na kulturu bezpečí při používání léčiv. Studenti budou seznámeni se systémovými prvky v kultuře bezpečí na různých úrovních. Diskutován bude význam jednotlivých nástrojů pro rozvoj kultury bezpečí včetně akreditačních procesů ve zdravotnických zařízeních, role oddělení klinické farmacie nebo nezbytná úzká kooperace s farmakovigilančními aktivitami. Kromě připomenutí významu farmakoepidemiologie, jednotlivých metod výzkumu, způsobů vyjádření asociace, rozdílu mezi asociací a kauzalitou, by studenti měli získat základní povědomost o kritickém posouzení farmakoepidemiologického výzkumu a nástrojích, které se pro toto hodnocení využívají.
Poslední úprava: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. (18.02.2023)
Within the course students are more deeply acquainted with the issues of observing and quality assessment of provided health care, the management of patient safety in the healthcare facility, the role of pharmacovigilance centers in the process of revealing the risks of pharmacotherapy as well as pharmacoepidemiological research and critical appraisal of its results as the evidence for risk assessment of pharmacotherapy.
Special interest is focused on culture of safety when using drugs. Students are familiar with system elements in safety culture at different levels. The importance of particular tools for the development of safety culture, including accreditation processes in healthcare facilities, the role of clinical pharmacy department, or the need for close co-operation with pharmacovigilance activities, are discussed. In addition, the importance of pharmacoepidemiology is pointed out as well as different methods used in clinical research, and assessment of association and causality. Students obtain basic knowledge of critical appraisal of pharmacoepidemiological research and tools used for this kind of evaluation.
Podmínky zakončení předmětu
Poslední úprava: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. (18.02.2023)
Podmínkou udělení zápočtu je splnění následujících podmínek:
60% účast na seminární výuce (povinně semináře zaměřené na farmakoepideimologické studie a systematické přehledy a metaanalýzy).
Během seminářů se předpokládá aktivní účast studentů a alespoň základní povědomost z již absolvovaného předmětu (Farmaceutická péče I, Sociální farmacie) o této problematice.
Prezentace a obhajoba projektu zaměřeného na problematiku farmakoepidemiologie.
Literatura
Poslední úprava: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. (18.02.2023)
Povinná:
Vlček, Jiří, Dalecká, Radka. Základy farmakoepidemiologie, farmakoekonomiky a farmakoinformatiky. Praha: Remedia, 2005, 88 s. ISBN 80-903555-0-1.
Doporučená:
Cohen, Michael R. (ed.). Medication errors. Washington, DC: American Pharmacists Association, 2007, 680 s. ISBN .
Malone, Patrick M., Kier, Karen L. Stanovich, John E. Malone, Meghan J. (eds.). Drug information : a guide for pharmacists. New York: Mc Graw Hill Education, 2014, 1317 s. ISBN 978-1-25-925555-7.
Institute for Safe Medication Practices [online]. Dostupné z: http://www.ismp.org/
Strom, Brian L. Kimmel, Stephen E. Hennessy, Sean (eds.). Pharmacoepidemiology. Chichester, West Sussex, UK: Wiley-Blackwell, 2012, 953 s. ISBN 978-0-4706-5475-0.
Poslední úprava: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. (18.02.2023)
Přednášky
Farmakoepidemiologie jako důležitý zdroj informací o bezpečnosti farmakoterapie. Role farmakoepidemiologie v různých sektorech. Rozdělení farmakoepidemiologických studií.
Asociace a kauzalita, ukazatele asociace v klinickém výzkumu. Typy zkreslení (confounder, bias) v observačních studiích.
Zdroje dat – databázové systémy. Randomizovaná kontrolovaná studie ve farmakoepidemiologii (randomizace, zaslepení, sledovaná populace, placebo).
Terminologie. Systémové prvky kultury bezpečí při poskytování zdravotní péče.
Revize farmakoterapie a její vliv na bezpečnost farmakoterapie ve zdravotnickém zařízení. Metody hlášení nežádoucích jevů a rizikového chování zdravotníků a pacientů. Klasifikace lékových problémů.
Zacházení s léčivy ve zdravotnickém zařízení včetně vysoce rizikových léčiv.
Sledování, hodnocení a zvyšování kvality zdravotní péče ve zdravotnickém zařízení pohledem farmaceuta, zdravotní sestry, auditora.
Role farmakovigilance v procesu odhalování rizik farmakoterapie.
Kohortová studie, studie případů a kontrol, průřezová studie.
Kritické zhodnocení publikované studie.
Zajištění bezpečnosti pacientů ve zdravotnickém zařízení (akreditace, interní a externí hodnocení zdravotní péče, indikátory kvality, standardy, hlášení nežádoucích účinků)
Zajištění bezpečnosti pacientů v ambulantní sféře včetně farmakovigilance.
Samostatná práce a prezentace (zaměření na farmakoepidemiologii a bezpečnost farmakoterapie).
Studijní opory
Poslední úprava: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. (18.02.2023)
E-learning Moodle: Famakoepidemiologie a bezpečnost farmakoterapie
