Východní Evropa a české země (dějiny politických, sociálních a kulturních vztahů) II (20. století) - AVS500078

• Anglický název: Eastern Europe and Czech Lands (the History of Political, Social and Cultural Relations) II (20th Century)
• Zajišťuje: Ústav východoevropských studií (21-UVES)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: letní
• Body: 4
• E-Kredity: 4
• Způsob provedení zkoušky: letní s.:
• Rozsah, examinace: letní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Je zajišťováno předmětem: AVS500143
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Tereza Chlaňová, Ph.D.; doc. PhDr. Hanuš Nykl, Ph.D.; Mgr. Pavel Štoll, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. (09.02.2023)

Část vyučovaná H. Nyklem:
Část přednáškového cyklu mapuje rusko-české kulturní vztahy ve 20. století. V jejich rámci se zaměřuje na roli Čechů v ruské říši před rokem 1917, otázku legií a koncepce slovanské politiky K. Kramáře, T. G. Masaryka a E. Beneše. Dále jsou studenti uvedeni do problematiky dějin ruské emigrace v meziválečném Československu. Jsou obeznámeni se vznikem a rozvojem tzv. Ruské akce, strukturou ruské emigrace a jejími nejvýznamnějšími představiteli. V závěru je popsána problematika současné ruské emigrace v ČR.

Část vyučovaná T. Chlaňovou:
Přednáška si klade za cíl v základních obrysech seznámit studenty s nejvýznamnějšími kapitolami vzájemných česko-ukrajinských styků ve 20. století. Jedná se v první řadě o kontakty podmíněné nestabilní politickou situací v období první světové války a v období meziválečném, jež nabývaly v průběhu zmíněného období různých podob a různé intenzity. Podstatný je rovněž nejaktuálnější vývoj vzájemných vztahů po rozpadu Sovětského svazu. Veškeré potřebné informace k této části předmětu naleznete po přihlášení v moodlu: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7231.

Část vyučovaná P. Štollem:
Základní přehled česko-lotyšských a česko-litevských, hlavně kulturních vztahů ve 20. stol. dodnes.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. (09.02.2023)

Doporučená literatura (část vyučovaná T. Chlaňovou):
•    Texty k semináři a další studijní materiály je možné nalézt v elektronické knihovně moodle: https://dl1.cuni.cz/course/view.php?id=7231

Doporučená literatura:

·           Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny: k 80. výročí založení. Praha: NK ČR, Slovanská knihovna, Praha 2006.

·           Ukrajinská literatura v českém kontextu v letech 1965-1994. Ed B. Zilynskyj. Praha: Národní knihovna České republiky, 2000. 

·           Ukrajinská svobodná univerzita (1921-1996) : vědecký sborník z konference, věnované 75. výročí založení univerzity. Praha, 29.-30. listopadu 1996, Praha: NK ČR, Slovanská knihovna, 1998.

·           Ukrajinské výtvarné umění v meziválečném Československu: k 81. výročí založení Ukrajinského studia výtvarných umění v Praze. Praha: NK ČR, Slovanská knihovna, 2005.

·           Mušinka, M.: Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny v Praze a osudy jeho fondů, česko-ukrajinské zrcadlové vydání, z ukrajinštiny přel. Lenka Tyrpáková, Praha: UIČR, 2005.

·           Nečas, Jaromír. Upřímné slovo o stycích česko-ukrajinských. Kyjiv - Praha 1919.

·           Pop, L.: T. G. Masaryk a otázka Podkarpatské Rusi v závěru první světové války a v době Pařížské mírové konference. In První světová válka, moderní demokracie a T. G. Masaryk.  Praha 1995.

·           Zahradníček, Tomáš: Jak vyhrát cizí válku. Češi, Poláci a Ukrajinci 1914-1918. Praha: ISV nakladatelství, 2000.

·           Zilynskyj, B.: Ukrajinci v Čechách a na Moravě. (1894) 1917-1945 (1994). Praha 1995.

·           Zilynskyj, B.: Ukrajinci v Čechách a na Moravě: stručný nástin dějin. Vydalo Sdružení Čechů z Volyně a jejich přátel, 2002.

·           Zilynskyj, B.: Ukrajinci českých zemí po roce 1989 (Náčrt hlavních vývojových aspektů). Ústav pro soudobé dějiny, 2002. Dostupné z: http://www.cizinci.cz/files/clanky/124/Ukrajinci_ceskych_zemi_po_roce_1989.pdf.

·           Віднянський С. В.: Т. Масарик про Україну і українців. In Міжнародні зв’язки України: наукові пошуки і знахідки. Вип.4. Київ 1993, с. 132-147.

·           Наріжний, Симон: Українська еміграція. Київ 1999.

·           Пеленська, Оксана. Український портрет на тлі Праги: українське мистецьке середовище в міжвоєнній Чехословаччині. Praha: Národní knihovna – Slovanská knihovna, 2005.

 

Doporučená literatura (část vyučovaná H. Nyklem):

1. Ruská meziválečná emigrace  

Úvody do problematiky, kompendia

• Savický, I. Osudová setkání. Češi v Rusku a Rusové v Čechách. 1914-1938. Praha 1999.
• Veber, V. et al. Ruská a ukrajinská emigrace v ČSR v letech 1918-1945. 4 díly. Praha 1993-1996.
• Kopřivová, A. Střediska ruského emigrantského života v Praze. 1921-1952. Praha 2001.
• Dom v izgnanii: očerki russkoj emigracii v Čechoslovakii 1918-1945. Praha 2008.
• Běloševská, L. et al. Duchovní proudy ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice 1919-1939. Méně známé aspekty. Praha 1999.

  Základní příručky

• Bibliografie ruské, ukrajinské a běloruské emigrace vydané v Československu 1918-1945. 3 díly. Praha 1996.
• Kronika kulturního, vědeckého a společenského života ruské emigrace v Československé republice. 2 díly. (1930-1939). Praha 2001. 

 Prameny (výbor)

• Postnikov, S. P. (ed.) Russkije v Prage: 1918-1928 gg. Praha 1928 (reprint 1995)
• L. Běloševská et al. Vzpomínky. Deníky. Vyprávění. (Ruská emigrace v Československu) //
  Воспоминания. Дневники. Беседы. Русская эмиграция в Чехословакии. Svazek 1.
  Praha 2011.
• Z. Sládek - L. Běloševská et al. Dokumenty k dějinám ruské a ukrajinské emigrace v Československé republice (1919-1939). Praha 1998.
• "Скит". Прага 1922-1940. Антология. Биографии. Документы. Вст. статья, общ. ред. Л. Н. Белошевской. Moсква - Praha 2006.

2. Současná ruská emigrace

• Menšiny a migranti v České republice. Praha 2001.
• Drbohlav, D. a kol. Migrace a (i)migranti v Česku. Kdo jsme, odkud přicházíme, kam jdeme? Praha 2010.
• Cizinci v České republice 2015. Český statistický úřad 2015.
• N. Volkova. Spolkové aktivity ruské menšiny v ruské komunity v České republice. In: Etnické komunity v české společnosti. Praha 2006, s. 123-140.

Další literatura bude doporučena po konzultaci s vyučujícím.

Doporučená literatura k části P. Štolla:

1. Štoll, P.: Lotyšská kultura a Jednota bratrská. České kontexty lotyšských kulturních tradic v 17.-20. století. Praha 2013.

2. Štoll, P.: Pět staletí lotyšsko-českých literárníách vztahů. Riga 200.

3. Švec, L. – Macura, V. - Štoll, P.: Dějiny pobaltských zemí. Praha 1996. 

4. Švec, L. Československo a pobaltské státy 1918-1939. Praha 2001.

5. Švec, L. Perestrojka, pobaltské republiky a Československo 1988-1991. Praha 2013.

 

 

Požadavky ke zkoušce

Poslední úprava: Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. (09.02.2023)

Student navštěvuje všechny tři části kurzu, k atestaci si zvolí primárně jednu oblast (buď ruskou, baltskou nebo ukajinskou), přičemž jako doplňkové mohou být požadovány i znalosti ze zbývajících dvou částí. Atestace může (ale nemusí) být komisionální.

Část vyučovaná T. Chlaňovou a P. Štollem

závěrečný pohovor

Část vyučovaná H. Nyklem

závěrečná ústní zkouška, diskuse o tvorbě a jednom přečteném titulu představitele ruské emigrace

Osobnosti k výběru: lingvisté a filologové - N. S. Trubeckoj, R. O. Jakobson, A. V. Isačenko, S. I. Karcevskij; P. Bogatyrjov, J. A. Ljackij, D. I. Čiževskij, A. A. Francev, A. L. Bem; filosofové - N. O. Losskij, I. I. Lapšin, S. I. Gessen, B. N. Jakovenko, P. N. Savickij, P. B. Struve; historikové - A. V. Florovskij, G. V. Verandskij; teologové S. N. Bulgakov, G. V. Florovskij; kunsthistorici N. P. Kondakov, N. L. Okuněv; spisovatelé - J. N. Čirikov, Vasilij I. Němirovič-Dančenko, D. Ratgauz, A. T. Averčenko, V. Lebeděv, N. Těrleckij; a řada dalších osobností z různých oborů 

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Pavel Štoll, Ph.D. (09.02.2023)

Část vyučovaná T. Chlaňovou (vyučovaná témata)

1.    Úvodní hodina (vymezení předmětu zájmu, seznam četby, doporučená literatura, literární texty k jednotlivým seminářům, požadavky k atestaci); Ukrajinská území a Československo mezi válkami (historie vzájemných kontaktů a vztahů): osudy ukrajinských válečných zajatců v Čechách; snahy Ukrajinské národní republiky o získání podpory politických představitelů Československa (činnost ukrajinské diplomatické mise v ČSR, aktivity Ukrajinské republikánské kapely na našem území); cesty ukrajinské politické i civilní emigrace do Československa (důvody příchodu, prvotní destinace); ukrajinská politická emigrace ve 20. letech (politická emigrace z Naddněperské Ukrajiny, Haliče a Bukoviny; ukrajinské tábory internovaných v Československu).

2.    Ukrajinci v meziválečném Československu, Praha - centrum a kulturní oáza ukrajinské emigrace: síťukrajinských vzdělávacích zařízení (Ukrajinská svobodná univerzita, Ukrajinský vysoký pedagogický institut M. Drahomanova, ukrajinské gymnázium, Ukrajinská hospodářská akademie v Poděbradech, Ukrajinské studio výtvarných umění), Muzeum osvobozeneckého boje Ukrajiny, nakladatelství, kulturní a osvětové spolky.   Analýza charakteru vzájemných česko-ukrajinských vztahů v tomto období, míra obeznámenosti českého prostředí s Ukrajinou; ohlas ukrajinského hladomoru let 1921-23 v tehdejším Československu (ohlas ve zpravodajství a publicistice; československá pomocná akce, pomocné akce Českého červeného kříže, Junáka, Českobratrské církve evangelické; ohlasy literární (Karel Toman, Josef Hora, Marie Majerová, S. K. Neumann, Josef Pelíšek, Antonín Sova, Jiří Wolker, L. N. Zvěřina).

 3.    Podkarpatská Rus v rámci Československa (otázka etnické, konfesní a územní identifikace  obyvatelstva Podkarpatské Rusi; předpoklady připojení Podkarpatské Rusi k Československu (iniciativa "amerických" Rusínů, politický projekt H. Žatkovyče, jednání H. Žatkovyče s W. Wilsonem,  T. G. Masaryka a "rusínská" otázka, iniciativa T.G. Masaryka, 1919 - připojení Podkarpatské Rusi k Československu); sociálně-ekonomický stav země v době připojení k Československu; otázka a realizace autonomie Podkarpatské Rusi; Podkarpatská Rus jako inspirační zdroj pro české umělce: odraz v literatuře (I. Olbracht, K. Čapek, V. Vančura, současní tvůrci), ve filmu (V. Vančura, M. Frič, A. Moskalyk a další), ve výtvarném umění (malba, fotografie); Podkarpatská Rus jako turistický cíl.

 4.   Česko-ukrajinské vztahy po roce 1989; mediální obraz Ukrajiny v České republice  (stereotypy vnímání Ukrajinců, „populární“ témata týkající se Ukrajiny v českých médiích); ukrajinské organizace a sdružení v České republice (charakteristika činnosti), ukrajinská média v České republice (vybrané časopisy); současné česko-ukrajinské vztahy (výběr z českého tisku). 

 

 

Část vyučovaná H. Nyklem (vyučovaná témata)

1. Češi v carském Rusku. Vznik, rozvoj a zánik jedné menšiny.

2. Ruská pomocná akce. Vznik a vývoj unikátní humanitární pomoci na záchranu ruské emigrace a kultury.

3. Ruská emigrace v ČSR. Instituce a lidé.

4. Ruští emigranti v ČSR. Spisovatelé, umělci, filosofové, duchovní, historikové, literární vědci, filologové.  

5. Současná ruská emigrace v ČR

 

Část vyučovaná P. Štollem: 1. České refelexe Lotyšska v meziválečném Československu. 2. Osobnosti nezávislého Lotyšska se vztahem k Československu. 3. České překlady z lotyštiny a česká baltistika od roku 1945. 4. Jan Palach v lotyšxké literatuře a české aktivity na podporu Pobaltí v letech 1990-1991. 5. Vybrané kapitoly z česko-litevských vztahů 20. stol.