Čeští cestovatelé a budování obrazu mimoevropských kultur v českých zemích v 19. a 20. století - AVN100151

• Anglický název: Czech travelers and building an image of non-European cultures in the Czech lands in the 19th and 20th centuries
• Zajišťuje: Ústav asijských studií (21-UAS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2022
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 3
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (neurčen)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: Mgr. Ondřej Crhák
• Je neslučitelnost pro: AHSV10455, AHSV10454, AHSV10456

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Ondřej Crhák (21.09.2021)

Cílem kurzu bude posluchačům přiblížit fenomén cestovatelství ze střední Evropy na ostatní kontinenty v 19. a 20.století a jeho provázanost s vytvářením povědomí o těchto areálech a jejich kulturách. Mnohé osobnosti spjaté s tímto fenoménem přinášely do své domoviny poznání ve formě vlastních zkušeností nebo v podobě suvenýrů, které se později staly muzejními exponáty. Vytyčené období je dobou rozmachu koloniálních impérií, které s sebou nesly i vytváření ideových struktur a diskurzů, jenž měly následně vliv na celou společnost. Cestovatelé pocházející z našeho prostoru odcházeli do vybraných končin vyzbrojeni vědomím o nadřazenosti vlastní kultury a potřebou „civilizovat“ vzdálené kraje po evropském vzoru. Tyto ideové premisy se pak odrážely v jejich vyprávění a
v důsledku pak dotčené vnímání jen posilovaly. Přesto nalezneme i takové osobnosti, které se tomuto vymykaly. V rámci přednášek budou sledovány konkrétní motivace, prožitky a dopady jednotlivých cest a osob cestovatelů. Tuto problematiku lze zkoumat díky široké pramenné základně, která je dána skutečností, že se během expedic vedly podrobné deníky či cestopisy, které svým vydáním seznamovaly zbytek společnosti. Předmět je koncipován tak, aby umožnil co největší zapojení přítomných do jednotlivých hodin. Činnost v hodinách se zaměří na práci s jednotlivými prameny a texty, jejich interpretaci a následnou diskuzi. Z tohoto důvodů je počet možných přihlášených na předmět limitován.

Podmínky zakončení předmětu

Poslední úprava: Mgr. Jolana Blažíčková (07.06.2021)

Základem pro udělení atestace je esejistický text, tj. esej bez klasického poznámkového aparátu. Esej musí na konci obsahovat seznam zdrojů (minimálně 3 zdroje).

Esej se může zabývat tématy přednášek.

Studenti bakalářského programu Historie, Historie - Evropská studia a Asijská studia:

Esej o rozsahu 3 normostran (5 400 znaků včetně symbolů a mezer) a následná rozprava nad ní.

Studenti navazujícího magisterského cyklu oboru Historie - Obecné dějiny: Esej o rozsahu 4 normostran (7 200 znaků včetně symbolů a mezer) a následná rozprava nad ní.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Jolana Blažíčková (07.06.2021)

Literatura:
Vydané prameny

HEROLDOVÁ, Helena. Jitřenka pluje na východ: deník českého námořníka Václava Stejskala z cesty korvety S.M.S. Aurora do Malajsie, Indonésie, Číny a Japonska z let 1886-1888. Praha: Mare-Czech, 2008.

MACHULKA, Bedřich, Jiřina TODOROVOVÁ, Pavel ONDERKA, Jan ŠEJBL, Matěj STAHL a Kristýna BLECHOVÁ. Zase na stopě...: edice cestovních a loveckých deníků Bedřicha Machulky. Praha: Národní muzeum, 2018.

NYKL, A. R., WINKLEROVÁ, Dagmar a Markéta KŘÍŽOVÁ, ed. Present-day Mexico. Prague: National Museum, 2019.

Paměti hraběnky Micu Coudenhove-Kalergi, která žila na zámku v Poběžovicích. VONDRUŠOVÁ, Alena - VÁŇOVÁ, Ladislava (ed.). Domažlice, Nakladatelství Českého lesa, 2005.

PAYER, Julius. V ledovém zajetí. Praha: Orbis 1969

TODOROVOVÁ, Jiřina. Fotografická pozůstalost cestovatele Bedřicha Machulky: katalog negativů. Praha: Národní muzeum, 2009.

ŽENKA, Josef (ed). NYKL, A. R. Alois Richard Nykl: Padesát let cest jazykozpytce a filosofa. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2016.

ŽENKA, Josef (ed). NYKL, A. R. Alois Richard Nykl: poznámky k revoluční akci v Chicagu (1914-1918). Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2017.

Přehledové a metodologické publikace

OSTERHAMMEL, Jürgen. The Transformation of the World: A Global History of the Nineteenth Century. Princeton: Princeton University Press, 2014.

Monografie a studie

BAUM, Jiří, Adéla JŮNOVÁ MACKOVÁ a Libor JŮN. Expeditio Obenberger: africká cesta přírodovědce Jiřího Bauma 1930. Praha: Národní muzeum, 2012.

GALANDAUER, Jan. František Ferdinand d´Este. Následník trůnu. Praha-Litomyšl: Paseka, 2000.

HEJZLAROVÁ, Tereza a Dagmar POSPÍŠILOVÁ. Czech travellers and collectors in Central Asia: collections of the National Museum - Náprstek Museum, Prague. Praha: Národní muzeum, 2012.

JIROUŠKOVÁ, Jana. Emil Holub's Collection in the National Museum. Prague: National Museum, 2011.

JIROUŠKOVÁ, Jana a Lukáš PECHA. Africká sbírka: The African collection : František Vladimír Foit. Praha: Národní muzeum, 2009.

KANDERT, Josef. Personalities of African collecting in the Czech Lands in the times of the Habsburg Monarchy: (16th century - 1918) : collections of the Historical Museum and the Náprstek Museum of the National Museum. Prague: National Museum, 2008.

LELLKOVÁ, Šárka. Das verlorene Paradies. Die Farm des Fürsten Adolf Schwarzenberg in Afrika. In: Adel und Wirtschaft: Lebensunterhalt der Adeligen in der Moderne. München: Meidenbauer, 2009, s. 235 - 244.

LENDEROVÁ, Milena - MACKOVÁ, Marie - BEZECNÝ, Zdeněk - JIRÁNEK, Tomáš. Dějiny každodennosti “dlouhého” 19. století. Pardubice, Univerzita Pardubice, 2005.

PAVELEC, Petr - GAŽI, Martin - HAJNÁ, Milena (edd). Ve znamení Merkura. Šlechta v českých zemí v evropské diplomacii. České Budějovice, Národní památkový ústav, 2020.

PERNES, Jiří. Maxmilián I. Mexický císař z rodu Habsburků. Praha: Brána, 1997.

SCHREIBER, Georg. Habsburkové na cestách. Praha, Melantrich, 1997.

ŠÁMAL, Martin. Emil Holub: cestovatel, etnograf, sběratel. Praha: Vyšehrad, 2013.

ŠEJBL, Jan. Archibald Václav Novák: Hříšná exotika. Praha: Národní muzeum, 2020.

ŠVAŘÍČKOVÁ SLABÁKOVÁ, Radmila. Heinrich Coudenhove-Kalergi a Mitsuko Aoyama: cesty, prostor a čas na přelomu 19. a 20. století. In: Theatrum historiae 12, roč. 2013, s. 171 - 187.

ŠTEMBERK, Jan. Cestovní ruch a česká společnost na přelomu 19. a 20. století. In: Historická sociologie 1/2013, s. 75 - 88.

Ureña Valerio, Lenny A. Colonial Fantasies, Imperial Realities: Race Science and the Making of Polishness on the Fringes of the German Empire, 1840-1920. Athens: Ohio University Press, 2019.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Ondřej Crhák (21.09.2021)

1. Úvodní hodina
Během první přednášky dojde ke krátkému uvedení do problematiky a osvětlení základních pojmů spojených s tématem. Během tohoto úvodu budou nadneseny základní badatelské otázky a důvody, proč bychom se těmito tématy měli dnes zabývat. Součástí hodiny bude představení archivních dokumentů a dalších pramenů spojených s tématem. V tomto směru bude brán zřetel i na historické fotografie, které jsou nedílnou součástí pramenné základny. Úvodní přednáška bude zahrnovat i představení odborné literatury. Během hodiny budou rovněž vyjasněny otázky související s atestací.

2. Základní metodologická východiska
Tato přednáška se zaměří na rozebrání tématu s pomocí různých historiografických metod. Tematicky bude hodina rozdělaná do pomyslných dvou bloků. V prvním bloku bude představen koncept tzv. globálních dějin. Cílem tohoto úseku bude demonstrovat propojení různých regionů a problémů v době, kdy z dnešního pohledu předpokládáme spíše izolovanost a uzavřenost světa. V návaznosti na to se přednáška pokusí demonstrovat problém v transnacionální perspektivě, ve které jsou kulturní nebo mocenské elity tehdejší společnosti chápány jako přeshraniční fenomén, tj. jako prostředek transferu idejí napříč Evropou, který pak zasáhl české prostředí. Druhá část přednášky se bude věnovat otázkám spojeným s tématem orientalismu a „dekolonizace“ dějin s ohledem na zvolené téma. Zde bude cílem ukázat provázanost této problematiky a její kritické rozkrytí v cestovatelském fenoménu.

3. Česká společnost a kolonialismus
Přednáška se nejprve chronologicky zaměří na problematiku kolonialismu v rakousko-uherské monarchii. Zde budou zmíněny rakousko-uherské snahy o získání vlastního koloniální panství včetně různých expedic, které se částečně dotýkají i samotného fenoménu cestovatelství. V tomto ohledu bude zmíněna i problematika pronikání koloniálního diskurzu skrze státní instituce, ale i vzdělávací systém. Proto bude v hodině vymezen také malý prostor počátkům české orientalistiky. V další části výkladu bude otevřena otázka vnitřního kolonialismu v rámci mnohonárodnostního státu. Přednáška se pokusí nadnesenou problematiku podchytit rovněž v období Československé republiky.

4. Světové cesty rakouských arcivévodů a jejich vliv
Někteří mladí arcivévodové z habsbursko-lotrinského rodu od poloviny 19. století inklinovali k námořní službě, či je zkrátka zajímaly vzdálenější země. V případě nejbližších příbuzných císaře Františka Josefa I. se jednalo o velkolepé výpravy. Mezi prvními, kteří podnikli v doprovodu různých vědců cestu kolem světa byl jeho bratr, arcivévoda Ferdinand Maxmilián. Rovněž i jeho syn Rudolf se vydal za hranice Evropy, a také druhý císařův následník, synovec František Ferdinand d´Este, počátkem 90. let poznal různé části zeměkoule díky dobrodružné plavbě kolem světa. Zajímavými námořními plavbami (a neméně dobrodružnými životními osudy) byli známi hlavně příslušníci vedlejší, toskánské větve.

5. “Česká” šlechta v Asii v 19. a na počátku 20. století
S výjimkou oblasti Palestiny, kterou aristokraté jakožto přísně věřící křesťané považovali za Svatou zemi, byl tento východní kontinent považován za nesmírně exotickou oblast. Snad prvním šlechticem z českých zemí, který se vydal na cestu do Asie a Číny byl v roce 1848 Oskar Parish z východočeského Žamberka. Poměrně neznámou osobnost Jana Vavřince Schwarzenberga, Kuna Des Fours-Walderoda a Jindřicha Coudenhove-Kalergi na Dálný východ přivedla diplomatická služba. V případě Coudenhove-Kalergi seznámení s japonskou kulturou podtrhlo bezprecendtní manželství s tamější občankou. A díky dálněvýchodní námořní cestě hraběte Ervína Dubského z Třebomyslic se dodnes na zámku Lysice nachází bohatá sbírka předmětů z této provenience.

6. České poznávání Asie
V první části se přednáška zaměří na vytvoření obecného kontextu, v jakém docházelo k českému poznávání tohoto kontinentu. Budou zmíněny cesty a účasti Rakousko-Uherska na místních konfliktech a zápasu mocností v oblasti. V této souvislosti bude brán ohled i na přítomnost československých legií v regionu v období po první světové válce. Z hlediska personálního budou hlavní osu hodiny tvořit osobnosti Barbory Markéty Eliášové, Joe Hlouchy, Enrique Stanko Vráze a Aloise Richarda Nykla. V hodině budou představeny jejich cesty a zejména texty, které vznikly na základě jejich cest. Vzhledem k tomu, že část zmíněných nastoupila akademickou dráhu v orientalistických oborech, zaměří se výklad rovněž na jejich postavení v rámci daného oboru.

7. Velké cesty na africký kontinent
Přednáška zaměřená na oblast Afriky se nejprve stručně zaměří na kontext koloniálního dobývání kontinentu a jeho vliv na rakousko-uherské prostředí. Hlavním tématem z hlediska českého cestovatelství budou cesty Emila Holuba a jejich následná recepce v českém prostoru. Z tohoto důvodu bude dán prostor studiu a diskuzi stran Holubových deníků a jeho osobního vztahu ke koloniální problematice. Výklad se nechce omezovat jen na části střední a jižní Afriky, proto bude dán prostor cestám po severu kontinentu. V této souvislosti se bude jednat o cesty Josefa Ladislava Erbena a Bedřicha Machulky. Zmíněna bude i osoba Enrique Stanko Vráze.

8. Šlechtické cesty a aktivity na africkém kontinentu
V průběhu 19. století se zájem šlechty začal orientovat za hranice evropského kontinentu. Ať se jednalo o různé ozdravné pobyty v subtropickém podnebí severní Afriky, či o dobrodružné výpravy na safari spojené s oblíbenou aristokratickou kratochvílí lovem, šlechta neváhala uhradit poměrně vysoké náklady. V případě Jana Adolfa Schwarzenberga, posledního majitele velkostatku Český Krumlov, záliba v africké území vedla dokonce v zakoupení obydlí s přilehlými pozemky. Výklad bude vycházet především z primárních materiálů uložených v rodinných archivech účastníků afrických safari výprav a pobytů v Egyptě, které tak vůbec poprvé budou představeny veřejnosti. Představeny budou cesty rodiny Auerspergů a Parishů a hraběte Františka Kinského.

9. “Česká” šlechta v Severní a Jižní Americe
Jak v průběhu raného novověku podnikali šlechtičtí potomci tzv. kavalírské cesty po evropských zemích, především do Itálie a Francie, počátkem 20. století se cílem pro poznání nových kultur pro mladé aristokraty staly Spojené státy americké. Mladí muži se zde seznámili s úplně odlišným prostředím demokratické společnosti. Severní Amerika se také pro většinu šlechticů z Československa stala novým domovem po emigraci z vlasti po roce 1948. V případě jižního amerického kontinentu zde zanechal výraznou evropskou stopu rakousko-uherský arcivévoda Maxmilián. Když dobrodružná zahraniční politika francouzského císaře Napoleona III. v Mexiku restaurovala císařství, tento mladší bratr císaře Františka Josefa I. nepohrdnul nabízenou korunou a stal se tak na několik let monarchou, než jej smetla další revoluce.

10. Česká stopa za „velkou louží“
Hodina se geograficky zaměří na prostor Severní a Jižní Ameriky. Před výkladem samotného cestovatelství se přednáška bude věnovat problematice české migrace na tento kontinent a v této souvislosti se zaměří na osobnost Vojty Náprstka. Náprstkův pobyt ve Spojených státech byl de facto politickým azylem, ale tento fakt nikterak nebránil tomu, aby se stal součástí expedice, která byla vedená proti kmeni Dakotů. Zároveň je Náprstkova osoba zajímavou sondou do krajanské problematiky. Vojta Náprstek je významným i z hlediska cestovatelského fenoménu obecně. Většina českých cestovatelských osobností patřila k jeho blízkému okolí a jejich dary umožnily vybudovat sbírky jeho muzea. Oblast Jižní a Střední Ameriky bude zastoupena mexickou zkušeností Aloise Richarda Nykla, cestami Tadeáše Haenke a Enrique Stanko Vráze.

11. Polární expedice a čeští polárníci
Cestování s cílem dosáhnout severního pólu nebo jiné mrazivé končiny tvoří samostatnou kapitolu v objevování světa. Nepřiznivé a životu nebezpečné podmínky přitahovaly různé dobrodruhy a v případě úspěchu, tj. dosažení cíle a návratu domů, byly expedice vnímány velice heroicky. Přednáška se pokusí nastínit obecný fenomén expedic do polárních krajin a poukázat tak na kontext, ve kterém podobné podniky činili i čeští krajané. Skrze osobu Julia Payera se výklad zaměří na expedici lodi Tegetthoff. Další část přednášky nastíní, jak byly tyto expedice vnímány v domácím prostředí a jak téma zmrzlých krajů rezonovalo ve veřejném prostoru.

12. Recepce a nové cesty
Cílem této přednášky je poukázat, jaký druhý život měly jednotlivé osobnosti a jejich cesty v druhé polovině 20. století. Hodina se pokusí odpovědět na otázku, jak byla tato problematika vnímána v kontextu komunistického režimu, který se v mezích socialistického internacionalismu přihlásil k dekolonizačnímu a antiimperialistickému diskurzu. Jako příklad zde bude užito muzejních výstav, které se k tomuto tématu často vracely. V této souvislosti se výklad zaměří i na cesty nové, které mnohdy byly inspirovány svými předchůdci, a v jakém kontextu byly realizovány. Zde se přednáška zaměří na známé cesty Hanzelky a Zikmunda, cestu A. Paláta do Tibetu v 50. letech a na expedici Tatra kolem světa.

13. Závěrečná hodina
Ukončení kurzu bude spojené s exkurzí do Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur. Realizace návštěvy muzea bude závislá na vývoji epidemiologické situace. Cílem exkurze bude konfrontace získaných poznatků na vývoj sbírek muzea potažmo náplň expozic. V rámci návštěvy bude realizována i drobná ukázka z archivu NpM, který je přímo spojený s problematikou předmětu. Na závěr by měla proběhnout krátká diskuze.