Úvod do literárněvědné balkanistiky a dějiny starých literatur areálu (do konce 18. stol.) - AJS100081

• Anglický název: An Introduction to Literary Balkan Studies and History of Old Literature of the Region (until the end of the 18th century)
• Zajišťuje: Ústav etnologie a středoevropských a balkánských studií (21-UESEBS)
• Fakulta: Filozofická fakulta
• Platnost: od 2023
• Semestr: zimní
• Body: 0
• E-Kredity: 5
• Způsob provedení zkoušky: zimní s.:
• Rozsah, examinace: zimní s.:2/0, Zk [HT]
• Počet míst: neurčen / neurčen (20)
• Minimální obsazenost: neomezen
• 4EU+: ne
• Virtuální mobilita / počet míst pro virtuální mobilitu: ne
• Stav předmětu: nevyučován
• Jazyk výuky: čeština
• Způsob výuky: prezenční
• Způsob výuky: prezenční
• Úroveň: základní
• Poznámka: předmět je možno zapsat mimo plán; povolen pro zápis po webu
• Garant: PhDr. Mgr. Jaroslav Otčenášek, Ph.D.

Anotace

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (02.07.2019)

Cílem přednášky je seznámit studenty s vývojem literatur jihovýchodní Evropy od počátků středověkého písemnictví
až do období baroka a příprav tzv. národních obrození a nástupu romantismu. Během přednášky bude aplikován
chronologický pohled a pozornost soustředěna na albánské, bulharské, srbské, chorvatské, rumunské a
slovinské jazykové prostředí. Přednáška je zaměřena tak, aby studenty uvedla do základních problémů literárního
a kulturního vývoje jihovýchodní Evropy a jeho periodizace. Proměny literárního diskursu budou zasazeny do
širších kulturních souřadnic doby a do souvislostí s civilizačním vývojem sousedních oblastí (Byzanc, Itálie,
Rusko). Literární vývoj areálu bude interpretován jako výsledek vzájemného působení a průniku domácího
kulturního zázemí (včetně folkloru) a cizích vlivů, které přicházely jak z oblasti byzantské vzdělanosti, tak i ze západní
Evropy. Literární vývoj uvnitř jednotlivých prostředí bude vykládán a analyzován v širším kulturním a sociálním rámci
a s ohledem na další oblasti areálového studia (především na jazyk a dějiny). Součástí výkladu jsou i texty
literárních památek náboženského a světského charakteru, sledován je postupný zrod a vývoj uměleckých textů.

Literatura

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (02.07.2019)

Základní odborná literatura:
Angelov, D.: Balgarinat v srednovekovieto (Svetogled, ideologija, duševnost). Varna 1985.

DERETIĆ, J.: Istorija srpske književnosti. Beograd 2013.

Dostálová, R.: Byzantská vzdělanost. Praha 1990.

Hercigonja, E.: Povijest hrvatske književnosti u sedam knjiga. Knjiga II. Zagreb 1975.

HRADEČNÝ, P.: Dějiny Albánie. Praha 2008.

Igov, S.: Istorija na balgarskata literatura. Sofija 2001.

NOVAK, S. P.: Povijest hrvatske književnosti. Od Bašćanske ploće do danas. Zagreb 2003.

PERENČEVIĆ, M., RYCHLÍK, J.: Dějiny Chorvatska. Praha 2007.

Petkanova, D.: Priemstvenost i razvitie. Studii po starobalgarska literatura. Sofija 1992.

Petkanova, D.: Balgarska srednovekovna literatura. Veliko Tarnovo 2001.

PETKANOVA, D. (ed.): Starobalgarska literatura. Enciklopedičen rečnik. Veliko Tarnovo 2003.

ROTKOVIĆ, R.: Istorija crnogorske književnosti I. (Od početka pismenosti do 1852.). Podgorica 208.

Slovník spisovatelů. Bulharsko. Praha 1978.

TREPTOW, K. W.: Dějiny Rumunska. Praha 2008.

VINŠ, P.: Albánský kulturně-historický kontext. In: ČERNÝ, M. a kol.: Počátky novodobých literatur a metamorfózy romantismu u jižních Slovanů, Rumunů a Albánců. Praha 2015, s. 18-27.

Zlatý věk bulharského písemnictví. Výbor textů od X. do počátku XV. století. Praha 1982

Další odborná literatura:
Bogdanović, D.: Istorija stare srpske književnosti. Beograd 1980.

Damjanović, S.: Jedanaest stoljeća nezaborava. Osijek-Zagreb 1991.

Fališevac, D.: Hrvatska srednjovjekovna proza. Zagreb 1982.

Frangeš, I.: Povijest hrvatske književnosti. Zagreb-Ljubljana 1987.

Franičević, M., Bogišić, R., Švelec, F.: Od renesance do prosvjetiteljske književnosti. Zagreb 1983.

Horvat, A.: Barok u Hrvatskoj. Zagreb 1982.

Istorija srpske kulture. Beograd 1996.

Jambrek, S.: Hrvatski protestantski pokret XVI. i XVII. stoljeća. Zaprešić 1999.

JELČIĆ, D.: Povijest hrvatske književnosti. Tisućljeće od Baščanske ploče do postmoderne. Zagreb 1997.

KMECL, M.: Tisoč let slovenske literature: drugačni pogledi na slovensko literarno in slovstveno preteklost. Ljubljana 2004.

Malić, D.: Žića svetih otaca: hrvatska srednjovjekovna proza. Zagreb 1997.

Kombol, M.: Povijest hrvatske književnosti do narodnog preporoda. Zagreb 1962.

Lisac, J., Novak, S. P.: Hrvatska drama do narodnog preporoda. Split 1984.

Moguš, M.: Povijest hrvatskoga književnoga jezika. Zagreb 1993.

Slovník spisovatelů: Jugoslávie. Praha 1979.

Kašanin, M.: Srpska književnost u srednjem veku. Beograd 1990.

Korade, M., Aleksić, M., Matoš, J.: Isusovci i hrvatska kultura. Zagreb 1993.

Pantić, M.: Književnost na tlu Crne Gore i Boke Kotorske od XVI do XVIII veka. Beograd 1990.

Pavić, M.: Barok. Beograd 1991.

Pavić, M.: Klasicizam. Beograd 1991.

Pavić, M.: Predromantizam. Beograd 1991.

POGAČNIK, J.: Slovensko slovstvo v obdobju razsvetljenstva. Ljubljana 1995.

POGAČNIK, J.: Slovenska književnost. Ljubljana 1998.

POGAČNIK, J. a kol.: Slovenska književnost. sv. 1-3. Ljubljana 1998, 1999, 2001.

PolenakoviK, CH.: Stranici od makedonskata književnost. Skopje 1969.

Polenakovik, CH.: Vo mugrite na slovenskata pismenost. Skopje 2000.

Popović, P.: Stara srpska književnost. Beograd 2001.

SAZDOV, T.: Makedonska književnost. Zagreb 1991.

STOJČEVSKA-ANTIK, V.: Makedonskata srednovekovna kniževnost. Skopje 1997.

STOJČEVSKA-ANTIK, V., MILOVSKA, D., JAKIMOVSKA-TOŠIK, M.: Srednovekovni kniževni žanri. Skopje 2000.

Trifunović, Đ.: Primeri iz stare srpske književnosti. Beograd 1975.

Ugrinova-Skalovska, R.: Damaskini. Makedonski prevodi od 16. do 19. vek. Skopje 1975.

Ugrinova-Skalovska, R.: Zapisi i letopisi. Skopje 1975.

Velev, I.: Makedonskiot kniževen XIV vek. Skopje 1996.

VELEV, I.: Kirilometodievskata tradicija i kontinuitet. Skopje 1997.

Sylabus

Poslední úprava: Mgr. Sandra Vlainić (02.07.2019)

1. Úvod do studia literatur jihovýchodní Evropy staršího období, vymezení pojmu národní a regionální literatury. Periodizace literárního a kulturního vývoje jihovýchodní Evropy do národního obrození. Bibliografie kurzu a kritická vydání pramenů.

2. Překladová literatura v areálu jihovýchodní Evropy a její význam pro rozvoj místních literatur a místní kultury. Byzantské a latinské vlivy v prostoru jihovýchodní Evropy.

3. Vznik slovanského písemnictví. Nejstarší staroslověnské památky. Vlivy cyrilometodějské misie. Literatura Prvního bulharského carství.

4. Literatura středověkého srbského a černohorského státu. Přesun center v rámci srbského prostoru; latinské a byzantské vlivy v srbské středověké kultuře.

5. Chorvatská a slovinská literatura vrcholného středověku; latinská a staroslověnská tradice v chorvatském jazykovém prostoru a jejich vzájemný vztah.

6. Evropské kulturní impulsy pro civilizační vývoj katolické oblasti jihovýchodní Evropy. Projevy humanismu a renesance; latinsky a chorvatsky psaná humanistická literatura, počátky renesanční literatury v Dalmácii a Dubrovníku. Rozkvět chorvatské renesanční literatury a proměny její žánrové struktury.

7. Literární vývoj a rukopisné a tištěné památky starého rumunského písemnictví.

8. Bulharská literatura a kultura Druhého bulharského carství. Formování a literární činnost trnovské literární školy; její duchovní kořeny a regionální 1. souvislosti její činnosti. Doznívání vlivů trnovské literární školy v srbském prostředí.

9. Zrod albánského písemnictví, vlivy italských států a černohorsko-srbského prostředí.

10. Kulturní a sociální proměny slovinského a chorvatského prostoru v 18. století; slovinské a chorvatské země a evropský myšlenkový kontext (pod vlivem racionalismu a osvícenství). Chorvatská a slovinská literatura 18. století.

11. Literatury pravoslavného Balkánu v období osmanské nadvlády (15.-18. století). Literární styly osmanského písemnictví.

12. Literatury jihovýchodní Evropy na prahu národního obrození.