|
|
|
||
|
Kurz se zabývá vztahem společnosti a přírody a vzájemnými souvislostmi působení člověka a životního prostředí. Definuje pojem sociální ekologie a rozebírá sociálně-ekologické přístupy k porozumění světu. Seznamuje studenty s historickými kořeny a tradicí sociální ekologie, diskursivním přístupem k environmentálním problémů i emocionálním obratem ve studiu sociálních aspektů životního prostředí. Kurz představuje klíčové environmentální diskurzy a jejich sociální dopady. Věnuje se tématům jako jsou globální limity růstu, administrativní racionalismus, ekonomický racionalismus, demokratický pragmatismus a ekologická modernizace. Vysvětluje klíčové koncepty těchto přístupů, jejich historické kořeny a relevanci pro porozumění současným environmentálním problémům a jejich kořenům. Poslední úprava: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (04.01.2025)
|
|
||
Poslední úprava: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (04.01.2025)
|
|
||
|
Výsledná známka bude složena z těchto částí:
Poslední úprava: Špaček Ondřej, Mgr. et Mgr., Ph.D. (04.01.2025)
|
|
||
|
Přednáška, diskuse, práce na malých projektech, skupinová práce Poslední úprava: Matějková Anna, Mgr. (16.12.2024)
|
|
||
|
1. Úvodní hodina Představení kurzu, vyučujících, výukových metod a způsobu hodnocení. Vzájemné představení studentů. Elektronická anonymní anketa a následná diskuse, co si studující představují pod pojmem sociální ekologie, a jaká témata by chtěli probírat v kurzu. 2. Kořeny sociální ekologie: “human ecology” Chicagské školy Přednáška představuje kořeny sociální ekologie vycházející z Chicagské školy a jejího konceptu "human ecology" z 20. a 30. let 20. století. Vysvětluje, jak Chicagská škola aplikovala ekologické principy na studium městského prostředí a sociálních procesů, především v kontextu rychlé urbanizace Chicaga. Rozebírá přínos klíčových osobností jako R.E. Park, E.W. Burgess a A.H. Hawley, kteří rozvíjeli koncepty adaptace, konkurence a růstu v městském prostředí. Prezentace dále mapuje vývoj sociální ekologie v České republice i zahraničí, včetně současných institucí a časopisů. Končí kritickou reflexí Chicagské školy a poukazuje na limitované chápání vztahu společnosti a prostředí v jejím pojetí. Základní literatura Keller, Jan. 1997. Sociologie a ekologie. Praha: Sociologické nakladatelství. (Kapitola 4). Doporučená literatura Lapka, Miloslav; Sokolíčková, Zdenka; Vávra, Jan. 2012. “Pět tezí současné kulturní ekologie”. Auc Philosofica et Historica 1: 9-22. 3. Diskurzivní přístupy k environmentálním problémům Přednáška představuje diskurzivní přístup ke studiu environmentálních problémů. Vychází z prací Michela Foucaulta a Thomase Kuhna. Vysvětluje základní epistemologické předpoklady, podle kterých jazyk nejen odráží, ale také utváří realitu. Představuje Dryzkovu klasifikaci environmentálních diskurzů. Nabízí metodologický rámec pro analýzu diskurzů včetně otázek zaměřených na jejich základní jednotky, předpoklady, aktéry a efekty. Prezentace končí praktickým cvičením na tvorbu emoční mapy v souvislosti s klimatickou změnou. Základní literatura Dryzek, J. 2022. The Politics of the Earth: Environmental Discourses. Oxford: Oxford University Press. Kapitola 1: Making Sense of Earth's Politics: A Discourse Approach (3–24) Doporučené literatura Sina Leipold, Peter H. Feindt, Georg Winkel & Reiner Keller. 2019. Discourse analysis of environmental policy revisited: traditions, trends, perspectives, Journal of Environmental Policy & Planning, 21:5, 445-463. 4. Emoce a sociální ekologie Hodina se zabývá vztahem mezi emocemi a environmentálními diskurzy, především v kontextu klimatické změny. Představuje různé psychologické fenomény spojené s environmentálními problémy, jako je solastalgie, klimatická úzkost, environmentální žal či únava z apokalypsy. Analyzuje vztah mezi emocemi a informacemi, včetně konceptu popření a kognitivní disonance. Prezentuje Leiserowitzovu typologii "Six Americas" ukazující různé postojové skupiny vůči klimatické změně. Na příkladu konfliktu ohledně těžby štěrkopísku demonstruje, jak se emoce a symbolické hranice projevují v konkrétních environmentálních sporech, a uzavírá modelem Sarah Jaquette Ray o individuálním vývoji environmentálních emocí od idealismu k resilienci. Základní literatura Ray, S. J. (2020). A field guide to climate anxiety: How to keep your cool on a warming planet. Oakland: University of California Press. Doporučená literatura Duggan, J., Haddaway, N. R., & Badullovich, N. (2021). Climate emotions: it is ok to feel the way you do. The Lancet Planetary Health, 5(12), e854-e855. Norgaard, K. M. (2011). Living in denial: Climate change, emotions, and everyday life. Cambridge (US): MIT Press. 5. Diskurzy přežití Přednáška představuje historické kořeny diskurzu limitů od Malthuse a Hardina až po současné autory jako Ehrlich či Lomborg. Ukazuje vývoj konceptu planetárních mezí podle Rockströma a jeho týmu, včetně aktualizací z let 2009-2023, které dokumentují rostoucí počet překročených planetárních hranic. Prezentuje výzkum Steffena a kol. (2015), který mapuje globální rizika v různých environmentálních oblastech. Končí představením alternativního ekonomického modelu "Doughnut Economics" od Kate Raworth, který se snaží najít rovnováhu mezi environmentálními limity a sociálními potřebami. Základní literatura Dryzek, J. 2022. The Politics of the Earth: Environmental Discourses. Oxford: Oxford University Press. Kapitola 2: Looming Tragedy: Limits, Boundaries, Survival (27–51) Doporučené literatura Rockström, J., Steffen, W., Noone, K., Persson, Å., Chapin, F. S., Lambin, E. F., a kol. (2009). A safe operating space for humanity. Nature, 461(7263), 472-475. 6. Diskursy neomezeného růstu Hodina představuje diskursy neomezeného růstu jako protiklad k diskursům environmentálních limitů. Začíná konceptem cornucopianismu, který věří v lidskou vynalézavost a technologický pokrok jako řešení environmentálních problémů, reprezentovaný především Julianem Simonem a Bjørnem Lomborgem. Dále se věnuje přístupu Breakthrough Institute a jejich Ekomodernistickému manifestu, který propaguje technologická řešení jako vysokohustotní města či genetické modifikace. Vysvětluje koncepty relativního a absolutního decouplingu (oddělení ekonomického růstu od environmentálních dopadů) a Jevonsův paradox. Základní literatura Dryzek, J. 2022. The Politics of the Earth: Environmental Discourses. Oxford: Oxford University Press. Kapitola 3: Growth Unlimited: The Promethean Response (52–70) Doporučené literatura Shellenberger, M, Nordhaus, T. 2015. Ecomodernist Manifesto. PDF 7. Koblihová ekonomika – workshop Za použití pracovního listu studenti identifikujte klíčové výzvy pro FHS v jednotlivých kvadrantech (lokální-ekologické, globální-ekologické, lokální-sociální, lokální-sociální). Doporučená literatura Raworth, K. 2022. Ekonomie koblihy: Sedm způsobů ekonomického myšlení pro 21. století. Praha: Idea. 8. Administrativní racionalismus Lekce se věnuje administrativnímu racionalismu jako přístupu k řešení environmentálních problémů. Vychází z Weberovy teorie byrokracie a představuje její základní znaky včetně rozdělení kompetencí, stanovení pravidel a odborné kvalifikace. Popisuje konkrétní nástroje environmentální správy jako je Environmental Impact Assessment (EIA) a racionální analýza politik včetně cost-benefit analýzy. Představuje kritiku byrokratického přístupu včetně teorie regulačního cyklu (Bernstein) a problému regulačního capture. Základní literatura Dryzek, J. 2022. The Politics of the Earth: Environmental Discourses. Oxford: Oxford University Press. Kapitola 3: Leave it to the Experts: Administrative Rationalism (75–98) Doporučená literatura Collins, H. 2024. Jsme dnes všichni vědečtí experti?. Praha: Karolinum. 9. Ekonomický racionalismus Prezentace představuje ekonomický racionalismus jako přístup k environmentálním otázkám, přičemž vychází z konceptu "homo oeconomicus" jako modelu racionálního ekonomického chování. Vysvětluje principy "free market environmentalism", který staví na vlastnických právech a tržních mechanismech jako nástrojích ochrany životního prostředí. Představuje teorie plánovaného jednání a Cambellovo paradigma jako na racionální volbě založené modely environmentálního chování. Zabývá se fenoménem financializace a ESG hodnocením jako způsobem měření environmentální a sociální odpovědnosti firem a analýzou ekologických daní. Základní literatura Dryzek, J. 2022. The Politics of the Earth: Environmental Discourses. Oxford: Oxford University Press. Kapitola 5: Leave it to the Market: Economic Rationalism (122–144) Doporučená literatura Anderson, T., & Leal, D. (2015). Free Market Environmentalism for the Next Generation. Springer. 10. Demokratický pragmatismus Prezentace vychází z teorií deliberativní demokracie (Habermas) a antagonistické demokracie (Mouffe), které nabízejí odlišné pohledy na roli konfliktu a konsenzu v demokratickém rozhodování. Věnuje se konceptu deliberativní kapacity (Dryzek). Popisuje základní nástroje občanské participace jako jsou veřejné konzultace a mini-publics, včetně jejich různých forem (citizens' jury, planning cell, consensus conference atd.) a proces organizace deliberativních fór. Základní literatura Dryzek, J. 2022. The Politics of the Earth: Environmental Discourses. Oxford: Oxford University Press. Kapitola 4: Leave it to the People: Democratic Pragmatism (99–121) Doporučená literatura Dryzek, J. S. (2012). Foundations and Frontiers of Deliberative Governance. Oxford: Oxford University Press. 11. Diskuse na téma diskursů řešení environmentálních konfliktů Studenti se rozdělí do skupin, které ukážou přístup jednoho z environmentálních diskursů na vybraném environmentálním problému. Zaměří se na formulaci typických problémů k řešení v rámci daného diskursu. Navrhnou nástroje řešení, které z daného diskursu vycházejí. Zhodnotí limity daného diskursu a vymezí jeho hranice proti jiným diskursům. 12. Ekologická modernizace Hodina představí teorie ekologické modernizace v kontextu reflexivní společnosti (Giddens a Beck) a sociologické diskuse rizik (Lupton). Seznámí studenty s klíčovými teoriemi ekologické modernizace: diskurzivní teorií (Hajer), teorii environmentální restrukturalizace (Mol a Spaargaren) či státní intervence (Jänicke). Základní literatura Dryzek, J. 2022. The Politics of the Earth: Environmental Discourses. Oxford: Oxford University Press. Kapitola 8: Industrial Society and Beyond: Ecological Modernization (165–183) Doporučená literatura Mol, D. Sonnenfeld, A., Spaargaren, G. 2009. The Ecological Modernisation Reader: Environmental Reform in Theory and Practice. London, New York: Routledge. Poslední úprava: Měšťáková Tereza, Mgr. Ing. (30.04.2026)
|
|
||
|
studující:
Poslední úprava: Měšťáková Tereza, Mgr. Ing. (30.04.2026)
|