|
|
|
||
|
ANOTACE
Kurz je určen pro studenty magisterského studia. Poskytuje pokročilý vhled do vztahů českých politických elit a organizované občanské společnosti v ČR po r. 1989. Seznamuje studenty se základními přístupy teorie elit, teorie vůdcovství a teorie občanských organizací a aplikuje tyto přístupy a teoretické poznatky v analýze role politických elit a občanských organizací v procesu demokratické transformace české společnosti. Vysvětluje, jak se kvalita politických elit a vývoj občanské společnosti projevily na kvalitě demokracie v ČR a jaké jsou další perspektivy vývoje občanské společnosti. Specifický akcent klade kurz na analýzu vlivu politických elit a občanských organizací na vývoj a řešení problémů občanské kontroly politiky, politické korupce a nástupu autoritativních populistických sil na českou politickou scénu. Předmět odpovídá na otázky, jaké důsledky měly postoje a styl standardních demokratických elit na dění v neziskovém sektoru a na rozvoj celé občanské společnosti? Hledá příčiny úpadku standardních demokratických elit a řešení pro problémy občanské společnosti.
Cílem předmětu je podpořit kritické myšlení studentů, hlavní důraz je proto kladen na schopnost studentů využít perspektivy teorie elit a občanské společnosti při identifikaci a analýze vývoje demokracie v české společnosti.
Poslední úprava: Macková Kristýna, Mgr. (02.10.2020)
|
|
||
|
METODA VÝUKY Přednášky a semináře se budou konat prezenčně ve dvou blocích.
POVINNÉ ČTENÍ: K jednotlivým přednáškám bude zadán jeden text (článek či kapitola v knize) k povinné četbě, který bude pro studenty dostupný v Moodle. V některých případech mohou být studenti vyzvání, aby si zadané téma nastudovali z otevřených zdrojů.
K jednotlivým přednáškám budou průběžně zadávány 2 – 3 otázky, které se budou týkat obsahu textů povinné literatury. Na tyto otázky studenti vypracují písemné odpovědi v rozsahu 15 řádků za jednu přednášku. Bez sankcí je možné rozsah úkolu překročit max. o 3 řádky textu. Za každý řádek navíc bude při hodnocení stržen 1 bod. Pokud rozsah odpovědí překročí limit 20 řádků (310 slov), úkol nesplní zadání, nebude hodnocen a student za něj nezíská žádné body. Vypracované odpovědi za každý blok přednášek studenti odevzdají elektronicky v jednom souboru do odevzdávače v Moodle. Do začátku zkouškového období každý student tak vyprodukuje přibližně 6 normostran textu (3 str. za každý blok), který bude předmětem hodnocení. Zadané otázky k jednotlivým přednáškám studenti naleznou na konci jednotlivých prezentací denního studia, které budou dostupné v Moodle.
AKTIVTA: Od studentů je vyžadována diskusní aktivita na seminářích. Po skončení prezentace budou studenti vyzváni k diskusi k tématu prezentace, ke kterému jim bude také nabídnuta sada otázek.
ESEJ: Studium bude zakončeno závěrečnou písemnou prací o rozsahu 5 normostran (každá normostrana má 30 řádků velikosti písma 12). Každý student si může téma stanovit sám v mantinelech zaměření kurzu – Politické elity a občanská společnost. Žánrem práce je esej, resp. úvaha nad problémy vztahu politických elit a organizací občanské společnosti v ČR. Ve zkouškovém období už nelze s vyučujícím konzultovat psaní eseje. Poslední úprava: Frič Pavol, doc. PhDr., Ph.D. (02.02.2026)
|
|
||
|
Do začátku zkouškového období studenti odevzdají písemné odpovědi v rozsahu 15-30 řádků na otázky položené na závěr přednáškových bloků do vytvořeného „Úkolu“ v Moodle.
Zadané otázky se budou týkat obsahu textů povinné literatury. V každém bloku přednášek bude ke každé přednášce zadán jeden text k povinné četbě.
Do začátku zkouškového období každý student vyprodukuje přibližně 6-12 normostran textu, který bude předmětem hodnocení.
Závěrečná zkouška bude probíhat písemně formou závěrečné písemné práce o rozsahu minimálně 10 a maximálně 15 normostran (každá normostrana má 30 řádků velikosti písma 12). Každý student si může téma stanovit sám v mantinelech zaměření kurzu – Politické elity a občanská společnost v ČR. Žánrem práce je esej, resp. úvaha nad problémy vývoje organizací občanské společnosti v ČR.
HODNOCENÍ - písemné zodpovězení zadaných otázek max. 36 bodů - aktivita na přednáškách max. 15 bodů - závěrečná písemná práce max. 55 bodů
Za jednotlivé písemné odpovědi v rozsahu 15 – 30 řádků je možné přidělit max. 3 body Pro absolvování kurzu je nutné, aby student dosáhl nejméně 51 bodů! Klasifikace: · 86 a více bodů => 1 · 64-85 bodů => 2 · 51-63 bodů => 3 · 0-50 bodů => 4 Pokud student nezíská na první pokus 51% bodů (daný součtem bodů za odpovědi a za písemnou práci), pak má ještě dvě možnosti si práci opravit dle doporučení vyučujícího. Poslední úprava: Frič Pavol, doc. PhDr., Ph.D. (02.02.2023)
|
|
||
|
1) Teorie elit a otázka demokracie - úvod Definice elit, Mosca (vládnoucí třída), Pareto (cirkulace elit, Lvi a lišky, Inovátoři a Konsolidátoři), Demokratický elitismus (Higley), Demoelitismus (Halevy), Relační teorie elit – role ne-elit v teorii elit, Vzpoura davů (y Gasset) davový člověk), teorie elit a stratifikační teorie. 2) Výměna elit po Sametové revoluci Občanská společnost za komunizmu, krize starých komunistických elit (nomenklatura), disidenti a technokrati - společně proti komunistickým elitám, typ výměny elit (cirkulace / reprodukce – Szelényi, Szelényi), sociální a kulturní kapitál elit (Bourdieu), elity a společenská transformace, její víťezové a poražení.
3) Mocenská elita a občanská společnost Process konsolidace demokracie, role ideologie občanské společnosti, budování systému demokratických politických stran, formování stylu vládnutí, vláda technokratů a občanské organizace, postoje politiků Václav Havel vs. Václav Klaus (styl vůdcovství, postoje k občanské společnosti).
4) Konsolidace občanského sektoru – Veřejná politika a organizace občanské společnosti Nárůst počtu občanských organizací, formování komunity občanského sektoru, profesionalizace jako zdroj úspěchů a problémů občanských organizací, projektifikace, trend transakčního aktivismu, pokles atraktivity občanských organizací v české společnosti (členství, důvěra veřejnosti).
5) Organizace občanské společnosti a demokracie Politická role občanských organizací ve společnosti (Tocqueville), teorie zájmových skupin, teorie demokratické kultury, mocenský sendwich – demoelitismus (Etzioni-Halevy), občanské organizace jako prostor pro socializaci občanů k politické participaci, EU a role občanských organizací při zaplňování demokratického deficitu, participační inženýrství. Selhání občanských organizací jako hlídačů demokracie, depolitizace občanského sektoru (Piotrowski).
6) Participace občanských organizací na rozhodování Modely vztahů občanských organizací se státem (liberální, korporativní a programový), konflikt a spolupráce (Gramsci), teorie vzájemné závislosti (Salamon, Anheier), teorie elit, partnerství institucí veřejné správy a občanských organizací (Frič), místní referenda a rezistence elit, zákony (teorie struktury politických příležitostí), politická participace občanů.
7. Soudržnost elit a demokracie Udržitelnost elit (Pareto, Mosca), soudržnost elit za komunismu, sjednocená mocenská elita (Mills), konfigurace elit – strukturální integrace a ideologický konsenzus elit (Higley), neformální centrální kruh elit a pozice občanských elit v neformálních sítích elit.
8) Vůdcovství a kvalita elit Vůdcovství a kvalita elit, vůdcovství a demokracie, klasické teorie vůdcovství – teorie velkého muže, vůdci davů a mas (LeBon, Freud), vůdci dělnické třídy (Marx), vůdci politických stran a hnutí (Michels), charismatické vůdcovství (Weber), styl vůdcovství (demokratické-autoritativní, transformativní a transakční), soutěž o politické vůdcovství (Schumpeter), vůdci občanských organizací, vůdcovská reputace (Dowding).
9) Selhání elit – temná občanská společnost Degenerace elit (Pareto), vzpoura elit (Lash), morální vůdcovství elit, klientelizmus, neformální sítě a systémová korupce, občanské organizace v boji proti korupci, typy a podpora protikorupčních strategií, role občanských organizací jako hlídačů demokracie (watch dogs), systém akontability a občanské organizace v demokracii.
10) Selhání „ne-elit“ Skutečná veřejnost (Mills), zatmění veřejnosti (Dewey), Phantom Public (Lipmann), morální degenerace – tichý pakt mezi politickými elitami a ne-elitami za komunismu a v období demokracie, akceptace korupce a klientelismu, následování toxických vůdců, občanské ctnosti, volání po přímé demokracii
11) Elitismus a anti-elitismus Historická diskontinuita elit i občanské společnsti v ČR, plebejská a aristokratická mentalita elit a ne-elit, antielitismus, plebiscitní vůdce (Weber), plebejský vůdce (LeBon), vůdcovství a následovníctví, necivilizované občanské iniciativy, nacionalistická a extrémistická sociální hnutí.
12. Populismus a občanská společnost Úvod do zkoumání populismu, nástup populismu v demokratickém světě a trendy vývoje občanské participace, autokratičtí populističtí vůdci a neziskové organizace, zápas o image občanských organizací ve společnosti, populismus jako revitalizace demokracie? Selhání občanských organizací jako brzdy eroze demokracie, ekonomická participace občanů na udržování demokracie.
Povinná literatura: 1) Teorie elit a otázka demokracie - úvod Frič, P. Přehled teorií elit. In: FRIČ, P., MACHONIN, P., NEKOLA, M., TUČEK, M. Elity v české postsocialistické společnosti. Praha: Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky str. 7 – 17. 2) Výměna elit po Sametové revoluci Jirina Šiklová (1990), ‘The “Gray Zone” and the Future of Dissent in Czechoslovakia’, Social Research, Vol. 57. No. 2. Summer, 343-367. 3) Mocenská elita a občanská společnost Gil Eyal (2000), ‘Anti-politics and the Spirit of Capitalism: Dissidents, Monetarists, and the Czech Transition to Capitalism’, Theory and Society, Vol. 29. No. 1. February, 50-92.
Frič, P. Modernizační trendy. In: FRIČ, P. (ed.). 2016. Občanský sektor v ohrožení? Praha: Sociologické nakladatelství SLON, str. 111-133. 5) Organizace občanské společnosti a demokracie Archon Fung 2003. Associations and Democracy: Between Theories, Hopes, and Realities Annu. Rev. Sociol. 2003. 29:515–39. 6) Participace občanských organizací na rozhodování Frič, P. Participace občanských organizací. In: FRIČ, P. (ed.). 2016. Občanský sektor v ohrožení? Praha: Sociologické nakladatelství SLON, str.141-164. 7. Soudržnost elit a demokracie John Higley and Jan Pakulski (2012) Elites, Elitism and Elite Theory: Unending Confusion? Paper presented at the XXII World Congress of Political Science, July 8-12, 2012. Madrid: International Political Science Association.
Jan Pakulski and John Higley. Towards Leader Democracy? In P. ‘t Hart and J. Uhr, eds., Public Leadership: Perspectives and Practices. Canberra: ANU E Press, 45-56.
Higley, J. and Pakulski, J. (2011). Do Ruling Elites Degenerate? American and British Elites Viewed Through Pareto’s Lens. Comparative Sociology. International Journal of Comparative Sociology, Vol. 10, No. 6, pp. 949-67.
Milan Školník (2020) Corruption and Political Participation: A Review. Sociální studia / Social Studies, Vol 17, No 1 (2020), str. 89-105. 11) Elitismus a anti-elitismus Kopecký, Petr 2005. Civil society, uncivil society and contentious politics in post-communist Europe. In: Kopecký, P.and Mudde, C. Uncivil Society? Contentious Poltics in post-communist Europe, New York: Routledge, pp. 1 -17. 12. Populismus a občanské organizace Cas Mudde1 and Cristóbal Rovira Kaltwasser 2018. Studying Populism in Comparative Perspective: Reflections on the Contemporary and Future Research Agenda. Comparative Political Studies 1–27. Poslední úprava: Frič Pavol, doc. PhDr., Ph.D. (30.03.2026)
|